Svářeč Svářeč komentáře u knih

☰ menu

Vládce vlků Vládce vlků Juraj Červenák

Tak jsem se konečně dokopal k tomu pořídit si nové vydání příběhů mých nejoblíbenějších literárních hrdinů. Už je to hodně dlouho, co jsem Vládce vlků četl a upřímně jsem se bál, že se na něm dost podepsal čas. Plané obavy, holt stará láska nerezaví :) Samozřejmě těžko říci, nakolik za to může fakt, že autor text docela výrazně přepracoval, aby více odpovídal jeho současnému stylu. 90 % jen kvůli tomu, že začátek byl přecijen trochu pomalejší a než se na scéně objevil Goryvlad, nebylo to úplně ono. A navíc si chci nechat rezervu pro pokračování, o němž si pamatuji, že bylo ještě dokonalejší.

23.09.2015 4 z 5


Zrada Zrada Orson Scott Card

Hodně dlouho trvalo, než jsem se do toho začetl. Dost mě zarazil fakt, že zatímco se kniha navenek tváří jako čisté sci-fi, je to v podstatě fantasy s ojedinělými a nepodstatnými sci-fi prvky. Nicméně příběh se postupně slušně rozjel a v podstatě mě nepustil až do konce, Card umí psát velmi čtivě a poutavě. Jsou tady však jisté nedostatky, kterých jsem si nemohl nevšimnout. Tak zaprvé, příběh hodně dlouho nemá žádný jasný směr. A zadruhé, zhruba od poloviny knihy je hlavní hrdina v podstatě nesmrtelný. A tohle je přecijen o trochu jiný žánr, než kupříkladu Kulhánkovo Stroncium, aby mi to nevadilo... Každopádně nic z toho nebránilo tomu, abych si Zradu užil. 80%

05.07.2014 4 z 5


Ďáblova pevnost Ďáblova pevnost Juraj Červenák

Červenák si drží svou laťku, takže třetí Báthory není ani horší, ani lepší než jednička nebo dvojka. Určitě je ale jiný. Oproti předchozím dílům je trojka méně dobrodružná, více krvavá a více epická. Z pouští blízkého východu se vracíme zpět do neklidné Evropy (za což jsem rád), hrdinové se také méně nacestují (celý příběh se odehrává na relativně malém uzemí v Chorvatsku). Něco přes čtyři stovky stran mi uteklo jako voda, Červenák mě ke knize doslova přikoval, takže jsem ji dočetl ani ne za den. Autorův styl psaní mi dokonale sedí, velmi věrohodně a poutavě se mu povedlo vykreslit obraz té doby. No, kniha je tedy sice výborná, ale musím zopakovat: Báthory je zatím můj nejméně oblíbený Červenákův hrdina (i když... možná až po Bivojovi). Iljovi se prostě nevyrovná, Roganovi už vůbec ne.

05.07.2014 4 z 5


Před zraky Tzulana Před zraky Tzulana Markus Heitz

Oproti trojce velký propad. Nuda to ještě není, ale opravdu jen tak tak. Příběh se nijak zvlášť neposouvá, a přestože jsou hrdinové sympatičtí, nějak mám narozdíl od předchozích dílů velký problém se do jejich příběhů vžít. Navíc příbývají nové postavy, takže kniha místy působí už dost přeplácaným dojmem. Celkově z ní mám pocit nastavovaná kaše. Proč je ta série šestidílná? Myslím, že čtyři díly by pro ten příběh byly tak akorát. Takhle se bojím, čeho se dočkám v pětce... No uvidíme.

