SSTknihy komentáře u knih

První kniha tzv. Černé pentalogie aneb podle autora první z pěti způsobů ukájení. Hned napoprvé se nám představuje severočeská krajina plná chemiček, chemičky plné znuděných lidí, lidí toužících po smysluplnějším životě, ale uzemněných v každodenní všednosti. Páralův styl je už tady patrný, jeho originálnost, hravost a nadsázka zatím ale úplně ne.

To si tak jednou vyšel syn se svým otcem na procházku, vzali to kousek přírodou, kousek městem, občas se zastavili na pivko i něco ostřejšího, občas zavzpomínali na staré časy, sem tam se trochu pohádali, po několika panáčcích si svěřili i nějaké to tajemství, občas sami sebe nebo sebe navzájem něčím překvapili a sem tam jim z rukávu vypadala nějaká ta stará křivda. Ale hlavně si to spolu, i přes všechny ty neposedné rarachy v duši, užívali, protože kdo ví, co bude zítra a život je fakt vážně opravdu jenom jeden. Takže dočteno a vyrážím na procházku a pivko – hádejte s kým :-)

11 29.10.2018

Když se řekne „lékařské pokusy na lidech v Osvětimi“, většina lidí si automaticky vybaví postavu děsivého „anděla smrti“ Josefa Mengeleho. Jenomže těch lékařů, kteří pod hlavičkou výzkumu a hledání nových lékařských postupů, zneužívali stovky a stovky nevinných lidí jako živá pokusná morčata, bylo mnohem víc. Jedním z nejděsivějších míst byl právě blok č.10, kde každé ráno vyvolávala služba ty ženy, které se ten den měly podrobit děsivým procedurám, které měly navždy zničit jejich zdraví, ženskost, lidskou důstojnost a v mnohých případech život sám.
Autor neuvěřitelně detailně a citlivě popisuje každodenní život v Osvětimském pekle, ne s cílem šokovat, ale udělat z objektů lékařských zvěrstev opět lidské subjekty. Děsivým dovětkem je pak závěrečná část knihy, popisující zoufalý boj těchto žen za odškodnění, uznání nebo alespoň omluvu, kterých se jim z oficiálních míst dostalo zoufale málo.

12 29.10.2018

Očité vzpomínky z pekla zvaného Osvětim. Přestože je už mnohé známo, přestože snad každý viděl fotografie, film nebo slyšel nějaké vyprávění, pokaždé když se znovu vydám na tuhle strastiplnou cestu do minulosti, uvědomuji si, že nedokážu pochopit dvě věci: 1. jak mohl člověk na člověku páchat takové zlo, a 2. jak někdo mohl něco takového přežít. Osobní vzpomínky malé Evy jsou dojemné, děsivé a zároveň plné naděje. Její poselství je jasné: Nikdy nic nevzdávejte!

11 29.10.2018

Už v případě Oldřicha z Chlumu jsem ocenila občasné návraty do dob jeho mládí, aby se tak říkajíc poodhalila minulost, a tak jsem si tenhle první případ královského písaře vyloženě užívala. Na rozdíl od ctnostného Oldřicha, Jiří Adam viděl klášter ve svém mládí asi jenom, když jel okolo, takže nejen že bravurně odhalí veškeré pletichy v hornickém Jáchymově, odhalí vrahy a vyřeší svůj první případ na jedničku, ale ještě stačí pomilovat pár holek a rychle pochopit, jaké časy ho to ve státních službách v budoucnu asi čekají.

7 29.10.2018

Tentokrát se Jiří Adam se svým pomocníkem Petrem a po boku českých šlechticů vydává do Budína, krásného města na Dunaji, ovládaného toho času Osmany. A protože královna Anna má v Jiřího Adama bezmeznou důvěru, je jasné, že oficiální poslání se od toho soukromého poněkud liší. Takže suma sumárum – vtipné, zábavné, slušně zamotané, dobře rozmotané, lehce historické, mírně erotické - prostě takové, jaké od pana Vondrušky očekávám a ani tentokrát jsem nebyla zklamaná.

