sgjoli komentáře u knih

Přiznávám, že tady jsem se trochu ztrácela. Nevím, jestli mi něco uniklo, ale mezi jednotlivými kapitolami jako by byly nějaké skoky, které se mi nepodařilo pospojovat dohromady. Jednotlivé příběhy tohoto svazku jsem si užila, o tom žádná. Ale nevím, jestli to na sebe navzájem mělo mít nějakou návaznost, kterou jsem prostě nepostřehla? Každopádně kresba opět super, akce vrchovatě, o pár skvělých hlášek, které jsem si užila... jen na mne možná až moc chaosu mezi jednotlivými kapitolami, který můj mozek občas nepobíral... ale v sérii určitě budu pokračovat dál. :-) Za mne slabší 4 hvězdy.

71 24.04.2022

Jak jsem se poněkud trápila i třetího svazku, tak tento čtvrtý jsem si zas nad míru dokázala užít naplno. O grafické stránce opět platí, že mne prostě baví, přijde mi uhrančivá, sedí mi a baví mne. Bavila jsem se i obsahově. Svižný, napínavý, akční, s řadou super hlášek, zvraty... Tenhle svazek mi to v rámci Doctora Strange opět vynahradil se vším všudy.

66 24.04.2022

Tato kniha je zajímavým průřezem života lidí napříč českým, moravským a částečně slovenským územím z přelomu 19. a 20. století a shrnuje zde informace na různé témata: život dětí a mládeže, život ve městě a na vesnici, lidová zbožnost a pověry, sport, život uniformovaných, významné výstavy (+dobový ohlas na ně), turismus, technické vynálezy, Češi v cizině, kapitola s různými zajímavostmi + jedna kapitola je zvlášť vyhrazena životu na Valašsku.
Jednotlivé informace zasazené do kontextu doby a tehdejších politických a společenských poměrů jsou podány srozumitelně, a pokud vás tematicky tento druh literatury láká, určitě je to fajn odrazový můstek, kterým začít. Pro lidi, kteří o tématu života na přelomu 19. a 20. století v Čechách ví pomálu, se určitě jedná o zajímavou shrnující publikaci, kde se dozvíte velmi přístupnou formou řadu základních informací na toto téma.
Pokud již k tomuto tématu máte něco načteno a chtěli byste se dozvědět něco víc do hloubky, nemusela by vám kniha rozsahem informací možná stačit. Dle mého názoru je titul určen hlavně čtenářům, kteří o životě z přelomu daných dvou století ví spíše méně.
Každopádně za sebe mohu doporučit. Kniha se čte dobře, navíc je doplněna o pár dobových obrazových/fotografických příloh (byť osobně bych jich ocenila ještě trochu více) a pro mne tam řada informací byla nová. Pro mne to ten účel splnilo.

69 24.04.2022

Na knihu jsem se nechala nalákat díky sociálním sítím, kde jsem na ni narazila poprvé. A i když jsem si zpočátku čtení nebyla jistá, zda mi to skutečně bude sedět, tak ve výsledku si mne Šeptuchy pomalu, ale jistě získaly.
Nečekejte knihu s nějakým výrazným dějem či akčními zvraty. Dějová linka je záměrně slabá. Kniha se zaměřuje na zobrazení života v Podlasí, jakou roli hrály šeptuchy v dané oblasti, jak je lidé vnímali, co od nich lidé čekali. Je to kniha o životě uzavřené komunity. O životě s pověrami a s trochou magična ve vzduchu i v krvi lidí.
Kniha ve mně vyvolávala do určité míry melancholii, která mi k tomu čtení strašně moc seděla. Příběh je za mne opředený trochou tajemna, něčeho nedosažitelného, co člověka přesahuje. Ta atmosféra, kterou tu autorka dokázala vykreslit, mi moc vyhovovala, cítila jsem se v ní dobře.
Pokud máte rádi knihy, v nichž se neklade důraz na propracované dějové zákruty, ale spíše na atmosféru, myšlenky, pocity, život, tady si přijdete na své.
Navíc jsem tu narazila na pár zajímavých myšlenek, které se mne vnitřně dotkly a u kterých jsem měla potřebu se pozastavit a hloubat nad nimi. Některé knihy se podle mne musí procítit, aby si je člověk užil - aspoň já to tak u některých knih mám. A Šeptuchy jsou jednou z nich. 4,5 hvězdy z 5.

