Shashlick komentáře u knih
"Je zajímavé, že bohové Zeměplochy nikdy nestáli o to, soudit duše mrtvých, a tak se lidé dostanou do pekla jedině tehdy, když jsou do hloubi srdce přesvědčeni, že si takový trest zaslouží. Nemohou se ovšem dostat do pekla, pokud o něm nikdy v životě neslyšeli. To vysvětluje, proč je tak důležité střílet misionáře na potkání."
Kniha je výborně napsaná, skvěle se čte a příběh ubíhá. Trochu víc mi seděla první část, kde autor dokázal naznačovat i bez toho, aby přeskakoval v čase tam a zpátky.
Co mi vadilo, bylo vytahování obočí snad všech postav v království. Připadalo mi, že tam všichni chodí s obočím až někde na čele. Ale v druhé polovině knihy tohoto výrazně ubylo.
Víc mi vadilo v překladu přechylování ženských jmen. U takových exotických jmen je to jako pěst na oko.
Asi jsem se nechal při očekávání moc unést názvem. Čekal jsem opravdovou exkurzi do historii vystřihovánek a místo toho se jedná o ukázku několika reklamních vystřihovánek vydaných před rokem 1948. Spíš než o vystřihovánkách se dozvíte více o společnostech, které měly propagovat.
Vypadá to, jako by autor rychle vydal něco, co má připraveno jako součást větší publikace, ale už se mu nechtělo čekat. Spíše bych se zaměřil na Papírovu archeologii.
Slibované modely k vystřižení jsou navíc umístěny tak, že si rozstříháte v podstatě celou knihu a už si ji nikdy nepřečtete :)
Tohle je prostě klasika. Seriál je převyprávěn ve formě deníku ctihodného Jamese Hackera s doplněním v podobě různých dokumentů. Převyprávění děje je tak občas poněkud krkolomné, na druhou stranu je zde jisté oživení v podobě nahlédnutí do Hackerových myšlenek.
Výborné jsou i vysvětlivky pod čarou, které objasňují některé podstaty britské politiky. Českému vydání bych vytkl snad jen překlad některých reálií. Chápu, že na rozdíl od dabingu seriálu nechtěl vydavatel překládat úplně vše, ale nemocnice sv. Stephena je docela úlet. Přitom by se stačilo přiklonit k nemocnici svatého Štěpána nebo St.Stephen.
Je vidět, že knihu psal skutečný odborník, takže obsažená doporučení jsou postavena na opravdu pevných základech. Pan Matějček čerpá nejen ze své dlouholeté praxe, ale také z různých odborných publikací svých kolegů.
To je hlavní důvod, co tuto knihu odlišuje od jiných rodičovských knih, které přinášejí spíš módní způsob výchovy potomstva.
První věc, co mi vytane na mysli je příšerná kresba. Jestli si tohle autorka odnesla ze studia, tak potěš.
Historky jsou takové klasické dětské, které už každý zažil nebo slyšel několikrát. Pousmál jsem se párkrát, takže jako humorná kniha to taky neuspělo.
Kniha nemá za cíl vám radit, jaké jméno vybrat pro svého potomka podle postavení hvězd, numerologického významu a podobných nesmyslů.
Jedná se o věcný popis legálních možností určení jména (nejen novorozenců). Zároveň je to takový menší exkurz do historie vzniku jmen, hodně souvislostí pro mě bylo překvapením.
Samozřejmostí je seznam nejběžnějších jmen s jejich popisem. I my jsme díky této knize nakonec dospěli ke jménu pro našeho syna.
Dokážu si představit, že budu předčítat knihu svým dětem před spaním. Žádná náročná fantasy to není, příběh je poměrně jednoduchý. Sem tam se najdou vtipné momenty, ale jedná se o opravdu jemný humor.
Spíše než o rady k výchově dětí se jedná o sociální manifest. Připravte se na nadpoužívané pojmy kapitalismus, puritáni, katolíci, atd. Autor si přečetl tři knihy, ze kterých neustále cituje a na jejich základě se staví proti současnému řádu (nutno přiznat, že v některých směrech zcela oprávněně). Názory jsou prezentovány jako nezpochybnitelné a pokud s nimi nesouhlasíte, jste dle autorových slov prosťáček.
Co se týče rodičovských rad, tak autor je skutečný odborník. Má tři děti, přičemž nejstaršímu bylo v době napsání osm let (takže o tom, jak výchova nakonec dopadne, se nic nedozvíte).
Autor si také často sám odporuje. Například vás nabádá, že není potřeba dobře placené zaměstnání, které vás obírá o čas, který byste měli věnovat rodině. Načež v jiné kapitole prozradí, že si jeho rodina vzala hypotéku, aby si mohla najmout chůvu. Jakoby snad svůj text psal v delším časovém úseku a již jej znovu nečetl.
Obecně lze vycítit, že většinou rad se autor při výchově svých dětí neřídil, pouze mu krátkodobě zafungovaly (viz časté užívání obratu "minulý týden jsem zpozoroval...").
A kapitola o chování zvířat, to byl jeden vtip vedle druhého. Nejsem žádný odborník, doma jsme chovali pouze slepice a králíky, ale autorovy "převratné " objevy mi opravdu vyloudily úsměv na rtech.
Nakonec dávám dvě hvězdy za pár trefných postřehů o naší společnosti. Nečekejte však žádné převratné objevy.
