sniciknihomolka komentáře u knih
(SPOILER) Když jsem dočetla Addie, měla jsem oči plné slz. Říkala jsem si, takhle to nemůže skončit. Ne takhle. Měla jsem opravdu velká očekávání ... A můžu s klidem říct, že to byla nejlepší kniha roku. Tato kniha vyhrála rok 2021. Henry a Addie budou mít v mém srdci vždy zvláštní místo. Luca jsem měla opravdu ráda. Ale na druhou stranu si myslím, že Addie pro něj byla něco jako posedlost... Kéž by existovala kniha o tom, jak to teď je...
(SPOILER) Jizvy jako křídla jsem zahlédla v knihkupectví zahrabané úplně vzadu. Přečetla jsem si anotaci, která mě naprosto pohltila. Avin příběh je neskutečně drsný, smutný a velmi upřímný. Ava byla během okamžiku svržena na úplné dno, ze kterého se musela vyhrabat sama. I přes tragickou událost autorka nešetří sarkasmem v knize. Během knihy byla pospaná celá Avina cesta léčení. Fyzická, duševní i znovu začlenění do společnosti. Převážně do školy. Mezi Piper a Avou vzniklo nepřetrhnuté pouto. Občas bylo jak na horské na dráze. Příběh mi často připomínal realitu dnešního světa. Tahle kniha by měla dostat více pozornosti. Každý máme svoje jizvy.
(SPOILER) Na tuhle knihu jsem se neskutečně těšila. Miluji dlouhé knihy a věděla jsem, že tahle kniha bude výjimečná. Naprosto naplnila mé očekávání. Prvních 150 stran bylo trochu zdlouhavých, ale důležitých pro pochopení děje. Hodně postav a hodně míst. Nedokážu říct, kterou postavu jsem si nejvíce oblíbila za cca 800 stran. Bylo jich více. Shodnu se na Ead, Sabran, Meg, Tané a spoustu dalších. Draků bylo tak akorát. Závěr jsem trochu obrečela. Mrzelo mě, že se s knihou budu muset skoro po měsíci rozloučit. Ale něco nového začíná. První díl TOG jsem už rozečetla :)
(SPOILER) SPOILER) Nikdy jsem nečetla svět, kde by se vyskytovaly víly. Byl to pro mě šok. Čekala jsem něžná stvoření, ale dostala jsem odvážnou a statečnou Jude, která nepovolí. Taryn jsem ráda na začátku neměla ani na konci. Vivi byla občas moc starostlivá. První kniha byla jenom samá akce a žádný klid. Stále se něco dělo. Občas jsem opravdu nevěděla, kdy se něco takového stalo. Uvítala bych více času na Cardana a Jude. Podlý král byl ještě lepší. Hate to love romantika? To bylo něco neskutečného. Neskutečná chemie mezi nimi. Na konci knihy jsem málem spadla ze židle. Vůbec jsem nepobrala, co se tam stalo. Závěrečný díl jsem rozečtla ten stejný den. Nová zápletka a jiný pohled na svět. Během čtení ukáplo několik slz i na konci knihy. Nic tomu nechybělo. Romantika, bolest, strach a nejistota. A zasloužený konec :)
(SPOILER) SPOILER) Nikdy jsem nečetla svět, kde by se vyskytovaly víly. Byl to pro mě šok. Čekala jsem něžná stvoření, ale dostala jsem odvážnou a statečnou Jude, která nepovolí. Taryn jsem ráda na začátku neměla ani na konci. Vivi byla občas moc starostlivá. První kniha byla jenom samá akce a žádný klid. Stále se něco dělo. Občas jsem opravdu nevěděla, kdy se něco takového stalo. Uvítala bych více času na Cardana a Jude. Podlý král byl ještě lepší. Hate to love romantika? To bylo něco neskutečného. Neskutečná chemie mezi nimi. Na konci knihy jsem málem spadla ze židle. Vůbec jsem nepobrala, co se tam stalo. Závěrečný díl jsem rozečtla ten stejný den. Nová zápletka a jiný pohled na svět. Během čtení ukáplo několik slz i na konci knihy. Nic tomu nechybělo. Romantika, bolest, strach a nejistota. A zasloužený konec :)
(SPOILER) SPOILER) Nikdy jsem nečetla svět, kde by se vyskytovaly víly. Byl to pro mě šok. Čekala jsem něžná stvoření, ale dostala jsem odvážnou a statečnou Jude, která nepovolí. Taryn jsem ráda na začátku neměla ani na konci. Vivi byla občas moc starostlivá. První kniha byla jenom samá akce a žádný klid. Stále se něco dělo. Občas jsem opravdu nevěděla, kdy se něco takového stalo. Uvítala bych více času na Cardana a Jude. Podlý král byl ještě lepší. Hate to love romantika? To bylo něco neskutečného. Neskutečná chemie mezi nimi. Na konci knihy jsem málem spadla ze židle. Vůbec jsem nepobrala, co se tam stalo. Závěrečný díl jsem rozečtla ten stejný den. Nová zápletka a jiný pohled na svět. Během čtení ukáplo několik slz i na konci knihy. Nic tomu nechybělo. Romantika, bolest, strach a nejistota. A zasloužený konec :)
(SPOILER) Na tuhle sérii jsem dostávala spoustu doporučení. A vůbec nechápu, proč jsem tak dlouho čekala. Po první kapitole jsem věděla, že jsem se zamilovala. První kniha byla nabytá akcí a ničím jiným. Lhala bych, kdybych řekla, že se mi první díl líbil více. Za mě byl druhý díl o krapet lepší. Stál nemůžu přestat myslet na jeden pár... Kdo ví, ví.
