Shindy komentáře u knih

Zajímavá myšlenka příběhu, která mě bavila. Prolínání minulost - přítomnost byla dobře uchopená. Člověk si nejdřív říká, kolik dějových linek autorka dokáže otevřít, pak se ale všechno prolne. Čtenář na konci knihy sice najde určité rozuzlení, zjistí, kdo je vlastně padouch, přesto mi ale chybělo ukončení příběhů některých postav. Působí to na mě, jako bych měla očekávat pokračování. Jak dopadnou postavy z Rajské zahrady - tenhle příběh by mohl být sám o sobě zajímavý...

1 05.09.2024

Kraťounké, jednoodstavcové anekdoty. Pro mě byly humorné jen některé. Byť je to jen 75 stránek, nebýt toho, že mám knihu v rámci výzvy, nedočetla bych, a určitě to není kniha, ke které bych se vracela.

Nádherná, srdečná kniha plná naděje, lásky, víru v to dobré. Vzpomínek, na které by se nemělo nikdy zapomenout. Děkuji, Eddie

6 23.08.2024

(SPOILER) Shovívavost stranou - krimi trilogie z prostředí zasněženého Grónska byl skvělý nápad. Čtenář si tak mimo krimi dějovou linku užije i historicko-kulturní, až má chvílemi pocit, že by tam chtěl na dovolenou.
Co se ale děje týče, tento závěrečný díl byl pro mě jednoduše utrpením a dočetla jsem ho silou vůle. V celé trilogii si Nordbo nastavil tolik dějových linek, které prostě neměl šanci smysluplně udržet a adekvátně dokončit tak, jak si čtenáři zaslouží.
Dala jsem na zdejší recenze, a četla jsem trilogii hned za sebou, což mě pak ale vedlo ke zklamání, protože cca 30 % této knihy neustále Matthew někomu vysvětluje děj z knih předchozích, což ale vám, když jste to četli včera, pak přijde značně nudné. Dalších 20 % knihy je neustálé obviňování Tupaarnaq v dokola stejných dialozích.
Autor ale chtěl pro své čtenáře nějaké momenty překvapení? V knize je podříznutá jedna postava za druhou, bez ladu a skladu, ale vlastně to nemá ani hlavu, ani patu. Jen aby bylo více krve. Poslední kniha měla být zlatým hřebem a vyvrcholením, které se nestalo - některé otevřené dějové linky nebyly uzavřené, jiné byly spíchnuté horkou jehlou "ať už to máme z krku". A aby toho nebylo málo, pojďme udělat z původních oblíbených postav na závěr padouchy.
Proč qivittoq zabil Emily, když vraždil jen z pomsty?
Co se stalo se Sakkakem a jeho synem?
Kdo tedy zabil Toma?
Bárdur, jeho dcery a Símin?
Proč tedy unesl*a dcery Ottesena?
Jak to bylo s pokusy v Thule a unášenými dívkami?
A těch nedokončených linek je spousta.....
Za mě nevydařené a zklamání.

1 22.08.2024

Dala jsem na rady ostatních čtenářů a trilogii přečetla po sobě, a upřímně nevím, co je lepší varianta - autor se totiž v knize vrací k událostem z knihy první, a je to tedy příliš čerstvé opakování, které mi ubíralo na zážitku z knihy.
2. díl grónské krimi trilogie byl oproti druhému dílu trochu slabší, ale přesto si čtenář přijde na své. Nordbo se tu trochu "utrhl ze řetězu" a nechává postavy umírat jednu za druhou. Napojení na první díl pojal zajímavě, ale i tak kniha splnila má očekávání - vraždy, strach, zlo, skvělé momenty překvapení.

1 22.08.2024

Kniha mě zaujala zejména prostředím, ve kterém se děj odehrál - Grónsko. Pro spoustu lidí neprobádané území, poměry, kultura. Autor se (napříč trilogií) mimo kriminální dějovou linku věnuje také historicko-kulturní, což bylo obohacující.
Tento první díl trilogie byl dle mého názoru nejpovedenější - hrůza, napětí, zlo, vše se prolínalo, a musím říct, že děj byl opravdu vydařený.

