sidini komentáře u knih
Tomáš Kosek, neodolatelný detektiv je opět v akci. Už notoricky se na něj sype jeden magický případ za druhým a k jejich vyřešení se nebojí jít s kůži na trh. Ať při něm stojí sám Bakulga!
Není tajemstvím, že se jedná o poslední knihu ze série o paranormálním detektivovi, ale nechybí v ní proud akce a hlášky, které vám nedovolí číst, aniž byste se nahlas nezasmáli.
Od povídek v této knize nečekejte dramatický děj a zlomové převraty. I přesto se čtou ale moc dobře a dávají prostor k zamyšlení. Jsou to takové jakovy hudbou protknuté střípky vzpomínek, náhodných a často už zapomenutých setkání a zážitků. Milé čtení.
Osmý díl opět dvěma sousty. V tomto díle bylo tak nějak od všeho něco. Zdánlivě nesplnitelný úkol, akce, nějaké ty vesmírné fekálie, tanec, sex, staré i nové tváře, Amanda domáhající se vánočních kolekcí, aniž by věděla, co to vlastně je. V neposlední řadě půvabný kraksnovský humor.
Nečekejte knihu, na kterou jste byli doteď zvyklí. Záhadný příběh, prezentovaný minimalistickým stylem, má spád. Já jsem se nenudila. Právě díky zvolené formě krátkých vět a grafické úpravě uvidíte a uslyšíte, co se může stát během jedné podezřele dlouhé cesty metrem. A nebo také nemůže?
Joe si nic nepamatuje. Neví, kdo je, odkud a kam jede, ani to, že je ženatý. Občas se mu hlavou zablesknou zvláštní myšlenky. Jsou to vzpomínky, nebo jen symptomy jeho diagnostikované epilepsie, při které pacienti ztrácejí krátkodobě paměť? Joe si ale nedokáže ani po dvou letech vzpomenout, kdo vlastně je. Další záhadou v jeho životě se stává sto let stará pohlednice, na niž je vyobrazen nedávno postavený maják. Jak je to možné a kdo mu ji poslal? Joe chce té záhadě přijít na kloub a čeká ho neuvěřitelná cesta do minulosti.
Tahle kniha mě jednoduše dostala, protože je v ní snad úplně vše, co mě baví: záhada, akce, historické události, cestování časem, téma postavení žen ve společnosti a nechybí samozřejmě ani láska. Taková, která se sice ostýchavě skrývá mezi řádky, ale i přesto (nejen) ke čtenáři vysílá signály jako světlo majáku.
Thriller plný hrůzných vražd. Nedoporučuji u knihy jíst své oblíbené jídlo, už by jím nemuselo být. Autorčina prvotina je totiž plná krve a násilí a to, že studovala psychologii, je v knize znát. Mrazivé jsou kapitoly líčící děj právě očima sériového vraha, který je vždy o krok před týmem vyšetřovatelů. Zkušený čtenář thrillerů a detektivek vraha vytipuje tak v polovině knihy, což je škoda, ale i tak jsem dočetla do konce. 3/5
Příběh dívky jménem Vincent (a také jiných postav) ukazuje čtenáři, jak jsou mnohdy cesty životem klikaté a jak mohou být věci pomíjivé. Chudobu střídá život na výsluní, ale jen do té doby, než si osud zamane a Vincent zavane zase někam jinam.
Dozvědět se něco zajímavého o Dánsku a jejich obyvatelích a tradicích lze z různých zdrojů, to bezpochyby, ale pokud chcete jako přidanou hodnotu svižný a hlavně humorný jazyk, pak sáhněte po této útlé knize. Česká autorka pobývající v Dánsku se v ní s Vámi podělí o své (ne)všední zážitky a postřehy. Díky nim možná během jednoho hyggelig večera s Vašimi (nejen zahraničními) přáteli, prodiskutujete třeba otázku: Splachujete zkaženou polévku do toaletní mísy?
Maggie O’Farrell představuje fiktivní příběh inspirovaný životem Williama Shakespeara, jeho seznámení s výjimečnou ženou Agnes, jejich okamžiky štěstí, když se jim narodí první dcera a poté dvojčata, chlapec a děvce. Radost však jedenáct let od narození dvojčat vystřídá smutek. V zemi totiž řádí dýmějový mor. Dlouhou a do detailů popsanou cestu podstoupí opičí blecha z alexandrijského přístavu nesoucí nebezpečnou nemoc. Potomci jejich potomků se dostanou až do Stratfordu a nákaza si vybere dům Williama a Agnes. Milovaný syn Hamnet moru podlehne a nic už není, jak bylo dříve. Agnes po smrti syna chřadne, její muž nalézá uplatnění a úspěch u divadelní společnosti v Londýně a několik let od oné tragédie napíše jedno ze svých největších děl, Hamleta.
