snimcibdim komentáře u knih

"Jen spojovat" je nejen motto knihy, ale i základní téma.
Příběh spojuje zdánlivě nespojitelné - různé společenské třídy (viz.anotace), ale tím i různé životní postoje a rozdílné žebříčky hodnot. Přestože se místy zdá, že spojení nespojitelného může být úspěšné a pro jednu nebo obě strany obohacující, mnohem častěji dochází k tomu, že se někdo musí něčemu pouze podvolit, přizpůsobit a dané spojení spíše než aby konstruktivně rozvíjelo, má katastrofální důsledky, včetně smrti. Ovšem na vině není snaha spojovat, ale spíše neschopnost či neochota unést následky vybočení z vlastního světa.
Přestože kořeny naší společnosti jsou jiné než kořeny tradicionalistické koloniální Anglie, zkoumání projevů různých životních přístupů a možnosti a důsledky jejich vzájemné konfrontace jsou nadčasové a aktuální i dnes pro nás (zvláště v době spojování Evropy a globalizace celého světa).
Zážitek z četby mi bohužel kazil poněkud kostrbatý překlad (Odeon 1982), u tak renomované překladatelky překvapivě stylisticky neobratný. Škoda, že nějakého vydavatele nenapadlo Howards End vydat znovu v lepším překladu (např.Hilský nebo Janiš).
Těm, které dílo zajímá, doporučuji proto raději výborné filmové zpracování z 1992, nebo stejně dobrou TV minisérii z 2017.
Nehodnotím - Forster za ten překlad nemůže.

Příjemná záležitost: začíná jako klasická vztahovka (řekla bych, že lehce stravitelná i pro čtenářky červené knihovny), nakonec však nejde o to, jak nalézt nějakého Pana Božského, ale o stručné a čtivé líčení přerodu/dozrávání hlavní hrdinky Kitty od předstírání, sebeklamu a přetvářky k životní pravdivosti. Ostatní postavy jsou spíše vedlejší, což u Waltera mě i trochu mrzelo - dokonce mě napadlo, že ten kdo pro mě zůstal "za závojem" byl nakonec on. Převozník, který Kitty odvezl z bodu A do bodu B - doslovně i metaforicky - ale sám jako by nesňal z hlavy kápi...
Dávám čtyři, přeci jen mi v některých aspektech přišel román stručnější než mi libo, místy skoro jen jak synopse, kterou si musím rozvést sama ve své fantazii.
S filmem jsem naštěstí při čtení srovnat nemohla a ráda se na něj teď podívám, jen se obávám, že charisma Edwarda Nortona nebude odpovídat bezbarvosti literárního Waltera a že ta látka má nebezpečný potenciál k vytvoření sentimentální limonády - čehož se Maugham naštěstí vyvaroval.

5 20.08.2018

Knihu jsem četla až po shlédnutí dvou filmových adaptací - anglického Fingersmith a nedávné korejské Komorné, které mě zaujaly zápletkou založenou na podvodu, který je nakonec v něčem jiném, než se zdál být zpočátku.
Chtěla jsem adaptace porovnat s předlohou a musím říct, že kniha mě velmi bavila, přestože jsem základní příběh znala.
Mám ale jednu velkou výhradu k nakladateli. ARGO jsem doposud pokládala za velmi seriózní nakladatelství. Překlad této knihy ale není nic moc a editor měl asi tentokrát dovolenou (pro pořádek připomínám, že hodnotím e-book). A to to beru jen podle některých stylisticky neobratných výrazů a množství překlepů - kdo ví, na co asi při čtení narazí opravdový znalec češtiny, což já nejsem. Mrzí mě, že knize nebyla věnována větší péče, zjevně ji samo ARGO považuje za nějakou druhou ligu. Popravdě ani s obalem se moc nevyznamenali, nebýt těch filmů, tak bych po takto vypravené knize asi nesáhla.
Kniha mě nezklamala, ARGO ano.