05.07.2014 3 z 5


Homo špiritusus Homo špiritusus Andrzej Pilipiuk

Povídky na začátku jsou vynikající, co se týče závěrečné novely (no, rozsahem asi spíše standartního románu), to už je trochu horší. Tedy zábavné a čtivé to je, že jo... Ale místy taky celkem zbytečně roztahané a zdlouhavé. Nemohu se ubránit pocitu, že Vandrovec je skvělý do krátkých vypointovaných povídek, do delších prací už se podle mě moc nehodí. Ale jak jsem řekl, rozhodně to není nuda. A ta poslední věta mě fakt pobavila :)

05.07.2014 4 z 5


Hrdinové Hrdinové Joe Abercrombie

Já nevím. Na jednu stranu se mi ta kniha vcelku líbila. Postavy jsou většinou docela sympatické, čte se to pěkně a tak dále. Na stranu druhou... Ten Abercrombieho negativismus a rádoby hlubokomyslné filosofování, jací jsou lidi hajzli, jak je válka zbytečná apod, už mi začínají docela brnkat na nervy. V Prvním zákonu to člověk bral jako neotřelý pohled na věc, v Nejlépe chutná za studena už to docela lezlo krkem, v Hrdinech mi to vysloveně vadí. Jak se říká - opakovaný vtip není vtipem. Navíc zrovna postavy, na které jsem se nejvíc těšil (Psí Čumák, Třesavec), nedostávají zas tolik prostoru, kolik bych chtěl. Místo nich přibývají nové. Taky by autor konečně mohl uvést na pravou míru, jak tedy dopadl Krvavá Devítka. Asi je zpátky v hlíně, ale co když... Vzhledem k tomu, že se jednalo o nejlepší postavu trilogie, mě ta nejistota celkem štve. Je to takové zbytečné nimrání se v jedné bitvě... Možná by Abercrombiemu neuškodilo, kdyby konečně opustil svět Prvního zákona, protože jeho potenciál už je asi vyždímaný do poslední kapky. Jako jo, pořád se to čte pěkně... Ale přitom je to takové o ničem.

05.07.2014 3 z 5


Šňupec Šňupec Terry Pratchett

Jeden z těch slabších dílů. Na jednu stranu samozřejmě vtipné, postavy skvělé (Noční hlídka je moje nejoblíbenější zeměplošská linie), ale místy mi to přišlo trochu zdlouhavé, především začátek. Mít ta kniha tak o sto stránek méně, hodnotím minimálně o hvězdu více. Navíc pár wtf momentů tomu taky úplně nepomohlo. Ale pořád se to čte skvěle a těším se na další Zeměplochu.

05.07.2014 4 z 5


Chřestýš Callahan Chřestýš Callahan Juraj Červenák

Povídky na začátku a na konci vynikající, prostřední novela trochu slabší. Stejně jako u Sekery z bronzu, rouna ze zlata je na ní poznat, že vyšla na pokračování, příběh je takový rozháraný a má to dost hluchých míst. Jako celek je to však vynikající zábava, přecijen to psal Červenák :) Změnil prostředí, ale jeho rukopis je v tom pořád zatracené znát.

05.07.2014 4 z 5


Rudá země Rudá země Joe Abercrombie

Vida, a to jsem si myslel, že z téhle krávy už mléko nepoteče. Po vcelku nudných Hrdinech zase Abercrombie přišel s knihou, kterou můžu označit za opravdu povedenou. Dokonce ji klidně zařadím do té skupiny knih, které začnete odpoledne číst a najednou jsou tři hodiny ráno, víte, že byste měli jít spát, ale nejde to :) Opravdu mě to velice chytlo, tohle spojení fantasy, westernu a zálesáckého románu à la Jack London. Atmosféru a prostředí Abercrombie vykreslil fakt parádně - nespoutanou divočinu, poté zablácené zlatokopecké městěčko prolezlé špínou a zničenými lidskými sny. Dokonce i ten Abercrombieho rádoby realismus ("život není fér, lidi jsou svině, atd."), který mě u jeho posledních knih dosti vytáčel a tahle jím je taky samozřejmě prostoupená skrz naskrz, mi nijak nevadí. Do tohoto prostředí se prostě tak nějak hodí. A koneckonců ten jeho cynismus se mi taky zdá trochu potlačený, jako by tušil, že už na to nikdo není zvědavý. Jinak mě samozřejmě potěšil Devítiprsťákův návrat, ale i ostatní postavy jsou fajn a příběh moc slušně odsýpá. O třídu výš oproti Nejlépe chutná za studena a nejméně o dvě proti Hrdinům. Narozdíl od obou zmíněných knih, k této se někdy s chutí vrátím. A dalším příběhům ze světa Prvního zákona bych se po tomto vynikajícím čtenářském zážitku vůbec nebránil. Když Joe chce, pořád umí.

