terezarath komentáře u knih
Tohle bylo něco hroznýho. Dějová linka Josefa byla ještě docela ucházející, ale co celá ta blbost s Bohem a Alexejem? Neskutečná volovina. Celá druhá kniha, celé vyprávění o jednom večeru na nádraží, to bylo něco tak neskutečně nudného. Ke konci už jsem přeskakovala, hledala jsem konec. Velké zklamání.
Čekala jsem příběh ve stylu Cartera. Anotace tomu dost napovídala. Mělo to k němu však hodně daleko. Trochu mi vadil vývoj příběhu, kde jsem očekávala řešení vraždy a hledání pachatele, ale dostalo se mi jen příběhů Havrana a smutných vyprávění Máši. Ze začátku dobrý, pak půlka knihy dlouhé tápání, co je vlastně pointa knihy, pak zase chvíli dobrý a pak za mě příliš uspěchaný a idilistický konec.
Co se stylu psaní týče, nemám co vytknout. Autor píše velmi čtivě, příběh se čte tedy poměrně dobře.
Měla jsem jiná očekávání, to nejspíš autorovi vyčítat nemohu. Takže za mě celkem solidní příběh, ale pro fanoušky Cartera slabý odvar.
"Naši zemi zmrzačili. Ponižují nás a nenávidí. Nedá se nic dělat, a přeci člověk jedno udělat může: na truc, bez výsledku, bez naděje, ze zoufalství. Feťáci tu všichni drží spolu, jedním hlasem se zapřísahají, že až se dostanou ven, budou si na truc dál píchat. Slyšela jsem, že prý sníte, že nás postřílíte, nedovedete si však představit, jak jsou mrzáci silní."
Rusko. Země, ve které Vás za vyjádření názoru čeká peklo na zemi. Žádná práva, žádné lidské chování. Člověk si řekne, že tohle není možné. Tohle nemůžou být události 21. století. Marija se odvážila vyjádřit svůj názor, vystoupila z davu a za to jí čekaly dva roky odnětí svobody. Byla přirovnávána k revolucionářům, disidentům a byla na to pyšná.
Tohle není kniha, která Vám nabídne strhující příběh, pouze děsivou skutečnost.
Na tuto knihu jsem se hrozně dlouho těšila, zároveň jsem však dlouho neměla odvahu po ní sáhnout. Stylem psaní, i příběhově není co vytknout. Pro žádnou ženu tohle nebude příjemné čtení.
Můj jediný problém je nerealistický konec. Celé mi to najednou přišlo uchvátané a srazilo to můj celkový dojem z knihy.
Pro jednou zase něco nového a zajímavého. U tohoto autora je vždy spoleh, že přijde s "neotřepaným" tématem. Za mě velmi zajímavé doplnění znalostí.
Hezká divadelní hra a rychle čtení na jedno líné odpoledne. Mile překvapilo!
Nějak si u téhle knihy nejsem jistá, co si myslet. Čekala jsem od ní lacinou young adult knížku, což jsem ve své podstatě i dostala, ale přeci jen na tom příběhu bylo něco zajímavého a originálního, co mě přinutilo číst dál. Nebudu lhát, kniha byla zdlouhavá a neustále zmatečné střídání pohledů tomu moc nepomohlo. Začetla jsem se až někde za půlkou knihy. Druhá polovina knížky byla výrazně lepší a potěšil mě realistický konec bez přeslazeného happyendu.
Kniha byla zajímavý literární počin, o tom není pochyb, ale nemůžu si pomoc u postavy Marie, která by s jejím povoláním a vzděláním měla být velice inteligentní žena, ale většinu knihy se chová tak naivně a působí tak hloupacatě? Jinak mě ale kniha velmi mile překvapila a bylo to zajímavé počtení.
Další báječná kniha. Tereza mi sice nebyla tak sympatická, jak bych si přála, za to příběh z pohledu Marie jsem si naprosto zamilovala. Z počátku knihy se mi tam zmatečně pletly problémy rodičů, které si myslím do příběhu zas tolik nezapadaly, ale budiž. Po autorčině první knize přichází s další a troufám si říct, že zas o něco lepší knihou.
Tahle knížka sice není žádný literární zázrak, ale dobrý průměr je to určitě. Zapojení psychologických pokusů do dnes velmi oblíbených únikovek mi přišlo fajn, samotné místnosti byli kreativní, promyšlené a za mě to byla fajn oddechovka s trochou toho napětí.
Taková jednohubka.. Informace nenadchnou, ale ani neurazí, občas se objevují zajímavosti z autorova života, obzvláště se mi zamlouvali pasáže o autorových inspiracích.
Ilustrace a celkově vizuální zpracování naprosto perfektní!
Skvěle napsaná kniha. Příběh je originální a čtivý, chytne se Vás a až do konce nepustí. Najde se zde i pár příběhových zvratů, některé překvapivější než jiné. Postavy jsou sympaticky napsané, za to dávám velké plus.