5 10.09.2017

Děj románu tvoří dvě vlákna (odvozená od dvou literárních děl, jednoho reálného a druhého fiktivního), která se stále proplétají a rozplétají a sotva se čtenář zaměří na jedno z nich, už jeho pozornost autor knihy obrací na to druhé. Příběh je postaven na pátrání, přičemž pointa není jen v tom, co se podaří a nepodaří vypátrat, ale i v tom, kdo je v celé té hře pěšákem a kdo strůjcem - a kdo má jaký motiv svého jednání.
Nevšední prostředí sběratelů antikvárních tisků (o kterých umí autor velmi poutavě a z laického pohledu i poučeně vyprávět), ale hlavně jedna z postav pro mně hraničili až s magickým realismem. Protože informace, které se jí týkají, lze brát jako metaforu, básnickou nadsázku - ale i vážně - pak by ale nemohla být pouze člověkem.
Pokud jste viděli film, raději se připravte na to, že kniha je trochu jiný kalibr -
mnohem mnohem sofistikovanější.

5 10.09.2017

Četla jsem dávno a příměr, že se mi v některých situacích "zavírá záklopka" používám v duchu dodnes. :-D

5 10.09.2017

Poezie mě vůbec nebaví - tento autor je vzácná výjimka.

5 10.09.2017

Jedna z knih, které mě poznamenaly. Celá ta relativita toho, co je a není dobrý úmysl a podle čeho to vlastně hodnotit, je téma, které mě zajímá celoživotně.

5 10.09.2017

Zvláštní čtenářský zážitek - kniha žánrově trochu neuchopitelná.
Možná ji lépe vystihne popis toho, o co nejde, než popis toho, o co jde. Přestože hlavní postavou je žena, co komunikuje s duchy, není to kniha ani o ezoterice, ani nejde o horor. Schopnost vnímat duchy autorka nahlíží stejně samozřejmě, jako by popisovala výjimečný hudební sluch. Přestože na konci dojde k jakémusi docela brutálnímu odhalení, nečte se to jako kauzální příběh vyprávěný za účelem tohoto odhalení - struktura děje se spíš blíží výseku ze všedního života dvou nevšedních žen. Přestože život hlavní postavy je spjat s tím, že si vydělává zmíněnou ezoterikou, nemohou se z toho možná tak docela těšit ani milovníci ezoteriky ani její odpůrci. Protože na jednu stranu se autorka k lidem provozující tyto praktiky nestaví zrovna lichotivě, umí být vlastně docela drsná - na druhou stranu ale ezoteriku nezpochybňuje a schopnost být médiem pojímá jako naprosto samozřejmý a téměř běžný druh talentu. I když samotný námět by velmi dobře posloužil i nějakému klasickému hororu, Hilařina sofistikovaná forma vyprávění má blíž ke společenskému nebo psychologickému románu. Zkrátka: je to zvláštní kniha.
Pro mě silné a poutavé.

5 09.09.2017

Stručně řečeno: VELKÝ román. Prosíííííím o další takový!

5 09.09.2017

Oddechovka na léto. Propojení příběhů postav je sice zajímavé, ale celkově je to banální, nijak to negraduje, nepřekvapí. Chybělo mi nějaké ústřední téma. Bez něj mnou knížka jen tak "protekla" a nic moc po ní nezůstalo.

5 09.09.2017

Nemám slov. Cokoliv mě napadlo, že bych na adresu této knížky mohla napsat, mi přišlo jako prázdná fráze. Prostě si to přečtěte.

4 04.11.2023

Náměty jsou prima, ale zápletky už spíše průměné a vyřešení případů pro mne mnohdy až banální. Kupodivu mi to zde ale vůbec nevadí. Baví mě ten kraj, mrav a postavy. Takže i když z objektivních důvodů nedávám zrovna vysoké hodnocení, k autorovi se ještě ráda vrátím a jak odechovku toto ráda doporučím. Jen od toho coby od detektivky nemějte příliš vysoká očekávání.

4 04.11.2023

Obávala jsem se trapné duchařiny a to jsem se naštěstí hodně spletla.
Atraktivní prostředí Tasmánie a velmi zašmodrchaná story. To je klad i zápor zároveň.
Vyslechnuto jako audio, kde si člověk navíc nemůže zalistovat zpět, aby si něco ověřil, takže ke konci jsem v tom ději měla chvíli guláš. Tím spíš, že zde je celá síť příčin a následků a ne jen jeden zloduch.
Ale i tak to pro mne bylo napínavé a to tím spíš, že autorovi se podařilo namixovat paletu zajímavých postav, i když ani on se neobešel bez obvyklých klišé, ale zde mi to vadilo méně než jinde.
Fakt, že skoro každý měl nějaké tajemství, skoro každý byl nějak podezřelý, všemu dával tu správnou šťávu.

