Surmei komentáře u knih
Je to již několikátá knížka a zatím žádná nezklamala. Krátké, výstižné příběhy ze života. Myslím, že se v nich najde každý. Spousta z nich úsměvných, některé vyloženě vtipné, trošku to prostupuje i do příběhů z jiné knížky (např. o bílých plavkách s vlčími máky jsem už četla v jiné knize). A konec smutný, ale ze života.
Paní Halina má dar. To co ona obsáhne v několika větách, to já bych měla na celou A4.
Co předcházelo koupi této knihy si moc dobře pamatuju, i když to odhadem bude více jak rok. Šla jsem pro úplně něco jiného, ale měla jsem chuť si koupit něco i pro sebe. Oko zaujala obálka, název a nálepka světový bestseller. Marketingová zrada aneb jak by moje babička řekla "hlupí mají peníze a kramáři odbyt." Aniž bych si přečetla hodnocení nebo anotaci, knížka ležela na pultu a já cálovala 499 Kč. Hned po příchodu domů jsem si nadšeně hupla ke knížce, přečetla pár stran (tipuju tak 3) a knížku asi na rok odložila. Po roce jsem se k ní vrátila, přečetla jsem pár tentokrát desítek stran a knihu opět odložila a dala jsem přednost jiným. Teď už jsem se hecla a rozhodla jsem se, že to nebude první knížka, kterou nedočtu a tak jsem se hecla a četla, četla a četla. Ufff. Je to za mnou. Nikdy více!
Tak tohle fakt není nic pro mě. Děj neskutečně a hlavně zbytečně natáhnutý na nějakých 650 stran, jako proč?! Zhruba v polovině jsem toho měla už plné zuby a vlastně už jsem to chtěla jen dočíst. A říkala jsem si, co za magora tohle mohlo napsat, terý magor tomu udělil nálepku bestselleru a který magor si toto za 499 Kč koupí (no já, že). Tohle jako neee, vyloženě mi je těch peněz líto a toho času, který jsem strávila mordováním se při čtení této bichle. No co už. V bazaru tady je v prodeji tolik kusů a za tak malé peníze, že naděje, že to prodám je asi nulová. Dát to nikomu nemůžu, to bych dotyčnému nemohla udělat, ale doma to nechci. Takže to možná nebude první knížka, kterou jsem nedočetla, ale první, která mě tak znechutila, že ji vyhodím a to jsem striktně proti vyhazování knížek.
A jestli jsem uvažovala nad koupí první knihy nebo zkouknutí toho filmu, tak nikdy!
Knížku jsem doslova zhltla, ostatně jako vždy. Vždycky když vyjde nová krimi od pana Roberta Bryndzy, tak je všem kolem mě jasné, že jeden den nebudu fungovat a kam se hmu, tam bude i knížka. Nebylo tomu jinak.
Kniha čtivá, napínavá. Naplnipa mé očekávání. Je to pro mě sázka na jistotu. Mám doma všechny knížky o Erice a Kate a už teď se těším až se sbírka zase rozroste.
Skvělý počin!
První díl mi ležel na nočním stolku snad rok, možná i víc. Jeho koupě byla čistá náhoda, doteď si vzpomínám jak mě zaujal název a říkala jsem si "jee, není to náhodou o tom kostele, kolem ktetého jsem tolik let jezdila do školy v Karviné?" No a odpověď znáte... Když jsem se pak pustila do čtení, tak už po několika stránkách jsem objednávala díl druhý a třetí díl už jsem měla několik měsíců předobjednaný. A to mě nikdy historické romány ani jiné historické žanry nebraly! Ale tohle je prostě jiné, tohle je z mého kraje, z mého okolí. To není jen historické, to je citové.
