sgjoli komentáře u knih

Také jsem z této knihy poněkud rozpačitá, jako řada jiných komentujících. Po grafické stránce je to moc hezky udělané - zvláště jste-li fanoušci té nové éry od Chrise Ecclestona do současnosti, čemuž se kniha věnuje úplně nejvíce.
Nevyváženost je ale slovo, které zde skutečně platí, protože textově je tahle kniha prostě dost slabá. Nejen, že se tam člověk nedozví nic moc nového, ale i některé ty pasáže jsou úplně mimo a zbytečné. Příklad: u fotky malé Amy Pondové jsou dvě popisky, z nichž jedna říká, že Amy má na hlavě podzimní vlněnou čepici. Vážně je podle autorů čtenář tak hloupý, že nepozná, že má Amy na hlavě vlněnou čepici? Vážně je to tak moc důležitá informace, že je potřeba ji zmínit? - A takových příkladů tam je víc. Prostě občas tam jsou fakt úplné zbytečnosti. Už o tom ve svém komentáři píše i uživatel lampernaqui.
Takže tak. Jako fanynka seriálu oceňuji grafickou stránku a to, že se tam autoři chtěli věnovat co nejvíce věcem, ale textově fakt slabé.

67 13.03.2022

Poprvé jsem tento titul četla na základní škole, a i když si umím představit, že ty archaismy v knize použité mohou i kdejakému dospělému třeba dělat při čtení potíže, mně ten starý jazyk, kterým to je napsané, prostě uchvacoval. A i když možná půjdu proti proudu, mně ten pan Brouček prostě bavil – už na té základce. Knihu jsem pak četla ještě párkrát (na střední i na vysoké škole) a se stejným nadšením. Nejen příběh samotný, ale i ta závěrečná pointa, celková atmosféra knihy a jazykové + literární provedení mi v případě této knihy prostě sedí. Ale chápu, že asi ne každého to už v dnešní době chytne…

76 13.03.2022

Kdo by neznal. Tohle je jedna z těch klasik české dětské literatury, na kterou jsem v mládí nedala dopustit a ke které jsem se vždycky s odstupem tu a tam vracela. Pěkné příběhy navíc doplňovaly krásné autorovy ilustrace, takže celé to čtení bylo také i oku lahodící zážitek – kresby možná jednoduché, ale záměrně – a mně to vždy vyhovovalo. Doteď vzpomínám na již klasické příběh o pečení dortu, o košilce či o tom, jak se pejsek s kočičkou sušili na sluníčku. :-D

102 13.03.2022

Možná jde o trochu naivní dívčí čtení, ale pokud čtenář hledá nějakou příjemnou jednohubku na jedno odpoledne, u které vypne a odpočine si, tohle by mohlo být fajn volbou. Určitě nečekejte nic převratného. Příběh je svým způsobem dost jednoduchý, přímočarý, nijak zvlášť hlubokomyslný. Ale je to fajn milá letní odpočinková záležitost, která na chvilku zabaví.

56 13.03.2022

Myslím, že zrovna Gellner patří mezi básníky, co by mohli zaujmout širší čtenářské publikum – i ty, kteří poezii zas tolik neholdují. Jeho poezie je totiž vcelku srozumitelná, umí být i pěkně hravá, a přitom něco předá. Ať už si člověk odnese pousmání právě z té hravosti, nebo nějakou zajímavou myšlenku, či nějaký niterný dojem vyvolaný určitou atmosférou. Ke Gellnerovi se vracím ráda. K poezii jsem vždy přistupovala s respektem, protože často bojuji s porozuměním, ale právě u Gellnera jsem tento problém nikdy neměla – vždy byla radost to číst.

