sowatson komentáře u knih

Javůrek je sympaťák, takovej ideální starší brácha :) Je podle mě je pořád ještě na začátku své psací dráhy, ale jak už tu někdo psal, s každou další knížkou se zlepšuje. I mezi Sudetskými domy I a II je znát posun.
Jednička mi přišla ještě trošku uchvátaná. Moc děje na relativně malém prostoru. Což vedlo k drobným logickým lapsům (Paula chodí v květnu na horách na borůvky). Ano, někdy je to trochu černobílé a učebnicové. Asi byly na podobné téma napsány i lepší knihy (třeba mně to evokovalo chuť připomenout si znovu Zdivočelou zemi). Ale celkem jsem si čtení užil.
Měl jsem kombinaci e-knihy a audioknihy. Výjimečně mi tady audio podání moc nesedlo, Kamila Janovičová tomu ještě přidává takový nádech patosu. Když jsem si SD četl sám, bylo to mnohem civilnější, což tomuto příběhu, kdy se VELKÉ DĚJINY dotýkají i obyčejných lidí, sedí líp.
Oba dva díly rozebírám ve svém podcastu Proč je to bestseller. Je na YouTube a Spotify, odkaz v Recenzích ;)

2 31.10.2023

I přes KAUZU (květen 2023) a spoiler, který nutně přinesla, jsem si knihu "užil", tak jak se jen takové depresivní čtení užít dá. Postavy jsou do hloubky promyšlené a CÁCORA je zajímavá vypravěčka, která toho sice ve svém světě moc nezmůže, ale nás čtenáře dokáže za VODIT ZA NOS perfektně. Doteď musím přemýšlet o KONCI, jestli bylo zlo dostatečně potrestáno a jestli to vůbec byl autorčin záměr. Možná chtěla knihou spíš vytvořit realitu plnou ZMARU a deziluze...
Ať tak či tak, knížku do posledního šroubečku rozebírám ve 2. epizodě knižního PODCASTU Proč je to bestseller (viz Recenze). Budu moc rád za poslech a za váš názor: YouTube.com/@PJTBpodcast

8 10.10.2023

Nejdřív jsem se v knihkupectví tvářil, že ji nekupuju pro sebe, ale nakonec jsem ji přečetl DVAKRÁT. Výborná hra se zpřeházenou kompozicí a očekáváním čtenářů. Postavy všechny na-přes-držku, a já přitom fascinovaně sleduju, jak moc si nerozumějí a baví mě to! Jako komedie i drama zároveň. Nakonec to čtení až BOLÍ, když se v určitých situacích začínám poznávat, a říkám si: Probůh, jenom ať neskončíme jako Marek a Dáša. Podle mě velká autorská odvaha JÍT DO SEBE a u mě naprosto zaslouženě splacená velkým čtenářským zájmem a zážitkem.

Dopodrobna to rozebírám v pilotní epizodě PODCASTU Proč je to bestseller (viz Recenze): youtube.com/@PJTBpodcast

7 17.09.2023

V pohybování se v historických reáliích dosáhl Červenák mistrovství. Právě v prostředí a době, kdy se příběh odehrává, je jeho největší síla. Ze začátku to připomínalo starou dobrou Agathu - odlehlé šlechtické sídlo, omezený okruh podezřelých (včetně umělců a cizinců-vojáků...) - ale po vyřešení záhady nastalo další, zcela jiné napětí. Napadení hradu Turky a útěk legendami opředeným podzemím.
Četl jsem už podruhé, a i když jsem řešení této "KdoToUdělalky" znal, neztratila nic ze své naléhavosti. Možná je to touhle dobou, ale přišla mi nejsilnější právě ta existenciální tíseň, kterou postavy na Sitně prožívaly. Nevěděly, které město v okolí padlo, která pevnost je v plamenech, zda se dožijí rána...
Jestli se nepletu, je to jediná knížka z cyklu S&B(&J) psaná ichformou. Nevadí to, naopak. Barbarič, ač o sobě prohlašuje, že není žádný hrdina, je přesně ten typ člověka, kterého chceš mít v takových chvílích po boku. S důvtipem řeší akutní problémy, odlehčuje situace humorem (klidně na svůj účet).
Při řešení detektivní záhady (nakonec poměrně přímočarém) mohl notář víc ukázat svůj fištrón, proto to není na plný počet, ale rozhodně to navnadí na další díly. Ať už případy celé party, nebo další sólovku.