05.07.2014 5 z 5


Dřeň Dřeň Robert Reed

Možná to bude tím, že narozdíl od zklamaných recenzentů a ostatních komentujících jsem od této knihy v podstatě nic nečekal. Nakonec je to velmi čtivá space opera s mnoha vynikajícími nápady, kterou jsem zhltnul v podstatě na dvě posezení. A zejména v druhé polovině mě příběh chytnul natolik, že jsem se od knihy opravdu nemohl odtrhnout. Přesto jsem již ke konci začal mít pocit, že všechno je až příliš zašmodrchané a komplikované, autorovi se to přecijen začalo trochu vymykat z rukou. A také s postavami jsem se nedokázal sžít natolik, abych dal Dřeni více než čtyři hvězdy. Zase tak dobrá není. Přesto úplně nevěřte mnoha zklamaným reakcím, čte se skvěle.

05.07.2014 4 z 5


Hraničář Hraničář Vladimír Šlechta

Fajn jednohubka, sbírka čtyř povídek spíše volně spojená postavou mladého hraničáře Jonniho Faylorga. Píši volně, protože dvě ze čtyř povídek mají jiného hlavního hrdinu (staří známí Rolf Bargun, resp. Roger Schirega) a Jonni je tam spíše na vedlejší koleji. Všechny povídky jsou již staršího data (nebo jsou na starších povídkách založeny), takže nic překvapivého co se týče historie "starého" Pohraničí se nedozvíme, vesměs jde o epizodní příběhy bez většího dopadu (s vyjímkou konce hlavní, nejdelší povídky, která zobrazuje jednu podstatnou, ale známou událost ze světa Pohraničí). Ještě je tam pak krátký epilog, v němž vystupuje další starý známý Thompson a nejsem si jistý, zda jde o již známý příběh. Bohužel z toho, že jde o starší příběhy sepsané během mnoha let, vyplývá jistá "diskontinuita" (nevím, jak to říct lépe). Na konci třetí a nejdelší povídky působí Jonni jako ostřílený, zocelený válečník, kterého hned tak něco nerozhází, aby hned v další zase působil jako vyjukaný chlapec. Možná to však byly jen mé dojmy.

03.06.2024 4 z 5


Píseň oceli Píseň oceli Michaela Merglová

Nějak jsem při čtení nemohl setřást pocit, že je to jen kolekce fan fiction z nějakého již existujícího univerza, jehož je autorka náruživou fanynkou. Interakce hlavních hrdinů na mě působily nerealisticky a dětinsky (přesně tak, jak to bývá ve špatných fan fiction), celá kniha je navíc jen sledem lehce provázaných a nepříliš komplikovaných povídek (jako bývají fan fiction). Ale nelze tomu upřít čtivost a člověk si časem na ten styl zvykne. Navíc mám pro tyhle drsné pseudo-středověké světy slabost, takže celkový dojem nakonec ok.

03.06.2024 4 z 5


Píseň války Píseň války Michaela Merglová

(SPOILER) Závěrečný díl volné trilogie nabral poněkud jiný směr než jeho předchůdci a mohu jednoznačně říct, že to není dobře. Pryč je "feel good" atmosféra těch menších epizodických příběhu o dobrodružstvích Cuchenana a Minangara. Píseň války je rozsáhlý příběh o válce, extrémně brutální, temný a depresivní. Postavy umírají jedna za druhou, všude samá beznaděj a na závěr hořkosladký konec. Možná by to za jiných okolností mohlo fungovat, ale muselo by to být napsáno výrazně lépe. Děj to v podstatě skoro žádný nemá, postavy se potácí od bitvy k bitvě a všichni se chovají jako úplní idioti, celé je to strašně nudné. Do budoucna bych se rád k Cuchenanovi a Minangarovi vrátil, ale prosím jinak než takhle.