58 13.03.2022

Do této knihy jsem se pouštěla především proto, že mne zajímá film s Benedictem Cumberbatchem v hlavní roli, natočený právě podle této předlohy.
Na úvod bych řekla, že nejsem typická čtenářka westernů, není to žánr, který bych pravidelně vyhledávala. Ale tento příběh byl prostě něco víc. Ten žánr westernu, kdy na příběhu dvou bratrů sledujeme život rančerů na Západě, tu je spíše jen jakousi kulisou pro silné a intenzivní lidské drama, které se mi pomalu, ale jistě dostalo pod kůži. Tenhle příběh budu mít asi ještě dlouho v hlavě, než ho plně zpracuju.
Tu tenzi zde tvoří nejen vztahy mezi postavami, ale taká postava hlavního hrdiny Phila, který kolem sebe tvoří jakousi auru plnou charisma, určité nepřístupnosti, ale zároveň také určitého obdivu, který k němu lidé cítí a díky němuž se lidé k Philovi chtějí přiblížit. Je to dost zajímavá postava, protikladná vůči sobě, silně mnohovrstevnatá. Obecně mi přijde, že autorovi se podařilo vykreslit postavy naprosto bravurně. Příběh na nich dost stojí - hlavně právě na Philovi, ale i ostatní mu dost dobře sekundují. A nutno říct, že ty postavy celou tu knihu utáhnou fakt dost dobře.
Závěr mne vlastně dost šokoval, nečekala jsem ho, o to víc mne ale zasáhl. A je to vlastně závěr knihy, kdy Phila jako hlavního hrdinu vlastně konečně poznáváme jako celistvou postavu a snad díky tomu může čtenář pochopit, proč se Phil celou dobu chová, jak se chová. Čtenář si ho nemusí nutně oblíbit, ale po dočtení jsem najednou měla pocit, že řada věcí kolem Phila konečně dává smysl.
Tento příběh si mne nečekaně získal - 4,5 hvězdy z 5.

96 20.02.2022

Vyposlechnuto jako audiokniha.
Nevím proč, ale tato kniha mi dala nějak víc zabrat. Asi možná je to dané tím tématem, resp. povahou případu, kterou tu tým Kim Stoneové řeší. Je to hodně zaměřené na dětské obětí, což je dost těžké téma, které se mi nějak hůř vstřebává, a bylo to pro mne tak trochu náročnější na vnímání.
Zápletka je ale jinak zajímavá a způsob, jakým autorka příběh vystavěla, mi jinak vcelku seděl. Objevují se tu nové postavy - nejen logicky nové oběti a jejich rodiny, ale také k vyšetřovatelskému týmu se připojují nové tváře, což bylo příjemným osvěžením, které se mi líbilo a které jsem určitě uvítala. Hlavně postava vyjednavače Matta mne tu dost bavila.
Kim je pořád správně řízná a hubatá, což mne dost baví, i když nutno podotknout, že si v určitých místech tím Kim trochu podřezává větev sama pod sebou - a čtenář jen čeká, kdy se jí to vymstí. Ale zatím mi ten její charakter baví.
Opět mi naprosto seděl vyprávěcí styl Jitky Ježkové, která celou audioknihu namluvila bravurně - její podání mi k této sérii vyhovuje a moc doufám, že se v budoucnu dočkáme i dalších dílů.
Celkově hodnotím na slabší 4 hvězdy - ale dáno je to tím tématem, které mi nesedlo úplně na 100 %. Ale jinak spokojenost. :-)

98 20.02.2022

Nepokrytě přiznávám, že o tohoto komiksového hrdinu jsem se začala zajímat hlavně skrze film s Benedictem Cumberbatchem, který jsem viděla a který mne dost bavil. Ale nakonec jsem charakteru Doctora Strange v rámci této knihy propadla hlavně pro ten příběh samotný, což jsem vůbec nečekala. Protože komiksů z celé té řady s všelijakými superhrdiny mám načteno prachbídně málo a nebyla jsem si jistá, jak moc mne to bude bavit. Ale baví mne to hodně. Nebo aspoň to platí v případě tohoto konkrétního komiksu.
U Cesty podivných mne zaujala nejen zajímavá zápletka a výborná kresba, ale především hlavní hrdina Stephen, který tu pro mne má svým způsobem dost uhrančivé charisma, jímž si mne k sobě připoutal. Je v něm cosi tajemného, co mne k němu přitahuje a co se mi na něm líbí.
Zároveň se tu pracuje s myšlenkou každé rány, kterou člověk uštědří druhému, sám musí nějak zaplatit (kdo četl, ví) a pro mne to mělo určitou hloubku, již jsem v komiksu tohoto druhu nějak nečekala. A o to víc, na to musím myslet. Rozhodně vím, že se k tomuto příběhu budu chtít časem vrátit.
Moc jsem si to užila a při nejbližší příležitosti poběžím do knihkupectví pro druhý díl, protože nutně potřebuju vědět, jak to bude dál. Tohoto superhrdinu budu s radostí sledovat dále.

