Surmei komentáře u knih
Šikmý kostel mi ležel na nočním stolku tak 2 roky a se čtením jsem otálela, protože jsem se bála těžké četby a upřímně ani nejsem fanda historie, spíše naopak.
Nyní už jsem přečetla všechny knížky a protože se cítím být v těžší životní situaci, rozhodla jsem se do četby pustit.
Naprosto úchvatný román, který mě dostal ještě před započetím četby. Jsem místní, celý život, 5 let jsem dojížděla do Karviné na VŠ, takže okolí je mou srdcovkou a stačilo mi vidět mapku na vnitřní straně obálky a cítila jsem pýchu, že to tady znám, že tady jsou mé kořeny, že tady jsem doma.
Čas od času je dobré si připomenout, jaké těžké časy zažívali naši předkové, připomenout si, co nás formovalo a připomenout si to a ty, díky kterým existujeme.
Příběh mě zcela pohltil, nemohla jsem se dočkat, až se zase začtu. Příběhy se krásně prolínaly, všechny postavy jsem si oblíbila a doslova jsem hltala jejich příběhy. Krásně začleněno bylo i zde používané nářečí, spoustu slov (možná všechny) používáme dodnes.
Dozvěděla jsem se spoustu nových informací, např. poutě do Wieliczky, česko-polská válka a budu si zjišťovat další informace. A rovněž se chystám v nejbližší době do Karviné, protože si nemůžu pomoci.
Už teď mě na nočním stolku čeká druhý díl a vrhám se na něj ihned.
První knížka od Agathy Christie, kterou jsem po doporučení přečetla. A přiznám se, že se mi do ní moc nechtělo... A pak se mi nechtělo od ní. Neměla jsem žádná očekávání, nečetla jsem ani anotaci ani hodnocení zde. A dobře jsem udělala! Dokonalé, sakra dokonalé. Proč jsem to nečetla dříve. Na to jak je knížká útlá, tak je to nabušené vraždami. Geniální zápletka, sice na začátku mi dělalo množství jmen problémy, ale pak jsem se do toho dostala a už jsem jen hlídala verše, abych odhalila prostor pro vraždu dříc než se stane. No moc se mi to nedařilo. A ten konec? Panečku....!
Kdyby mi někdo před rokem řekl, že budu číst historické romány, vysmála bych se mu. Teďka jsem si pořídila kompletní sbírku paní Mornštajnové a postupně ji pokořuji. Večery trávím životem někoho jiného a dokonce i v jiné době. A pořád si říkám, proč jsme dnes tak nespokojeni a stále se za něčím honíme... Každodenní strach o život, to byl důvod k nespokojenosti. Občas je takovýto exkurz asi potřebný, ať si něco v té naší hlavičce uvědomíme.
Knížka přečtena do tří dnů, vyloženě jsem ji zhltla.
Je to již několikátá kniha od Michaely Klevisové, která obohatila mou knihovnu a zatím nemůžu říct, která je nejlepší, protože mě každá něčím dostane.
Tahle mě dostala tím, že to není klasická detektivka, kterou jsem očekávala.
Je fakt, že jsem musela dávat pozor, protože se mi občas pletly postavy, nicméně knížka měla vše - složité mezilidské vztahy, krásný popis přírody v naší krásné zemi, díky kterému jsem se na pár chvil vydala v myšlenkách na dovolenou, napětí. Dokonce jsem měla husí kůži a na závěr mi stekla i slza.
S četbou prvního dílu jsem otálela asi dva roky, kdy mi ležel na nočním stolku a absolutně mě i přes všechny kladné recenze a superlativy nelákal. Sotva jsem se ale pustila do četby, hned jsem objednávala díl druhý a plynule tak navázala.
Nedokážu říct, který se mi líbil více. Pohltily mě oba díly. A to jsem historický analfabet, dějiny a historie jdou celý život mimo mě, základy v hlavě mám, ale víc nic, takže mě upřímně překvapilo, jak mě příběh chytnul. Možná z časti proto, že je to z mého okolí a že popisovaná místa znám nebo mi něco říkají. Možná proto, že je to prostě geniálně zpracovaný silný příběh na základě skutečných událostí, díky kterému si uvědomíme, jak moc máme dnešní život lehký oproti životu tehdá a jak moc si toho nevážíme. A kolik věcí považujeme za naprostou samozřejmost. Příběh mě natolik vtáhnul, že jsem jím doslova žila. Dokonalé.
