Silvinkaaa87 komentáře u knih
Četlo se to trochu divně, věty byly neustále krátké a úsečné, někdy jsem měla pocit, jako bych četla stenograf a musela jsem knihu odložit. Občas jsem se ztrácela v souvislostech, takže ke konci jsem se skoro protrpěla., naštěstí není kniha tlustá.
Na knihu jsem narazila ve výprodeji, takže jsem si pomyslela, že to nebude asi žádná hitparáda. Opak byl pravdou, neskutečná jízda a já díky ní objevila nového zajímavého autora.
Styl psaní mi vůbec nesedl, a proto mě to celé úplně minulo. Kniha zahlcená zbytečnostmi, psaná divně na efekt.
Super, ale - To velké tajemství a ta velká hrozba, která samozřejmě nutila číst dál, se nakonec ukázala být trochu malou, to je ale tak bych řekla jediný škraloup a dá se odpustit. Kniha je totiž velice čtivá, odsýpá to a hlavně oceňuji druhý plán knihy a to ukázat bídu sociálních médií, pozlátko, kterým se obklopujeme, vzájemně si závidíme, faleš, do které uvrháváme i sami sebe. Až by člověk chtěl říct - co se to s námi stalo? Tahle kniha to uměla pěknou nenásilnou formou podat a za to jí moc děkuju.
Jsem trochu zklamaná, což bylo zřejmě dáno očekáváním. Autorka umí úžasně vtáhnout do svého vnitřního světa, ale přijde mi, že je toho až vnitřního světa nakonec až nějak moc a po čase zjistíte, že se to nikam neposouvá. Všechno, co zavání zajímavou zápletkou je na vodě a jski nereálné a utopené ve vnitřním ustrnutí spisovatelské krize. Pořád jsem celou dobu čekala na ten psychický teror a propletenec, ale nijak to nepřišlo. Uznávám, že autorka umí barvitě pracovat s jazykem, metafory a různé obrazy jsou velmi intenzivní, což mě pořád udržovalo u čtení. Ale čím dál častěji jsem si opakovala - hm, a o čem to vlastně je? A můj zájem chladl a chlad. Takže mi to přijde trochu zoufalá knížka, jako by autorka musela něco napsat...
Nádherná kniha, která prošla širší veřejností zcela nepovšimnuta, ale fajnšmekři vědí. Doporučuji.
Nádherný příběh napsaný poetickým jazykem. Velice barvitě jsme se vciťovali do živlů, deště a větrů, a hlavně do teplé kůže koní, to vše neseno velkým příběhem 20. století... Nádherné čtení po všech stránkách.
Kniha, která se jen veze na trendu, že lidi jsou neschopní radovat se z maličkostí a tak jim to musíme připomenout a naservírovat v nějakém hezky pojmenovaném trendu.
No nevím, po chvilce jede knížka jako kolovrátek, takový těžkopádný tanec dupáček, co se týče stylu, ale to jsme vlastně u Hartla už zvyklí. Takže obsahem - hodnoty a nastavení většiny postav dost nechápu a doufám, že to mělo ukázat spíš cestu kudy ne - dotlačit dvě rozfrfňané slepice do mezinárodních škol? To nám má ukazovat co? Byla jako úspěšná ta výchova a bylo to 15 let lásky? Mě to dost nepřijde. Ta láska se tam z toho dost silně vytratila. Spíš mi přijde, že Hartl je už definitivně uzamčenej ve své pražské smetánkovské bublině a tohle je prostě úplně vystřelený fail. čím dál horší čtení, s Hartlem končím.
Fantastická reportáž. Syrová sonda, nebo spíše ponor do duše krajiny a jejích lidí, poznamenané krutou historií, tak jak se nám o tom ani nesnilo. Nejde tomu věřit, lze před tím jen v tichosti mlčet a děkovat pánubohu, že jsem se narodili o pár tisíc kilometrů jinde.
Zjevení. Hodně zajímavá a jiná kniha, líbila se mi podobně jako Praskliny Kláry Vlasákové. Donutila k přemýšlení, určitě ve mě dlouho zůstane.
Skutečně zajímavá fakta, mnoho z nich zajímavých i po těch letech.
Běhounek udělal pro českou vědu strašně moc a tohle je jedna z jeho klíčových knih.
Super nadčasová kniha s varovným poselstvím. Jazyk je stále současný, četla se skvěle.
Klasika, ke které jsem se vrátila po letech a stále dobrý.
Na knize je vidět, jak rozhovory stárnou v čase, moc mi nepřišlo, že by tam nějaký byl vážně tak nadčasový, Spíš taková sbírka, jak zrecyklovat již jednou řečené a mít z toho love.