74 20.02.2022

Tento román jsem nakonec opouštěla poněkud rozpačitá a opět se mi potvrdilo, že ne vždy se vyplatí mít od knih určitá očekávání, protože ne vždy bývají naplněna. A ne vždy je na vině kniha samotná. A toto byl podle mne ten případ, kdy mi kniha nedala to, co jsem chtěla, ale můžu si za to sama svými zkreslenými představami, o čem ten příběh bude.
Kniha zprvu působí jako milostný román s krimi zápletkou, kdy se hlavní hrdina zajímá o vypátrání příčiny úmrtí své kolegyně a milenky (a tak i anotace na mne působila, že to půjde tímto směrem a bude to mít nádech kriminálního/thrillerového románu). Jenže pak se z knihy stává do jisté míry intelektuální záležitost s politicko-filozofickým podtextem a vydává se tak úplně jiným směrem, než jsem čekala.
Určitě nechci tvrdit, že je to špatně - rozhodně není. Autor to psal dozajista s nějakým záměrem a není jeho chybou, že jsem měla (očividně!) mylná očekávání a že jsem se občas v obsahu zamotala ve snaze pochopit, co se mi autor snaží sdělit. Objektivně řečeno musím autorovi smeknout pomyslný klobouk, protože z témat, která tu vyplouvají na povrch, a z toho, jak to autor zpracoval, je patrné, že je autor vzdělaný člověk a má široký rozhled v řadě témat (literatura, politika, filozofie, prostředí akademického světa). A jeho vzdělání odpovídá i vytříbený styl, kterým knihu píše.
Jedná se o trochu rozvláčnější vyprávění, které se mi povětšinu četlo velmi dobře, ale obsahově jsem se s knihou nakonec nepotkala tak, jak jsem myslela. Což ale přičítám spíš na vrub sobě, ne autorovi.
Výsledkem je tak za mne průměrné hodnocení, ale určitě tím nechci naznačit, že by to byla špatné dílo. Jen mně osobně to obsahově jako čtenářku jaksi minulo, nic víc.

67 20.02.2022

Jelikož jsem od autora již jeho druhou knihu Mezipřistání, která mne bavila, chtěla jsem se samozřejmě pustit i do jeho prvotiny Pálenka. A jen těžko se chce věřit, že Pálenka je autorovým debutem. Protože něco tak precizně propracovaného jsem dlouho neviděla.
Byť jsem původně chtěla hodnotit 4 hvězdami, zvedla jsem nakonec hodnocení na 5, protože mne nakonec přesvědčilo to, jak výborně tu autor pracuje s jazykem a jak skvěle má zvládnuté psaní kratičkých textů, které i přes svoji omezenou délku dokážou uhranout, zasáhnout a něco předat.
Jedná se o soubor próz, které se sice odvíjejí od autorova pobytu v rumunském Banátu, ale i tak se zde autor dokáže překlenout i do minulosti a provázat své "banátské zkušenosti a zážitky" s dřívějšími událostmi, které si přinesl z domova či svého pobytu v Německu.
Výsledkem jsou silné momentky ze života, o životě, o vztazích, o žití v přítomnosti, o nechtěných stínech minulosti, o nasávání atmosféry teď a tady... o věcech, které člověka přesahují a budou tu zdánlivě navěky, když už tu člověk nebude.
Subjektivně uznávám, že pár próz mi úplně nesedlo do noty, proto jsem váhala s tím ubráním jedné hvězdy, ale to, jako kniha působí jako celek, je prostě fantastické.
Pokud hledáte knihy bohaté na akční děj, propracované zápletky a bambilión zvratů, tak tohle vás bude míjet. Pokud se ale rádi noříte do atmosférických (až trochu snových) textů, které odrážejí myšlenky hrdiny a život kolem, tohle by vás snad mohlo zaujmout.
Navíc i jazykově je to strašně krásné čtení, úplně mne to pohladilo na duši. O to silněji to vyznívá právě díky tomu, jak krátké jednotlivé texty jsou - autor nemá prostor na nějaké bezduché vykecávání. Vědomě volí slova tak, aby na malém prostoru řekl hodně. Za mne fakt paráda!

