Tanaka T. komentáře u knih
Tak poslední Dexter je opravdu hodně slabý. Předchozí díl se ještě dal, ale tím závěrečným (snad...) se Lindsay opravdu nevytáhl.
Stařík a Analfabetka to u mě měli zhruba nastejno - tedy něco málo nad průměrem, ale třetí Jonassonova kniha je vážně slabá. Pobavily mě všehovšudy dvě pasáže, takže to bude za dvě hvězdy.
Jízda stejně jako jednička. Inigo Montoya mě totálně rozsekal :-D.
Roztomilé a úsměvné... Je vidět, jak měl autor své pejsky rád. I já jsem si ráda po letech toho malého psího raráška připomněla.
Stařík v bleděmodrém (v černém). Něco se mi líbilo více, neco méně, ve výsledku je to zhruba totéž - mírně úsměvná, oddechová četba, i když Jonassonův styl mi (nutno říct) nijak zvlášť nesedl.
Moje neoblíbenější kniha této autorky a jedna z nejmilejších dětských knížek vůbec. Pipi i Ronja byly fajn, ale tahle šestice dětí z Bullerbynu mi prostě přirostla k srdci.
Když jsem to četla poprvé (10), podruhé (12), potřetí (14), atd... tak mi to pokaždé přišlo na svou dobu geniální, dokonce jsem si kvůli téhle trilogii přečetla jedinou verneovku - Cesta do středu Země. I když si zpětně vybavuju, že třetí díl už byl hodně přitažený za vlasy, stejně mě to bavilo. Teď jsem si navíc uvědomila, že už jsem to minimálně deset let nečetla. No, možná to zkusím, uvidíme, co to se mnou udělá teď... Ale z té nostalgie za čtyři :-D
Souhlasím s komentářem níže od Lidudu, Dvanácka je jiná než Přechod a někomu to možná nesedlo, ale mně se kniha líbila možná ještě o chloupek více, protože jsem nezaregistrovala, že bych se u nějaké pasáže nudila a chtěla už přeskočit dále, přičemž u Přechodu se mi to na pár místech stalo. Na třetí díl se docela těším.
Hutná kniha, která má své silné stránky, ale bohužel se najde i pár slabších míst (hlavně na začátku a pak v polovině) a prospělo by některé pasáže podstatně zkrátit, nicméně za mně palec nahoru.
I když jsem se opravdu od srdce zasmála asi jen čtyřikrát a zbytek mi přišel spíš úsměvný, někdy od poloviny mě šílená staříkova dobrodružství začala docela bavit. A čím víc byl děj přitažený za vlasy, tak jsem se tím víc uculovala (asi na mě musel být v autobuse fakt pohled). Ve výsledku mě kniha sice pobavila, ale musím podotknout, že takovou ptákovinu jsem snad ještě nečetla a v dohledné době asi nepřečtu. Tedy s odřenýma ušima za tři hvězdičky.
Kdysi dávno jsem se téhle knize po přečtení popisu na obálce vyhnula širokým obloukem a koupila si raději něco s čarodějkami nebo Hlídkou. Teď jsem se rozhodla vypůjčit si a dočíst ze Zeměplochy všechny knihy, které jsem si nekoupila, a s úžasem jsem zjistila, že jsem prakticky udělala stejnou chybu jako s jinou Pratchettovou knihou, konkrétně Národem. Malí bohové patří k vrcholu - určitě do první pětice - nejlepších zeměplošských knih. I když připouštím, že Národ (ač nezeměplošský) u mě stále vede :-D.
Přečteno v listopadu v angličtině (taky jsem se nemohla dočkat), ale teď se už zase těším, až to vyjde česky, aby si to mohl přečíst i zbytek rodiny.
Začala jsem číst ze jenom zvědavosti, protože jsem si vzpomněla, že jsem kdysi viděla film, na který si už vůbec nepamatuji. Ovšem zakousla jsem se do napínavého příběhu tak, že jsem knihu dočetla za dva dny! Ovšem ten překobinovaný a také překotný závěr to původní napětí, kdy střípky skládačky začínají do sebe zapadat, sráží na kolena. Detektivky sice nejsou šálek mého Earl Greye, ale tuhle jsem si si docela dobře užila, takže s odřenýma ušima nakonec dávám čtyři hvězdy.
Nejoblíbenější pohádky mého dětství. Možná to bude znít jako rouhání vůči české klasice, ale kam se na ně hrabou Němcová s Erbenem. Také se mi líbil ústřední příběh celé knihy, kdy se kormorán vsadí s kajkou, že získá její peří, pokud vydrží celou noc až do východu slunce neusnout. A právě aby oba ptáci neusnuli, vypráví si pohádky ze všech zemí severu. Nedávno jsem navíc knihu četla svému synovci a myslím, že se mu také líbila.
Druhý díl ještě o chlup lepší. Vlastně podle mého jeden z nejlepších SW románů.
Vyzrálejší než první Zahnova SW Trilogie. Protože jsem fanynka Luka a Mary, nemůžu hodnotit jinak než kladně.
Kdybych si měla vybavit knihy, kterým bych dala pět hvězdiček, asi jich moc nebude, ale Národ jim bude kralovat. Četla jsem třikrát za poslední dva roky a pokaždé mě pobaví i dojme zároveň. I když mám ráda i Zeměplochu, touhle knihou to u mě Pratchett vyhrál na celé čáře.
Nejdřív jsem viděla film, a protože byl hodně dobrý, usoudila jsem, že si musím přečíst i knížku (zastávám názor, že v 99 % je kniha vždycky lepší než film). Knihu jsem četla nejprve anglicky, než jsem zjistila, že ji máme v knihovně i česky. Pak tedy ještě jednou s trochu lepším požitkem i prožitkem. V tomto případě se navíc kniha a film nádherně doplňovaly a já jsem se při čtení nejednou přistihla, že si mám před očima herecké představitele.