TaJeMa komentáře u knih
Bohužel, tohle skákání sem tam, chvíli faktografie, mimochodem velice zajímavá, poté vzpomínky, chvíli jsme v hausbótu, hned nato v Londýně; bohužel ani sáhodlouhé vyprávění ze života jednotlivých protagonistů mě prostě nedokázalo zaujmout, to, co prožívali, už bylo popsáno mnohokrát a daleko působivěji.
Zklamání; ale může to být prostě stylem autora, který mi nesedl a naopak mnohé oslovil. A tak to má být, není možné, aby se vše líbilo všem.
Knihu jsem, bohužel, nedočetla, v polovině jsem to vzdala. Věděla jsem, do čeho jdu, že autor píše rozvláčně, ale čeho je moc....je to škoda, ráda čtu knihy ze starších dob a starších autorů a přečetla jsem jich opravdu hodně. Prostě mi tato kniha nesedla.
Krásná kniha, 730 stran jsem přečetla jedním dechem. Doporučuju si nejprve přečíst fakta o tomto období, o boxerském povstání, hodně to pomůže. Pak už jen budete nevěřícně kroutit hlavou, jaká to byla strašná doba. Rozhodně to není prvoplánově román rozdychněné anglické panny ( viz příspěvek níže), ale napínavý příběh, který se musí líbit.
Nesporně kvalitně napsáno. Ale já se v postavách ztrácela, o mnohých jsem si musela přečíst nejprve životopis, takže to bylo rázem lepší, dokud nenastoupily další a další postavy, takže opět nejprve studie; a tak to šlo až do strany 250 a dál to nešlo. Mrzí mě to, protože některé pasáže byly skvělé, Michelangelovo pojetí o kamenu prostě krása. Ale převládaly zdlouhavé pasáže, byť psané krásným, květnatým jazykem a určitě lze říct, že se jedná o umělecké dílo.
Možná se k této knize vrátím, ale asi nenastal ten správný okamžik, kdy bych knihu četla s větším nasazením.
Krásně popsaná příšerná doba velké hospodářské krize.
Slavík ale nepřekonaný!
Další "rychlé prachy". Jako všechny knihy paní Mornštajnové, i tato je čtení maximálně na dva dny. Co z toho lze odvodit? Autorka si vybírá lákavá témata, kdy ví, že tím osloví spoustu lidí. Lidé mají rádi útlé knihy, žádné dlouhosáhlé romány, jen ať to "odsejpá", takže to vede zákonitě k tomu, že příběh klouže po povrchu a to nejen v této poslední knize. Kvalita literatury zde absolutně chybí. Takový příběh, co jste v tomto případě nuceni číst pár hodin, stihnete senzacechtivě vyposlechnout v čekárně u doktora, na lavičce v parku.. a na téhle úrovni se pro mě autorka pohybuje. Přečetla jsem celkem její 4 knihy a tahle byla rozhodně poslední. Škoda, že dnes není úspěšnost zdaleka přímo úměrná kvalitě literatury.
Škoda některých zdlouhavých pasáží, které jsou ale na tehdejší dobu, kdy kniha vznikla, normální. Nicméně kniha je napsána krásným jazykem, některé pasáže svým stylem uchvátily. Určitě stojí za přečtení.
Nedočteno, jako už několikátá kniha tohoto autora; prostě stylem psaní mi nesedí, snažím se od toho odpoutat a čekám, že se děj vyhoupne nad ty myšlenkové bláboly hlavního hrdiny, ale tam, kam jsem dočetla, se to nestalo. Omlouvám se všem nadšencům, ale proto se píše tolik knih, aby si každý našel to své.
Vůbec nevím, co mám napsat. Kniha, u níž si chvílemi říkáte, že je o ničem, příběhy dětí snad naivní, ale pozvolna se odlupují slupky a vy musíte ty slupky dál a dál oloupávat, až se dostanete k jádru. A nepřestanete, dokud knihu nedočtete. A na závěr? Slzy.
Už jsem četla knihu Klára a slunce, tohle je druhá kniha od tohoto autora a musím se opět poklonit. Je to kniha, o které budete dlouho přemýšlet a nezapomenete ani po dlouhé době, o čem byla.
Kniha je psaná velice krásným jazykem, některá slovní spojení a popis obyčejných věcí je obdivuhodný. Uznávám, že místy se rozhovory "vlečou", zvláště pak rozhovory mezi mladými, ale jakmile vstoupí na scénu otec hlavní mladé hrdinky, slavný autor divadelních her a jím pozvaný spisovatel dramatických děl, četba baví. Zápletka, viděna dnešníma očima, se může zdát slabší, ale i zde dochází k dramatickému zjištění. Určitě je to kniha, která stojí za přečtení, neprávem zapomenutá.