(SPOILER) Na tuhle sérii jsem dostávala spoustu doporučení. A vůbec nechápu, proč jsem tak dlouho čekala. Po první kapitole jsem věděla, že jsem se zamilovala. První kniha byla nabytá akcí a ničím jiným. Lhala bych, kdybych řekla, že se mi první díl líbil více. Za mě byl druhý díl o krapet lepší. Stál nemůžu přestat myslet na jeden pár... Kdo ví, ví.
(SPOILER) Na tuto sérii jsem se opravdu těšila. Po zhlédnutí seriálu jsem byla nadšená. Měla jsem sice celý příběh prozrazený, ale vyjímečně mi to nevadilo. Tento svět je prostě kouzelný, originální a plný tajemství. Trochu mě zarazil věk Clary, který se o pár let lišil. V knize mi přišla jako "dítě", ale v seriálu byla víc dospělá. I ostatní postavy byly výrazně mladší. Děj byl totožný, až na několik maličkostí. Stránky mizely pod prsty a já se nemohla konečného vyvrcholení. První díl můžu rozhodně doporučit :)
Královna stínů přinesla něco víc než předchozí kniha. Speciálně nové postavy. Mrzí mě, že jsem ještě nečetla Krvavé ostří. Lysandra a Manon se staly mými oblíbenými postavy. Doufám, že s nimi dostaneme více času. Už se nemůžu dočkat, až si přečtu Říši bouří.
(SPOILER) Po dokončení Dědičky ohně jsem byla zmatený. Co se stalo na konci? S Dorianem, Chaolem a Aedionem? Každopádně zpět na začátek. Když jsem začala Dědičku ohně, všichni říkali, že je to nejlepší kniha poté, co přečetli první a druhou knihu. Nevěřila jsem tomu. Ale teď s nimi naprosto souhlasím. Bylo to úžasné, zápletka, nová země a Rowan (Jeřáb). Předtím jsem ho nenáviděla. K Celaeně byl krutý a zlý. Ale na konci si uvědomil, čím si prošla. Scéna v Doronalle? Miluji.
(SPOILER) Tento díl byl o trochu slabší než první. Clary byla stále na facku a Valentine ještě více, ale i tak stránky mizely pod rukama. Neuvěřitelně mě baví svět víl, jak je popsaný a vymyšlený. Simona opravdu nemusím. Možná i proto, že si začal s Clary. Kniha se stále více odděluje od seriálové adaptace. Seriál příběh jenom lehce naznačil. Zajímá mě, co přinesou další díly :)
(SPOILER) Závěr triologie. Těšila jsem se na něj po té, co jsem dočetla Nimbus. Na začátku jsem se znovu setkala s Greysonem. Radost jsem z toho neměla. V Nimbusu mě jeho linka vůbec nebavila, ale nechtěla jsem hned házet flintu do žita. Po pár stránkách se Greyson ukázal jako fajn kluk. Oblíbená postava to stále nebyla. První polovina knihy se za mě extrémně táhla. Často to od čtení odradilo. Asi proto mi dala kniha tolik zabrat (časově). Po týdnu jsem první polovinu knihy nějak přelouskala. Čekala jsem nějakou velkou zápletku nebo vyřešení Goddardovo postavení, které nabíralo na obrátkách. Nedělo se nic kromě hry na kočku a myš. Systém smrtek je geniální a propracovaný, avšak zakončení triologie jsem nepobrala. Rowana mi bylo líto. Neuměla bych si představit strávit desítky let "sama". Vyvrcholení děje nečekané, ale trochu otevřené.