75 24.04.2022

Musím říct, že z téhle knihy jsem nadšená a s radostí jsem s ní strávila letošní Velikonoce.
Vyhovoval mi styl, kterým byla publikace napsaná. Trochu jsem se toho žánru beletrizovaného životopisu obávala, ale nakonec jsem s Toyen strávila řádku pěkných chvil. Text se mi četl dobře, dokázal mne vtáhnout do sebe.
Za mne je tu skvěle zachycen dobový kontext. Kromě malířky Toyen tu potkáváme řadu lidí, s nimiž ona přicházela do styku, jak se s kým navzájem ovlivňovala, s kým se ideově nedokázala srovnat, jak ji ovlivňovalo dění ve společnosti, historie proplouvající kolem. A přitom Toyen jako člověk sama o sobě zůstává opředena řadou nezodpovězených otázek. Což knize dodává na určité tajemnosti, která mne okouzlovala. Mé znalosti výtvarného umění a jeho historie jsou mizivé, takže nedokážu říct, co všechno je případně dílem fabulace a co je pravdivé, ale ten obrázek, který mi kniha přinesla, si mne získal.
Zároveň si knihy vážím v tom smyslu, že mne přiměla se o tvorbu Marie Čermínové zajímat blíž - hledat si její obrazy, rozjímat nad nimi - momentálně bohužel pouze jen prostřednictvím internetu - ale snad i někdy v dohledné době i v reálu na nějaké výstavě. V tomhle ohledu mne kniha nenásilnou formou "dokopala" k tomu si rozšířit obzory v oboru malířství, o kterém vím skutečně pramálo. Při čtení jsem nedělala nic jiného, než si hledala tvorbu jak Toyen, tak Štyrského, Heislera a dalších. A hrozně moc jsem si to užila.
Nevím, do jaké míry může kniha oslovit čtenáře, kteří mají výtvarné umění či přímo Toyen "nastudované" nějak blíže, ale pokud je tohle pro vás téma nepoznané a tato malířka vás zajímá, za sebe určitě mohu doporučit.

89 18.04.2022

Pokud vás zajímá, jakým způsobem se Praha (respektive život v Praze) odrážela do tiskovin začátku 20. století, tak tato publikace by vás mohla zaujmout. Kniha je rozdělena do několika celků (úvodní strany periodik, rubrika zahraniční, zprávy z Čech, rubrika sportovní, kulturní, o módě, literární příloha či inzerce) a přináší ukázky z různých druhů periodik na tato témata.
Graficky se jedná o skvostné dílo a bavila mne i ta obsahová stránka. Vnímám to jako netradiční, ale i tak přesto zajímavý exkurz do naší historie - to když si čtenář může projít (byť jen v ukázkách), jakým tématům se věnovala dobová periodika a co lidé té době četli.
Co mne tu hodně zaujalo - a co autoři vypichují i v úvodním textu, je vysoká míra jazykové kultivovanosti v jednotlivých textech bez ohledu na to, zda byl text otištěn v seriózních novinách či v bulvárním plátku. To je něco, co mně osobně dnes v některých současných novinách a časopisech trochu chybí. Ale člověk asi nemůže mít všechno?
Osobně bych asi uvítala ještě trochu více doprovodného textu. Ale i tak toto dílo moc doporučuji, pokud je toto druh literatury, který rádi vyhledáváte.

73 18.04.2022

Na tuto knihu mne nalákala řada aspektů. Jednak to téma lidí se schopnostmi vídat mrtvé a pomáhat zemřelým duším přecházet na druhý břeh. Je v tom spousta magických prvků, které mne uchvacovaly a u kterých se mi líbilo zpracování. Také zápletka samotná mi připadala zajímavá. Navíc kniha zobrazuje život mladého kluka, který je trans - čím si prochází, o jakých věcech přemýšlí, s jakými úskalími ve svém životě se setkává - takže pokud je i tohle něco, co v literatuře hledáte, tady to v nějaké míře dostanete.
Přesto knihu hodnotím nakonec jen průměrně. Ač mi námětem a výše zmíněnými tématy kniha seděla, měla jsem při čtení několik záseků, kdy jsem se musela nutit do čtení. Zatímco první polovina byla pro mne velmi dobře naplněná důležitými informacemi a dějově se vyvíjela svižně a pro mne uspokojivě, tak cca v polovině a lehce v druhé polovině se kniha na můj vkus až moc motala v kruzích. Občas jsem měla dojem, že se v knize některé věci moc opakují a řeší se pořád dokola. V určitém bodě ten děj za mne trochu stál na místě a já se v tom plácala. Ale poslední čtvrtina zase nabrala na obrátkách a konec za mne uspokojivý. Ale já už tomu bohužel neuměla věnovat tolik pozornosti.
Takže proto to hodnocení takové polovičaté. Skvělý námět, skvělá témata, ale za sebe bych si uměla představit, že by se to lehce proškrtalo a dějově to tak bylo nahuštěnější.

