Sixao komentáře u knih
Krásně předvídatelný romantický a odpočinkový příběh. Sexy francouz Luc svádí angličanku Hattie, která do Francie přijede organizovat svatbu. Přečetla jsem většinu dílů romantických útěků a v tomto fungovala chemie mezi ústřední dvojicí asi nejvíc ze všech. Přenesla jsem se do krásného prostředí francouzského venkova v létě. Hodně se tu i vaří, takže se výborně hodí k letošní ČT: kniha, která obsahuje recept
Na knížku jsem narazila náhodou, když jsem pátrala po názvu, který obsahuje slovo "kdyby". Milá jednohubka přečtená za jedno odpoledne. V rámci procvičení angličtiny jsem básničky přečetla nejdřív v originále a pak pozoruhodný veršovaný překlad do češtiny. Možnost srovnání obou textů je na knize právě zajímavá.
Doktorka Connie se v rámci vyšetřování tentokrát nechá fiktivně zaměstnat v léčebně pro pachatele nejzávažnějších trestných činů. Na uzavřeném oddělení pro sériové vrahy došlo k vraždě jedné z ošetřujících sester. Connie na klienty zařízení i své dočasné kolegy uplatňuje psychoanalýzu a profilování. V rámci toho se postupně dovídáme podrobnosti o jednotlivých svěřencích oddělení. Vylíčení hrůzného zabíjení a týrání mi tady připadalo trochu prvoplánové. Mnozí zaměstnanci léčebny mají taky pohnutý osud, takže bláznů a podezřelých pod jednou střechou je víc než dost. Jak je Connie vlastní, používá svérázné metody a nakonec nasazuje i vlastní život, aby odhalila viníky a našla malou Auroru. Na můj vkus tam bylo až moc zbytečného riskování a postupů, kterým se dalo těžko věřit. První díl se mi líbil víc, i protože Baarda měl víc prostoru.
Peter May píše skvělé detektivky, ale tomuto dílu do pěti hvězdiček přece jen něco chybělo. Podivná směs thrilleru, sci-fi a psychologického drama. Varovný prst a nadstavbový popis světa po následcích klimatických změn a globálního oteplování. Vyšetřování vraždy v prostředí skotské vysočiny, kde nikdy nebylo nějak příjemné počasí, by možná dost dobře fungovalo i bez sněhových vánic.
Od Ruty Sepetys mě ještě žádná kniha nezklamala. Opět něco z pohnuté historie 20. století ale napsáno lehkou rukou. Čte se sama.
ČV: Splňuje 2 loňská témata - boj za lidská práva + autor nosí brýle
Konečně po dvou měsících dočteno. Čtení mě bavilo, ale kniha mohla být klidně o třetinu kratší. Tradičně spousta postav a jmen, jejichž skutečná jména a přezdívky na internetu se mi pletly i ke konci knihy. Prostředí on-line hry a sociálních sítí bylo poutavé a výborně se hodilo do letošní výzvy - postavy spolu komunikují přes internet.
První detektivka od Christie, kterou jsem přečetla. Vzhledem k tomu, jak je dílo známé a kolikrát bylo zfilmováno, jsem asi měla příliš velká očekávání. Kniha mě moc nenadchla.
Za mě nejlepší kniha a pokračování série, které jsem letos přečetla. Státní kriminálka hledá sériového vraha, jehož oběti mají něco společného se Sebastianem Bergmanem. Hodně prostoru dostává i jeho osobní život, který se snad konečně začíná ubírat tím správným směrem. A závěr? Tradičně to skončilo v nejméně vhodnou chvíli. Doufám, že to ještě není konec.
Opět nechyběla mrazivá atmosféra severu, v tom je Yrsa opravdu mistryně. Mrtvol a dějových zvratů postupně přibývalo tolik, že mi čtení postupně připomínalo spíš scénář k hodně černé komedii, při které se rozhodně nebudete nudit.
Mia se až nečekaně vymanila ze svých závislostí na prášcích a alkoholu, Holger zkusil sport a naučil se zvedat telefon. Vyšetřovatelé v nejlepší formě. Zajímavý pohled na ostrovy, které jsou známé spíše jako cíl rybářů a turistická destinace.
Na knihu jsem narazila náhodou a hodila se mi do čtenářské výzvy (prostředí vaší poslední dovolené). Zatímco jsem u jezera byla uprostřed léta, děj knihy se odehrává v zimě a z Triglavského národního parku se tak stává zcela jiné místo. Opuštěné a ve spojení s vyšetřováním vraždy temné až nehostinné. Taras i jeho kolegové mi byli sympatičtí svou uvěřitelností. Čtení mě moc bavilo.
Spisovatele, známějšího pod pseudonymem Ed McBain, mám spojeného především s detektivní sérií 87. revír. Tato kniha se věnuje neméně závažnému tématu - vyučování na střední odborné škole s problémovými žáky. Tento výborný až psychologický román je pro mě objev. Barvité popisy a skvělé jadrné dialogy zde autor dovedl k brilantnosti.
