Tedíkpikolík komentáře u knih
Uf, to bylo ale těžké čtení.
Je evidentní, že čtení této knihy vyžaduje 100 % koncentrace a i tak to ani zdaleka nestačí k pochopení všeho. Problém (a slovo problém v tomto případě nevnímejme nutně negativně) není počet postav (není jich zas až tak moc), ani komplikovanost děje (vážně není až tak komplikovaný). Problém je, že autor prostě píše jinak, než je většina z nás zvyklý. Nic tu není servírováno na stříbrném podnose, naopak jsme od první strany hozeni do mlýnku na maso a musíme si s tím nějak poradit.
Přesto je kniha výborná, epická, má uvěřitelné postavy, originální rasy (na elfy, trpaslíky a podobnou havěť tady s klidem zapomeňte), unikátní systém kouzel, chodeb... Zatím jsou to pro mě 4 hvězdy, nutnost je (minimálně) ještě jednou knihu přečíst znovu, možná i s tužkou na poznámky. Pak to nejspíš bude na 5 hvězd.
Jednohubka na večer a jedno dopoledne, kterou jsem si opravdu užil. Inspirativní, možná až moc zenové a míň praktické ale asi to takhle mělo být.
Třeba se k tomu jednou dokopu i já :-)
Tohle evidentně nebylo pro mě. Po pár kapitolách zjišťuji, že je to pořád dokola to samé, jen se mění lokace. Asi to mělo být poutavé, zajímavé a vtipné ale mě tohle úplně minulo.
Málem jsem na konci zatlačil slzu což se u mě stává výjimečně. Částečně díky tomu, že osudy některých postav v knize byli osudy lidí skutečných, částečně díky faktu, že tohle je konec a žádný další díl už (nejspíš) nebude.
Výborné zakončení výborné trilogie. Velké díky autorce.
(SPOILER) Asi bych také uvítal opačné pořadí kapitol... ale budiž.
Byl to takový zvláštní mix různých střípků... Něco málo z Wyndhamovi knihy Kukly, z druhého dílu Trifidů od Clarka a snad i něco málo z 1984 od Orwella.
Takže u mě dobrý. A i když Říše nakonec padla, čekal jsem ten závěr jaksi optimističtější.
Velmi dobré čtení. Prakticky bych zde jen opakoval hodnocení prvního dílu. Těším se na díl třetí.
Nevím proč, ale čekal jsem prvorepublikovou detektivku takže hned od začátku jsem byl zklamán. Do toho zvláštní styl psaní který mi neseděl a nutil mě se často v textu vracet. A navíc skákání v čase sem a tam... málem jsem knihu znechuceně odložil na neurčito.
S každou další stranou se ale můj odpor zmenšoval a s přečtením poslední strany musím uznat, že tohle bylo vážně hodně dobré a úplný závěr překvapivý. Moc rád bych tenhle příběh viděl i ve filmové formě.
"Jakej Vavroch zase? Člověče, vy tam máte figur jak na orloji."
Ne vážně těch postav tam bylo opravdu moc a můj chřadnoucí mozek je nebyl schopen všechny udržet. Přijde mi, že autor chtěl na příliš malé místo dostat příliš mnoho postav a událostí a vzniklo z toho to, co vzniklo. Škoda. Potenciál to mělo. A velký.
Kdyby měli příběhy v knihách barvy, tenhle by měl 50 odstínů uhelně černé. Jen zdánlivě se tu nic neděje a čas běží pomalu. Ve skutečnosti se toho ale děje hodně a čas běží velmi rychle. Čte se to sice lehce, ale lehké čtení to zrovna není. Oceňuji především připomenutí zapomenuté historie tohoto kraje, především události následující po válce.
Další dva díly zahrnuji do kategorie Přečíst i když asi ne hned. Bude to chtít trochu odstup.
Hezky nastavené zrcadlo televiznímu lidstvu...
