Sněžková komentáře u knih

Tenhle člověk má neuvěřitelný cit pro jazyk a je schopen s ním pracovat tak, že mě při čtení občas zamrazilo...

3 17.06.2018

Co o knížce říct? Ptáci, to je klasika. Ale co ty další? Alibi se mi moc líbilo. Ale vyhrává Jabloň. Na plné čáře. Dokázala bych si představit tuto povídku jako krátkometrážní film. Myslím, že by byla ještě magičtější a temnější, než celosvětově známí Ptáci.

3 11.02.2018

Do této knihy jsem se zamilovala. Je to náhodný nález z Knihobudky a už tam knihu nevrátím.
Hlavní hrdina je vlastně zcela průměrný mladík, který chce v životě dosáhnout alespoň toho, že ho bude milovat děvče jeho snů. Ne, to není málo. Je to nadlidský úkol. A zvláště tehdy, má-li tak bujnou fantazii.
Sbírka rozmanitosti lidských povah, životních drobností a neuvěřitelného humoru. Knížka vhodná na konec prázdnin, ve kterém se vlastně i odehrává. Horko, koupaliště, hormony a nelehký úkol spasit romantický svět ve svém vlastním těle.

3 18.01.2018

Báječná knížka o tom, že i sebestřídmější rody se občas rozjedou na plné otáčky a že paníze nejsou vždycky až na prvním místě.
Sebevražda, vražda, temná zákoutí, tajemství a whiska, která dokáže probudit mrtvolu. To všechno se v této knize skrývá. A čte se krásně a rychle!

3 25.09.2017

Tuto knížku mně a bráchovi četl táta, když jsme byli malí, jako večerní pohádku. Vždycky jednu kapitolu a spát.
Kde je teď kouzelná babička Jiřího Rašky a její čajíčky v buclatých hrnečkách...?
Pro děti fantastický příběh plný "kouzel", pro dospělé neuvěřitelně mile napsaná knížka o v té době nepřekonatelném lyžaři a králi sjezdových můstků :)
Jen je škoda, že se autor nedožil jejího vydání...

3 03.02.2015

Knížka, ke které se velice ráda vracím. Jsem šťastnou majitelkou prvního českého vydání, takže už je to trochu salátová edice, nicméně na kvalitu obsahu nemají roky vliv.
Dokud jsme doma neměli dvě kočky, říkala jsem si, že je to vynikajícím způsobem napsaná humorná literatura. Poté, co jsme si zvířátka pořídili (tedy spíš si ona vybrala nás), musím konstatovat, že je to manuál pro přežití s těmito tvory v jednom bytě či spíš v jedné galaxii.
Ti, co kočky nenávidí, po přečtení zjistí, že jsou na tom skoro stejně jako ti, co je milují - obě tyto skupiny člověčenstva jsou kočičkám úúúplně fuk. Hlavně když z nich dostanou nějaké žrádlo!!!

3 27.01.2015

Stejně jako spousta dalších jsem nejprve viděla film. Nedokázala jsem si představit, že byl vůbec někdo schopen zpracovat svým způsobem jednoduché téma, na které se dá ale dívat dvěma tak rozdílnými pohledy - myslím pohledem "Elizabeth má pravdu" nebo druhým "Elizabeth se strašně mýlí".
Oproti filmu v knize vystupuje mnohel více postav - například sestry pana Bingleyho, ve filmovém zpracování by to bylo asi velice náročné. Pana Collinse jsem si při čtení románu taky představovala kapánek jinak. Nicméně lady Cathrine mě nezklamala.
Kniha se mi moc líbila, i když tento styl není zrovna mým šálkem kávy. Musím ale přiznat, že je to jedna z těch knih, o které se nedá říci, že se jedná o "nudnou klasiku".

3 06.11.2014

Moc pěkně a lidsky napsaný příběh o vojácích, kteří se rozhodli, že už nechtějí válčit. Nevím, jak moc je kniha spjatá s realitou, ale vzpoura z historického hlediska opravdu proběhla, třeba jen postavy z ní smýšlely trochu jinak.
Nejsem příznivkyní vojenských románů či povídek, ale tahle knížka byla spíše pohledem do zbytečně trýzněných duší, které by si místo kulky zasložily spíše doživotí v kruhu rodiny, v „pracovním táboře“ své domoviny, kde by byly obklopeny takovými zbraněmi, jako je půda, nářadí a smích vnoučat.

2 15.02.2020

Mám ráda verše pana Seiferta. Mám tedy raději ty vázané, které se opravdu rýmují, ale v této sbírce se mi moc, ale opravdu MOC líbila Modelka. Nerýmovaná, ale nádherná představa toho, jak mistr Hynais zpodobňuje Zimu.
Celkově je sbírka protkaná jemným citem, básněmi o jaru a o Praze - všehochuť, ze které čiší radost ze psaní i melancholie a taky trochu postupné stárnutí.

2 05.12.2019

Nemůžu si pomoci, ale pro mě jedna z nejslabších knížek, které jsem od pana Kinga četla. Námět je výborný a jako knížka pro mládež by se mohla chytnout, ale mně v ní chybělo víc napětí, víc cuchání nervů, na což jsem u Kinga zvyklá. Nerada, ale musím dát průměrné hodnocení...

2 18.08.2019

S knihou jsem hodně bojovala a došla k závěru, že Asimov nebude mým autorem, ač nápady v povídkách přímo srší. Tento pán musel mít neuvěřitelnou představivost a talent, když si uvědomím, že dokázal stvořit celou Nadaci. Za mě slabší průměr. Jenže když se podívám do seznamu literatury, kterou normálně čtu, není se čemu divit - takto vážně míněné sci-fi je pro mě zcela jiná část vesmíru.