Kdyby téma nebylo tak vážné, usuzovala bych, že se jedná o čítanku pro první stupeň základní škody, posuzováno stylem, jakým je napsaná.
Jednoduše slabé, až hloupé, naivní. Kapitoly jsou opravdu velice krátké a v každé je zahrnut děj, co by měl být rozvinut, ale není. V tomto případě ale naštěstí není. Alespoň že jsem "knihu" přečetla za chvilku a neztrácela jsem s ní čas.
Dočteno.
Ani konec knihy celkový dojem nespravil. Vždy už to vypadalo, že příběh bude gradovat, ale opět litry omáčky a příběh se v ní utápěl.
Jsem na straně 250 a ne a ne se začíst. Kdybych nečetla Brilku, už bych knihu odložila, takhle čekám, čekám, čekám. Zatím jedno velké zklamání, dočtu to, ale prozatím s velkým přemáháním.
Tak to byla nádhera. Kniha značně obsáhlá, ale po prvních stránkách zjistíte, že to je její přednost, že si tu parádu budete užívat a jen tak neskončí.
Kdyby mi někdo řekl, že je to špionážní kniha, asi bych váhala. Ale je to propracovaná pecka, nic jiného se nedá prostě říct.
Kam se hrabou novodobé detektivky ( Nesbo, který se už nedá číst...) a podobné druhy.
Vřele doporučuji!!!
Bohužel jsem byla dost zklamaná. Knihu jsem četla před mnoha lety, nyní jsem se k ní vrátila a těšila jsem se.
Prvních zhruba 150 stran jsem četla se zaujetím, jenže poté se scény s Joan točily pořád dokola, rozhovory zdlouhavé a stále stejné; spousta odboček, zase rozhovory, opět Joan, kterou jsem nemohla vystát. Konečně zápletka s Esesákem, ale na to, na co jsem celou knihu čekala, zabralo jednu kapitolu. Konec knihy, kdy začíná válka, je asi dojemný, ale....
Klasické autory čtu strašně ráda, uznávám krásný jazyk, který byl v knize použit, ale ani tak jsem nebyla uchvácena, jak jsem očekávala. Bohužel.
Kniha není špatná, a kdyby se netýkala tak závažného problému, jako byla epidemie, o které víme, kolik stála životů, pak bych tuto knihu zařadila spíše pro náctileté, ale ti zase dnes nečtou.
Děj se dal velice snadno odhadnout, některé pasáže byly psané stylem, jako by autorka mluvila k malým dětem, naivně popisuje některé momenty, přitom čtenář už dávno zná pravdu a lze snadno odhadnout pokračování.
Trochu mi vadil i šestý smysl hlavní hrdinky, pokud někdo takovým darem disponuje, zde to ale bylo opět popsané značně naivně.
Knihu jsem dočetla a neříkám, že bych považovala četbu za ztrátu času, to ne, ale asi jsem ji četla v období, kdy jsem na "jednoduché čtení" měla rozpoložení.
Co říct k této knize? Nečekejte prvoplánový příběh o lásce.
Kdo četl autorovu prvotinu, musí v knize nacházet jeho nesporný básnický talent.
Kniha je protknutá básněmi, autor používá neotřelá slovní spojení, dokáže nádherně popsat běžné věci, nijak se nepodbízí každému. Zůstává sám sebou a to především básníkem. Ale i zde se rozvíjí příběh jedné všední lásky, próza se obléká do poezie a poezie do prózy.
Není to kniha pro každého, ale je to kniha, která pohladí.
Složitá kniha, složité čtení. Rozhodně nejde přečíst na jeden zátah. Je potřeba přečíst třeba 30 stránek a nechat je působit, pokračovat druhý den. Potom lze dále vstřebávat poměrně zdlouhavé pasáže, koncerty slov, myšlenek a rozhovorů.
Je až neuvěřitelné, jak autor dokáže popsat povahu hlavních aktérů, použil k tomu dostatečný rozsah, pro někoho třeba zdlouhavý až nudný, ale na konci se z té charakteristiky před vámi zjeví člověk z masa a kostí a začnete ho nenávidět či milovat.
Nevím, který ze současných autorů je tohoto schopen.
Kniha by mohla patřit do kategorie "Pro náročné čtenáře", nicméně ji vřele doporučuji všem, kdo rád sáhne po starších autorech, po klasice. Buďte trpěliví, vychutnejte si tu kvalitu, kterou kniha bezesporu vládne.