Dopisy mě rozervaly na malinkaté části. Nevěřila jsem, že to bude tak skvělé, tak emotivní, citlivé a něžné. Miluji autorky styl psaní. Zamilovala jsem si ho hned na začátku. Declan je Declan. Jedním slovem dokonalý, z jedné stránky. Z druhé někdo možná řekne, že není. Podle obalu, jak ho ostatní vidí, ale on je jiný. A tím je ještě lepší. Juliet jsem si strašně oblíbila. Musela unést tolik smutku, bolesti, vzteku a hlavně ztrátu, která byla ještě bolestivější, než si myslela. Chtěla vystoupit z jedoucího vlaku, ale sama to nedokázala. Někoho potřebovala. Táta Juliet byl báječnej. Mrzelo mě, že mu nebylo věnováno moc pozornosti. Reva jsem si zamilovala hned ze začátku. Miluji přátelství Reva a Declana. Jsem nadšená, že druhá kniha je věnována právě jemu, ale zároveň bych byla ráda, kdyby tam padla nějaká zmínka o Declanovi a Juliet. Poslední stránky mě drtily. Dopisy jsou o citech, bolesti, smutku a štěstí. To autorka dokonale shrnula. Tahle knížka ve mě zanechala velikou ránu, kterou si budu vždy pamatovat a to jsem na romantiku nikdy nebyla :)
(SPOILER) Bylo zajímavé pohlídnout na tento svět trochu z jiného úhlu. Z pohledu Nimbu (Nimba?). Začátek se na mě dost táhnul, ale chápu to. Bylo toho dost, co vysvětlovat. Vztah Citry a Marie jsem celou dobu naprosto zbožňovala a hltala. Citra byla skvělá, stále arogantní, chytrá a měla v sobě tu správnou jiskru. Rowan mě překvapil svým chováním a jednáním, které jsem od něho nečekala. Vzal to všechno do svých rukou, jestli to bylo dobře nebo ne, nedokážu posoudit. Někdy jsem ho fakt chtěla profackovat. Některé dějové linky mě moc nebavily, ale věděla jsem, že budou později hodně důležité. Stalo se. Na konci ukápla slzička, to mě fakt zasáhlo. Trochu jsem toužila po "šťastnějším" konci. Bohužel všechno nemůže být růžový. Zároveň jsem byla za tento konec ráda.
První díl triologie, začátek všeho. Ocitnete se ve světě, kde smrt není přirozená, kde nemůžete zemřít nešťastnou náhodou, kde je všechno dokonalé. Smrtky rozhodují nad životem a smrtí. Na začátku kniha jsem se docela dost topila. Bylo složité zorientovat se v novém prostředí a postavách. Citra byla od začátku drzá a to se mi líbilo. A Rowan? Byl Rowan. Od začátku jsem měla raději Rowana, ale postupem se to změnilo. Citra mi byla sympatičtější. Kniha mě uprostřed děje naprosto položila. Trochu jsem to oplakala, přiznám se. První dámu smrti jsem si okamžitě zamilovala. Její chování, přístup k cechu a k učednictví byl skvělý. Bála jsem se, jak to celé skončí, ale byla jsem mile překvapena. Poslední stránky byly napínavé a skvělé. Byla jsem maximálně spokojená.
(SPOILER) Sněhuláka jsem začala číst někdy začátkem prosince a dočetla v lednu. Začátek příběhu byl poměrně chaotický. Setkáváme se bohužel se znovu opilým Harrym. Celou knihu jsem trochu tušila, kdo by za tím vším mohl být. Marně. Na konci se všechno převrátilo. Řekla bych lusknutím prstů. Vztah Harryho a Rachel? Ten nedával pořádně smysl nikdy, natož v tomto díle. Olega jsem milovala. V tomto dílu je perfektně vykreslen. Motiv vraždy mi stále leží v hlavě. Geniální, složitý, ale zároveň velmi jednoduchý. Tento díl má rozhodně něco do sebe. Filmové zpracování bylo příšerné. Nedá se to jinak nazvat.
Šestá kniha. V Oslu napadl sníh a do ulic vstupuje tajemný muž. Spasitel. Od začátku kniha přeskakovala v minulosti a přítomnosti. Měli jsme možnost děj vnímat z více pohledů. Postavy byly dobře vykreslené, ale občas Vám zamotali hlavu. Harry se konečně začal chovat, jako pravý detektiv. Jeho pití se srovnalo. V půlce knihy jsem začala mít tušení, kdo by za tím vším mohl stát. Byla jsem blízko, ale ne dostatečně. Konec všechno převrátil, nedokázala jsem pochopit, jak se to stalo. Kniha plná napětí, adrenalinu, strachu... Je důležité si všímat maličkostí. Na to kniha poukazovala.
Tohle byla jízda! Už od začátku se něco dělo. Až na ten chlast. Na ten nešťastný chlast...Harrymu to celou knihu pěkně pálilo. Předpokládal, jak se vrah bude chovat a jaký bude jeho další tah. Vztah Harryho a Olega mě opravdu překvapil. Rachel by si měla rozmyslet, co chce. Vytáčela mě. Všechno bylo perfektně promyšlené. Konečné rozuzlení a závěr knihy byl nejlepší ze všech dílů, co jsem četla.
(SPOILER) Čtvrtý díl byl trochu neobvyklý. Příběh byl propletený s loupežným oddělením. Harrymu pomáhala jeho nová kolegyně Beáta, která byla strašně šikovná. Vyznala se ve videozáznamech a případu velmi pomohla. Harry zároveň pátral po vrahovi, který zavraždil Elllen. Velké plus bylo, že Harry v tomto díle nepil. To mě překvapilo. Nemesis pro mě nebyl tak zajímavý, jako předešlé díly. Možní proto, že to nebyl díl vyloženě o vraždě. Nemohla jsem se pořádně začíst. Později to bylo lepší. Červenka stále vyhrává. Vrhám se na další díl. Snad nezklame mé očekávání :)