Knihu jsem si pořídila "jen tak" na základě žebříčku oblíbených knih v xx. týdnu zde na databázi. No a to byla jízda. Knihu jsem nemohla odložit a když už jsem ji odložit musela, stále jsem ji měla v hlavě a počítala jsem minuty, kdy ji zase otevřu.
Neuvěřitelně silný příběh, ač smutný a dramatický, tak bohužel věrohodný. Na konci husí kůže a z fleku bych četla od začátku, ale nemám čas, jdu si koupit všechny chybějící knihy paní Mornštajnové...
Ačkoli knížky Michaely Klevisové čtu jedním dechem, tato poměrně dlouho ležela na nočnóm stolku, protože mě na krimi přešla chuť. Nicméně jsem se odhodlala a právě to, že to není krimi jakou jsem očekávala, tak jsem ji doslova zhltla s nadšením. A se stejným nadšením ji půjčuju kamarádce a tetě.
Ano, není to klasická kriminálka, vyšetřování je v pozadí a rozjíždí se až daleko za polovinou. Do té doby je to zajímavý psychologický román přímo ze života, občas až moc blízký, občas až moc vzdálený. Nemohla jsem se odtrhnout. Za mě 5*
První díl mi ležel na nočním stolku snad rok, možná i víc. Jeho koupě byla čistá náhoda, doteď si vzpomínám jak mě zaujal název a říkala jsem si "jee, není to náhodou o tom kostele, kolem ktetého jsem tolik let jezdila do školy v Karviné?" No a odpověď znáte... Když jsem se pak pustila do čtení, tak už po několika stránkách jsem objednávala díl druhý a třetí díl už jsem měla několik měsíců předobjednaný. A to mě nikdy historické romány ani jiné historické žanry nebraly! Ale tohle je prostě jiné, tohle je z mého kraje, z mého okolí. To není jen historické, to je citové.
A teď k třetímu dílu. Měla jsem jo dočtený dříve než některým mým známým, kteří ho měli předobjednaný jinde vůbec přišel. To samo o sobě už leccos napoví. I když jsem se bála, že se "nechytnu", tak obavy byly zcela zbytečné a nebyl zapotřebí ani rodokmen na obálce. Ten jsem studovala až na závěr. Když jsem se pustila do čtení, bylo to jako navštívit po delším čase své přátelé nebo svou rodinu. Jako čtenář jsem byla vtáhnuta do příběhu a všechny postavy mi zase přišly tak blízké. Úsměv a radost střídaly slzy, strach a husí kůže. Prostě strhující příběh nabitý emocemi, které vás tak vtáhnou, že se zcela odprostíte od reality a přenesete se do jiné doby. Tohle za mě umí jen paní Karin Lednická.
Celá trilogie má své místo v mé knihovničce a už se těším až si celou trilogii přečtu hezky znovu, tentokrát všechny díly po sobě. A taky se těším až se vydám toulat starou Karvinnou.
Byla jsem přijemně překvapena návratem k Erice, Petersonovi, Mossové, atd. a doufám, že to nebyl poslední díl a že zjistíme i to, jak to bude s Igorem a Georgem (i když o tom to není). Knížka napínavá, čtivá. Vlastně jsem ji zhltla jako všechny předchozí s Erikou a Kate. A konec byl dost drsný. Že se ta Erika vždycky takhle přichomejtne :-D
Život napříč lety točíčí se kolem "hotýlku", který spojuje rodinu a blízké napříč generacemi. Krom těžkých životních situací poukazuje také na složité rodinné vztahy.
Protože jsem se rozhodla, že chci vlastnit a mít přečtené všechny knížky paní Klevisové, tak čtu i starší kousky. Zlodějka příběhů mi ale zatím přišla jako nejslabší a nebo mi možná nesedla. Postavy nezajímavé, dost se mi i pletly a bavit mě knížka začla až třeba 4 kapitoly před koncem. Ale když jsem ji dočetla, tak jsem vlastně nadšená a to, že mě z počátku nebavila už jsem zapomněla...
Tuto knížku jsem dostala aniž bych četla předchozí. Z počátku mi dělalo problém rozlišit množství vypravěčů, každá kapitola je o někom jiném. Ale nakonec jsem se do toho dostala a už ani nečetla nadpisy kapitol, jen jsem hltala napínavý příběh nebo spíše napínavé příběhy. Bylo to nabité, spousta mrtvol, spousta vyšetřování. Asi si dokoupím ještě předchozí knížky...
