sofu komentáře u knih
Krásné fotografie. Ty jsem si užila nejvíce. Po obsahové stránce - ač jsem z vesnice, žijeme v přírodě a v souladu s přírodou, tak tento způsob myšlení mi byl a je cizí. Knihu jsem si přesto se zájmem přečetla jako skvělý způsob jak pochopit i jiné smýšlení a nastavení mysli.
Kniha pojednává detailně o vývoji názvů ulic s důrazem i na pozadí změn hluboko do historie. Velmi jsem ocenila obsáhlou historickou fotodokumentaci ulic a částí města a rozsah, kdy bylo možné na pozadí knihy sledovat stavební vývoj města.
Román se mi velmi líbil. Líbily se mi vrstvy a různé úhly, formy vyprávění. Vyprávění plynulo neskutečným tempem a přečetla jsem jej snad jedním dechem v každé volné chvíli.
Oceňuji otevření tématu pro naši generaci. Spoustu věcí mě motivovala autorka si dohledat, jak byly reálně historicky. Vsunula tam témata z mnoha oblastí, která jsou pro ženy palčivá a bolestivá.
Zaujala mě postava Marie. Od začátku do konce.
Lyrika místa.. podle mě se snažila autorka zachytit atmosféru místa propletenou útržky ze života některých místních, včetně šeptuch. Líbilo se mi to. Mrazilo mě.
Líbily se mi nápady v knížce. Ale oba se synkem nás nejvic nadchlo vyprávění z běžného dne před dobrodružstvím :)
Přijde mi skvělé,že je možné si najít v široké škále povah a typů kněží najít toho svého, sobě blízkého povahou. Pro mě je víra jinde, což i podle pani farářky je v pořádku. Některé věci pro to se mnou nerezonuji. Nedá se jí upřít opravdovost a elán. Nadšení a upřímnost. Na závěr knihy jsem podchytila krásná místa.
Lehké úvahy nastiňují myšlenkové směry hlavních hrdinek a otázky k směřování vlastního života v kontextu doby. Tyto jsou formou e-mailu mezi hlavními postavami. Přišlo mi to osobně zajímavější než ta linka jejich normálního života.
Jak už tu zminovala VeruFreckles - tolik úvah o kontextu a konečnosti až na závěr přijde přijetí starých vzorců. Vlastně to chápu tak, že co je lidských úvah, ale hlavní podstatou všeho živého je stejně pokračování
Líbilo se mi to. Takové jak povídání u kávy se zajímavým člověkem, který vidí svět trošku z jiného úhlu než já.
Pohlazení na duši, když toužíte chvíli ochutnat anglický venkov ceskyma očima. Krásně jsem si u ní odpočinula a zasnila. O hvězdičku méně za ten laciný konec. Ale to asi patří k této formě literatury:)
Zasmála jsem se a i spoustu nových zajímavých informací zjistila. Pár míst, kam bych se chtěla zase podívat. Přesně to, co jsem si přála, aby mi to přineslo:)
Krátké a pro mě na první pohled spíš nabádající k říkání ne, ale opak je pravdou:) krásné ilustrace a knížka měla u mého čtyřletého syna velký úspěch. Oba jsme se i zasmáli :)
Je to velmi milá kniha, která dokáže i v lecčem inspirovat (procházky po večeři, rozestupy mezi jídly, úcta k vlastnímu tělu i psychice).
Pan Eddie Jaku se snaží zprostředkovat svůj životní příběh, jeho ponaučení a naději. Napsal jej citlivě a nevyžívá se v detailním popisování zvěrstev a nelidskosti, ale zároveň je v něm vše, co si ani nechci představit. Je to kniha, která dokáže sdělit a zároveň povzbudit ve víře v budoucnost.
Kniha se lehce četla, hlavní postava ve dvou časových linkách, kdy první se odehrává teď a tady, kdy je snadné se v ní uvidět. Je to zajímavý a trošku zneklidňující obraz, co může nás potkat za pár let, kam se můžeme posunout. Vize budoucnosti mi přišly občas přespříliš, jindy velmi výstražné a reálné. Je to hezké a současně zneklidňující čtení. Podobně jako Historie včel.
Kniha obsahovala pro mě spoustu aha momentů a podnětů k přemýšlení. Současně je i oslavou vztahu autora a jeho syna. Dávám o hvězdičku míň právě za to - vzhledem k tomu,že na obálce je zachycen se synem a dcerou? Nebo je to jen pro ilustraci,že teorie a praxe je uplatnitelná nejen pro chlapečky a v řadě kapitol i rozčleněná i zvlášť pro holčičky?
Krásná kniha o Vánocích a vánočním čase. Z ní dýchá podstata Vánoc. Každý rok si ji opakovaně vytáhnu z knihovny a opět se nechám vtáhnout do té kouzelné atmosféry.
Jedna z nejkrásnějších knih o místních pověstech...