Přečetla jsem celou Dokonalou sérii a zatímco nás s jejím pokračováním autorka napíná, vzala jsem zavděk tímto detektivním románem. Marketingová strategie funguje :) Kniha nás zavádí na skotský ostrov Mull. Rodině přistěhovalých Američanů se ztratila dospívajíci dcera Adriana. Na objednávku přicestuje z Kanady Sedie, specialistka na hledání zmizelých teenagerů. Naráží na odpor místních i policie, objevují se další nevysvětlená úmrtí. Postupně odhaluje, že zdejší dívky se po staletí věnují čarodějnictví. Víc nebudu prozrazovat. Nebylo to úplně špatné. Připojuji se k názoru, že poslední smrt v knize byla zbytečná. Zkazilo mi to celkový dojem.
Knihu i spisovatelku jsem objevila náhodou. Hledala jsem příběh vyprávěný z více perspektiv. První část je napsaná z pohledu Tea, kluka, který nechodí do školy, nemá žádné kamarády, doma ho učí jeho nábožensky posedlá matka. Členem rodiny je i otec, ale ten tráví většinu času v práci a k tomu každou neděli odpoledne někam záhadně mizí. Další část vypráví matka a nakonec otec. Bylo to hodně smutné čtení, ale nedá se to moc odložit, dokud se nedozvíte všechna rodinná tajemství.
Knihu jsem nejdříve viděla zfilmovanou a myslím, že tím jsem se připravila o všechny momenty překvapení. Čtení to bylo poutavé, jen jsem se často nemohla ubránit dojmu, že postavy jsou součástí unikové hry a potácí se od šifry k šifře v časově omezeném limitu. Zajímavé byly popisy výtvarných děl Mona Lisa a Poslední večeře pojaté zase z jiného úhlu, než v jakém je běžně vnímáme.
ČT: Kniha, která naráz splňuje dvě témata loňské výzvy (součást série a štítek "tajemství")
Příjemná audiokniha načtená paní Jirešovou. Vypravečem je kočka, které se jako neduživého koťátka ujal Dalajláma. Nenásilnou formou se v příbězích seznámíme se základními myšlenkami Budhismu. Literatuře osobního rozvoje se zpravidla vyhýbám obloukem. Tahle laskavá knížka mě moc bavila.
ČT: hlavní postava je milovníkem koček
Po knize jsem sáhla kvůli čtenářské výzvě a přes počáteční rozpaky jsem ji přečetla skoro jedním dechem. První povídka s názvem Slepice byla o Kapitolině, naivní až hloupé mladé slečně, která se přestěhuje ke kamarádce do Kyjeva a hledá zde své štěstí. Krátká povídka Pes je narážkou na úřednického šimla. V povídce Medúza se setkává Bella pravidelně snící o svém učiteli plavání s doktorkou Hryhorivnou. V Potkanovi Tamara líčí past na nechtěného hlodavce v bytě, zatímco jí sousedka babka Alevtyna vypráví o svém bývalém manželovi. V celém souboru vždy vystupuje nějaká žena, která je svým způsobem osamělá a více či méně úspěšně se snaží najít vysněného muže nebo ulovit svůj objekt zájmu. Hrdinky často ve finále zjistí, že jim rutina vlastního života v osamění nejvíce vyhovuje. Po Bestiáři je zařazeno i pár z časti autobiografických povídek z knihy Shora dolů. Převážně se odehrávají na ukrajinském venkově a popisují dost otřesné podmínky místních lidí. Poutavý sloh, zvláštní směsice úplně obyčejných lidí a lidí trochu bláznivých, celkově zajímavá kniha.
Bryndzu mám velmi ráda a i tentokrát mě děj knihy vtáhl a přečetla jsem ji za pár večerů. Bylo tam několik velmi málo uvěřitelných momentů, ale to autorovi klidně odpustím :)
Citát na začátku knihy:
"Tajemství lze udržet nanejvýš mezi třemi osobami, ovšem za předpokladu, že alespoň dvě z nich jsou už na pravdě boží."
Benjamin Franklin
Napínavé to bylo, odhalení pachatele bylo poměrně překvapivé, bohužel vysoko nasazenou laťku z předchozích sérií tato kniha nedosahuje. Postava vyšetřovatele Týra mi nebyla nějak zvlášť sympatická. Strohost, kterou obvykle u Yrsy vítám, tady místy dospěla až k cynismu. Další díl by mohl být u Týra zajímavější, jak bylo naznačeno v závěru.
Audiokniha v nezkrácené verzi.
Jedna z knih, která přinutí k zamyšlení. Je to rozhodně pozoruhodné dílo a pečlivě zpracované a pro mě nové téma. Řádové sestry byly uklizeny do kláštera v pohraničí a celkově byla minulým režimem činnost církve potírána a démonizována. Při čtení resp. poslechu jsem si často uvědomovala, že desítky let byly generace Čechů a Slováků od malička vedeny k nenávisti k církevním představitelům, a velký podíl ateistů v naší zemi je toho důkazem. Přestože mí prarodiče byli věřící, rodiče pro mě kolikrát nepochopitelně "pánbíčkáře" zcela odsuzovali. Ano, i moc církve byla a je zneužívána, to je ale jiná kapitola. Kniha zase zaplnila střípky z poměrně nedávné historie a pomohla mi pochopit jisté souvislosti. Je těžké se vymanit z vlivu výchovy a o tom nakonec vypovídá i tato kniha v příběhu novinářky Leny. Rozsáhlost knihy a množství dokumentů odrazuje ale stojí za to přečíst si ji.