Hamnet je velmi silný, dojemný a hlavně čtivý historický román. Díky perfektně popsaným scénám se čtenář ocitá v Anglii v 16.století, cítí vůni bylin, štěstí, ale také bolest a žal, které s sebou přináší nelehká doba. A nad těmi všemi událostmi se vznáší něco tajemného, na co možná bude čtenář myslet i dlouho po přečtení této knihy.
Aga - silná, neústupná, zásadová – s posádkou Kraksny cestuje vesmírem jen proto, aby mohla kapitánu Moravcovi zachránit život a pak jej sama zabít. Aga ale nyní zmizí. Byla unesena, nebo odešla dobrovolně? Členové posádky si rozdělují úkoly a vydávají se samostatné mise. V tomto díle můžeme být u toho, jak se kapitán Moravec vydává hledat Agu, která se mu už nějak dostala pod kůži. Nečeká jej nic jiného, než akce, akce, akce a velká rozhodnutí. Dalo by se říct, že životní. Tenhle díl je perfektní a hlášky opět perla za perlou.
Šestý díl Legie. Během toho, co kapitán Moravec v díle Aga zachraňuje svou ještěrku, zaměřuje se Pán hor na pátrací akci po rovněž zmizelé Amandě. Na tuto výpravu se v Kraksně vydává technik Vodička a kuchař Giuseppe. Oba podávají perfektní výkony a ze záchrany Amandy se stává mise záchrany celého vesmírného druhu. Vesmírné žížaly dostanou nakládačku a Amanda dokáže, že na ni můžou být Vodička i Giuseppe právem pyšní. Avšak téměř celým tímto nejemotivnějším dílem se mezi řádky skrývá něco smutného.
Upřímné a humorné vyprávění, které klidně může konkurovat i dobrodružným románům. Mladý David cestuje se svými kolegy po světě a hledá vzácná zvířata pro londýnskou zoo a točí záběry přírody pro BBC. Domorodým obyvatelům se to občas zdá dost zvláštní, že David a jeho společníci nechtějí „tu škodnou“ zabít nebo sníst, že jim vyrábějí speciální klece, krmí je a starají se o ně. A když pro polapená zvířata není zrovna vhodná potrava? Propustí je zpět na svobodu. Právě to se mi líbilo na knize asi nejvíce, že žádné zvíře nesmělo strádat, o každé muselo být dobře postaráno. Krom zvířat se David setkává také se spoustou lidí, kteří jeho celou výpravu podporují, například pomáhají s transportem, tlumočením nebo s péči o odchycená zvířata. Cestou je nemine ale ani setkání se záhadným kapitánem a další neočekávané události. Tato kniha, mě stoprocentně nadchla a je stejně skvělá jako vše, co David Attenborough dělá. Více takových!
Co se asi zrovna nestane, když si známý detektiv vezme volno, aby mohl pobýt se svou dcerou a odpočinout si od práce? Samozřejmě, že za zvláštních okolností umírá místní „hvězda“, která je trnem v oku nejednoho obyvatele města. Je její smrt skutečně jen nehoda nebo jde o vraždu? A jaká jiná tajemství ještě čekají na odhalení? Nesourodé duo vyšetřovatelů v podobě zkušeného detektiva a místní začínající vyšetřovatelky se postará nejen o špetku toho humoru, ale samozřejmě také o velké finální odhalení. To vše bez zbytečného násilí.
Nemohla jsem se dočkat a konečně je tu. Čtvrtý díl série Legie vás zaručeně zarazí do křesla a pustí až po otočení poslední stránky. Dokáže naše vesmírná posádka splnit další úkol mafie, aniž by nastaly nějaké komplikace? Odpověď asi tušíte :-)
Magické a tajemné. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla (poté, co mi ji manžel doporučil), byla to příjemná změna. Na samém začátku jsem se nemohla začíst, protože polštinu trochu ovládám a v českém překladu jsem „viděla“ originální polské věty, ale díky poutavému ději jsem se do knihy za chvíli ponořila a pak už to nešlo zastavit. Něco málo přes tři sta stran v sobě zahrnuje děj několika staletí. Především osudům lidí, kteří jsou dříve či později nějak spojeni s místním klášterem, věnuje autorka více prostoru. A ať už se krajinou prožene mor, požár či vojsko, zdánlivě okrajově, avšak s magickou silou vše pozorují vzácné modré kočky.
