Ťapulka komentáře u knih
Souhlasím s Kami33. Kapitoly týkající se minulosti byly zajímavé, čtivé, hezky napsané. Současnost byla nepravděpodobná, laciná a požitek z knihy snižuje. Přesto jsem si knihu přečetla ráda, užila si ji jako oddechovou literaturu. Vyhledala jsem si díky ní i informace o Overtounu a propustných místech.
Neuvěřitelně krásná sbírka básní! Přečetla jsem ji jedním dechem a určitě ne naposledy. Knihu jsem si půjčila v knihovně a nyní si ji koupím, protože za to určitě stojí a protože si moc ráda budu "vyzobávat" jednotlivé básně a užívat si je opakovaně. Jsem moc ráda, že nám tu roste tak kvalitní básník a těším se na jeho další sbírky. A zároveň dávám doporučení učitelce českého jazyka na škole mého syna. Této knize dávám, jak já říkám, poklonu až do Austrálie!!!!
Kniha je takovou malou zajímavou jednohubkou. Zvláštní příběh, který v sobě nese popis toho, jak i šťastní lidé si mohou uvědomit, že jejich štěstí je jen povrchní a automaticky přijaté. Ve chvíli, kdy hlavní postava v knize dostává možnost, pozná, že její život je stereotypní a nabízí se možnost změny. i když bych přivítala pokračování příběhu, hodnotím knihu jako velice pěknou ochutnávku autora Harukiho Murakamiho a jako inspiraci přečíst si další jeho díla a zároveň i jako inspiraci přečíst si Annu Kareninu
Někdy už nemám chuť číst o druhé světové válce, o problémech několika generací žen a o vyšetřování vražd a únosů. Potom, a je to čím dál tím častěji, sahám po adult literatuře a po knihách pro děti. A po této jsem určitě nesáhla naposledy.
Každý příběh je plný krásného pochopení přírody, předkládá dětem vlastnosti, které nejsou pěkné a které bývají potrestané, příjemnou formou se děti mohou dozvědět i spoustu zajímavostí o přírodě (i když o zmínce o čmeláčí královně bych se s panem Malým dohadovala, ta prostě u čmeláků je, měla jsem jich již několik ve svém čmelíně). Trošku mi chybí nějaký laskavý hrdina, nějaké pohlazení.
Poslední příběh, "Proč matka Příroda neměla zaspat", mě hodně dojal. Ten bychom si měli číst často.
….On totiž člověk za ta léta zapomněl, kdo je jeho matkou, a Přírodě se velice vzdálil. Příroda si s člověkem mnohokrát zkoušela promluvit, ale on dělal, že neslyší. ...
Kniha mě zaujala svými krásnými ilustracemi v dětském oddělení knihovny. Protože mám veverky moc ráda, řekla jsem si, že neuškodí zase si jednou po dlouhé době přečíst nějakou dětskou knihu. A jsem tak nadšená, že si ji rychle koupím do knihovničky, abych ji jednou mohla číst vnoučatům. Ilustrace jsou překrásné, vítám i informace o veverkách na první a poslední dvoustránce. Jsou pro děti srozumitelné a určitě přinesou něco nového i rodičům. Příběh je sice krátký a "jednoduchý", ale však je to kniha pro nejmenší. Ilustracemi se mohou čtenáři nejen kochat, ale nacházet v nich i krásné detaily. Ustrašenou veverku Barborku určitě všem doporučuji, nad jejími stránkami strávíte spoustu krásných chvil a Vaše děti na ni budou rády vzpomínat.
Krásně napsaná kníha plná zajímavých informací, výsledků výzkumů, pozorování a hlavně lásky a pokory k přírodě, a to vše napsáno příjemnou a čtivou formou. O čmeláky se zajímám, mám na zahradě čmelín a spoustu brundibárů, sleduji činnost Bumblebee Conservation Trust a její české obdoby Čmeláci Plus, takže tato kniha pro mě byla takovou čmeláčí biblí. Hodně jsem si toho z ní vypsala a určitě se k ní budu vracet a snažit se ji i zapůjčit přátelům, aby se myšlenka záchrany těchto roztomilých a tak užitečných tvorů šířila dál.