11 27.10.2020

Knížka dává přesně to, co slibuje. Vtipné vzpomínky a něco málo ze zákulisí Gilmorek. Lorelai byla pro Lauren zřejmě skutečně role na tělo, protože smysl pro humor v knize je podobný tomu v seriálu. Příjemný návrat nejen do Stars Hollow. "Where you lead..."

3 21.10.2020

Souhlas s Lukeronkou, brzo to ztratilo potenciál strašidelnosti a hrdina byl takový plochý. Kupodivu mě to taky nedoradilo od další četby D. C. Mělo to svou atmosféru a ze začátku i slušný drajv.

2 21.10.2020

Panejo! Za mě jasná pětihvězdičková jízda, od začátku do konce. Předchozí autorčiny knihy jsem nečetl, protože to není můj žánr, ale tady mě nalákala anotace a ohlasy čtenářů. A nebyl jsem zklamaný, kniha si mě získala doslova od první věty. Čím víc jsem poznával Lowen, psychicky poněkud nevyrovnanou vypravěčku, tím hůř jsem se od stránek dokázal odtrhnout. Její minulost je plná otázek a její budoucnost - spojená s neobvyklou spisovatelskou zakázkou - jakbysmet. Přitom taková blbost, chtělo by se napsat :) Je to postavené na jednoduchém nápadu, geniální, děsivě napínavé, vzrušující a v závěru totálně nečekané. Bylo mi líto, že je konec. Díky, C. H.!

8 09.10.2020

Může to být i vaše ulice :)
Shari přichází počtvrté s thrillerem, který by se mohl stát komukoliv z nás. V tom je jeho největší síla, však se také podle toho tak jmenuje…
Hlavní protagonistka Olivia je obyčejná máma puberťáka, které jde hlavně o to ochránit svou rodinu a domov. Pohodu bezproblémového sousedství ale naruší vražda. A okruh podezřelých se začne nepříjemně svírat kolem Oliviiných blízkých.
Shari se v rámci svého stylu nebojí zkoušet nové věci, například vrahův prolog v ich-formě. Jeden z nás nedosahuje drajvu Manželů odvedle ani atmosféričnosti Nevítaného hosta, ale stále je to poctivý napínák s překvapivými zvraty. Změna vyšetřovatele mi přišla zbytečná a radši bych se zas shledal s elegánem Rasbachem z prvních románů. Myslím, že pro čtenáře, kteří se do Olivie dokážou vcítit lépe než já, to může být klidně Sharina nejlepší kniha.
Více v recenzi „SHARI máry fuk…“

7 22.09.2020

Poctivá kniha - když ji po dočtení držím v rukou, cítím, že v ní autorka nechala spoustu dřiny. Z hlediska řemesla není co vytknout. Díky bezchybnému stylu se můžu plně ponořit do příběhu. V ŠK jsou v centru ženské postavy a jejich touhy, s chlapy jsou spíš jen problémy. Víc než příběh ve mně rezonují lidské pravdy jakoby vykutané na světlo. Pravdy o životě, o člověku a přírodě, o vztazích, historii, o Bohu... Spousta silných momentů. Úplnou recenzi mám na blogu "Proč je to bestseller?" (viz záložka Recenze).

6 21.07.2020

Trhlina mě dostala. Pár dnů po dočtení jsem zhlédl i její poměrně věrnou filmovou adaptaci, a ta celý zážitek ještě prohloubila. Takže když budu hodnotit dílo celkově, je podle mě úplně zbytečné řešit, jestli je to „pravda, nebo fikce“. Podstatný je ten prožitek, ta úzkost, ten strach. V dobrém hororu nemusí téct potoky krve. Karika v Trhlině perfektně ovládá ono postupné „utahování šroubu“ a mě osobně snad nejvíc vyděsil jeden nenápadný internetový příspěvek s domečkem v poslední třetině. Kdo četl, ví :) Jozefu Karikovi patří můj velký obdiv, protože když dokáže takhle děsit čtenáře, musí stejné strachy v sobě nejprve zpracovat, než je hodí na papír. To chce kýbl odvahy. Trhlina je pro mě pravdivější v mnohem hlubším smyslu, než jestli se to stalo, nebo ne. Procházka po lese už nikdy nebude jako dřív. Díky za ten nezapomenutelný čtenářský zážitek. Podrobněji své dojmy z knihy rozebírám na blogu „Proč je to bestseller?“ - viz Recenze.