Kdyby byla tato kniha plyšákem, byla by to koala vyrobena z toho nejjemnějšího plyše. Upřímnýma očima by vás rozveselovala, ale také přiváděla k zamyšlení nad životem a smrtí, chtěli byste ji pevně obejmout a už nikdy nepustit. Tak by se daly popsat mé pocity, když jsem knihu četla. Příběh Arthura Truluva je stejně tak křehký, jako silný. Příběh o stáří, mládí, životě a smrti. Možná bylo takových napsáno už mnoho, ale tento skutečně zasáhne tam, kde má. Přeji příjemné čtení.
Pokračování prvního dílu má opět grády. Detektiv Petr Vachten je v akci, ať už se nachází v zapáchající stoce, nebo v září neónů Praha City. Na scénu se vracejí naše známé digitální čarodějky, přidávají se bizarní vílové a Praha City nám představí i další existence, které v ní, a také pod ní žijí. Víc nechci prozrazovat, ale jedno upozornění pro čtenáře se bude hodit: tato kniha může mít vedlejší účinky ve formě zpěvu písniček Hanky Zagorové! Pro nenarušení vztahů se svým nejbližším okolím je prosím s tímto možným jevem seznamte dříve, než knihu otevřete.
Lze vyprávět komplikované dějiny jako rozdělení Německa srozumitelně? Ano, tato kniha je toho důkazem. O událostech Západního a Východní Berlína vypráví autor pomocí skutečných příběhů. Hlavními aktéry nejsou jen politici, ale také agenti tajných služeb, vojáci, novináři, a v neposlední řadě také obyčejní lidé – obyvatelé Berlína toužící natolik po svobodě, že za ní byli ochotni vše riskovat a někdy zaplatit i cenu nejvyšší. Ačkoliv mi téma rozdělení Německa nebylo neznámé, dozvěděla jsem se spoustu nových věcí a kapitoly jsem hltala jako bych četla napínavý román. Jen děsivé na tom bylo, že vyprávěné příběhy se skutečně staly. Je až neuvěřitelné, co vše museli lidé prožívat, strach, odloučení, beznaděj, smrt, a proč? Protože komunismus je … .
Ať žije byrokracie. Ať žijí úřady a pořádku milující úředníci. Tuhle novelu si určitě přečtěte, pokud se chcete pobavit nad absurditou úřednického šimla. Kniha čtenáře zavede nejen do hlavy hlavního hrdiny, ale také do zákulisí Dublinského úřadu se všemi svými pravidly, psanými i nepsanými.
Knihu jsem doslova zhltla na jeden zátah a velice oceňuji i závěrečné kapitoly pojednávající o Klíči v kontextu jiných děl, mj. Zámku a Proměny Franze Kafky, kterého mám moc ráda.
Třetí díl série Legie bych spontánně shrnula třemi slovy: jako jo, ale. Od počátku knihy jsem měla smíšené pocity a čekala jsem na něco, co stále nepřicházelo. Jako by se snažil Vodička nastartovat Kraksu, ale ta jen škytala a pořád ne a ne naskočit. Cesta našich hrdinů za splněním zadaného úkolu se čte sice celkem dobře, ale akcechtivý Kotletou odkojený čtenář si musí nějakou tu stránku (nebo i víc) počkat, než se mu dostane trochu té akcičky. Ale nesmíme zapomenout, že tuhle knihu nepsal F.Kotleta, takže čtenář nemůže čekat, že bude číst Kotletu. Humorných pasáží lehce ubylo, filozofických úvah lehce přibylo a o těch akčních jsem se už zmínila. Ilustrace některých emzáků na konci knihy jsou ale povedené. Dobrý tah. Kdybych měla za první tři díly Legie udělovat medaile, pak by to byla zlatá pro nadupanou Operaci Thümmel, stříbrná za živou Amandu a podle mě lehce ucajdaní Šprti a frajeři by si vysloužili bronzovou. Snad čtvrtý díl pořadím nějak zamíchá.