03.06.2024 2 z 5


Bílá jako sůl Bílá jako sůl Vladimír Šlechta

Musím opět zopakovat to, co u přechozích dílů - kdo si má po té době pamatovat vše, co se stalo v předchozích dílech, všechny zvraty, postavy, frakce a vztahy? Obzvlášť v této pentalogii, kde proti sobě jednotlivé strany a postavy neustále kují pikle a zrazují se nebo navazují spojenectví o sto šest? Opět trvá desítky stran, než se člověk trochu zorientuje. U podobných ság by shrnutí předchozích dílů a seznam postav měly být samozřejmostí. Každopádně když odhlédnu od tohoto, tak po slabších předchozích dílech je Bílá jako sůl závěr jako řemen. Rozjíždí se to opět trochu pomaleji, začíná to jako nenápadná detektivka, nicméně postupně to přeroste dílem ve špionážní a dílem ve válečný thriller epických proporcí. I přes trochu větší rozsah (na tuto sérii) to je čtivé a ani na chvíli to nenudí (což se o předchozích dílech říct nedalo). A hlavně to vědomí, že se blíží konec dobrodružství našich oblíbenců, nutí prostě člověka číst dál. Jedná se o závěr celé Goweryho, Hargovi a Oggerdovi ságy, a je to závěr opravdu definitivní - už žádná další dobrodružství naší oblíbené trojky v pustinách či zoufalé boje o holé přežití, autor poměrně jasně dává najevo, že hrdinové došli na konec svého příběhu nebo dosáhli svého a nenechá žádné otevřené konce. Jistá vrátka do budoucna ale přecijen zůtanou otevřená.

03.06.2024 5 z 5


Když se pohne les Když se pohne les Míla Linc (p)

Hodně dlouho mi tahle kniha ležela na poličce. Stín černého hvozdu patřil kdysi mezi mé nejoblíbenější knihy - perfektní, pseudohistorická fantasy. Ale Mrtví muži netančí, více komorní příběh, kde autor až příliš zabřednul do, jak to říci, abstraktní fantasy, mé nadšení zase ochladily. Teď trochu lituji, že jsem tuhle knihu tak dlouho odkládal, protože tohle je přesně to, co jsem od dalšího pokračování této série chtěl. Parádní temná fantasy, která začíná spíše komorně, ale postupně (a zcela přirozeně) přeroste do epických rozměrů, skvělá pseudo-středověká atmosféra - všude bláto, špína, krev, děj se odehrává dílem v Černém hvozdu, dílem v postředí hradů a tvrzí, případně zapadlých uliček a krčem, prostě paráda. K tomu skvělá struktura příběhu, kdy je postupně dán prostor různorodé směsici hrdinů. Klidně bych si přečetl víc.

03.06.2024 4 z 5


Soumrak Soumrak Christie Golden

Důstojný závěr trilogie, přesto se musím přiznat, že jsem čekal trochu víc. Na můj vkus se tu totiž hodně mluví a málo koná. Nejde vysloveně říci, že by mi ty dlouhé rozhovory a lehce filosofické pasáže vadily (koneckonců byly i v předchozích dílech), jen jsem čekal, že konec trilogie bude více... epický, bombastický? Nevím... Každopádně konec (cca posledních 50 stran) je fakt výborný a musím se přiznat, že mi až vyhrkly slzy do očí :) Abych nějak zhodnotil celou trilogii: přes drobné mušky, kterými Sága Temných templářů trpí, jsem zatím nic lepšího z prostředí PC her asi nečetl.