16 22.09.2019

Pětihvězdičkovým hodnocením tady na DK dost šetřím, ale dlouho jsem nečetl knihu, která by si ho zasloužila víc. Zamávala na mě z poličky zřejmě v ten pravý čas :) Crouch Temnou hmotu utáhl do posledního šroubku, žádná věta není zbytečná. Zpracování cestování mnohovesmírem je uvěřitelné, byť za současného stavu poznání nereálné. Zatím :) Je to v podstatě chladný, mužský a vědecký román, má však momenty, které trhají srdce na kusy. Líbila se mi literární technika střídání toho, co si Jason myslí, a naprostého opaku, který nakonec řekne nahlas. Během čtení mi připadalo, že za bezesných nocí přemýšlíme s autorem o tomtéž: Co by mě potkalo na cestách, kterými jsem nešel? Co jsem pod tou nahodilou slupkou událostí, které říkáme život, SKUTEČNĚ já? Ještě jednou – tleskám (vestoje!) za skvělý román a mám nového oblíbeného autora.

16 22.08.2019

Kdo si oblíbil Stančíkův styl v Pérákovi, Mlýnu na mumie či Andělím vejci, nebude zklamán. Prvočtenáře způsob vyprávění možná trochu zarazí, ale je třeba přistoupit na autorova pravidla hry a užít si tu jízdu imaginace, vycházející ze znalostí všech možných i nemožných věd i pavěd. Výjimečné na tomto románu v rámci Stančíkova díla je, že se odehrává v čiré současnosti, byť s odbočkami do časů Goetha, takže obsahuje pro mě cenné komentáře k hledání smyslu v této nepřehledné době. Ve zkratce: skvělé, nadsazené až absurdní nápady; občasná samoúčelná zabřednutí do přílišných podrobností; lidské závěrečné poselství, s nímž souzním a splývám jak Lavabo na hladině černého jezera, hledaje zlatou tečku :)

5 31.07.2019

Pro mě jsou Tiché roky čtenářsky nejpřístupnější knihou Aleny Mornštajnové. Jednoduchý styl zve k začtení, působí vzdušně - jako ti origami ptáčci na obálce. Kapitoly otce Svatopluka a dcery Bohdany se pravidelně střídají a předávají si první a poslední věty, jako si hudební nástroje předávají motivy ve vážné hudbě, kterou Svatopluk tolik miluje. Mně víc sedělo pomalejší tempo dceřina vyprávění, přišlo mi psychologicky prokreslenější. Kronika Svatoplukova života a rodiny byla příliš letem světem - v tomto ohledu sedí přirovnání k Hartlovi v komentářích uživatelů Svatoslav a salamandrina. Druhá půlka knihy přinese dvě velká překvapení. A Bohdanina "komplikovaná" povaha poněkud komplikuje celkovou interpretaci. No, nesluší se spoilerovat :) Více v článku na blogu: Proč je to bestseller? (viz Recenze)

9 29.07.2019

Zkusil jsem od Godina nejdřív Fialovou krávu, ale nějak mi nesedla. S touhle knížkou jsme se potkali víc. Zase trochu jiný pohled na věci, o kterých pojednávají různé knížky od "Melvilů" (Konec prokrastinace, Válka umění...). Godin se také zabývá Odporem, ale proniká do toho po svém. Občas trochu kostrbatě krouží kolem tématu, aniž by řekl cokoliv konkrétního. Ale v jednom místě knihy zase napíše, že se o tom nic konkrétního říct nedá, že si na to musí přijít každý sám :) Zásadní myšlenku se mu podle mě předat daří: Nepotřebujeme povolení k tomu, abychom mohli dělat svou práci tak, jak si myslíme, že by to bylo nejlepší. A pokud do toho dáme srdce, odměna se dostaví.

