Tarrei
komentáře u knih

Selhání autora? Rozhodně ne!
Frustrace čtenáře? Rozhodně ano!
Druhej díl pokračuje příběhem Kvotha, který jsem si snad už víc užít nemohla. Po poslední stránce se v mé hlavě rozhostilo čtvrtý ticho, za kterým ale hned následovala zoufalost. Žádnej cliffhanger, žádný nečekaný setkání, žádný vítězství ani potupná porážka - prostě jenom ticho, ve kterým nebyly žádný (bez)naděje do, když Rothfuss dá, dalšího dílu.
Kniho, zapříčinila jsi, že budu netrpělivě vyhlížet tvou následovnici.


Zvuk slunečních hodin je jasný případ toho, proč jsem se do knížek zamilovala. Postavy mi přirostly srdci, zprvu matoucí kompozice zapříčinila, že jsem hltala slovo za slovem a autorčiny popisy se mi zjevovaly před očima jako skutečnost.


Upřímně, nechápu, jak někdo může srovnávat tuto knížku se Staříkem. Jasně, obě dvě hlavní postavy jsou staří pánové, ale jejich příběhy se naprosto liší.
Knížka mě velmi překvapila. Dala mi mnohem víc, než jsem očekávala.
Nádherný příběh Oveho života.


Knížka se mi velmi líbila.
Teda, abych pravdu řekla, ze začátku mě moc nebavila, ale já se nenechala odradit. Po několika stránkách jsem jí konečně přišla na chuť. Viděla jsem různé souvislosti a dychtivě hltala stránku za stránkou. Všechny -starostku, Marnese, Holstona, Petera, Knoxe, McLainovou a jejího psa, Walkera, Marcka, Shirley, Jules, Lukase i dokonce Bernarda jsem si svým způsobem nakonec oblíbila. Rozhodně doporučuji.


Byla jsem hodně zvědavá na tenhle díl.
Za sebe jsem se těšila a doufala v to nejlepší, ale pak jsem zase někde četla, že ostatní to nebavilo a považovali to za nejhorší díl.
Taky jsem se bála, jelikož jsem slyšela ty zprávy o tom, že tam "někdo" umře, každopádně nechtělo se mi tomu věřit.
Pak jsem si knihu přečetla a musím říct, že podle mě to stálo vážně za to. Bylo sice zvláštní, že tam byl i pohled Tobiase, ale samozřejmě to mělo svůj důvod. Byla tam akce, i když trošku jiná než v předchozích dílech a nejlepší na tom bylo celé vysvětlení "proč". Dohromady vážně skvělá trilogie.

Tato kniha se zařadila mezi mé nejoblíbenější. Je naplněná humorem, přátelstvím, emocemi a vědou. Zkrátka příběh Alexe Woodse mě velmi uchvátil. Autor si skvěle rozložil děj, takže mě kniha navnadila hned od začátku. Musím také pochválit překlad, který byl bezchybný. Samotný příběh je jakýmsi kouzlem, něčím pozoruhodným. Knížka mě znovu utvrdila, že stojí za to číst!


Jak už Rothfuss několikrát zmiňoval, tohle není normální příběh, ale to není ani ten Kvothův. Pro mě tahle knížka představuje další střípek skládačky Temerantu, skvělé zosobnění nevšedního charakteru jako je Auri, a v neposlední řadě také inspiraci.


Shrnu to stručně a rychle: Snad nejkrásnější knížka, jakou jsem kdy četla.


Po přečtení většiny z recenzí, jsem se vážně děsila, co že jsem si to půjčila za knihu.
Avšak nyní ji musím vážně vychválit. Ani zdaleka nebyla tak příšerná. Potvrdilo se tu pravidlo, že každému se líbí něco jiného. Sice jsem někdy kroutila hlavou nad překládáním krkolomných jmen, ale uznávám, že to svým způsobem bylo i vtipné. Jinak - příběh byl poutavý, dobrodružný, neočekávaný, absurdní, ale velmi pěkně a rychle se četl, k čemuž (podle mne) vděčí krátkým kapitolám. Za mě- palec nahoru.


velmi pěkná knížka
čte se rychle
je zvláštně jednoduchá a zároveň je v ní obsaženo tolik myšlenek
rozhodně mi v paměti dlouho zůstane


Bavilo mě přeskakovat z pohledu Jáchyma do pohledu Veroniky, bavil mě styl autorova psaní, hltala jsem životy obou sourozenců - jejich trable, jejich štěstí, všechno.
Tato knížka byla od Hartla mojí první a nadchla mě.


Snad bych ještě dodala, že mě kniha neskutečně bavila, dokonce mnohem víc než Rozum a cit.


Nádhera!
Řekla bych, jak pro teenagery, tak pro dospělé; každý si z toho odnese to své.


Naprosto úžasná kniha, která se po pár stránkách okamžitě zařadila mezi mé nejoblíbenější.
Neustále se tam něco děje, takže se zaručeně nenudíte, autor píše skvěle a nápad je sice zvláštní, ale podmanil si mě.


Knížce dávám 5 hvězd, i přes její nedokonalosti. Děj byl sám o sobě docela kýčovitý, i když nápad to byl velmi zajímavý. Věc, která mě zaujala a zároveň přiváděla k nepříčetnosti, bylo rozdělení kapitol a jejich obsahu. Musím jinak souhlasit s většinou a to, že kniha byla velmi pohodová a krásně se četla. Sama jsem si občas připadala, že sním s nimi. Určitě se brzy vrhnu na další díl.


Výborná kniha. Ten příběh si budu ještě dlouho pamatovat.


Hobite, jsi jako nejpodivnější nejfantastičtější sen!


Náhodou, Křišťálový meč mě bavil stejně jako Rudá královna. Na rozdíl od prvního dílu, Křišťálový meč nabírá na vážnosti a zasvěcuje nás do rozpolceného, rozpadajícího se světa Rudých a Stříbrných.
Knížka mě rozesmutnila a postava Mavena pořádně znechutila. Doufám, že v příštím díle se na něm karma pěkně vyřádí.


Tak tahle knížka mě naprosto dostala!
Měla jsem nízká očekávání a moc se mi do ní nechtělo, jelikož jsem před nějakou dobou již četla jednu jeho knížku, která mne až tak neoslovila. Tohle byl ale jiný případ.
Musím se přiznat, že ihned na první stránce jsem začala "cítit" zvláštní atmosféru, která přímo sálala z knížky samotné. Přečetla jsem ji jedním dechem a včerpala do sebe co nejvíc vědění, i přes to si však knížku hodlám přečíst znova!
Vřele doporučuji.


Stoletý stařík, kniha od které jsem očekávala něco obdivuhodného a mé očekávání se naplnilo. Příběh se podle mne rozjížděl pomaloučku, ale krásně to navázalo tu atmosféru, prostředí.
Jinak, dějová linka byla naprosto perfektní.
Další + bylo vyprávění z úhlu pohledu jiných postav.
Jsem čtenář, který naprosto obdivuje detaily, které se na konci neopomenou a naopak se tam podtrhnou a zveličí. To přesně příběh poskytl, takže za mě pět hvězdiček.