2 22.08.2024

(SPOILER) Tohle bylo opravdu milé čtení. Už od prvních stránek mě příběh Nory pohltil a nutil k zamyšlení. Koho z nás totiž nenapadlo, jak by jeho život vypadal, kdyby....Tím je kniha protkaná, a spolu s hlavní hrdinkou máme možnost tahle "kdyby" prožít. Bavilo mě sledovat Nořiny možnosti a vývoje, a zároveň jsem přemýšlela, jak by vypadaly ty mé. Musím říci, že mě kniha opravdu bavila, a odnesla jsem si z hodně. Včetně rozšíření obzorů filozofie. Jsem ráda, že jsem po knize v rámci čtenářské výzvy sáhla a ráda se k ní někdy vrátím znovu.

14 29.07.2024

Možná to bylo mou vlastní roztěkaností, ale první polovinu knihy jsem měla problém začíst se. Nechat se příběhem pohltit. Kniha jsou vlastně tři příběhy, tři různé dějové linky, které proudí časem, hlavní postavy stejné, ale jména vedlejších se střídají, roky skáčou, a já se přistihla, že jsem často měla problém se zorientovat, na kterou dějovou linii navazuji, jaká část příběhu předcházela, a co se děje teď.
Ale myšlenka je skvělá - jak by naše životy probíhaly, kdyby....
Přemýšlela jsem, která varianta životů hlavních aktérů je mi nejmilejší, které fandím nejvíc, a vlastně každá obsahovala kombinaci všeho - lásky, smutku, pocitu zadostiučinění, empatie, seberealizace, ztráty - prostě jako život sám.

26.07.2024

(SPOILER) Nemůžu si pomoci, ale tahle kniha se dostala na první příčky mých oblíbených. Narazila jsem na ni díky čtenářské výzvě, a jsem za to vděčná.
Knížka může působit (a pro někoho skutečně i být) oddechovkou, lehkým čtením. Já ale celou dobu přemýšlela - co bych do zápisníku napsala já? Co bych se tam dozvěděla o lidech z mého okolí? Co bych mohla udělat, abych někomu zlepšila život? A vlastně se stala sondou do mého nitra.
Postavy byly vykreslené skvěle, realisticky. Některé pasáže byly předvídatelné, jiné ale přinesly kýžený "wow" efekt.
Se samotným závěrem knihy úplně nesouzním, přála bych si to jinak, ale i tak mě kniha chytla za srdce.

2 03.06.2024

(SPOILER) No, co se samotného děje týče, ten byl fajn - 17. století, válečné období, felčarství, bylinkářství, život s vojskem, láska - to všechno byl skvělý nápad, ale jeho provedení trochu kulhalo.
Neseděl mi styl autorky - v ději nás seznámí s postavou, a pak o pár kapitol dál znovu vysvětluje, kdo ta postava je (to už přece čtenář ví?), pořád se opakovaly děje, z hlavní hrdinky tam udělala (i přes to, že je schopnou a uznávanou felčarkou) vlastně životně neschopnou ženskou, která pořád potřebuje vést a zachraňovat. A kolikrát se "kousla do rtu" nebo "kousla do tváří až jí tekla krev" - tahle fráze už mi lezla krkem.
Fráze - "mnul si ruce, až mu zběleli kotníky" - to spíš překladatelsky nesedí vůbec.
Suma sumárum - děj je fajn, provedení pokulhává. Do dalších dílu se nepustím.

3 29.11.2023

Kniha, na kterou jsem v rámci výzvy narazila čirou náhodou. A neměla chybu! Od začátku do konce jsem nemohla přestat číst. Různé dějové linky, tři hlavní vypravěči čtenáři představují svou životní linku, které se vzájemně proplétají, aby se v závěru knihy mohly spojit v jednu. Předvídatelný konec? Kdepak. Nejednou jsem se přistihla s pusou do kořán, zvratů tam bylo až až.
Skvělá kniha.

4 06.11.2023

(SPOILER) Pro mě hodně silná kniha. Myslím, že asi pro každého, kdo se někdy vyrovnával se ztrátou svého blízkého. Zkrátka váš život pak provází "co by - kdyby", a tak trochu přemlouváte čas, aby se vrátil a vy mohli věci udělat jinak, říci si něco jiného, na chvíli se zastavit a prostě jen spolu být. I když už od události uplynulo 20 let, člověk stále cítí tu bolest a prázdno.