Jediná dvě minus - příběh bych zařadila spíše do young adult literatury a to já u fantasy knih úplně nemusím a pak fakt, že Ranhojičku si užijí spíše čtenářky než čtenáři.
Ale kolem a kolem je kniha skvělá a já se velmi těším na pokračování.
Moje pocity z knihy by se daly shrnout jednou větou. Na tak krátkou knihu až moc napěchované psaní. Vztah hrdiny s Teresou byl zvláštní, ale čtivý, nakouknutí do hlavních myšlenek školství mi taky nevadilo. Asi jsem jediná, ale vadil mi vztah hlavního hrdiny a jeho ženy. Tohle není láska a už vůbec ne šťastné manželství.
Iritující pro mne bylo i neustálé vyhrožování prozrazením jejich největších tajemství.
Všechny postavy knihy byly neuvěřitelně toxické a nebylo to v literárně chválitelném světle.
Tohle byl hodně smutný pokus o drama. Téma možná zajímavé, ale po pár stránkách se začne opakovat jako zaseknutý kolovrátek a to se rychle omrzí. Neříkám to často, ale byla jsem hodně ráda, že je ta knížečka tak krátká a že tohle utrpění bylo rychle za mnou.
Jo a Salome byla možná překrásná, ale taky očivnidně úplně blbá.
Moc jsem se těšila na příběh z pohledu Dolores. Mám Lolitu od Nabokova velice ráda, takže jsem byla velmi zvědavá na "druhou stranu mince". Bohužel jsem nejspíš měla příliš vysoká očekávání. Přišlo mi, že autor toho spoustu vypustil. Očekávala jsem samozřejmě jiný styl psaní a vyjadřování, ale tohle za mě nic moc. Nezdálo se mi, že příběh doplňuje Lolitu. Bylo to spíš jako číst knihu s velmi podobným námětem. Což je za mě velká škoda. Příběh byl surovější než předloha. Nemůžu si pomoc, ale něco tomu chybělo. Něco, co by kromě "vykrádání" předlohy Lolitu a Deník L. spojovalo.
Jako samostatná kniha to bylo ucházející, nic převratného, ale číst se to dalo. Pokud ale příběh propagujete jako deníky známé hlavní hrdinky a děláte si jméno na díle někoho jiného, měla by se ta kniha předloze vyrovnat, ne- li ji předstihovat.
Docela povedená kniha, ačkoliv věřím, že to není pro každého. Nebylo nic lehkého se příběhem prokousávat. Většinu času se příběh četl docela dobře, ale byly tam pasáže, ke kterým jsem se musela doslova nutit, abych je přečetla.
Tématem to není žádná originální perla... Pomalý konec světa jako následek globální pandemie. Nic nového. Většina knihy je spíš popis událostí ve stylu "co vidím, to popíšu". 316 stránek popisu se zdá být trošku moc.
Co knize pomáhat jsou velmi charakteristické hlavní postavy. Za mě autor vytvořil velmi zdařilé charaktery, díky nim budete chtít knihu dočíst.
Kolem a kolem, není to špatná kniha, ale občas u ní budete muset zatnout zuby a prokousat se k opět "zajímavým" odstavcům.
Kniha je založena naopravdu skvělém nápadu. Tématicky tomu nemám co vytknout. Na youngadult to nebylo vůbec špatné. Jediná věc, která mě trošku rozčilovala byla dvojatost hlavní postavy. Chvíli ve snech šikanuje své spolužáky, no hned na to je poblázněná, zamilovaná puberťačka. Ale celkově vzato, byla to dobře napsaná oddechovka.
Je to kniha cílená na děti, nečekala jsem od toho žádné zázraky. Bylo to takové nenadchne, neurazí. Věřím, že jako dítě bych byla z knihy nadšená. Pobavil mě také fakt, že spousta příběhů se objevila v seriálu Věřte nevěřte. Rychlé čtení na max. dvě hodinky..
Když jsem četla Ohlas písní ruských, rozumněla jsem tomu oprvdu bídně. Jaký šok byl, když jsem v těch českých našla básničky jak vystřižené pro první stupeň základky. Nevím proč, ale většina básní byla celkem "primitivní" a až dětinsky psaná. Co si budeme, z celé knihy se mi líbili možná tak 3 básně. Srovnávat ruské a české ohlasy asi není možné. Za mě nic co by nadchlo, ale zároveň to ani neuurazí. Tuctová tří hvězdičková sbírka básní.
Máchu jsem kvůli Máji vždycky nesnášela, jeho styl psaní prostě nebyl pro mě. Pouť krkonošská, musím uznat, je už o něco příjemnější počtení. Kdo ví? Ještě jednu či dvě knihy a možná začnu mít Máchu i ráda.