9 29.10.2018

„Hýbeme se buď málo, nebo špatně“. Labyrintem medicíny, fyzioterapie, ale i svého života, názorů, myšlenek a přesvědčení provádí formou rozhovoru sám profesor Kolář, renomovaný fyzioterapeut a kapacita ve svém oboru. Zajímavé čtení nejen o pohybu, které vás přivede na spoustu myšlenek, k zamyšlení se nad svým tělem a možná vás přinutí konečně se začít hýbat. A hýbat se dobře.

13 29.10.2018

Pokud čekáte romantickou selanku ve stylu „padesáti odstínů šedi“, pak vězte, že tady jde o odstíny pěkně temné a zvrácené, i když ani ne tak fyzicky, jako spíš psychicky. Není to erotický příběh, je to příběh o závislosti, touze po ponížení, dominanci, ovládání, komplexech méněcennosti, vnitřních démonech, citovém chladu a odcizení. Hlavní hrdinové si ve svých rolích libují, oba chtějí víc, oba se propadají do nebezpečné hry závislosti, moci a ovládání. To, že Elizabeth nakonec dokázala odejít, jí možná zachránilo život.
Autobiograficky laděný příběh vydala autorka pod pseudonymem a o šest let později ho proslavilo filmové zpracování s Kim Basinger a Mickey Rourkem. Sama autorka si své démony nesla po zbytek života, který nakonec ukončila v roce 2011 sebevraždou.

10 29.10.2018

Hororový příběh skvěle napsaný ve stylu dobových duchařských románů. Výborně vykreslená atmosféra, skvělé popisy, dobře budované napětí. Na dnešní dobu ale už přeci jenom poněkud rozvláčné, příběh je bohužel nedotažený, tajemství zůstává skryto a pointa je až příliš předvídatelná. Vlastně bych si přála, aby tahle útlá knížka byla jen úvodem k mnohem tlustšímu, temnějšímu a propracovanějšímu románu.

15 29.10.2018

Filmy Andreji Sedláčkové mám ráda a tak jsem s velkým očekáváním sáhla i po jejím románu. A mohu prohlásit, že i nadále budu mít ráda jenom její filmy. Plytký a poměrně nezajímavý příběh o jedné neurotické pseudo-celebritě, která si myslí, že se všechno musí točit kolem ní a je překvapená, když to tak není. Manžel slaboch, tchán studený čumák, matka alkoholička, děti puberťáci – zas taková pohroma to není, ale ona se tváří, jako by jí ubližoval celý vesmír. Přes upřímnou snahu jsem k ní nenašla ani špetku sympatie. A k tomu rozbředlý konec a zábava žádná.

4 29.10.2018

Velkolepá freska, zachycující nejdramatičtější období novodobých ruských dějin, především pak první světovou válku a bolševickou revoluci, skrze osudy lékaře Jurije Živaga, muže s duší básníka, kterého víc než politické události zajímal obyčejný člověk, jeho bolesti, utrpení a cesta k lidskosti. Román je oslavou lásky k rodné vlasti, kterou hlavní hrdina miluje, přes všechny její nedostatky a ztráty, stejně jako miluje ženu, která příležitostně prochází jeho životem, aby zde nakonec zanechala trvalou stopu. Ne nadarmo se Živagova životní láska jmenuje Larisa – její jméno je přímo zpodobněním milované vlasti - La Russia.
Román svému autorovi vynesl v roce 1958 Nobelovu cenu za literaturu, ale také takový odpor sovětského režimu, že toto ocenění pro jistotu odmítl.

23 21.10.2018

„Nemám zapotřebí Ti psát nebo s Tebou mluvit, protože víš všechno dřív, než to vyslovím.“ Velký milostný příběh, který je nejen o lásce mezi mužem a ženou, ale také, a možná především, o lásce k bohu. Kolikrát už se člověk modlil za dobrý konec, sliboval hory doly, ale sotva se oklepal, většinou na podobné sliby zapomněl. Jenomže Sarah dala tváří v tvář smrti slib, který už nemohla vzít zpátky a krásný milostný vztah tak přerostl v tragédii téměř antických rozměrů. Láska a touha se mísí s žárlivostí, nedůvěrou, pochybnostmi, odvržením, odsouzením, morálkou a fanatickým katolicismem.
Mimochodem výborné je i filmové zpracování, kde ústřední mileneckou dvojici ztvárnili Ralph Fiennes a Julianne Moorová (pod názvem Hranice lásky).