79 06.02.2022

Hora Duchů je za mne povedená kombinace thrilleru, trochy hororu, lehkého mystery a dramatu. Autor si z těchto žánrů bere určité aspekty a skvěle je tu skládá do napínavého příběhu, od kterého se mi dost těžko odtrhávalo. Ačkoliv mám pár knih, které mi v rámci žánrů přišly prostě o chlup lepší, tak ani Hora Duchů si u mne vlastně nevede špatně.
Zápletka samotná mi přišla zajímavá a autor to tady za mne zpracoval dost solidně. Byť možná chování některých vyšetřovatelů není vždy úplně předpisové a některé postavy jsou občas na pár facek, nějak jsem to tady neřešila, žíly mi to netrhalo a vlastně to k tomu asi tak trochu patřilo. Zároveň musím říct, že o zvraty tady skutečně není nouze. Kniha mne pořád držela ve střehu a v napětí, co bude dál a kdo za tím vším tedy stojí.
Seděl mi také autorův styl psaní. Působilo to na mne vypsaně, děj má spád, pořád se to posouvá kupředu a neměla jsem tu pocit nějakých vysloveně hluchých míst. Jen možná k tomu konci mám lehké výhrady. Ačkoliv jsem zápletku neodhadla a autor mne dokázal překvapit, tak mi tu chybělo asi nějaké důslednější vysvětlení motivů pachatele. Za mne to bylo moc ploché.
Potěšilo mne však, že si autor nechává překvapení skutečně až do poslední stránky - Kyle Perry dokázal na posledních pár stránek vměstnat ještě pár zajímavých zvratů. To, jak autor v závěru rozprostřel osudy některých postav, bylo pro mne u části postav uspokojivé a překvapující, zároveň jsem ale u některých postav zas tak nadšená nebyla. Každopádně překvapená jsem byla určitě. Omlouvám se, pokud zním chaoticky, nemohu tu zabíhat do detailů, abych nevyzradila pointu.
Ještě bych tu nicméně vypíchla to, že tu autor skvěle poukazuje na nebezpečí sociálních sítí, a i když mohou být média dobrými sluhy, nebývají vždy dobrými pány. To mi přišlo jako dost zajímavý moment, který mi přinesl řadu podnětů k zamyšlení.
Byť by se tu možná našly nějaké ty mouchy (ať už v charakterech hrdinů či v některých aspektech toho závěru), Horu Duchů jsem si užila a určitě ji za sebe mohu doporučit.

78 06.02.2022

Ďábelské hry jsem vyposlechla jako audioknihu namluvenou Jitkou Ježkovou. Poslech jsem si skutečně užila. Jednak díky tomu, jakým způsobem je příběh sám o sobě koncipovaný, jednak díky skvělému provedení paní Ježkové.
Zápletka týkající se jak vyšetřování skupiny pedofilů, tak i zápletka vyšetřování vraždy sexuálního násilníka, kterým se Kim Stoneová souběžně věnuje, tu jsou solidně propracované. Ačkoliv u té druhé dějové linky dost brzo čtenář zjišťuje, o co jde a kdo za tím stojí, tak u skupiny pedofilů čtenář dlouho neví, kdo všechno je pachatelem, a autorce se to daří tajit poměrně dlouho. A já to neodhadla. Což určitě oceňuju.
Zároveň se tu noříme do minulosti hlavní vyšetřovatelky Kim a poznáváme ji dost zblízka. Je to pořád ta přidrzlá drsňačka, jako jsme ji poznali již v první knize, emoční inteligence jí nic moc neříká, s tím že ale tady detailněji zjišťujeme, co za tím stojí. A je to teda docela síla.
Kniha mi při poslechu ubíhala dost rychle. Jednak tím, že jednotlivé kapitoly jsou dost kratitké a končí často nějakým zvratem, který vás nutí poslouchat dál. Jednak ten styl vyprávění je pěkně svižný, dynamický - vlastně jsem neměla dojem, že tu jsou hluchá místa. Bavily mne i ty vztahy mezi členy vyšetřovacího týmu a vlastně i ty postavy samotné. Vyšetřování taky bylo psané způsobem, který mi vyhovoval a který ten děj skvěle posouval dál. A jak jsem již zmínila, bavila mne i paní Ježková, resp. styl, kterým knihu namluvila.
Nicméně bych asi měla upozornit, že kniha se zabývá dost silnými, citlivými tématy, která jsou těžká na emoční zpracování (=různé formy násilí na dětech, vč. sexuálního), takže je to třeba brát v potaz, pokud se do knihy budete chtít pouštět. Některé scény, vzhledem k těmto zmíněným tématům, se mi osobně zdály dost znepokojivé, zvrácené a ve mně jako čtenáři zanechaly dost nepříjemnou pachuť toho, jak se řada věcí patrně děje i v reálném životě a jak moc je to špatně.