"Možná že když se dnes naučíme zachránit jednoho čmeláka, dokážeme zítra zachránit svět."
Dnes jsem dostala chuť koupit do knihovničky po dlouhé době zase nějaké leporelo. Hned mě zaujalo toto, které mě bohužel v dětství minulo, a které se mi nedostalo do rukou ani v leporelové době mých dětí.
Leporelo, jeho krásné ilustrace a hezký příběh, jsem si moc užila a těším se, že teď už další dětská léta v naší rodině nezmešká.
Ojedinělá kniha, ve které se mile snoubí pohádka a poznávání včelek samotářek. Jsem přesvědčena, že při jejím čtení nebudou žasnout a hltat jemně podané informace jenom děti, ale i dospělí, kteří jim budou knihu číst.
Jsem moc ráda, že takovou knihu můžu mít ve své knihovničce a všem ji doporučuji.
Tato kniha je nejen milým seznámením se světem mechu a se zajímavými lidmi, ale i příjemným relaxem, kdy se při čtení procházíte japonskými mechovými zahradami, cítíte tu energii a klid.
Díky této knize jsem se dozvěděla spoustu zajímavých informací, vysnila si cestu do Japonska, pohlížela na mech při procházkách lesem jako na tichého kamaráda a založila si své první mechové zahrádky ve skleněných nádobách.
Kniha je oddechovkou, která vyčistí hlavu. Začátek je sice neuvěřitelný a je lehké radit, jak si užít důchodový věk, když neřešíte vůbec finance, ale četba přináší i pár zajímavých informací z historie nebo kultury. První půlka mě bavila asi více, líbilo se mi Eviino cestování, náhlé nápady a setkávání s novými lidmi a jejich příběhy. Druhá půlka už byla taková červená knihovna, kdy bylo úplně jasné, jak vše dopadne.
Doporučuju! Kniha mě sice stála hodně slz, ale stály za to. Ještě horší totiž je fakt, že ta kniha se odehrává za spoustou oken.
Hovorový styl psaní mi naprosto vyhovoval. Asi většina z nás nepřemýšlí a nemluví naprosto spisovně, takže tento styl vtáhne více čtenáře do příběhu, který se tak stane ještě více uvěřitelným.
Někdy bych chtěla mít superschopnost a pozvat hlavní hrdiny na hrníček horkého kakaa, povídat si, obejmout je a třeba tak i jejich osudy zachránit.
Opět jedna kniha, která si získala mé čtenářské srdíčko. Je to silný příběh o otevřeném srdci, o absolutním nesobectví, o vztahu člověk-zvíře a o pomocné ruce, kterou není tak těžké poskytnout.
Jeden z nejmilejších cestopisů, které jsem četla. Příběh pohladil, dal spoustu témat k zamyšlení a seznámil mě s Deanem a Nalou, které jsem okamžitě začala sledovat.
"Co má přijít, to tě nemine" - jsem moc ráda, že tahle kniha mě neminula.
Komentář k názoru DominaCZ pode mnou - možná kdyby čtenářka knihu dočetla, zjistila by, co všechno Dean s Nalou pro ostatní udělali. Někdy je lepší nesoudit druhé, jejichž cestou a životem jsme nešli a zeptat se sám sebe, zda i já jsem bez chyb. Dean se stal pro spoustu zvířat andělem strážným a naštěstí i on našel tu lepší cestu životem.
Hodně silná kniha, která určitě zanechá stopu v mém čtenářském srdíčku. Nejdříve je to taková milá procházka dětským světem a krásnou fantazií, ale poslední stránky hodně bolí. Jesse a Leslie jsem si zamilovala a nejraději bych s nimi strávila aspoň jeden den v Terabithii.
Po přečtení knihy jsem se podívala i na film. Nebyl špatný, ale od knihy ho dělí hned několik hvězdiček v hodnocení...Krásná místa zabil a ta citlivá neprohloubil.