67 18.04.2022

Stopařova průvodce jsem si chtěla přečíst už hodně dávno - jednak mám ráda sci-fi... a taky že je to už taková klasika. A nějak jsem si neuměla udělat představu, co bych asi tak mohla od knihy dostat.
Nakonec se z této knihy vyklubal dost svérázný příběh postavený na absurdních situacích a britském suchém humoru. A to je podle mne něco, s čím by případně čtenář měl počítat, když se do knihy začne pouštět. Nejedná se totiž úplně klasický sci-fi román. Ta humorná složka tvořená z bizarních a absurdních situací a rozhovorů tu hraje dost podstatnou roli. Pro mne osobně to bylo něco, na co jsem si musela dost zvykat. Asi jsem na tom nebyla zrovna správně mentálně nastavená, abych to uměla ocenit, a bohužel jsem tomuto stylu, kterým je kniha napsaná, začala přicházet na chuť až v závěru. Což vím, že je problém hlavně u mne.
Proto v tuto chvíli dokážu hodnotit jen průměrně. Víc jak polovinu knihy jsem se ztrácela, dějem mi to přišlo zmatené a chaotické. Ani ten humor mi dlouho nedokázal přirůst k srdci. Holt jsem nebyla v tom správném rozpoložení a až ten konec jsem si vlastně začala užívat, což je dost škoda. Knihu si budu muset přečíst znovu a věřím, že ji napodruhé ohodnotím lépe a knihu si náležitě užiju a ocením ji.

78 18.04.2022

Z těch knih, které jsem od Delphine de Vigan četla, mne tahle beze sporu zaujala nejvíc. Asi proto, že se kniha věnovala tématu, které mne dost zajímá, a tím jsou sociální sítě, na nichž se i já sama v nějaké míře pohybuju. A nutno říct, že ten obrázek, který tu autorka vykresluje, není nikterak veselý. Kniha se totiž zabývá odvrácenou stránkou.
Autorka tu proti sobě staví dvě zcela odlišné hrdinky. Zatímco jedna z nich se snaží po sobě zanechat digitální stopu co nejmenší a nechce sdílet nikde nic, druhá je zas opačným extrémem, neboť na sítích sdílí takřka vše. O to silnější mi tohle téma připadá, když tu autorka řeší sdílení obsahu zaměřeného na malé děti.
Zásadní mi tu připadá otázka, zda mají rodiče v tomto ohledu právo rozhodovat za děti a sdílet obrázky/videa/... svých dětí, aniž by si to ty děti mohly samy rozhodnout, zda chtějí být takto vidět? A kde je ta hranice, kde je to bezpečné a kdy už je to hazard? A zda a do jaké míry si rodiče uvědomují ta rizika, kterým své děti vystavují? Víme skutečně na jisto, kdo sedí na druhé straně obrazovky? Jsou děti skutečně nade vše, když se sdílením jejich obrázků a videí rodina vydělává na živobytí?
Skvělé mi přijde, že autorka nepřichází s jednoznačným rozhodnutím, jak to teda je. Silně tu poukazuje na nebezpečí a mohlo by se zdát, že kniha moralizuje a odsuzuje. Nicméně jak se uvádí v doslovu, autorka se snažila především pochopit tyto jedince, proč mají tu potřebu tak moc sdílet. A proč mají diváci tak moc potřebu konzumovat obsah zaměřený na životy jiných. A každý čtenář, ať si udělá názor sám.
Přestože mne tímhle tématem autorka pohltila a zaujala mne i svým zapojením prvků detektivky (ač tohle není typická detektivka), nedokážu z nějakého důvodu hodnotit plným počtem. Nevím, čím to je, ale u téhle autorky to tak prostě mám. Každopádně 4,5 hvězdy za mne na místě. Skvělé a dost aktuální téma, pro mne velmi dobře zvládnuté, s řadou silných myšlenek a podnětů k další diskuzi a zamýšlení. Pro mne zatím nejlepší kniha od autorky.