Jen co jsem si přečetla těch pár vět, o čem kniha je, věděla jsem jedno - musím ji mít. Druhý den jsem se pustila do čtení, dokonce i když u nás byla návštěva. Nemohla jsem odolat. Nešlo to. Byla jsem pohlcena příběhem a snažila jsem se odhadnout pachatele, nepovedlo se mi to. V závěru knihy se příběh stočil úplně jiným směrem než podle mě kdokoli čekal... A ta poslední stránka byla prostě třešnička na dortu plného nečekaných zvratů.
Stručně řečeno wow, 5 hvězdiček a honem jdu knížku půjčit dál :-)
Knížka ze života, psaná s humorem a nadsázkou, což je autorovi vlastní. S hlavními protagonisty ujdete kus cesty, která je místy drsná, prostě jako život sám. Věřím, že někteří se v příběhu shlédnou, některé to možná nakopne k tomu, svůj život změnit. Prostě fakt ze života, vzhlety a pády, radosti a zklamání, náhled do běžného života a je vlastně úplně jedno, že se část odehrává úplně v jiné době, protože jsou věci, které se prostě nemění.
Doporučuji jako oddechovku, velice čtivé a už se těším na další autorovu knížku :-)
Za mě 5* a toho si važte, protože já na českou tvorbu moc nejsem :-)
Knížku jsem doslova zhltla, ostatně jako vždy. Vždycky když vyjde nová krimi od pana Roberta Bryndzy, tak je všem kolem mě jasné, že jeden den nebudu fungovat a kam se hmu, tam bude i knížka. Nebylo tomu jinak.
Kniha čtivá, napínavá. Naplnipa mé očekávání. Je to pro mě sázka na jistotu. Mám doma všechny knížky o Erice a Kate a už teď se těším až se sbírka zase rozroste.
Skvělý počin!
Knížku jsem dostala od Ježíška a přiznám se, že mě nejprve úplně nezaujala. Na začátku spousta jmen a cizích, sem tam francouzština. Hmmm. Jména se mi dost pletly. Vyhledala jsem si zde hodnocení, páni, to mě utvrdilo v pokračování čtení, ale stejně tam byla 14denní mezera. A pak už nešlo přestat.
Mrzí mě, že jsem nepřičuchla k prvním 6dílům a budu to muset dohnat.
Obsáhlá kniha, která není tak úplně krimi nebo detektivka jako spíše román. Do Three Pines bych se hned vydala na dovolenou, v penzionu a bistru by se mi moc líbilo. Krásný popis jak postav, tak míst i minulosti. Dost takových psychologických okének, které se dotkly i mě a donutily mě si to vztáhnout na sebe.
Vraha jsem neodhalila.
Sázka na jistotu. Detektivky paní Klevisové mám přečteny všechny (myslím) a čtou se prostě samy. Líbí se mi styl, důmyslnost, popis míst, kdy se toužím na to místo vydat a podívat. A hlavně... Až do konce nemám představu o tom, kdo je vrah. A najednou jsem u konce, všechno do sebe zapadne a mě nezbývá než se těšit na vydání dalšího kousku.
Knížku oceníte nejvíce, pokud se nacházíte ve fázi vyhoření - ať už jste si to přiznali nebo ne. Jsou to přesně ty otázky, které se vám honí hlavou a na které hledáte odpovědi.
Tak odpočívejte, čtěte a hledejte.
Otázky jsem si vypsala do diáře, abych je měla vždy u sebe. Myslím, že se ještě budou hodit....
Tohle byla poslední knížka, která mi chyběla k tomu, aby byla má sbírka kompletní. Musím uznat, že mi dala zabrat, nějak jsem se do ní nemohla ponořit, ale přitom mě bavila. Tak já nevím. Zbožnuju ten popis místa, na to je paní Klevisová expertka, hned bych se tam vydala na dovolenou...
Opět geniálně napsaná detektivka, Michaela Klevisová mě ještě nezklamala a postupně jsem dospěla do stádia, kdy musím mít v knihovně všechny její detektivky. Moc dobře se čtou, v každé mě baví ten popis prostředí, do kterého se snadno vžiju stejně jako do postav. A hltám jednu stránku za druhou. Prostě geniální!