tenax komentáře u knih

Originální a svérázná verze Starých pověstí českých, Jirásek asi v hrobě rotuje. Bylo zajímavé sledovat, jak se bude známý příběh odvíjet v této fantasy variantě. Jenom toho čarování, kouzel a zaklínání bylo na můj vkus až příliš. Ale nakonec proč ne? K tomuto žánru to patří. Takže ne úplné nadšení, ale určitě spokojenost.

4 07.05.2017

Soubor průměrných povídek a novel, které rozhodně neutkví dlouho v paměti.

1 08.04.2017

Tohle není kniha k pouhému přečtení. Je určena buď k podrobnému studiu pro zájemce o klimatologii, nebo naopak k uložení v knihovně a příležitostnému dohledávání údajů v souvislosti s historií našich zemí (ale nejen jich). Soustředit tak obrovské množství informací do jedné publikace – klobouk dolů.

04.04.2017

Po nadějném rozjezdu příběh sklouzává do mnohomluvného, filozofickými úvahami a obsáhlými monology přeplněného díla sovětského typu. Chvílemi je to opravdu obtížná četba. Z dnešního pohledu je pouze docela zábavné neustálé "soudruhování" v Československu roku 2028 a Praha jako „pupek světa a vědeckého pokroku“.

31.03.2017

Opakování některých, už několik desítek let probíraných záhad, ale také mnoho nových problematických objevů a zjištění. Znepokojivé, nutící k zamyšlení, jen se nabízí otázka: Proč by nějaká mimozemská civilizace experimentovala naznačenými způsoby miliardu let právě na Zemi? Což ovšem nic nemění na faktu, že je mnoho archeologických nálezů, které neumíme vysvětlit a jejich řešení ignorováním nebo výroky typu „kultovní předmět“ nejsou řešením, ale přiznáním nedostatečnosti současné vědy. Už proto jsou knihy tohoto typu užitečné – povzbuzují fantazii, provokují k zamyšlení a nutí k hledání správnějších odpovědí na naznačené otázky.

6 26.03.2017

Vylíčení osudů Lucemburků na českém trůnu, soustřeďuje se především na panovníky od Jana Lucemburského po Zikmunda, ostatní příslušníky rodu zmiňuje především když se jejich životy s panovníkem nějak protnou. Vyprávění je přehledné, čtivé, s důrazem na bulvárnější stránku věci (dynastické sňatky, charakterové vlastnosti, zdravotní stav a teorie o příčinách úmrtí). Pro všeobecný přehled o této etapě naší historie dostačující, historik by asi nic nového nenašel.

Sice jsem zatím ještě nečetl časově a dějově předcházející trilogii Hledání svatého grálu, což musím vbrzku napravit, ale tohle dobrodružství Thomase z Hooktonu je samostatný uzavřený příběh. A jak je u Cornwella samozřejmostí, nedá se šlápnout vedle. Sympatický hrdina, skvěle rozehraná zápletka vrcholící strhujícím popisem bitvy u Poitiers, spousta dobových reálií, podaných jen tak mimochodem, takže neruší, ale naopak přispívají k hodnověrnosti příběhu. Na závěr opět historická poznámka, objasňující míru autorské licence. Z dnešního pohledu je trochu paradoxní, že z dynastických a mocenských důvodů v těchto bitvách Stoleté války bojovali Angličani a Gaskoňci proti Francouzům a Skotům.

6 03.03.2017

Příběh Rona Astonvargy se odehrává v perfektně popsaném a propracovaném prostředí lunárního habitatu Arkádie ve 23. století. Má spád a napětí - co kapitola, to nějaký dějový zvrat, takže se čtenář vyloženě těší na další stránky, ale i humorné hlášky typu
…úsměv toho druhu, jaký pedofilové přidávají školačkám jako prémii navíc k pytlíku bonbónů…
…Úspory jsou látka značně těkavé povahy…
…Byl to úsměv s razancí kopance do břicha…
…patřil k těm žoviálům, kteří všechno řeší smíchem. A když se jim to nepovede, kudlou do zad…
Skvělé odpočinkové čtení, které ale zároveň naznačuje, kam by se mohly vyvinout některé v současnosti rozpracovávané technologie a metody ovládání a kontroly společnosti. Až z toho trochu mrazí…

2 18.02.2017

Atraktivní název, atraktivní téma, ale to je všechno. Jde o sbírku krátkých, maximálně třístránkových článků, z nichž každý je věnován nějakému jevu, události či záhadě, přiřazených chronologicky k jednotlivým rokům 19. století. Takže pelmel z parapsychologie, kryptozoologie, UFO, okultismu, bájí a mystiky. Problém je také v tom, že jde o pouhou kompilaci z nejrůznější „záhadologické“ literatury a konkrétní případy jsou většinou dokladovány citacemi z dobového tisku a svědectvími účastníků (z 19. stol.!). To vše psáno stylem článků o kuriozitách z bulvárních magazinů. Hausdorf je dobrý, když píše o vlastních pátráních, tohle je ale vyloženě psáno jen na kšeft.