I když se mi více líbilo Backmanovo období Britt-Marie a Babička pozdravuje..., hodnotím tuto knihu pěti hvězdičkami. Je sice kraťoulinká, ale obsahem tlustá až dost. Na pár stránkách čtenáře donutí k zamyšlení nad hodnotami života, nad tím, že ne všechno je možné v životě vrátit a změnit a že vyměnit život za život někoho jiného není tak snadné. Moc se mi líbilo zpodobnění "paní v šedém svetru". Příjemným pohlazením jsou ilustrace, které čtenář jen tak nepřelistuje, ale může si v nich chvilku číst a zasnít se.
Moc zajímavě, krásně a jednoduše přiblížený a vysvětlený tajemný svět stromů. Kniha je plná hezkých fotografií, při jejichž prohlížení si čtenář uvědomí, jak neuvěřitelný a bizarní je svět kolem nás.
Opět velmi pekná kniha! Trošku škoda, že Matt, tedy vlastně už Matty, ztratil tu svoji ušmoulanost a bezprostřednost, ale chápu, že postavy se vyvíjí, a udělal mi radost, že se vyvinul ve čtenáře Shakespeara :-)! Příběh krásně propojil dva předchozí díly a teď mám pocit, že nebudu klidně spát, dokud nepřečtu díl čtvrtý. Haló, existuje, je už napsaný, kdo ho přeloží...? Já ho prostě musím hned mít, já potřebuju vědět, jak se mají všechny ty lidičky, které jsem si zamilovala! A souhlasím se "zandu" - Opravdu je třeba oběti, aby se zlo opět v dobro obrátilo...?
Opět neuvěřitelně silná a krásně napsaná kniha! Při jejím čtení se dotýkáme hodnot přátelství, lidskosti, dobra a zla pramenícího z prostředí, ve kterém někteří vyrůstají. Poznání, že vznešený neznamená dobrý a že obyčejný a umolousaný může mít srdce tak sladké! Matta jsem si zamilovala jak snad ještě žádného knižního hrdinu a Kiru jsem měla chuť obejmout.
Ve vyšívání nacházím relax a vím, že pokaždé si teď při něm vzpomenu na tento příběh.
Neuvěřitelná kniha, těžko hledám slova, která by ji vystihla! Snad asi takto: Mám ji půjčenou z knihovny, ale okamžitě si ji koupím, abych ji mohla půjčovat lidem okolo sebe, ti aby o ní mohli mluvit s dalšími a aby si ji jednou určitě přečetla má vnoučata. Děkuju učitelce mého syna, že právě tuto knihu zařadila do seznamu povinné četby, a svému synovi za to, že si ji vybral, zaujala ho a svým nadšením z ní mě popošťouchl k tomu si ji přečíst.
Případy Kim Stoneové jsou knihy, od kterých se prostě nelze odtrhnout, dokud není přečtené i to poslední písmenko. Díky nim se ze mě stává úplný čtenář hltač. Vyhovují mi krátké kapitoly, i když pak spadám přesně k tomu, že si řeknu, ještě jednu kapitolu, ještě jednu a ještě... Mám moc ráda postavy této knižní série a těším se na jejich další případy. Zapojení dalšího vyšetřovacího týmu byl výborný nápad, takové malé oživení série.
Tento díl předkládá čtenáři skutečnost, jak snadno se můžeme stát něčí hračkou a jak zlé může zlo být. Jakou anonymitu nabízejí sociální sítě a co někteří podniknou jen pro to, aby na sebe upozornili, někoho zaujali a získali si něčí obdiv. Byla jsem z toho hodně smutná
Asi jsem čekala víc. Asi jsem příliš srovnávala s jinými knihami na toto téma. Nesedělo mi to přecházení z reality do poetična a fantastična. Nebylo to špatné, ale neuchvátilo mě to.
Jediné, co u mě bodovalo, bylo klíště a lodičky.