104 30.01.2022

Na tuto knihu mne nalákala anotace a jsem moc ráda, že mne příběh nezklamal. Ten námět samotný je tu zpracovaný za mne dost slušně. Autorka si tu skvěle hraje se čtenářem - dlouho nevíte, co se děje, ale zároveň to umí napnout a zaujmout. Byla jsem pohlcená a potřebovala jsem vědět, co bude dál. Autorka tu totiž umí dobře dávkovat informace tak, aby čtenář pořád pokračoval. Aspoň na mne to tak působilo. Ke konci už člověk začíná teda tušit, co se děje, ale ten celkový dojem mi to nijak nenarušovalo.
Příběh se na řadě míst pohybuje na tenké hraně mezi realitou a sny či halucinacemi, takže čtenář musí dost dávat pozor. Občas je ta hranice dost nezřetelná, navíc autorka tyto přechody v průběhu knihy příliš nevysvětluje, což by asi ne každému muselo vyhovovat. Sama jsem byla občas trochu zmatená, co se právě zrovna děje - je to takové trochu psycho (chce se mi říct lehce psychedelické?). Ale o to lepší mi přišel ten závěr, který do toho děje a těch událostí vnáší světlo a naznačuje, proč se hlavní hrdince děje, co se děje. Nicméně je třeba, aby čtenář byl hodně obezřetný a dával dobrý pozor, aby mu právě všechno pak docvaklo a spojilo se vše dohromady.
To, že se mezi některými pasážemi můžou nacházet podivné skoky a některé události na sebe navazují dost trochu nejasně a nezřetelně, má tady své vysvětlení, které vyplývá z toho závěrečného rozuzlení. Takže se tím případně nenechte odradit.
Knize dost svědčí to, že není tolik dlouhá. Autorka se tak nenimrá ve zbytečnostech, děj svižně odsýpá, pořád jsem měla dojem, že se v knize něco děje - je to takové nahuštěnější. Bylo to napínavé, celkem temné a ty nejasnosti, které se vznášejí ve vzduchu, mi tu seděly - vytvářely tu pro mne fajn atmosféru. To srovnání s Kingem mi přijde trochu mimo - v člověku to vyvolává až moc velká očekávání a je to škoda. Já bych to srovnání raději ignorovala.
Celkově tak hodnotím na 4 hvězdy. Z žánru hororu jsem četla lepší díla, ale v rámci young adult mi to přišlo vcelku solidní čtivo, na které jsem byla správně naladěné a které jsem si užila.

69 30.01.2022

Poslouchala jsem v provedení pro Český rozhlas a neuvěřitelně jsem si tuto ani ne hodinovou jednohubku užila. Bavili mně herci, bavil mne námět, zápletka, zvukové a hudební doprovody. A jelikož to není tak dávno, co skončily Vánoce, tak mi to ještě přišlo více méně tematické. Tohle určitě moc doporučuju. Zabavilo mne to, užila jsem si to, přišla jsem na chvilku na jiné myšlenky - splnilo to pro mne všechno, co jsem momentálně potřebovala.