05.02.2017

Kniha-zbraň, stejně jako všechny díly Vondruškových Epopejí, které není radno číst vleže na zádech, hrozí zlomenina nosní přepážky. Po několikaměsíčním odstupu od četby prvního dílu chvíli trvá orientace v rozvětveném Prokopově rodu, navíc zákonitě přibývají románové i historické postavy. Velké Vondruškovo plus je v nečernobílém pohledu na husitské období našich dějin, zvěrstva na obou stranách konfliktu – a že jich bylo - líčí nezaujatě a téměř faktograficky. Bohužel románová složka je slabší, samé vyhrnování suknic, smrt některých postav je odbyta jednou větou, popisu vojenských střetů se radši vyhýbá a přitom by to mohla být nosná část osudů některých příslušníků Prokopovova rodu. Mnohem lepší je popis poměrů v Čechách a na Moravě z hlediska různých vrstev obyvatelstva, jejich životní podmínky a vztah k víře, neustálý boj o přežití. Ale rozhodně kniha stojí za přečtení – už kvůli demýtizaci některých historických osobností, v tomto dílu především Jana Želivského, po kterém pojmenováváme ulice a přitom to byl zřejmě pěkný parchant. Jenže kdoví jak to bylo ve skutečnosti.

6 31.01.2017

Zdálo by se, že kdo četl první příběh s Jorjem X. McKiem (Mučená hvězda), bude to mít snadné. Opak je pravdou. Příběh je mnohem komplikovanější, složitější a záhadnější, založený na odlišném pojetí práva a vztahů u různých mimozemských ras. Vyprávění je plné náznaků a nedokončených nápovědí, jejichž smysl se objasní až na posledních stránkách knihy. A přesto, nebo právě proto, má člověk pocit, že mu leccos uniklo a že by to chtělo se znalostí pointy přečíst ještě jednou.
Překlad Dany Chodilové je výborný, škoda jen nedbalé redakční práce Baronetu, knížka je plná překlepů, chybějících nebo naopak přebytečných písmen a slov, za to ubírám hvězdičku, jinak by to byl plný počet..

1 09.01.2017

Množství artefaktů a technologií, které jaksi nepasují do našeho stavu poznání. Nerezavějící železo, strojek z Antikythéry, kamenné monolity opracované jakoby laserem, indiánské sošky lidí ve skafandrech, egyptské hieroglyfy v Austrálii… Stojí za nimi mimozemšťané? To vypadá nepravděpodobně, ale stejně nepravděpodobné jsou některé pokusy vědců o jiné, vědecké, vysvětlení. Četba poutavá, znepokojivá a jitřící fantazii.

1 24.12.2016

Tak má Sharpe s Napoleonem vítězně dobojováno. Autorovi se opět skvěle podařilo zapojit románového hrdinu do reálných historických událostí. Ty jsou popisovány s téměř dokumentární přesností, takřka minutu po minutě. A kde se prolíná realita s fikcí, není to vlastně ani znát, v tom je Cornwell mistrem nad mistry. Navíc v závěrečné historické poznámce vše uvádí na pravou míru. Bitva je popsána tak živě, že si ji čtenář může představit jak v počítačové animaci. Krvavé detaily bitvy jsou podány věcně, tak jak se asi děly, nešlo se jim kvůli věrohodnosti vyhnout.
Připojená povídka je pohodové čtení, zřejmě psané s „vánočním“ zadáním. Volně navazuje na děj románu Sharpova pomsta.

4 23.12.2016

Chvíli trvá, než se člověk zorientuje v prostředí, reáliích a bytostech tohoto vesmíru, leccos je nutné domýšlet, ale to je problém každého nového sci-fi nebo fantasy světa. Po pár stránkách už je celkem jasno a tak je možné soustředit se na děj. Ten docela odsýpá, všechno do sebe postupně zapadá, až k víceméně tušenému finále. Zábavným ozvláštněním je složitost komunikace a vyjasňování pojmů s Calebanem, už jen kvůli tomu stála kniha za přečtení.