1 13.10.2023

Je to má nejoblíbenější kniha, která v mé knihovně zaujímá čestné místo, a já se k ní opakovaně a ráda už řadu let vracím. Vždy v ní najdu nové moudro, novou symboliku, poselství. Neuvěřitelně silný životní příběh na několika stránkách.

18.09.2023

(SPOILER) Čekala jsem romantickou oddechovku, a nakonec z toho bylo rodinné drama, které ze mě postupně sosalo emoci za emocí. Někdy mi těch osobních tragédií přišlo až příliš, ale možná to bylo záměr. Že se s některými smutnými osudy čtenář ztotožní a děj je pro něj reálnější - třeba úmrtí milované babičky, otec, co upřednostňuje partnerky před vlastními dcerami. Je to smutné, ale až děsivě věřitelné. Leč u jiných knih / filmů tomu neholduji, tady jsem otevřený konec uvítala. Nevím, zda autorka plánuje navázat a pokračovat v další knize, já si každopádně alespoň mohla děj uzavřít podle svého.
Smutné, ale vlastně pěkné.

2 08.09.2023

Moje první "Keplerovka", a teda nemohla jsem přestat číst. Už od začátku autor čtenáře nešetří, tepovka hraničila se zdravím a adrenalinu jsem měla až až. Hodně povedené. Kolikrát jsem musela knížku na chvíli položit a vstřebat, co se to teď děje. Super.

10 03.09.2023

Za mě moc pěkná kniha, co se četla jedním dechem. Už tak od 1/4 knihy jsem pomalu tušila "odkud vítr vane", a tak pro mě závěr knihy nebyl takovým překvapením, přesto jsem si knihu užila.

3 30.08.2023

No, námět určitě zajímavý, líbila se mi autorčina obsáhlá rešerše dobových operací, lékařů, a podobně. Jen mi nějak pokulhávalo to zasazení do příběhu jako takového, a dialogy někdy byly doslova hloupě vedené, jako by je vedly děti. Potenciál, který téma jistě nabízelo tak nebyl využit ani z 50 %. Škoda.

1 30.08.2023

Tak nějak mě kniha strhla a četla se jedním dechem! Trošku jsem bojovala s pachutí u tykání - zprvu jsem nevěděla, zda se tedy postavy znají, nebo jak to je, ale postupem na to člověk přivykl. Několik různých dějových linií napříč různými dekádami čtenáře záměrně matou a umocňují napětí, aby se pak v závěrečných kapitolách čtenář dočkal překvapivého rozzuzlení.
Moc mě to bavilo.

3 05.08.2023

(SPOILER) Je to milé a oddechové čtení. Děj byl takový, že vlastně tak nějak tušíte, jak to celé dopadne, ale přesto nastane několik zvratů.
Co mě v knize tak trochu štvalo (pozor, SPOILER) - hlavní postavy neustále rozebírají charaktery a scény z knih J. A., ale více se věnovat a rozebrat hlavní hrdiny této knihy, to tak trochu uniká. Polovina knihy se věnuje podrobnému popisu událostí ještě před samotným vznikem spolku, některé dějové linky se v průběhu knihy opakují (což není nutné a v ději vás to nikam neposune), a pak je autorka nucena děj rychle dokončit. K prakticky střemhlavému pádu děje pak dojde v posledních 3-5 kapitolách. A nejméně uvěřitelné pak byly postavy Frances, která je celou dobu tak trochu "mouchy sežerte mě", a jejího otce. Tam jsem pochopila, že autorka potřebovala docílit nějakého zvratu, ale celá ta záležitost s dědictvím je postavená tak trochu na nestabilních základech, na kterých se pak děj tak nějak vrtkavě staví.
Přes to všechno jsem knihu zhltla na dva nádechy a zanechalo to ve mně takový hřejivý pocit.

1 28.07.2023

Knížka mi přišla zprvu poměrně jednoduchá, rychle se četla, stránky ubíhaly - takové oddechové čtení. Děj odehrávající se v továrně mě vrátil do brigádnických let, a tak nějak mi to bylo celé sympatické. Až....člověk vlastně celou dobu cítil, že se pod tou slupkou jednoduchosti skrývá hlubší myšlenka, a ona tam byla. Mělo to takovou "Orwellovskou" příchuť. Za mě příjemné překvapení.

5 25.02.2023