5 21.10.2018

Vynikající kniha Evy Kantůrkové, vycházející z jejích osobních prožitků a vzpomínek na roční pobyt ve vyšetřovací vazbě v Ruzyni v 80. letech minulého století. Více než na utrpení a bezútěšnost své situace se hlavní hrdinka zaměřuje na osudy svých spoluvězeňkyň, kterými byla různorodá směsice žen, napříč sociálními i společenskými vrstvami. Jedna za druhou procházely její celou, svěřovaly se jí se svými problémy, životními příběhy, láskami i nenávistmi. Překvapivě právě ony jí nakonec utkvěly v paměti víc, než by si kdy dokázala připustit.

28 20.10.2018

Kdo by nechtěl žít ve Sepfordu! Všechno je tak dokonalé, všichni jsou tak krásní, chytří, milí, prostě úžasní. Jenomže cosi hodně shnilého je ve „státě Stepfordském“ a navíc se zdá, že zlo se neúprosně blíží a na záchranu už je pozdě.
Ira Levin opět tahá mistrně své čtenáře za nos – horror, společensky angažovaná sci-fi nebo studie psychologického traumatu, způsobeného duševně ubíjejícím stereotypním životem na luxusním venkově? Tak to už je na každém čtenáři, co zvolí.

16 20.10.2018

Překvapivě útlá kniha autora, který si jinak libuje v objemných románech. Psychologický souboj dvou mužů, vojáků, jejichž názorový střed vykrystalizuje během nesmyslného vojenského pochodu. Zatímco pro jednoho jde zdánlivě jen o splnění úkolu, pro druhého se stává symbolem odvahy, nepokoření, vzdoru i protestu. Černobílé vidění se ale pod vlivem okolností mění. Teprve překážky a dramatická životní situace ukáže skutečné charaktery i důvody jednání a motivace obou hrdinů.

5 20.10.2018

Autobiografické zkratky ze života spisovatelky Terezy Boučkové na pozadí bouřlivých událostí 60. a 70. let minulého století. Vzpomínky na dětství, dospívání se sourozenci, problematický otec, dospělost v období totalitního režimu, nepovedené manželství, touha po rodině a adopce romských dětí (k tomuto tématu se později vrátila v románu Rok kohouta). Kdo umí číst mezi řádky, dozví se zajímavé věci o skutečných lidech, jejichž totožnost je ukryta za důmyslné přezdívky.

5 20.10.2018

Vynikající román o muži, kterého zničil vztah k milované ženě i k sobě samému, časově zasazený do poválečného Německa na přelomu 50. a 60. let minulého století. Obraz jednoho člověka, obžaloba celé jedné generace. Miluju knihy, jejichž děj se odehrává reálně během krátkého okamžiku (v tomto případě několika hodin) a přitom pojímají celé životy, epochy i věky.

8 20.10.2018

Den delší než století... Tak zní podtitul knihy, jejíž děj se odehrává v široké širé kirgizské stepi, kde vlaky jezdí z východu na západ a ze západu na východ, a kde všechny vzdálenosti se měří od železnice, jako od Greenwichského poledníku. Osudy „bouřných“ lidí, žijících v těchto krajích jsou prodchnuty jak starými bájemi, tak zábleskem budoucnosti skrze tajný vesmírný projekt v podobě setkání s mimozemskou civilizací. To vše dohromady vytváří zvláštní obraz člověka, spjatého s rodnou zemí, se svými předky a svou minulostí, ze které vychází a do které se opět vrací.
Na první pohled nesourodná směsice, ale ve výsledku neuvěřitelně magické čtení, které se před vámi bude rozprostírat stejně, jako ta širá daleká step.

9 20.10.2018

Hold básníka básníkovi. Diskuse o smyslu života, o samotném lidském bytí. Otázky bez odpovědí. Otázky, vyvolávající jen další otázky. Člověk v celé své velikosti i zranitelnosti, s duší obnaženou a s vědomím vlastní tragické existence. Těžké, ale nekonečně krásné!

12 20.10.2018

Ironicky a se smyslem pro humor rozehrává autor paradoxní situace během jednoho společenského večírku pro evropské emigranty, díky nimž se mu daří vykreslit ostré portréty izolovaných jedinců, ponořených do svých osobních starostí i nadějí, osamělých uprostřed večírku i celé dokonalé americké společnosti.