92 10.04.2022

Na knihu jsem se nechala nalákat řadou pozitivních ohlasů a asi kvůli nim jsem měla až příliš velká očekávání. Nechci tvrdit, že kniha je vysloveně špatná, protože není. Ale asi jsem si z ní neodnesla tolik, co jiní čtenáři. A očividně tím jdu dost proti proudu, ale tak co se dá dělat, že jo...
Nicméně faktem je, že pár zajímavých myšlenek, které promlouvaly k mému srdci, jsem tu určitě našla. Lepíků mám v knize zanechaných dost a určitě se k několika pasážím ráda časem vrátím. Stejně tak bych ráda ocenila krásné a vkusné ilustrace, které celou knihu hezky doplňují.
Ale nemám z té knihy holt takový zážitek, v jaký jsem doufala. Za mne průměr. Ale určitě nelituji toho, že se mi kniha dostala do rukou.

83 03.04.2022

Od autorky jsem četla již knihu Pomluva, která se mi velmi líbila, a tak jsem se chtěla samozřejmě pustit i do tohoto titulu. A těší mne, že nejsem vůbec zklamaná.
I zde se noříme do ulic chudé čtvrti jednoho italského města a pozorujeme příběh rodiny, která nemá rozhodně na růžích ustláno. Rosa Ventrella opět vypráví příběh očima dospívající dívky a nutno říct, že je to její silná stránka. Hlavní postava této knihy, Marí, nedostala do života ty úplně nejlepší karty - chudá čtvrt, nebezpečné prostředí k vyrůstání, těžké vztahy nejen v rodině, ale i zlá krev mezi sousedy. Ale ona se přesto dokáže zatnout a hledat své místo na světě - díky své bystrosti, inteligenci a tvrdošíjné rebelské povaze. Což je prostě hrdinka podle mého gusta.
Čtenářům je naservírován příběh o hledání sebe sama, o očekávání od sebe samého, od společnosti, od rodiny, v níž pevnou rukou vládne muž, jehož slovo má být to jediné správné. A hlavní hrdinka se tomu snaží ubránit. Zároveň tu autorka opět realisticky ukazuje život sociálně slabší rodiny, který jakoby působil ještě o to tíživěji, když ho autorka srovnává s touhami postav po lepším, bohatším životě.
Ačkoliv Pomluva mne bavila o chloupek více, i Příběh spořádané rodiny si mne získal. Mimo jiné také svojí lehce melancholickou, přitom dost podmanivou atmosférou. Pro mne je tohle v poslední době jedna z mála knih, od které se mi špatně odtrhávalo. Autorka prostě umí. A pokud od ní u nás vyjde něco další, rozhodně se do toho vrhnu po hlavě. Za sebe určitě moc doporučuji

72 03.04.2022

Tenhle díl mne bavil ještě o trošku víc než ten první. Enola se opět vydává vstříc dobrodružství, zatímco se ukrývá před bratry, aby se nemusela vracet k nenáviděnému životu "poslušné ženušky", jak od ní očekává tehdejší společnost.
V ruchu londýnských ulic, zamořených uhelnými spalinami, se rozbíhá dobrodružný příběh, v němž Enola (nejednou ohrožena na životě) opět prokazuje svoji nebojácnost, odvahu a vynalézavost, kterou se směle měří se svým slavným bratrem-detektivem Sherlockem.
Autorka se tu opět věnuje tématu třídních rozdílů mezi bohatou aristokratickou vrstvou a vrstvou lidí žijících na okraji společnosti. Tentokrát je to téma však o dost výraznější, takže pokud vás tohle téma zajímá, tady byste si moli přijít na své. Stejně tak tu na přetřes přichází i téma postavení ženy ve společnosti v době viktoriánské, takže i o tomto se tu něco dozvíte.
Přesto je však stále potřeba počítat s tím, že se jedná primárně o dobrodružný příběh pro mládež, čemuž je to obsahem i formou uzpůsobené. Mně se ale tahle série vcelku líbí, bavím se u toho a dobře se mi u toho odpočívá. Převratné to asi není, ale na jedno přečtení proč ne. :-)

