Sůvazknihovny
komentáře u knih

Pěkný čtivý příběh z nehostinných míst o rodině, tradicích a životních peripetiích, z nichž aspoň to důležité končí dobře.


Tak toto bylo pohlazení. Svižně se odvíjející děj, krásné slovní příměry, pohled do drsného života kdesi v Kanadě, dějově bohaté, žádná červená knihovna. To nejlepší, co jsem během dovolené četla.


Zajímalo mě, co se dělo s Cilkou, když jsem si přečetla Tatéra z Osvětimi. To, že byla "odměněna" za Osvětim gulagem, proč to tak bylo a jak se v gulagu "žilo" , tak to byl opět silný příběh. Líbí se mi způsob, jak paní Morris zpracovává svá témata


Absolutně nevím, co ke knize napsat... Prostě nebyla jsem cílovka.


Román zpracovává život v čase a místě, které zase tak často zpracované do knižní podoby nebyly. I když už člověk přečetl hodně o holocaustu, tady je šokován znovu něčím jiným, ale stejně brutálním. Skvěle napsaný román.


Zpočátku jsem se musela smířit s nějakými informacemi, se kterými jsem moc nesouznila, pak se všechno ostatní rozjelo a četlo se jedním dechem. Je to mistrně napsané, děj má spád, žádné nudné pasáže. Vzápětí jsem přečetla i druhý díl (Mistr) a ten byl ještě lepší.

Každý máme svoji knihu, já mám tuto. Nevím, kolikrát už jsem ji četla a kolikrát ji ještě přečtu. Když mi je "tak nějak", potřebuji svou Nosálovou :-). Slza ukápne pokaždé, jako by to bylo prvně přečtené. Je to pro mě pohlazení na duši a mámina náruč, kterou nemám. Je to rychlý lék na období z šedi do úsměvu.


Od Fulguma jsem čekala víc. Je to příběh psaný pro nás, Čechy, protože nás má autor rád a rád se sem vrací. Je to ale velice jednoduché. Kniha neurazí, neodradí, ale také nijak zvlášť nenadchne.


Stejně jako Murakamiho Podivná knihovna a Spánek.
Je to zvláštní. Svým způsobem zajímavé. Knížka na dobrou noc. Malý zákusek před spaním... Zvláštní.


Čtu Formánka tak nějak pozpátku :-). Prsatý muž je čtvrtou knížkou. Dvě slova jako klíč mě dostala (byla totiž první). Mluviti pravdu a Umřel jsem v sobotu se mi líbilo moc. Tušila jsem, že kdo četl Prsatého muže jako prvního, musel být také nadšen, proto jsem si říkala, že se mi bude aspoň líbit pro styl psaní a dějové zápletky, které mám u Formánka ráda. Nicméně - zase za pět. A navíc - tuhle knížku si nejde přečíst jenom jednou. Je toho tam tolik na nové objevování, že musí být čtená alespoň dvakrát. Už chápu známého z knihovny, který si ji jednou za dva roky půjčuje, protože: "Teď je čas na Prsatého muže a Formánka".


Tato kniha mě naprosto nadchla. Nedá se hltat, musí se u ní přemýšlet. Cury do ní vložil spoustu filozofických otázek, které chtě-nechtě donutí čtenáře k přemýšlení. Není to ale kniha pro každého. Několika lidem jsem ji doporučila jako úžasnou, ale prý byla "těžko stravitelná". Pro mě byla ale třešničkou na dortu. Dala bych i 6 bodů.


Rozhodně vhodná kniha pro toho, kdo nebere situace z více úhlů pohledu. Občas se člověk přistihl, jak drží hlavnímu hrdinovi palce, aby "to" dopadlo dobře, pak si s údivem člověk uvědomil, že to byl "nepřítel". Souhlasím s hodnoceními níže napsanými a psát je znovu nebudu. Pro mě byla jen kniha občas zbytečně zdlouhavá a rozvláčná bez děje, ale protože je to psané formou deníku, má to tak být.


Půjčila jsem si tuto knihu v knihovně, ale po přečtení jsem si ji koupila domů. Je to zrovna ten typ knížek, které si ráda přečtu znovu a znovu. A znovu budu u nich koukat do dáli a přemýšlet o podobenstvích.


Bála jsem se pokračování. Bude tak dobré, jako 1. díl? Pro mě bylo. Sice už to bylo hodně o bitvách a bojích, ale i tak se mi stále chtělo číst dál a dozvědět se, jak to s hrdiny knihy dopadne. A překonala jsem s panem Niedlem svou vrozenou nedůvěru v seriály a těším se na trojku -Ve službách mocných, kterou jsem si právě přinesla z knihovny.

Ano, Pavel Čech je mistrem .... mistrem pera ... námětu ... ilustrace...


Chtěla jsem si přečíst knihu, kterou mají děti jako "dobrovolnou četbu" na ZŠ. O koncentračních táborech jsem přečetla dost knížek - pro dospělé. Toto je však dobře napsaný příběh "z druhé strany barikády" pohledem malého kluka. Film jsem neviděla, takže závěr knihy byl pro mne velice překvapivý a nedal mi usnout.


Tolik protipólů v této knize, tolik moudrosti. Hluboký příběh, smutný a veselý. Moc pěkný román.


Ještě lepší než první díl. Nedalo se odejít od určitých pasáží, takže člověk byl v práci unavený :-). I když je děj občas fantasy a nelze to brát jako čistě historický román, je to skvěle napsané, děj má spád a už jsem dlouho nečetla něco tak napínavého.


Příběh mi narušovaly faktické popisy a historické informace, ale chápu, že někomu se právě toto líbí. Samotný příběh je sepsaný zajímavě, vtáhne do děje a navíc se dozvíte i spoustu zajímavostí.
