Stanas513 komentáře u knih
Tak stařík Alan se mi jeví jako směska několika knižních hrdinů. Svým neochvějným klidem mi připomíná Švejka, svou ochotou radit v důležitých objevech Járu Cimrmanna a svým zvláštním způsobem přichomýtnout se vždy někam, kde se dějí "věci", mi přijde jako Forrest Gump. I když je tam spousta protichůdných situací, které by se v běžném životě stát opravdu nemohly, je to čtení vhodné k hezkému pobavení.
Není to tak dávno, co jsem viděla ukázky na film, bohužel jsem se už k filmu nedostala. Vždycky mě totiž zajímá, jak věrohodně filmaři ztvárnili knižní předlohu a tady to mohlo být opravdu zajímavé.
Nejsem si jistá, jestli jsem už od Roberta Bryndzy něco četla, ale toto je první díl série, kterou budu rozhodně číst i dál. Děj má rychlý spád, je dostatečně zamotaný, aby vytvářel domněnku, že bude těžké najít vraha, ale nakonec (a jak jinak) detektivka Erika skutečného vraha najde.
Stále jsem se divila, proč je tato kniha mezi nejlépe hodnocenými knihami. Díky Výzvě 2021 jsem si ji vypůjčila a musím říct, že na rozdíl od jiných knih o válce a holokaustu, tato se mi četla skutečně dobře. Nelituji jejího přečtení, i když tento žánr nijak zvlášť nemusím.
A tak jsem si ji zatím umístila do bodu č.14 - pruhovaná obálka.
Tuhle knihu nechám bez komentáře. Snad jen, že to pro mě byl silný zážitek
Knihu jsem si vybrala díky recenzím, které jsem na ni četla, ale hned zezačátku mi to připomnělo poručíka Borůvku ze šedesátých let. Typicky česká detektivka. Je fakt, že na Internetu najdeš cokoliv, ale není mi dost dobře jasné, pokud Julie našla číslo mobilu chlápka, kterého chtěla vydírat, proč si také nezjistila, že se jedná o policii. Navíc zjistila i číslo na jeho manželku!? Ale nějak se ten děj v knize musí zkomplikovat, aby byl aspoň trochu věrohodný. Jako detektivka dobrá četba.
Klasická detektivka s ohrožením vyšetřujícího včetně jeho rodiny. Jenom mi zpočátku nebylo dost jasné, proč Kate vyhodili od policie, když dopadla sériového vraha... Kniha se čte dobře.
Knihu jsem četla už dávno, tehdy jsem právě absolvovala operaci žlučníkových kamenů, takže jsem ji měla s sebou v nemocnici. Tenkrát se operace ještě nedělala laparoskopií. Myslím, že díky tomu mám na břiše místo jizvy malé vyhřezlé střevo... :-( Hrozně jsem se nasmála, i když mě všechno bolelo...Úžasná knížka!
Pan King nám zřejmě dětinští, ale fakt krásně. Na to, že má kniha přes 700 stran, jsem ji přečetla hodně rychle (samozřejmě s přestávkami). Ale moc se mi líbila. Mě by se asi líbila jakákoliv, třeba i nesmyslná kniha od Kinga, je to prostě můj VIP autor.
Četla jsem jako e-knihu, takže večer před spaním. Přesto ve mě četba zanechala pozitivní dojem. Larse Keplera mi doporučili známí a jelikož jsem ho vůbec neznala, vyhledala jsem si první díl s detektivem Joona Linnem. A asi budu pokračovat v sérii. Román je čtivý, s překvapivým závěrem. Vsuvka s vysvětlením minulosti u hypnotizéra se mi líbila, bylo to nutné k vyšetřování.
Nesbo se mým oblíbeným autorem asi nestane. Možná to bylo tím, že jsem knihu četla před spaním, takže mi dělalo trochu problém chápat souvislosti, ale fakt je, že příběh se trochu vlekl. Navíc to byla jeho třetí kniha a tím pádem můj třetí pokus o četbu a zdá se, že mě Nesbův styl psaní neoslovil. Uvidím v budoucnu.
Jako všechny předcházející díly Smrtky se mi i tato kniha moc líbila. Některé povídky představovaly smrtky ještě předtím, než se staly smrtkami, některé povídky byly pokračováním, resp. součástí některého dílu trilogie. Moc se mi líbí ta fantazie a forma, kterou nám pan Shusterman předkládá ve svém díle - i když tato sbírka povídek je psána ve spolupráci s jinými autory.
Tak tedy: kdyby člověk neměl nic jiného na práci a nemusel aspoň chvilku spát, od této knihy se nedá utrhnout. Právě jsem dočetla a zjistila jsem, že mám husí kůži - a není to zimou! Opravdu pěkně vykonstruovaný příběh, děj ubíhá a dochází k překvapivým obratům, hlavně na konci knihy.
Tak tahle knížka byla zase WOW! Vím, že jsem tyto dvě novely četla v jiné knize: Čtyři roční doby, ale to už je hodně dávno. Není špatné si připomenout původní hororový styl psaní pana Kinga - Spisovatele s velkým S. Teď, když zjevně pokračuje v psaní thrillerů bez velkých hrůz a soustředí se spíše na psychickou stránku postav, tohle mě zase přesvědčilo o jeho jedinečné tvorbě.
Mám ráda literaturu sci-fi a toto je klasická zápletka: Co by bylo, kdyby...
Od krále hororů trochu jiný příběh, hororová je tam možná jenom zmínka o obraze, ale s dějem vlastně nemá nic společného. Kniha se mi moc líbila, protože King umí opravdu dobře psát.
No, co na to říct: prostě Pan spisovatel King! Příběh sice není čistě hororový, i když tam nějaké ty prvky jsou. Je psán spíše formou detektivky, ale jako všechny knihy Kinga pro mě perfektní čtení.
Zajímavá zápletka, zajímavá hlavní postava, zajímavé prostředí. Příběh je čtivý, má vlastnosti filmového thrilleru (netuším, jestli byl právě tento román zfilmován, ale Jack Reacher ve filmu už figuruje...). Určitě se vrhnu na další díly, způsob literárního ztvárnění panem Childem mi vyhovuje.
Příběh se hemží postavami, u kterých mám pocit, že by tam vůbec nemusely být. Pokud se vyskytly v prvním dílu, tak už jsem na ně zapomněla (přítelkyně, dcera?). Ani on sám na konci knihy netuší, o kom je řeč. Asi si na severské autory nikdy nezvyknu. Mám staženo 5 dílů Joony Linny, toto byl druhý díl série. Ještě mu dám šanci a zkusím další díl. Myslím, že bych musela číst opravdu celou řadu v kuse, abych z toho měla lepší pocit.
Krátká povídka k zamyšlení nad životem a jeho plynoucím časem. Kdyby se tak člověk narodil už s rozumem...
Krásná knížečka s nádhernými ilustracemi Bernieho Wrightsona. Jako první letošní kniha, na kterou jsem se fakt těšila, současně splňuje hned několik témat v letošní výzvě. Vybrala jsem téma č.7.