1 10.12.2016

Po krvavé bitvě o Toulouse, vylíčené v první části románu, nastává mír a hrdiny série čeká těžké rozhodování, co budou dělat. Jako vojáci nic jiného než bojovat neumí, ale každý má své sny. Sharpe má rozhodování jednodušší, musí si ještě vyřídit účty s francouzským majorem Ducosem, který na něj navíc nachystal rafinovaný podraz, aby zakryl svou zradu Napoleona. Takže Sharpe ani v míru ještě nemůže odložit pušku a palaš, a vydává se s Harperem a Fredericksonem do Normandie a pak až do Itálie, aby naplnil svou pomstu. Ani tady nechybí osudové ženy, které mu komplikují život, ale nejde o žádnou červenou knihovnu, vše logicky vyplývá z románových charakterů postav.
Přidaná povídka Sharpovy vánoce sice podle chronologie děje patří mezi díly Sharpův regiment a Sharpovo obležení, ale to není nijak na závadu. Osudy a charakter postav nemění, jde spíš o skutečně vánoční, pohodové čtení, kterému nechybí akce, ale ani laskavý humor.

5 04.12.2016

Další kamínek do mozaiky různých druhů bitev v napoleonských válkách. Na Sharpově fiktivním boji o pevnůstku Teste de Buch jsou popsány pobřežní výpady, ke kterým skutečně docházelo. A Sharpe je opět neporazitelný, i když – snad poprvé v celé sérii – je nucen kapitulovat, přestože ta kapitulace je vlastně vítězstvím. Tentokrát téměř chybí krásné ženy, o to víc je padouchů, hrdinů i zbabělců a vynalézavých způsobů boje, včetně použití nehašeného vápna. Boje jsou opět krvavé, naturalisticky popsané, aniž by znechutily, taková byla realita doby. Jen škoda, že jednoho ze sympatických hrdinů se autor zbavil, i když to nebylo nutné, podle jeho vlastních slov „ho to prostě napadlo“. Zajímavý a pro mě nový je i podíl amerických korzárů na napoleonských válkách. A samozřejmě nechybí orientační mapka a autorova vysvětlující historická poznámka. Bez nich si už nelze Cornwella v této sérii ani představit.

6 27.11.2016

Kupodivu, o co méně je v tomto pokračování Sharpových dobrodružství bitev, o to více je zde akce. Na pozadí boje se zkorumpovanou armádní byrokracií je nádherně a věrohodně popsán systém a podmínky rekrutace vojáků do britské armády v době napoleonských válek. I v tomto boji jde Sharpovi o život a kariéru, přestože tentokrát musí používat spíš hlavu než pušku a palaš. Samozřejmě nechybí krásné ženy, neschopní a intrikánští důstojníci i věrní přátelé, to vše vyprávěno nenapodobitelným Cornwellovským stylem. A samozřejmě nezbytná závěrečná vysvětlující historická poznámka. A tak Sharpe se seržantem Harperem potáhnou dál, protože Napoleon ještě není poražen…

3 21.11.2016

Román, který jsem dříve nečetl, ale vlastně četl. Jednotlivé části vycházely jako samostatné povídky v nejrůznějších výborech a souborech nebo jako součásti jiných Mayových románů. Takže teprve teď, na stará kolena, jsem si to zopáknul jako ucelený příběh. Mile naivní, vyloženě odpočinkové čtení, často až komické dialogy, humorné popisy a charakteristiky postav. Hrdinové jsou hrdinští, padouši padouští, jak to má být a jak to u Maye vždycky také je.

2 15.11.2016

Souborné vydání románové trilogie Alchymisté (Záhada kamene mudrců, Ve stínu pětilisté růže, Poslední slovo má ďábel), vydávané v letech 2007-2008. Protože jsem všechny tři díly četl, tak jsem knihu jen letmo prolistoval a zjistil, že je to (údajně upravené), ve skutečnosti neopravené vydání, plné překlepů a pravopisných chyb. Ovšem změnou názvu se asi dost lidí (včetně mě) nachytá. Komentáře jsem napsal k jednotlivým dílům.

13.11.2016

V tomto pokračování Sharpových dobrodružství použil Cornwell několik motivů z té zdánlivě nejpokleslejší literatury – krásná a bezskrupulózní žena, zmanipulovaná poprava a zázračné znovuzrození popraveného, inkvizice a politické intriky, sadistický zabiják. Přesto je to vynikající román, vrcholící strhujícím popisem bitvy u Vitorie a následného rabování, a také Sharpovým osobním soubojem s hlavním padouchem. Samozřejmě nechybí orientační mapka bitvy a závěrečná poznámka, upřesňující míru autorské licence na historických faktech. Výsledkem je napínavé čtení od mistra žánru, a také těšení na další díly.

5 13.11.2016