88 23.01.2022

Záhada panství Bainbridge je velmi solidně napsaným, mysteriózně laděným příběhem plným napětí a s příjemně ponurou, místy i temnou atmosférou. Máte-li rádi knihy odehrávající se v domech, v nichž se dějí nadpřirozené věci (ala Darcy Coates), tak tady si určitě přijdete na své - s tím, že tahle kniha je ale určitě minimálně ještě o level lepší než knihy Darcy Coates.
Autorce se podařilo skvěle vykreslit prostředí, v němž se kniha odehrává - to panství jsem měla přímo před očima a tu určitou tíseň, která z toho místa vyvěrala, jsem dost cítila - v tom byla autorka velmi přesvědčivá.
Zajímavým momentem knihy je to, že hlavní hrdinka z nějakého důvodu končí v stavu pro choromyslné a vypráví svůj příběh lékaři (=to není spoiler). Z toho, jak je tato postava vykreslená, vyplývá, že hlavní hrdinka není vlastně úplně spolehlivým vypravěčem, což je něco, co mi třeba tady osobně dost sedělo - autorka to tak tím pádem nechává na čtenářích, aby si sami pro sebe rozhodli, zda popisované události jsou pravdivé, či nikoliv.
Pokud jsem měla s něčím problém, bylo to střídání ve dvou časových liniích příběhu (hlavní linka v 19. století a pak deníkové zápisky ze 17. století). Ty časové linky mi totiž v určitém aspektu trochu splývaly. Ani ne tak obsahově, jako spíš vykreslením dobových reálií - ač se jednalo o dvě různá historická období, já měla dojem, že jsem pořád v jednom stejném století, jako by se v tom období mezi 17. a 19. stoletím nic nezměnilo.
Jelikož už hororových příběhů mám načtených trochu víc, stejně tak knih z žánru napětí, musím přiznat, že jsem necítila tolik strachu či mrazení v zádech, jako by mohli pociťovat čtenáři, kteří s těmito žánry třeba začínají. I proto nehodnotím naplno. Atmosférické čtení to určitě je, ale každý čtenář tu míru strachu, záchvěvů obav, nejistot atd. bude vnímat prostě jinak, no... Na mne to třeba nepůsobilo na 100 %, ale na někoho jiného by klidně mohlo...
Každopádně 4 hvězdy mi tu přijdou na místě. Kniha určitě svému žánrovému zařazení ostudu nedělá. Je to solidně napsané, velmi čtivé, napínavé a já si to užila.

90 23.01.2022

Výborná kresba a důležité téma, o kterém je třeba hovořit otevřeně a zpřístupnit ho v literatuře všem věkovým skupinám. To jsou pro mne největší plusy tohoto komiksu a je to zvládnuté podle mne bravurně. Hlavní hrdinové byli navíc fajn a podívat se do hlavy hlavní hrdinky, která trpí úzkostma, taky dobře pojato.
Bohužel mám ale pár "ale". Trochu mi nesedělo to, jak moc zrychleně celý příběh působil a jak na některých místech na můj vkus klouzal spíš po povrchu. Ani atmosféra či emoce se na mne moc nepřenesly, přitom by se to tady nabízelo. Co mi nesedlo vůbec, bylo chování dospělých postav. Ať už necitlivé poznámky sousedů či až moc bezstarostné chování rodičů, kteří vědí, jaké má Anna problémy, a přitom jsou až moc v pohodě s tím, jak Anna bezmyšlenkovitě odjede neznámo kam... a sami si pak odjedou pryč, aniž by s Annou jakkoliv víc mluvili...
Takže pro mne komis zůstal na půl cesty. V některých věcech skvělé, něco pro mne osobně nedotažené.

73 23.01.2022

Divnější planeta je vyvedena v naprosto stejném konceptu a stejným způsobem jako díl první (Divná planeta). Opět tu nenajdete jednolitý děj, ale sérii řady komiksových stripů z každodenního života postav s úsměvnými pointami. Takže pokud se vám Divná planeta líbila, nejspíš vás zaujme i toto pokračování.
Pravdou je, že Divnější planeta mi připadala o chloupek slabší, některé stripy mi už nepřipadaly tolik vtipné, ne všude jsem tu humornou složku našla. A přistihla jsem se, že už jsem se nesmála tolik nahlas jako u první knihy. Nicméně to nemění nic na tom, že i Divnější planeta ve většině svého obsahu je pořád zábavné dílo, které jsem si celkově dost užila. A určitě se k oběma dílům čas od času vrátím. Ten nápad je prostě skvělý a jsem moc ráda, že se mi tyto dvě knihy dostaly do rukou.