4 04.11.2023

Mnohem napínavější, než jsem na základě hodnocení očekávala. Bohužel mě ale snad každá z postav nějak něčím iritovala. Přičemž nejproblematičtější to pro mě bylo u Jasmíny. Domnívám se, že by stačilo, kdyby autorka tolik netlačila na psychologii, příběhu to nijak neposloužilo a ty postavy to mi to spíše odcizovalo než prohlubovalo.
Vyslechnuto jako audio a to tentokrát pokládám za problematické - doporučuji vyslechnout předem ukázku. Hannah je naprosto exelentní, otec adekvátní, ale Lena-Jasmína bohužel spíš nepříjemná. Jen mám podezření, že to je spíš disharmonickou a ambiciózní režií a ne schopnostmi rétorky.

4 04.11.2023

Tak co to tu máme? Jeden na první pohled zajímavý, ale při bližším ohledání nesmyslně nepraktický nápad s dražbou výkupného. Jednu asociální vzteklou čůzu, co má problém se svým egem a autoritami. Jednu bezprizorní rádobypolicejní jednotku fungující jak banda skautů při bojovce. No a především kopu nesmyslů, nevkusu, patosu a slizkého citového vydírání. Třešinkami na tom vypečeném dortíku jsou: jasnovidka a koťátka. Ble.

Zajímavý námět ale naprosto diletantsky zpracovaný. Má to tolik logických a jiných děr, že to jsou spíš síťované punčochy než ucelený příběh. Tam, kde si autor už vůbec neví rady, buď někam rychle odbočí, nebo to zakecá nějakými "zajímavostmi" nebo přinejhorším nasadí záhadného D..
Konec zcela bezradný. Celé jaksi nedodělané.
Měl mi to někdo sebrat, když došlo k odhalení první vraždy na hřbitově, a žila bych v domnění, že jsem přišla o nevšední detektivku. Takto musím žít s vědomím, že jsem promrhala pár hodin života.

4 04.11.2023

Třetí díl mi přišel o něco slabší než předchozí dva. Možná jsem se pouze už moc namlsala. Přeci jen se mi zde ledacos zdálo už moc přitažené za vlasy. Má to sice zajímavý námět točící se kolem kyberšikany, ale zároveň tu opět najdeme zbytečně úchylné vyžívání se v mučivých způsobech vraždění. Hrdinové a celé islandské prostředí (a tato série) mě baví a tak dám autorce ještě šanci, ale pokud se dál bude snažit nahnat si čtenáře zbytečným vymýšlením obzlášť úchylných postupů zabíjení, o jednoho přijde.

4 04.11.2023

Zápletka je dost zajímavá a vrah nečekaný.
Bohužel ale další autork/a, která má zapotřebí kořenit zápletku samoúčelným sadismem. Nejsem citlivka, ale mít jako zdroj zábavy - a čtení (poslouchání) populární beletrie pro mě nic víc není - vyprávění o tom, jak někdo umírá zvrhlou a velmi mučivou smrtí se mi příčí.

4 04.11.2023

Mladá vyšetřovatelka, které to (jediné) myslí a banda chlapů, kteří jsou vesměs víceméně neschopní a umí jí jen házet klacky pod nohy. Jako žena bych měla jásat, ale přišlo mi to už až příliš okaté a podbízivé vůči cílové skupině čtenářů. Jinak celkově průměr.

4 04.11.2023

Jádro zápletky patří mezi cca tři nejčastější v tomto žánru a zápletka jako taková je děravá jak řešeto. Zajímavé na knize ale je líčení života na Aljašce a všelijaké ty trapperské pozoruhodnosti. Díky tomu si ji nejspíš budu pamatovat mnohem spíš než jiné i zdařilejší kousky z tohoto žánru. Konec překvapil přestože byl svým způsobem předvídatelný. Ale nevím proč jsem od knihy čekala něco sofistikovanějšího než zrovna tohle - asi že kvůli tomu polárnímu prostředí jsem podvědomě knihu řadila po bok Simmonsova Terroru, což byl můj naprostý omyl.
Vyslechnuto jako audio, které bylo velmi vydařené hlavně kvůli podání Mattvyeda. Nevylučuji, že číst to klasicky, hodnotila bych to hůř...

4 04.11.2023