A teď k třetímu dílu. Měla jsem jo dočtený dříve než některým mým známým, kteří ho měli předobjednaný jinde vůbec přišel. To samo o sobě už leccos napoví. I když jsem se bála, že se "nechytnu", tak obavy byly zcela zbytečné a nebyl zapotřebí ani rodokmen na obálce. Ten jsem studovala až na závěr. Když jsem se pustila do čtení, bylo to jako navštívit po delším čase své přátelé nebo svou rodinu. Jako čtenář jsem byla vtáhnuta do příběhu a všechny postavy mi zase přišly tak blízké. Úsměv a radost střídaly slzy, strach a husí kůže. Prostě strhující příběh nabitý emocemi, které vás tak vtáhnou, že se zcela odprostíte od reality a přenesete se do jiné doby. Tohle za mě umí jen paní Karin Lednická.
Celá trilogie má své místo v mé knihovničce a už se těším až si celou trilogii přečtu hezky znovu, tentokrát všechny díly po sobě. A taky se těším až se vydám toulat starou Karvinnou.
Knížku jsem si pořídila na základě nějakého žebříčku tady na Databázi knih - nejčtenější knihy nebo tak něco. No už na první stránce jsem ji měla chuť odložit kvůli pro mě nepřijatelnému stylu psaní (cejtim, držim, mokrýho studenýho kormidla, černý nacucaný mraky...). Znovu jsem se podívala na hodnocení a rozhodla jsem se tomu dát šanci, zejména kvůli názvu knihy, protože i u nás má neděle odpoledne svou tradici. Naštěstí ne zastřenou takovým tajemstvím. No, přečíst jsem to přečetla, když jsem překonala prvotní šok z toho čecháčského (čecháčskýho) stylu spojeného se slangem a vulgarismy... Ale další knížku si už od této autorky nepořídím a tuhle pošlu o dům dál.
Knížku jsem dostala od Ježíška a přiznám se, že mě nejprve úplně nezaujala. Na začátku spousta jmen a cizích, sem tam francouzština. Hmmm. Jména se mi dost pletly. Vyhledala jsem si zde hodnocení, páni, to mě utvrdilo v pokračování čtení, ale stejně tam byla 14denní mezera. A pak už nešlo přestat.
Mrzí mě, že jsem nepřičuchla k prvním 6dílům a budu to muset dohnat.
Obsáhlá kniha, která není tak úplně krimi nebo detektivka jako spíše román. Do Three Pines bych se hned vydala na dovolenou, v penzionu a bistru by se mi moc líbilo. Krásný popis jak postav, tak míst i minulosti. Dost takových psychologických okének, které se dotkly i mě a donutily mě si to vztáhnout na sebe.
Vraha jsem neodhalila.
Knížku jsem nemohla odložit. Příběh mě zaujal svou reálností a zajímavým pojetím. Je fakt, že mi moc nesedlo seznámení s celým policejním sborem a jejich přezdívkami. Vůbec netuším kdo je kdo, stačilo mi znát křestní těch hlavních postav. A hlavně mě upřímně děsil popis pracovní doby... 14:30 padla nebo dej tu pátračku po nezletilé holce na týden k ledu... Říkala jsem si, že tahle to snad nefunguje a pak jsem zjistila, že pan Urban he z oboru, takže popis je asi reálný. No, představa, že mám ztracených 5 mladistvých, které pojí stejná hra a stejné místo, tak by to bylo tóčo a ne takový laxní přístup. A ten konec?! No sakra práce, tohle je jedna z mých nočních můr.
Jsem hrdou majitelkou všech detetektivek, no dobrá, mám i Coco, ale to nebyl můj šálek. Ale tohle je teda za mě nečekaná pecka. Čekala jsem teda příběh s Erikou nebo Kate a anotaci jsem samozřejmě nečetla... Takže překvapení. Ale teda, i když moc vyloženě kladných recenzí tu není, tak já se přiznám, že já byla nadšená a nemohla jsem se odtrhnout. Vyloženě mi styl sednul, a nejen styl, také prostředí, hrdinka Mags a celý příběh. Za mě geniální psycho! Bravo!
Knížku oceníte nejvíce, pokud se nacházíte ve fázi vyhoření - ať už jste si to přiznali nebo ne. Jsou to přesně ty otázky, které se vám honí hlavou a na které hledáte odpovědi.
Tak odpočívejte, čtěte a hledejte.
Otázky jsem si vypsala do diáře, abych je měla vždy u sebe. Myslím, že se ještě budou hodit....