04.05.2019

Vlna zločinnosti je důstojným, o nic slabším vyvrcholením předchozí trilogie. Poslední víkend letní sezóny na Kostce – šílená akce – šílené osazenstvo zámku – ještě šílenější lupiči. Aby toho nebylo málo, zemře lady Di... Osvěžením ve způsobu vyprávění je, že Marie, která prostřednictvím svých deníků doposud sérii vyprávěla, se na zámek vrací, až když se po všem, a pokouší se události osudné noci zpětně rekonstruovat. Největší grády má knížka v první půlce. Jakmile se začne ten neuvěřitelný zašmodrchanec situací rozmotávat, ztrácí vyprávění dech a do konce dojede už jen z povinnosti. Jsem zvědavý, jestli a o čem bude Boček psát dál. Podrobněji na blogu: "Proč je to bestseller?" (viz Recenze)

9 28.04.2019

Celá série je pětihvězdičková a první díl není výjimkou. Červenák ví, co dělá, a dělá to dobře. Historická buddy-detektivka s nesourodou dvojicí vyšetřovatelů (a mladým kaprálem coby Steinovou prodlouženou rukou) funguje o to líp, že se odehrává v rozbouřené době, kdy zemi sužují nejen války s Turkem, rozbroje katolíci vs. protestanti, ale i labilní Rudolf na trůně. V Barbaričovi se sympaticky probouzejí osvícenecké ideje (náznak tolerance k tzv. sodomitům), Stein je sice konzerva, ale jeho slovo platí, je na něj spoleh. Lehké mysteriózno to celé tak akorát koření, je však bezpečně vysvětleno - díky notářově důvtipu a kapitánovu palaši!

12 23.04.2019

Při čtení mě zajímala dvě velká tajemství: Proč je Hana taková, jaká je? A jak to dopadne s Mirou? Tedy napětí směrem jak do minulosti, tak do budoucnosti. K tomu se skvěle hodí hlasy dvou různých vypravěček ve více časových rovinách, které se s blížícím se koncem sbíhají. Přitom je to psané přehledně, jednoduše čistým stylem. Hrůzné dějiny 2. pol. 20. stol, počínaje 2. sv. válkou, jsou přebity zdánlivě malými osobními dramaty, která nastolují velké otázky: Je člověk zodpovědný za svůj osud? Pokud ano, jak má čelit neosobním katastrofám, jako je třeba válka? Podrobněji na blogu: "Proč je to bestseller?" (viz Recenze)

7 18.03.2019

Václav není žádným hrdinou, jeho cílem je vlastní klid. Proto se román nejmenuje po něm, ale po hotýlku, kde klid nehrozí. Budova do sebe vtahuje příběhy lidí, za každým oknem se skrývá jedna osobní historie. Vyprávění se pozvolna šine kupředu s častými odbočkami za vzpomínkami, až to připomíná povídkový román. Tragické postavy Oldřicha a Renaty odmítají přijmout zodpovědnost – za jejich neštěstí může podle nich někdo jiný, jmenovitě Václav, který ale vždy řešil jen spokojenost svou a své nejbližší rodiny. Působí sobecky, ale je nejšťastnější. Dělá, co miluje, žije, jak si přál, a většinou se ničím netrápí, ani před smrtí. Osud Oldřicha nastoluje ještě jinou otázku: Je možné být svobodný v nesvobodném prostředí? A jak toho dosáhnout? Je klíčem právě Václavův přístup?

3 16.03.2019

Tak hladkou, ničím nedefektovanou češtinu je radost číst. Začíná to pohledem hodně z dálky, spíš rodinnou kronikou, ve druhé části, kdy se vypravěčka narodí a začne mluvit o sobě, se odstup zmenší a pronikneme až k jejímu nitru – k úzkostem a strachům. Napětí je zvláštním způsobem stupňováno, to největší drama nastává až na úplném konci. Při čtení mě napadalo, s jakou samozřejmostí se domníváme, že máme právo na tzv. šťastný a klidný život, ale přitom to není vůbec jisté ani ničím zaručené. Dějiny se dějou dál... a lidé?

15 26.02.2019

I bez uvedení jména autora stačí pár vět a je jasné, že čtete Hartla, už podle slovní zásoby (veleprdel, bimbálo atd.). Je to další z pražských erotikonů, tentokrát o hledání lepších životů, potažmo víkendů, v rámci jednoho roku. Díky Hartlovu humoru získávají postavy nad šedí obyčejných dní barevnou převahu a v jejich snažení jim člověk fandí, protože se v nich jednak trochu vidí a jednak tam není nikdo vyloženě nesympatický. Podrobněji na blogu: "Proč je to bestseller?" (viz Recenze)

5 18.02.2019