02.01.2018 4 z 5


Prvorození Prvorození Christie Golden

Přijde mi to jako takový prolog - úvod do většího dění, které na nás čeká v dalších dílech. Občas mi ten příběh přišel zbytečně roztahaný, určitě šel zpracovat i na menším počtu stran. To však neznamená, že Prvorození jsou špatná kniha - naopak (jinak bych ji nepřečetl za jediný den). Nejzajímavější mi přišli asi hlavní hrdinové - u knihy tohoto typu bych čekal nepříliš propracované figurky, ale zejména třeba R.M. má docela hloubku. Ještě štěstí, že další dva díly mi leží na poličce nad postelí, protože se vážně těším, až se začtu do dvojky. Ten příběh ještě ani pořádně nezačal a už mě chytnul...

02.01.2018 4 z 5


Žoldnéři fantasie: Dálnice ke všem čertům Žoldnéři fantasie: Dálnice ke všem čertům Michael Bronec

Dvě excelentní povídky, řada nadprůměrných, jedna průměrná (paradoxně vítězná) a jen jedna podprůměrná povídka - to je více než vynikající bilance na soutěžní sborník. Povídky Žlebka a Matouškové mě dostaly a až na závěrečný text Radovana Kolbaby zde není jediná, která by mě nějak neoslovila, minula. Závěrečný teoretický text Leonarda Medka má také svou kvalitu a narozdíl od loňské práce o upírech mě i zaujal (hlavně si dovedu představit, že napsat něco takového, to už chce sakra velký přehled). Kdybych měl letošní ročník porovnat s loňským (který jsem ani nedočetl), tenhle je o několik tříd lepší. 85%

02.01.2018 4 z 5


První v boji První v boji David Sherman

Velmi dobrá military sci-fi. Prvních cca sto padesát stran je jen tisíckrát převařený základní výcvik, autoři jej však dokáží podat docela zábavně. Především postavy jsou velmi sympatické, oblíbil jsem si je již na začátku. Poté sice ještě hodně dlouho trvalo, než jsem se dočkal první akce, ale čekání stálo zato. Opět velmi čtivě podaná, dynamická, autorské duo si rozhodně nebralo servítky - což je vlastně samozřejmost, ještě jsem nečetl military scifi, ve které by se autoři nějak cenzurovali :) Celkově vzato se nejedná o žádné převratné dílo, na pokračování se však celkem těším - ještě štěstí, že mi leží na nočním stolku :) 75% Edit po měsíci a půl: Druhý díl jsem ani nedočetl, fakt neuvěřitelný, jak je možné se propadnout s kvalitou...

02.01.2018 4 z 5


Mrtví muži netančí Mrtví muži netančí Míla Linc (p)

Čekal jsem od téhle knihy hodně, opravdu hodně, výsledek mě však zklamal jako již dlouho nic. Příběh na stokrát obehrané téma "o cestě tam a zase zpátky" mě nijak nezaujal. Osud hrdinů mi byl celkem lhostejný, ačkoliv je autor docela solidně vykreslil, jak jejich charaktery, tak minulost (flashbacky do jejich minulosti jsou dost dlouhé, možná až příliš). Vůbec celkově mě tahle kniha nechala chladným, dočetl jsem ji a řekl si "hmm, dobrý..." s tím, že za pár dní mi vyšumí z hlavy. Prostě když to srovnám se Stínem černého hvozdu, tak obrovské zklamání... Proč tři hvězdy, když jsem to tu takhle sepsul? Linc dokázal skvěle vykreslit atmosféru hvozdu i les samotný, což částečně všechny zápory vynahradí. Ale vážně jen částečně... Edit: Tak po pokusu o druhé čtení snižuji na dvě hvězdy, sorry. Opravdu nuda a proti Stínu černého hvozdu, který mě bavil i podruhé, hodně velký propad.

02.01.2018 2 z 5