Téma zajímavé, ale psáno zvláštním způsobem. Při čtení jsem měla zmatek, ale rozhodla jsem se to neřešit a číst. Ale občas jsem se přistihla, že vůbec nevím, co čtu. Občas jsem některou větu četla vícekrát, protože mi nedával slovosled smysl.
Silný příběh 5*, zpracování 1*. Asi tak.
Knížku jsem nadšeně očekávala a objednávala jsem ji v předprodeji. Sbírka pana Hartla v knihovně je zase kompletní.
Přečteno, pardón, zhltnuto za jeden den. Příběh ze života, který poukazuje na to, že i když prožíváme lety a pády, tak jsme sami strůjcem svého štěstí a i když si to občas neuvědomujeme, nechceme měnit, ne komplexně. ANANAS!
Soubor povídek ideální, když chcete něco nenáročného a rychlého. Navíc po každé povídce můžete odběhnout a neodbíháte od rozečteného příběhu. Za mě super. Pohádky, Milada, Telefon mě zaujaly nejvíc, ale celkově všechny víc než povedené.
První knížka od Agathy Christie, kterou jsem po doporučení přečetla. A přiznám se, že se mi do ní moc nechtělo... A pak se mi nechtělo od ní. Neměla jsem žádná očekávání, nečetla jsem ani anotaci ani hodnocení zde. A dobře jsem udělala! Dokonalé, sakra dokonalé. Proč jsem to nečetla dříve. Na to jak je knížká útlá, tak je to nabušené vraždami. Geniální zápletka, sice na začátku mi dělalo množství jmen problémy, ale pak jsem se do toho dostala a už jsem jen hlídala verše, abych odhalila prostor pro vraždu dříc než se stane. No moc se mi to nedařilo. A ten konec? Panečku....!
Život napříč lety točíčí se kolem "hotýlku", který spojuje rodinu a blízké napříč generacemi. Krom těžkých životních situací poukazuje také na složité rodinné vztahy.
Kdyby mi někdo před rokem řekl, že budu číst historické romány, vysmála bych se mu. Teďka jsem si pořídila kompletní sbírku paní Mornštajnové a postupně ji pokořuji. Večery trávím životem někoho jiného a dokonce i v jiné době. A pořád si říkám, proč jsme dnes tak nespokojeni a stále se za něčím honíme... Každodenní strach o život, to byl důvod k nespokojenosti. Občas je takovýto exkurz asi potřebný, ať si něco v té naší hlavičce uvědomíme.
Knížka přečtena do tří dnů, vyloženě jsem ji zhltla.
Jako odreagovačka dobré, ale znovu to číst asi nebudu.
Ačkoli jsem několikrát poznala při popisu toho svého Adama a několikrát jsem byla naopak ráda, že tohle můj Adam nedělá, tak znovu to číst nebudu.
No jako odreagovačka budiž, přečteno za hoďku a s díky vracím.
I třetí knížka o Lucii Májové mě nadchla. Příjemná oddychovka, kdy se člověk těší a nemůže dočkat až dodělá vše, co musí a v klidu se může začíst do běžných problénů někoho jiného. Tentokrát při čtení padlo i dost slziček. Mě se knížka moc líbila a škoda, že to není nekonečná série, bavilo by mě s touto střelenou Lu trávit večery pravidelně.
Tohle byla poslední knížka, která mi chyběla k tomu, aby byla má sbírka kompletní. Musím uznat, že mi dala zabrat, nějak jsem se do ní nemohla ponořit, ale přitom mě bavila. Tak já nevím. Zbožnuju ten popis místa, na to je paní Klevisová expertka, hned bych se tam vydala na dovolenou...
Protože jsem se rozhodla, že chci vlastnit a mít přečtené všechny knížky paní Klevisové, tak čtu i starší kousky. Zlodějka příběhů mi ale zatím přišla jako nejslabší a nebo mi možná nesedla. Postavy nezajímavé, dost se mi i pletly a bavit mě knížka začla až třeba 4 kapitoly před koncem. Ale když jsem ji dočetla, tak jsem vlastně nadšená a to, že mě z počátku nebavila už jsem zapomněla...