SumýšIrena komentáře u knih
V této knize dostal vetší prostor při vyšetřování Tristan a bylo to fajn. Kdo je vrah jsem uhodla v půlce, ale i tak mě na konci čekalo jedno překvapení. Taky se mi líbilo, že tentokrát vrah nešel po mladých dívkách...
Jsem ráda, že se v této knize odpovědělo na všechny otázky, které mě při čtení předchozích dílů napadaly. Atlasův příběh byl hodně pestrý, místy až moc. Myslím, že kniha mohla být o 100 stran kratší, ale to samé mě napadalo u předchozích dvou dílů. Pro mě je velká škoda, že jsem tuto ságu začala číst hned po vydání první knihy, protože v rozmezí 7 let jsem zapomněla hodně z podrobností z předchozích dějů. Asi se do ságy pustím někdy ještě jednou a přečtu ji v kuse.
V tomto díle bylo popsáno to, co mi chybělo v předchozím. Jak se vyvíjela kauza kolem Anny Boleynové. Jana byla velmi chytrá a Jindřicha okouzlila svou mírností - pravým opakem Anny.
Námět knihy se mi velmi líbil. Kniha je hodně čtivá, i když ke konci mi vadilo, jak autorka neustále některé věci opakuje. Jen s hlavní hrdinkou jsem měla trochu problém. Čekala jsem silnou ženu, ale Marie mi připadala ve svých rozhodnutích dost nejistá.
Kniha mě zklamala. Poslední knihy od Sparkse jsou už jen delší harlekýnky. Námět umírající hlavní hrdinky není typický pro červenou knihovnu, ale tohle pojetí není nic jiného. Tak naivní děj snad ještě nenapsal.
Kniha se mi četla mnohem hůř než předchozí. Zdlouhavý děj šesti let, kdy se Jindřich snažil zbavit Kateřiny, mohl podle mě být kratší. Taky mě trochu mrzí, že jsem úplně nepostřehla, kdy se začal měnit vztah Jindřicha k Anně. V předchozí knize bylo toto popsáno mnohem lépe. Jana Seymourová se v knize téměř nevyskytovala a najednou sedí Jindřichovi na klíně. Ale třeba zrovna tohle bude líp vysvětlené v dalším pokračování.
Kniha se mi moc líbila. Postavy mi byly sympatické (kromě Marion a Emmanuela), tajemství vypravěčky jsem sice uhádla hned v první třetině, ale vůbec mi to nevadilo. A konec, tak ten mě nadchnul. Určitě si knihu přečtu ještě jednou.
Další z řady pěkných detektivek od Bryndzy. Díky kratším kapitolám je kniha hodně čtivá. Nemám, co bych vytkla.
(SPOILER) Tak tohle je veliké zklamání. Od Judi jsem přečetla již 8 knih, ale tato je určitě nejslabší. Vadilo příliš mnoho poznatků z Egypta a fyziky (ty se dají snadno přeskočit). Hlavní hrdinka byla na ránu od začátku až do konce příběhu a vůbec jsem nepochopila, čím dokázala vzbuzovat takovou neutuchající lásku obou mužů. ZDALEKA nejhorší byl podle mě ten konec. Proč nemohlo být jasně řečeno, jak se ta husička rozhodla? Zřejmě to neví ani sama autorka.
Kniha se mi hodně líbila. Osud Kateřiny byl pospán hodně věrohodně. Spoustu věcí jsem o ní nevěděla, např. jak byla oblíbená mezi lidmi. Obdivuji její odhodlání neustoupit z pozice královny ani za cenu utrpení. Jediné, čemu nemůžu uvěřit, je její zamilovanost do Jindřicha až do posledního dechu. Kniha mi také trochu vysvětlila, proč byla jejich dcera Marie taková, jaká byla.
Děj byl podle mě zdlouhavý a ani Philovy hlášky to nezachránily.
Škoda, že jsem tu knihu nečetla, když mi bylo 15. To bych z ní byla naprosto unešená.
Naprosto souhlasím s tím, že je to skvělá detektivka. Mrtvol tak akorát, uvěřitelné postavy a hlavní detektivové byli fantastičtí.
Dočetla jsem, ale vůbec mi to nechutnalo... Bylo to takové ukecané.
Kniha se mi nelíbila. Nevím, jestli to bylo překladem (četla jsem hodně staré vydání) a nebo jednáním a charakterem postav. Kleopatra byla vylíčená jako hysterická manipulativní paní, která se na konci diví, jak to mohlo takhle špatně skončit. A Antonius se chová jako chtíčem zaslepený starý kozel, který se aspoň ničemu nediví...
Za všechny ústrky, které musela Erika přetrpět, odebírám jednu *. Bylo jich trochu moc. Jinak to byla moc pěkná detektivka.
Od této autorky jsem čela Krásu a jed oleandru a tato kniha mi připadá, že je psána přes kopírák. Staré deníky, tajemství matky, babičky,... Do čtení jsem se musela nutit. I když je to červená knihovna, připadalo mi to celé takové přeslazené.
Kniha má velmi zajímavý námět. Setkání syna s přítelkyní matky po půl století a vyjasnění neznámých částí jejiho příběhu je perfektní nápad. Ke konci mi ale začalo vadit to věčné vrácení se ve vzpomínkách do Indie. Proto dávám jednu * dolů.
Kniha je hodně čtivá, přečetla jsem ji za dva dny. Ale... Detektiv Joona mi připadal jako ňouma, který nic nevypátral. Trochu přitažené za vlasy mi připadá, že únos náctiletého policie řeší jen tak mimoděk... Zkrátka, po další knize od těchto autorů už asi nesáhnu.