81 27.03.2022

U této knihy, resp. předpokládám, že i u celé série, je třeba počítat s tím, že je určena především velmi mladým čtenářům. Tomu je uzpůsoben nejen jednodušší jazyk, ale i zápletka. Což ale určitě z knihy nedělá špatný titul - jen jste-li třeba již dospělým čtenářem, je nutné jít do této knihy s tímto vědomím, abyste pak třeba nebyli zbytečně zklamaní. Osobně tento první díl série pokládám za milý počin, který se čte dobře, mělo to spád, hezky jsem si u toho odpočinula.
Jedná se o vyprávění z pohledu mladé dívky žijící ve stínu svých slavnějších, úspěšnějších a významnějších bratrů Sherlocka a Mycrofta. Ale i ona se vydává na své dobrodružství, pro lehce naivní (byť dost odvážnou) dívku 19. století možná dosti riskantní a nebezpečné. Nicméně to její odhodlání postavit se společenským konvencím mne tu bavilo. Enola je možná trochu lehkovážná, skutečně místy naivní, ale přesto nebojácná, chytrá holka, co si jde za svým, i když to tehdejší společnost považuje za pobuřující.
Je tu zobrazeno nejen postavení žen tehdejší společnosti, ale také stručně nastíněn život lidí žijících na okraji společnosti v kontrastu se životem dívky z vyšší společenské vrstvy. To mi tu přišlo jako zajímavé zpestření.
A jo, mně se to líbilo. Není to možná nijak průlomové čtivo, ale já se u toho bavila. A určitě zkusím další díl.
[P.S.: Kniha je hodnocena bez toho, že bych srovnávala s filmem, ten jsem neviděla.]

82 27.03.2022

Kniha Poupátka v sobě zpracovává dost silné, zneklidňující téma, které člověka rozhodně nenechá chladným. Místy je to dost těžké čtení, které jsem si musela dávkovat. Nicméně je dobře, že se o těchto věcech píše. O to děsivější to je, když se jedná o dílo s autobiografickými prvky a člověk ví, že se podobné věci dějí.
Pravda, ne vždy mi úplně sedělo zpracování, občas mi nesedělo chování dětských postav, které mi ne vždy přišlo úměrné jejich věku (hlavně způsob vyjadřování), ale to určitě nesnižuje závažnost toho sdělení, které se autorka snaží předat.
Kniha je svojí atmosférou celkově dost neutěšená. Nejen tím svým hlavním tématem, ale také tím, jak zobrazuje napjaté vztahy v rodinném kruhu hlavní hrdinky Františky. Nejen tedy hlavní téma knihy, ale i ty rodinné vztahy vyvolávají řadu podnětů k zamyšlení.
Tyto dojmy píšu čerstvě po dočtení. Knihu si budu muset ale ještě nechat usadit v hlavě - takže se ke komentáři možná ještě vrátím a doplním ho. Nicméně za pozornost kniha určitě stojí a nelituji, že jsem knize věnovala svůj čas.

78 27.03.2022

Tahle kniha v sobě zahrnuje velmi silné téma, zvláště když čtenář ví, že se jedná o biografický příběh. Ač bych nerada, aby to znělo, že tuto rodinnou historii nějak shazuji, jako čtenářka jsem měla dojem, že to celé vyprávění značnou část knihy klouže po povrchu. Na můj vkus to působilo až moc zkratkovitě a je to škoda, protože tohle dílo mohlo být o dost působivější. Nevím, možná mi něco uniklo, třeba jsem byla při čtení nepozorná, ale nemělo to na mne takový dopad, jak jsem doufala. Možná jsem v tom nedokázala najít přesně to, co jsem měla.
Nevím, jestli je to mnou či knihou, ale v případě Šesti kufrů jsem měla dojem jakési nekonzistentnosti. Autor vypráví jeden příběh z šesti různých úhlů pohledu, což samo o sobě zní slibně a trochu i tajemně. Bohužel v tomto případě autor v jednotlivých vyprávěních podle mne poněkud chaoticky skáče mezi událostmi a to pojivo, které má celý příběh držet pohromadě a má pomoci vytvořit jednu velkou mozaiku, je místy dost slabé. Ráda hledám mezi řádky, ale tady jsem občas měla pocit, že není co hledat. Ale vážně nevím, jestli si za to nemohu sama třeba svojí nepozorností.
Nakonec hodnotím 3,5 hvězdami. Jako náhled do života jedné židovské rodiny, která si zažila útlak sovětských komunistů, je to jistě zajímavé čtení. Ale nějak jsem čekala trochu víc.