Hodně mi kniha připomněla Stoletého staříka. Co postava, to svéráz. Ať se stane něco sebebevíc zvláštního, tak se nad tím skoro nikdo nepozastavuje. To musí být život na severu Evropy :)
Četlo se to hezky, ale jinak byla kniha dost nekonzistentní. V první části děj plyne celkem rovnoměrně, ale v dalších najednou přeskočíme i několik měsíců jednou větou. Autor občas sklouzne k popisu historie místa, kde se zrovna hrdinové vyskytují, takže to vypadá jako turistický průvodce. Navíc se pak už jedná spíše jen o sled epizodních příběhů, než ucelený příběh.
Ani vlastně moc nevím, jak tuto knihu hodnotit. Je to jako kdybych hodnotil dílo po první kapitole. Vím, že je to první část trilogie (nebo možná více-logie), ale přijde mi, že jediný důvod pro rozdělení příběhu je větší celkový výdělek.
Nic moc se tu neděje, určitě by pomohlo zkrácení textu o některé pasáže. Hlavní devizou prvního dílu by mělo být navnazení čtenáře na další děj. Jak to celé dopadne, co se za tím skrývá? Nepovedlo se - do dalších dílů už se asi nepustím.
"Druhý díl" navázal na ten předchozí hlavně v mapování boomu, který zapříčinil ten první. Opět se tedy může čtenář seznámit s různými osudy těchto spanilých staveb.
Kniha vydaná v době, kdy rozhledny ještě nebyly tak populární. Autor v nich ukázal různorodou historii snad všech stojících rozhleden a navíc i některých již neexistujících. Velkou měrou tak přispěl k renesanci těchto staveb a k tomu, že je Česko rozhlednovým rájem (i když některé nové rozhledny vznikají na zcela nesmyslných místech).
Kniha je velice čtivá a střídání krátkých pasáží čtyř vypravěčů čtivost ještě umocňuje. Kniha pojednává o různých osudech v těžké době a o sebepoznání jednotlivých hrdinů. Všichni máme své tajemství a skrýváme je dokonale i sami před sebou.
Jen mi chyběl nějaký zásadnější příběh.
Stejně jako u jiných Clarkových (a nejen jeho) knih z této doby se čtenář musí srovnat s jednou podstatnou věcí. Je totiž velký rozdíl mezi předpokládaným vývojem technologie té doby a skutečným vývojem. Proto se z dnešního pohledu některé technologické vymoženosti představené v této knize mohou zdát úsměvné, ale z tehdejšího pohledu tak jistě nepůsobily.
Kvalita povídek se pohybuje v docela velkém rozmezí, některé v podstatě jen variují jedno téma. Ale najdeme zde i velmi zajímavé myšlenky.
Když navážu na svůj komentář k Pergamentu, tak Atrament opět začíná s porůznu rozházenými střepy. Navíc ani není moc poznat, jak na sebe obě knihy navazují (pokud si nepřečtete info na přebalu). Na více jak 500 stranách jsou některé linky opuštěny naprosto bez vysvětlení, některé zase dojdou k jakémusi konci.
Celý příběh působí, jako by se Duncan pokusil spojit vše, co si kde přečetl do jednoho celku na základě jakéhokoliv minimálního společného motivu. Jako kdyby si sepsal všechno, co ho napadlo a pak to nějak poskládal. To v podstatě potvrzuje i v epilogu, kde snad popisuje přímo svůj život.
Na druhou stranu se mi líbila mapa našich dějin. Ale na takový rozsah je pět dobrých stran opravdu málo.
Kniha přináší to, co slibuje. Tedy sebrané hlášky z knihkupectví, které někdy pobaví, někdy vyděsí lidskou hloupostí a někdy se setkají s nepochopením, protože nevíte o co jde. To se stane hlavně u kousků, které se nějakým způsobem odkazují na jinou literaturu, která není v našem prostředí tak známá, jako v tom anglofonním.
Musím přiznat, že jsem od tohoto komiksu čekal něco jiného. Čekal jsem erotikou nabitý příběh, který sice má "sci-fi" zápletku, ale jinak bude "v rámci erotiky" reálný. Příběh je ale tak přitažený za vlasy, že jsem jen nechápavě kroutil hlavou. Navíc je plně protkán nelogickým jednáním snad všech postav. Snad jen ve čtvrté části se autor snaží o "reálnou" zápletku, ale příběh končí jakoby v půli a tak nedojde na žádné rozuzlení.
Nejsem žádný puritán, to rozhodně ne! Ale celkové zaměření na anální oblast mě zrovna nezaujalo. Všichni tu pořád chtějí někomu něco strkat do zadku. Takže ani ta erotika není zrovna na výši, tedy naprosto bez invence a zajímavého nápadu.
Co se týče kresby hrdinek, je třeba říci, že autor má ladné křivky v ruce (i když já bych uvítal o něco oblejší tvary). Ale všechny ženy, které s v komiksu objeví jsou naprosto stejné. Postava, gesta, pózy, výraz tváře - vše podle jednoho mustru. Pouze účesy se mění.
A hlavní hrdinka je opravdu kráva nejtěžšího kalibru.
I když se jedná o první zeměplošskou knihu, pro mě je již několikátá v pořadí. Je vidět, že si Pratchett svůj svět teprve osahává. Spíše než jeden velký příběh se jedná o řetězec situací, které nás provedou po velké části Zeměplochy i mimo ní.
Tento sešitek jsem četl již v dětství. Příběh je poměrně uspěchaný, u každé události se v podstatě jen tak mihnete. Jako dobrodružná jednohubka pro mladší čtenáře ovšem postačí.