67 23.01.2022

Už dlouho jsem nečetla nic tak zábavného, úsměvného a vlastně dost vtipného, jako je tahle kniha.
Výborná kresba, která je záměrně jednoduchá, aby na sebe nestrhávala pozornost - naopak dává vyniknout tomu textu, který nastavuje obraz našemu životu a věcem, jež děláme s každodenní samozřejmostí.
Nenajdete tu jeden ucelený příběh. Jedná se o řadu stripů zaměřených na každodenní život postav zakončený nějakou pointou, která právě člověka dost často přinutí k pousmání či přímo k smíchu (já se u toho místy fakt smála nahlas!).
Myslím, že to není od věci čas od času nahlídnout na náš život a naše činnosti z jiné perspektivy, jiného úhlu pohledu.
Bezvadná záležitost! Moc doporučuji všem - myslím, že by kniha mohla zaujmout i ty čtenáře, kteří komiksům jinak běžně neholdují.

69 23.01.2022

Musím říct, že thrillery/hororové knihy Jozefa Kariky to mají u mne čím dál tím těžší. Tu laťku tomu paradoxně nasadil sám pan autor svými knihami Trhlina a Strach (ten především), které se mi dost zaryly pod kůži. A Strach pořád u mne nic nepřekonalo, co se týká knih, které ve mně uměly vyvolat strach. Tma se Trhlině a Strachu ani nepřiblížila, Smršť už trochu víc - a Propast z výčtu Karikových knih u mne zůstala na půl cesty.
Skvělý námět, opět skvěle vykreslené prostředí, hlavní hrdina po psychické stránce rozložený na drť. Ale přiznám se, že tentokrát se na mne ty emoce, které hlavní hrdina prožívá, úplně nepřenesly, nedokázala jsem se na něj napojit a prožívat jeho psychické rozpoložení s ním. Což je něco, co u Karikových hororů/thrillerů hledám. Protože ve Strachu to se mnou dost zacloumalo (a v Trhlině vlastně nakonec taky, i když ne třeba na 100 %).
Autor jede podle určitého vzorce, který je v jeho hororech dost podobný, takže by se někomu mohlo zdát, že se autor už opakuje, či možná trochu vykrádá sám sebe. Mně to zatím žíly nijak zvlášť netrhá, ale je fakt, že ty účinky to už na mne tolik nemá, protože už dopředu tak nějak tuším, co mohu očekávat. Začínám mít trochu dojem, že mne autor už nemá čím překvapit.
Ve výsledku tak Propast hodnotím průměrně. Není to určitě špatná kniha, ale od pana autora mne holt zaujaly jiné trochu více, no...

87 15.01.2022

Tahle kniha byla pro mne příjemným překvapením. Zaujala mne již před svým vydáním a jsem ráda, že mi kniha nakonec sedla, protože tohle bylo moc fajn čtení.
Příběh se zabývá dost závažným tématem, a to je vyrovnání se s nečekaným odchodem blízkého člověka, což je věc, která je pokaždé dost těžká a bolestivá. A myslím, že je dobře, když se o tomto tématu píše i v literatuře pro dospívající čtenáře. Zrovna tady se mi zdálo, že to autorka s ohledem na čtenářské publikum dokázala zpracovat velmi solidně.
Kniha je vyprávěná z pohledu hlavní postavy, které tak vidíme do hlavy - sledujeme její myšlenky, emoce - pozorujeme, jak se emočně snaží zpracovat to, že její nejlepší kamarádka už nežije. To, co Amelie prožívá a cítí, tu je popsané neuvěřitelně reálně, přitom jsem neměla pocit, že by autorka chtěla za každou cenu z čtenáře emocionálně vyždímat a brnkat mu na city s přehnanou falší a umělostí.
Bavilo mne, jak poeticky je kniha napsaná. Ten jazyk je tu překrásný. Hlavní hrdinka má skvostně bujnou fantazii a autorka to uměla skvěle využít a hezky si pohrát s jazykovými i literárními prostředky - vznikl z toho příběh s místy moc hezkou snovou a magickou atmosférou.
V určité věci je tato kniha předvídatelná, ale mně ta určitá předvídatelnost tady vůbec nevadila. Vztahy mezi postavami, které tu autorka předestřela, mi připadaly reálně zobrazené, chemii mezi postavami jsem tu taky dokázala najít a vůbec ty vztahy mi nepřipadaly tady psané nějak na sílu.
Celkově to je tak pro mne v rámci žánru nadprůměrné čtení a jsem moc ráda, že jsem se ke knize dostala. :-)

78 15.01.2022