66 27.03.2022

Na knihu mne nalákala vcelku zajímavě znějící anotace. A i fakt, že si obvykle dokážu užít příběhy s podobným typem zápletek. Ale...
Začnu pozitivy. Jednak námět samotný, ten se mi líbil, pro mne osobně je to prostě přitažlivé. Bavila mne ta atmosféra vyvolaná tísnivou prázdnotou města, kde se dávno v minulosti stalo něco záhadného, a parta lidí ze současnosti se po tom rozhodně pátrat. A to víc mne to baví, když je to protkané dějovou linkou právě z té minulosti, která vám to trochu osvětluje a doplňuje to, co se děje v té současnosti.
Také mám čas od času ráda příběhy, kde jste zcela kompletně odříznutí od světa, nemáte signál na mobilu, civilizace v nedohlednu a vy musíte spoléhat sami na sebe. To přesně tady najdete a to přesně mi tu přišlo vcelku solidně zobrazené, autentické, reálné.
Také velmi oceňuji vcelku logické vysvětlení toho, co se ve městě děje jak v současnosti, tak i toho, co se odehrálo v minulosti. Dávalo to smysl, není to žádná nadpřirozená fantasmagořina, kterou by si autorka na sílu vycucala z prstu, jen aby ten příběh nějak uzavřela.
Teď k tomu, co mi na knize úplně nesedělo. Především se to týká ústředních postav ze současné dějové linie. Neuměla jsem si k nim najít cestu, z určitých pasážích mi přišly postavy trochu ploché a jejich počínání občas předvídatelné, což mne poněkud otrávilo. Dozvídáme se něco z minulosti postav, což sice částečně vysvětluje některé aspekty jejich chování, ale mne to nijak nezasáhlo a moc mi to nepomohlo v tom, abych si k postavám vytvořila nějaký bližší vztah. Zajímalo mne, co se v té dané lokalitě děje, ale pro mne za mne tam mohli být zcela jiní hrdinové a mělo by to na mne stejný dopad.
Nejen že mi neseděli hrdinové jako jedinci, ale ani vzájemná chemie mezi nimi mi nijak neučarovala. Vlastně se mi zdála psaná místy dost na sílu, takže jakékoliv vztahy nebyly pro mne příliš uvěřitelné. Spíš to z mého pohledu dost skřípalo.
O poznání zajímavější mi naopak připadaly interakce mezi postavami z minulosti, kde ty vztahy sice možná nebyly ideální, ale zato aspoň realističtěji zobrazené.
Bohužel jsem na pár místech měla pocit hluchých míst - jako by autorka občas záměrně natahovala děj - patrně z toho důvodu, aby navodila v čtenářích nepříjemný pocit či nějaké napětí z toho, jak se postavy začínají jaksi hroutit, protože nechápou, co se jim to děje. Na mne to bohužel tolik nefungovalo, spíš to ve mně to napětí a nejistoty utlumovalo a já se přistihla, že mám nutkání přeskakovat.
Takže ve výsledku knihu hodnotím průměrně. Není to vysloveně špatné čtení, ale své mouchy to mělo.

84 13.03.2022

Tohle je fajn doplňková novela k sérii Srdcerváči. Obsahově ne příliš veselá - naťukává určitá těžká témata (hlavně poruchy přijmu potravy a to, jak je samotná PPP těžká pro toho člověka, ale také jak člověku celou situaci ztěžuje to, když to okolí odmítá chápat či se o to snažit, celé to jen zlehčuje a nepomáhá svým přístupem). Jazykově je to na mne asi moc zjednodušující. Chápu, je to věkově pro jinou cílovku, než jsem já, ale stejně... i na tu primární cílovku je to podle mne až moc zjednodušeně napsané. Komiksová varianta příběhu mi v tomto ohledu sedí víc. Od psaného textu bych asi chtěla přeci jen trošku víc, no...
Každopádně k těm postavám se vracím ráda, Nick s Charliem mi přirostli k srdci a moc jim fandím. Bylo to jako vrátit se ke starým dobrým přátelům, jestli to dává aspoň trochu smysl.
Celkově za mne tak průměrné hodnocení. Ale tím určitě nechci podkopávat důležitost toho, že autorka obecně otevírá ve svých knihách (vč. této) důležitá témata, o kterých je třeba mluvit.

