Šošán komentáře u knih
Kniha nebyla mým "šálkem kávy", příběh nudný, staročeština horší na čtení.
Ve finále hodnotím jako dobré čtení k zamyšlení, ale ten úvod, ten úvod byl pro mne náročný, nemohla jsem se zkrátka dobrých 50stran začíst a přenést do toho světa, kde ženy vládnou a muži...však si to přečtěte.
Román z období 2.světové války, který byl motivován skutečnými lidmi a událostmi. No byl to silný zážitek. Doporučuji.
Začíst se mi trvalo trochu déle, ale nakonec se podařilo. Možná, kdyby člověk hned navázal po Mezisvětě, nebyl by takový problém vplout do patálií Joeyho a jeho altereg.
Příjemná fantasy, která vás snadno pohltí neboť nestačí přečíst jen tuhle knihu ;-)
Pro mě to bylo trápení, jednak mi byl odporný lord Henry a za další, nebaví mě čtyřstránkové popisy inventáře. Možná neumím ocenit styl autora, ale hlavní myšlenka je jistě nadčasová, to se Oscarovi nedá upřít. A Cantervillské strašidlo potěšilo. Suma sumárum 3*.
Úvod byl pro mě vlažný, ale pak se to rozjede a člověk nestíhá zírat. Je to vůbec možné? Na tohle přeci nestačí jeden lidský život? Neuvěřitelně krásné, neuvěřitelně smutné - prostě život. Jedná má kolegyně její osud velmi trefně shrnula (dle mého názoru): "Vela mala, vela dala." Mrzí mě jedině, že na prahu 30tky o takové Ženě slyším poprvé. Jak je to možné? A velký dík i autorce knihy.
Kniha mě úplně "nevtáhla" jako 1984 (proto 4*), jinak doporučuji, G. Orwell byl vizionář (bohužel)...
Xenocida a Děti ducha měli být původně jedna kniha, jak autor uvádí v předmluvě, za mě obě za 5*. Obdivuji se autorům sci-fi, co dokáží vymyslet za světy, jak dokáží vysvětlit chod vesmírů, života a tak vůbec...Méně válečné tématiky, více filozofie, pro mě osobně více rozjímání. Tenhle svět/vesmír ve mě už zůstane.
Sice byl začátek na můj vkus roztahanější, avšak postupně kniha dostala spád a já se do toho nechala chytit a cítím nutkavou potřebu proniknout ještě více a hlouběji do Enderova světa/vesmíru - proto 5*. Je to ten tip knihy, kdy dlouhou dobu po přečtení zbývá na šedé kůře mozkové její "pachuť". Další zastávka "Mluvčí za mrtvé".
Gaiman mě nemůže zklamat, jen některé povídky nehltám tolik jako jiné, naštěstí těch je menšina ;-)
Tento díl se mě osobně četl poněkud hůře, ale i tak byla kniha přínosem a jsem navnazena na závěrečný pátý díl.
Na začátku jsem byla trochu zmatená, co se děje a kde jsem se to octla (proto 4*, alemožná to způsobil delší časový odstup od druhého dílu), nakonec jsem se do děje opět dostala a prožívala další životní období, s rozvětvenou a charakterově různorodou, rodinou Lauritzenů a toho času nelituji. Návykové čtení (komu jsem, kruci, půčila čtvrtý díl??! :-).
Čtivá kniha s nádechem dramatu ve více rovinách, ale občas (spíše z úvodu) jsem se v těch rovinách ztrácela. Nicméně bavila.
Zase jiný svět a zase skvělý, to loučení je vždycky bolestivé...
Velké a hluboké věci nepotřebují mnoho slov. Za 20 min přečteno, nicméně ten pocit, co ve mě zanechala, zůstane na déle.