salamandrina
komentáře u knih
Historie včel
Maja Lunde
Na rozdíl od knihy Modrá mě Historie včel moc nechytla. Postavy mi nebyly tolik sympatické, příběh se vlastně dost opakoval... není to špatné ale původní nadšení z Modré se už nekonalo.
Modrá
Maja Lunde
Velký překvapení. Styl autorky mi sednul jak prdel na hrnec, téma ničení přírody a jaký dopad může mít naše dnešní jednání na blízkou budoucnost mě hodně “bavilo”. A přitom mi přišlo, že to bylo vlastně dost nenásilné, ne aktivisticky úzičné, jen konstatotvání faktů a mrazení v zádech. Četla jsem, když pršelo a nikdy víc jsem déšť nemilovala.
Někdy prostě prší
Michel Faber
Některý povídky super např.o bohovi, nebo hned ta první o učitelce na základní škole, jiné slabší (rychlá buňka, závěrečná). Tak jako tak píše Faber velmi čtivě a na to, že nemám ráda povídky vlastně dost dobrý :)
Co by bylo
Gregor Sander
Tohle bylo přijemný překvapení. Ničím neohromující příběh, ale skvěle popsané postavy.
Anežka
Viktorie Hanišová
I když nepopírám, že to je dobře napsaná kniha se dvěma zajimavýma postavama, tak ten příbě šel prostě mimo mě. Nějak mi bylo jedno, co se stane, cítila jsem spíš jen takový lehce znechucený pocit nad nějakými možná až moc klišé myšlenkami a jednáním postavy matky, ale to tak asi vše.
Dívka ve věži
Katherine Arden
Ani druhý díl s Vasjou nezklamal. Hezké čtení, pohádkové, neblbé.
Malá kniha o duši
Achim Haug
Když žijete v představě, že lidi, co mají nějakou duševní nemoc, jsou zavíráni do klecí nebo jim dávají elektrické šoky, tak je tahle kniha pro vás - jsou to absolutní základy, metody a techniky, které člověk aspoň trošku čtoucí cokoliv, už zná. I tak si myslím, že opakování je matka moudrosti, navíc je to kniha napsaná s citem a lehkým humorem, ale je to strašně zjednodušující a kdyby se kniha zaměřila pořádně jen na jedno z témat věřím, že by to bylo daleko zajímavější vzhledem k tomu, že autor je odborník.
Ratajský les
Aleš Palán
Zajímavá kniha, tři dějové linie, kteŕ dávají smysl. Ke konci se ale vytrácí tempo a vlastně mě ani nezajímalo jak to dopadne. Překvapivě je to právě u části, která nebyla podle historických událostí. Zklámání to nebylo, ale velké haló bych z toho nedělala.
Myslete na děti!
Ian McEwan
McEwan umí psát. Úplně to vidím jako intelektuální film s Gillian Anderson v hlavní roli (sorry, Gillian, ale tak by se hlavní postava trochu omladila)
Prohnilé město
Leigh Bardugo
Druhý díl krapet slabší, resp.pořád fajn pohádka, ale ta forma vyprávění, kdy vidíme děj očima jednotlivých postav, který byl v prvním díle zajímavý, tady už byl často otravný.
Susanin efekt
Peter Høeg
Pro mě to je spíš Hoeg efekt: už třetí kniha, co od něj čtu a opět totál pusto-prázdno. U žádného jiného autora to snad nemám tak jako u něj. Prostě mě to nebaví, myšlenky odlétávají pryč a často prostě ani nedám ten děj. A to si nemyslím, že jsem debil. Prostě Hoeg je pro mě soukromej bermudskej trojúhelník.
Kůže plná stínů
Frances Hardinge
Bezva, mě to bavilo. Inteligentní příběh s dobrým nápadem, zajímavý prostředí a dobře napsaný postavy.
Od přírody podřadné – Jak se věda mýlila v ženách
Angela Saini
Zajímavá kniha a čtivě napsaná.
Básně 2005–2013
Jan Těsnohlídek ml.
On mě prostě baví...jak se v tom člověk vidí...a na jednu stranu jásá, že to má někdo stejně, a na druhou stranu tě to sere, že nejsi jedinečnej...
Český ráj
Jaroslav Rudiš
Rudiš si drží svou laťku, vlastně žádný velký překvapení. Čte se to dobře, odsejpá to, tři plzně jako základ duševní pohody, filosofické disputace chlapů o životě, kde ženský jsou jen chechtající se neviditelné divoženky za zdí. Hrabala jsem nikdy moc nečetla, ale tuhle knihu bych takovou "hrabalovskou" nazvala.
Emoční inteligence
Daniel Goleman
“Schopnost odsunout stranou vlastni sobecke zajmy a touhy pozitivne ovlivnuje socialni chovani cloveka: otevira cestu empatii, skutecnemu vyslechnuti; jen tak jsme schopni videt situaci i z pohledu druheho cloveka. Empatie vede k lasce, starostlivosti, k altruismu a soucitu.”
Povinna literatura!
Láska v době globálních klimatických změn
Josef Pánek
Pořád nevím, jestli mě styl autorova psaní bavil nebo štval. Opakování, plynulý tok myšlenek byl někdy svižný a lehký, někdy spíše nudící. Někdy dokonce mizí, vyprávění o Islandu. Tak jako tak ale ten příběh u sebe drží a funguje, jen to asi není můj šálek kávy.
Chlapec na vrcholu hory
John Boyne
nedočetla, vůbec mě to nebavilo a styl psaní mi přišel úplně o ničem. Většinou se snažím knížky dočíst za každou cenu, ale u téhle jsem si řekla, že život je moc krátkej...
Lískový les
Melissa Albert
Zajímavá knížka. V něčem mi připomíná Gaimana. Bohužel i přes čtivost to prostě není takový to čtení s otevřenou pusou, co se stane dál.