76 13.03.2022

Tenhle díl jsem dočítala s určitou zmateností v hlavě. Ale za to si můžu sama, protože už když jsem se do tohoto svazu pouštěla, byla jsem myšlenkama trochu mimo, starosti úplně někde jinde, a tak to bohužel odnesl milý Doctor Strange, protože jsem se na tenhle svazek za boha nedokázala soustředit a taky jsem ho četla ostudně dlouho.
Líbí se mi ale to, jak se tu ta současnost, kdy na svém pozadí ten děj navazuje na první svazky, propojuje se Srangeovou minulostí a zase se dozvídáme něco o jeho začátcích, když se Strange učil u Prastarého. Opět to je v kombinaci se skvělou kresbou, která mi vizuálně hodně vyhovuje. A taky se tu mihlo pár skvělých hlášek, u kterých jsem se fakt pobavila.
Ve výsledku hodnocení průměrné. Ale ze značné části moje chyba. Asi jsem se do toho neměla pouštět, když jsem neměla na čtení zrovna moc náladu.

72 13.03.2022

Opět vynikající svazek, který jsem si užila. Obsahově navazuje na první díl a dál rozvíjí jeho dějovou linii. Atmosférou je to docela dost hutné a jaksi temné, skoro až bez útěšné. O to víc mne fascinovalo, jak se takhle hutná a neutěšená atmosféra dá vyjádřit graficky. Graficky je to za mne skvostné. Rozhovory posouvají děj kupředu a ta grafická stránka to skvěle dotváří - především právě pak tu atmosféru, kterou zmiňuji. Za mne se slova i grafika v tomto případě výborně doplňují a vytváří tak kompaktní celek, kterému jsem po dočtení neměla co vytknout. Doctor Strange mi zatím padl do vkusu na výbornou. Díky bohu, že mám doma všechny dosud dostupné díly a mohu si příběhem projít ve svém tempu a dle nálady bez nějakého čekání na to, až si pořídím další svazek. Protože tohle si mou pozornost získalo na 100 %.
Pravda, objevují se tu určité narážky na to, že hlavní postava tráví čas mezi Avengery (nebo trávila v minulosti) - a to nevím, jestli bylo někdy zachyceno v jiných komiksech - načtené to zatím bohužel nemám. Ale zatím mne to nijak netrápí, protože v celkovém pochopení děje příběhu kolem Doctora Strange mi to zatím nijak zvlášť nebránilo, mám ten dojem.
Každopádně hodnotím naplno, tohle mne dost bavilo

73 13.03.2022

Knihu jsem četla v originále a to dvakrát, protože tohle mne fat bavilo.
Hodnocení nechávám stejné jako při prvním čtení - 4,5 hvězdy. Něco i stále brání dát plný počet. Ale vadí, protože pořád si stojím za tím, jak moc je tahle kniha krásná. A lidská.
Autorka tu skvěle rozepsala hlavní hrdinku Evelyn - její myšlenky, emoce, chování tu jsou proprané dost zevrubně a neuvěřitelně komplexně. Ať už s některými rozhodnutími v Evelynině životě souhlasíme či nikoliv, je tu skvěle zpracovaná veškerá motivace toho, co ona jako člověk kdy dělala a proč tak dělala.
Líbilo se mi, jakým způsobem autorka vykresluje i vztahy a chemii mezi postavami. Ať už ty vztahy jsou pozitivní či inklinují k toxicitě, jsou propracované uvěřitelně, realisticky a vy máte pocit, že takhle by se ten příběh mohl klidně opravdu ve skutečnosti stát. Postavy i jejich interakce jsou honě živé a dynamické - je to rozhodně autorčina silná stránka.
Kniha je napsaná hodně podmanivě - měla jsem celou dobu chuť být součástí tohoto příběhu. Pozorovat tu dobu, zažít si tu atmosféru, být s těmi postavami... autorka mne dokázala neuvěřitelně silně dokázala vtáhnout do příběhu. Děj samotný plyne hladce, autorčin styl psaní je uhlazený, vypsaný, srozumitelný, ale přitom příběh nepůsobí plytce a povrchně. Máte to celé přímo před očima, jako byste koukali na film. Popisy, dějová složka i dialogy mi tu přišly hodně vyvážené.
Za sebe rozhodně doporučuji.

74 13.03.2022