Ale to neustálé (NEUSTÁLÉ) střídání dějů, to bylo tak těžko stravitelné. Nakonec jsem se prokousal až na docela překvapivý konec ale i tak no na víc než jednu hvězdu prostě není.
Dvě hvězdy ale ani o ň víc. Od první stránky předvídavé, tady jsem prakticky hned věděl, jak to celé dopadne a tak jsem se k tomu jen musel prokousat. Ani původní nápad s knihovnou nakonec není tak dobrý a má v sobě pořádných pár logických děr.
(SPOILER) Předně je třeba říct, že audioverze je v porovnání s knižní verzí hodně odlišná.
Audioverze je výrazně osekaná, jednodušší, nejde tak do hloubky a to ji pro mě činí paradoxně lepší, než je její knižní verze.
Hlavní hrdinka toho má už v audioverzi na sobě naloženo až příliš a v knize to pak platí dvojnásob. Němce, komunisty, zavražděnou matku, tetu-opatrovnici v blázinci, těžké dospívání v interátu, mentálně retardovaného bratra, nevyjasněnou sexuální orientaci... Je to jako když pejsek s kočičkou vařili dort a snažili se do něj dát to nejlepší. Výsledkem není luxusní dort ale jen mix všeho možného.
Škoda, potenciál to mělo velký ale místo magického románu Jméno růže od Umberta Eca tady dostáváme jakýsi guláš od Tučkové.
Všechno z výše uvedeného bych ale dokázal odpustil, jen kdyby kniha nezpůsobila kraji a lidem o kterých pojednává víc škody než užitku. Bylo by určitě vhodnější, kdyby byl děj knihy zcela anonymizován.
Pokud se chcete o skutečných Žítkovských bohyních dozvědět víc, sáhněte raději po knize paní Pintířové nebo pana Jilíka. Téhle knize se raději obloukem vyhněte.
Tohle je prostě vrcholně neetické dílo.
Moc povedené i když filmové zpracování se mi líbí víc. Neustále se opakující fráze byli hůře stravitelné ale i tak děj pořád slušně plynul dál ke nezvratnému konci, který jsem už díky filmovému zpracování znal.
Nějak mě to neoslovilo. Začátek velmi popisný a nudný a když se příběh konečně pohnul trochu dál, byl najednou konec. Tenhle styl a ani žánr nejspíš není pro mě.
Knize by myslím víc seděla kratší "stopáž", protože místy to byla opravdu trochu nuda a už už jsem chtěl znát konec. A pravda, některé věci mohli být dovysvětleny. Ale jinak výborná "Kingovka".
Věděl jsem do čeho jdu, jelikož filmové zpracování jsem už viděl dříve.
Na mě byla kniha až příliš dětská a tak hlavní pozitivum vidím v té krásné nekorektnosti, kdy zlobivé děti jsou i zde po zásluze potrestány.
Vždy se po nějaké době k této knize vrátím a zhltnu ji jako malinu. A vždy v ní najdu něco nového. Geniální kniha. Bylo mi ctí se s ní zase setkat a už teď se těším za pár let na další setkání.
Komiksy vůbec nečtu ale pro téma holokaustu jsem si v rámci Výzvy 2020 zvolil tuto lehčí formu.
Musím říct, že jsem zvolil správně. Výborná kniha se silným příběhem. Kresby jsou zde jednoduché ale výborně doplňují temný příběh.
Kniha je napsána formou monologů jednotlivých účastníků této tragédie. Na jednu stranu tak kniha působí velmi autenticky, na stranu druhou způsobuje čistý přepis monologů to, že je vyprávění nepřehledné, často přeskakuje z jednoho na druhé. Navíc byl místy myslím dost špatně text přeložen. Škoda.
Oceňuji především deníkovou formu. Děj byl předvídatelný ale přesto bavil od začátku do konce. A konec byl až děsivě rychlý.
Pane Bože, prosím Tě, neber mi všechno!