2 14.08.2019

Básník, který podle mého názoru, dokáže skládat slova nenuceně jedno vedle druhého, až z nich vznikne obraz překrásné krajiny za zimního jitra nebo večera o žních. Dokáže vytáhnout pocit až „z paty“ a aniž by se potřeboval ptát, ví, že zasáhne to správné místo v člověku.
Líbily se mi Měsíce. Tomanovy politicky motivované verše mě moc neberou, spíš vůbec. Nicméně je vidět, že se autor během psaní přesouval po různých místech, protože sice opěvuje krásy světa, ale na vlast vzpomíná s láskou.
A ta, pro kterou psal své milostné verše, mu musela být můzou velmi drahou...

„A neznám ani jméno tvé. Tvůj hlas
a rytmus kroků v mojich smyslech dřímá.
a reflex tvojich očí radostných
mi dává zapomenout, že je zima,
že na stromech a v duši leží sníh.“

2 24.05.2019

Verše mě nebavily. Roztahané, čeština v nich je strašně zvláštní, na konci jednoho verše jsem nevěděla, jaký byl vlastně jeho začátek.
Mno, co člověk, to názor...

2 22.03.2019

Po delší době jsem četla knihu s nádhernou češtinou. Je vidět, že se nejedná o novodobé dílo, protože výrazy v této knize použité jsou naprosto skvostné.
Upřímně - forma u mě na plné čáře zvítězila nad obsahem. Děj sám o sobě stojí za starou bačkoru, protože pan Kavalír je trouba, který myslí jen jednou částí svého těla, a hlava to rozhodně nebude. Tedy ne ta na krku. Ale způsob, jakým je celá kniha podaná a humorné části mě zcela odzrbrojily.
Dávám pět hvězd a opět děkuji knihobudce v Kunraticích za to, že se v ní objevují takové poklady.

2 08.03.2019

Příjemná kniha, ale abych řekla pravdu, nic moc ve mně Dykovy básně nezanechaly. Klasické otřepané fráze. Jazyk začátku dvacátého století mi však lahodil.

2 18.01.2019

Kniha pro každého tvora, který má v krvi alepoň trochu sarkasmu a dokáže se zasmát (nehen) sám sobě. I když vznikala už dávno, mnohá hesla jsou aktuální a ještě dlouho budou.
Díky tomu, že je to „slovníkové“ vydání, od A do Z, není potřeba číst knihu postupně. Stačí zkrátka někde otevřít a věřte mi, že se od ní hned tak neodtrhnete.

2 31.05.2018

V této knize mě Tonička opravdu nadchla. Ano, měla co dělat, aby se srovnala jak sama se sebou, tak se Zimodějem, ale zvládla to opět mistrně. A musím říci, že je to pro mě zatím asi nejlepší Fíglovská knížka. Nechám se překvapit, co bude v těch dalších.

2 28.03.2018

Druhá kniha pana Pratchetta, se kterou jsem měla problém. Tou první byla kniha Dámy a pánové, která se mi zdála neuvěřitelně roztahaná. Ale Obléknu si půlnoc na mě působila jako Kladivo na čarodějnice. Hned chvíli po začátku se Tonička dostane do situace, kterou bych od pana Pratchetta zrovna nečekala. Fakt ošklivá situace. A to bylo poprvé, kdy jsem přemýšlela, zda má cenu knížku číst. Ale Tonička a Fíglové jsou podle mě skvělí, tak jsem vytrvala. Pocit bezmoci a omezenosti lidí, který znám z Kladiva, se během Půlnoci ještě jednou vrátil. Ale děj byl na druhou stranu výborný, jen jsou témata, na která jsem asi citlivější a nečekala bych je od tohoto autora.
Nakonec Fíglové opět nezklamali, u psí nohy, a dávám jim 4 z 5. A překvapil mě návrat jedné z postav z počátku Zeměplošské série, ale nebudu říkat které, přečtěte si to sami.
V pořadníku na mě ještě čeká Pastýřská koruna, tak uvidíme, jak to s Toničkou bude ještě dál. Rozhodně jí držím palce.

2 28.03.2018

Další úžasná knížka o Zemi pod vlnami, o Fíglech, o životě na Křídě i v horách a o tom, že život je někdy docela jiný, když se na něj kouknete z jiného úhlu pohledu. Třeba ze hřbetu koně. Který tak trochu vypadá jako kůň, ale vlastně se jedná o jeho podstatu...

2 20.11.2017

Další fantastická kniha páně Pratchetta, dej mu Smrť správně ohoblovanou houpačku ve své říši.
Fíglům jsem se docela dlouho vyhýbala, protože Patricij je prostě Patricij a Hlídka Hlídka. Ale Tonička - a její úžasný pohled na svět - neměla být odstrkována tak dlouho. A její pánev taky ne.
Další ze skvělých zeměplošských příběhů. Kelda, Roland, Králka a hlavně pokřik „Kristusmaríjá!“. To všechno mě dostalo opět do kolen a smála jsem se v autobusu i v metru jako blázen. A bylo mi úplně jedno, že se na mě spolucestující jako na toho blázna opravdu koukají. Už pokračuju Kloboukem s oblohou a Zimoděj se mi rýsuje pod vánočním stromem stejně jako naděje, že pan Pratchett neupadne v zapomnění. To by totiž svět skončil.

2 07.11.2017