Terkaodkafe komentáře u knih
Má dcera si ráda vymýšlí a přehrává různé příběhy, takže si seznamování se s knihou užila. A věřím, že nám kniha bude dělat společnost i v dalších letech. Nejen, že Ať to dobře dopadne! rozvíjí dětské kreativní myšlení, ale společně si můžeme popovídat o situacích, na které ve své životě může narazit. Scénáře jsou vybrány opravdu trefně a rozmanitě. Kniha také malým vypravěčům ukazuje, že problémy nemusí mít jen jedno řešení a že se na ně dá nahlížet z různých úhlů pohledu.
Celé v recenzích.
Každá povídka je úplně jiná, ovšem své čtenáře si jistě najdou všechny, protože se jedná o kvalitní díla. U některých bude čtenáři běhat mráz po zádech, jiné ho pobaví. Nejvíce mě ovšem zaujala povídka Ondřeje Neffa Ohrada. Z té její kafkovatost přímo čiší. Je neotřelá, hravá, se zajímavým námětem.
Celé v recenzích.
Příběh není předvídatelný. Celou dobu máte podezření, co se stalo a kdo je vrah, ale konečné rozuzlení vás čeká opravdu až na konci. Autorka přivedla k životu zajímavou dvojici vyšetřovatelů, kterým jejich problémy a chování věříte. Jejich vzájemná chemie funguje a dá se poznat, že je čeká společná budoucnost v řešení dalších případů. Navíc ještě nemáme zodpovězeny všechny otázky z minulosti.
Do děje knihy jsem se nedokázala ponořit, chybí mu totiž jakékoliv napětí. Jak to dopadne je vám jasné na straně 14. A to příběh začíná až na deváté. Není tam žádný konflikt. Ten je pouze naznačen mezi dvěmi vedlejšími postavami majitelů konkurenčních pivovarů, když je mezi řečí zmíněna krádež dědictví, což se ve výsledku nakonec jen přejde a celý spor zažehná jedna dobře uvařená večeře. Úplně do ztracena také vyšumí Annin problém s příliš kontrolující rodinou. Čtenář je s ním seznámen, a to je tak všechno. Celou dobu jsem se nemohla ubránit myšlenkám na Čechovou pušku na zdi.
Celé v recenzích.
Král turnajů Juliane Stadlerové je rozsáhlým eposem, který čtenáře vezme do Francie dvanáctého století. Díky skvělé autorčině historické rešerši a jejímu lehkému stylu psaní se ocitne přímo uprostřed dění a přesně ví, jak to na šlechtickém dvoře té doby vypadalo. Dozví se řadu detailních informací ze života šlechticů i plebsu, ale pronikne i do tajů turnajového zápolení. Trochu si poupraví dojem, který má ze sledování pohádek nebo třeba z filmu Příběh rytíře. Jen je škoda, že když už dojde na samotnou akci, nejsou souboje více popsány.
Celé v recenzích.
Příběh udržuje svého čtenáře neustále v napětí. Chce událostem přijít na kloub, ale zároveň sympatické hrdiny nechce opouštět. Závěr knihy, který jsem rozhodně nečekala, jí jen nasadil pomyslnou třešničku. Hledáte-li pod stromeček knihu, která je nejen hezky vypravená, dobře přeložená a čtivá, ale zároveň o ní budete přemýšlet ještě dlouho po dočtení, Ministerstvo času je tou správnou volbou.
Celé v recenzích.
Pokud máte rádi romantické knihy, které se odehrávají o Vánocích a v nějakém zajímavém prostředí, měli byste zbystřit. Vánoce v Paříži slibují zamilovaný adventní příběh, u kterého si odpočinete od předvánočního shonu a který vás na svátky naladí. Kdybyste ovšem knihu četli kdykoliv jindy, asi byste z ní neměli takový požitek. Já bohužel musím napsat, že jsme si s knihou společně moc nesedly. Postavy v knize byly sice sympatické, ale jejich jednání jsem nechápala a rozhodně bych ve srovnatelných situacích nejednala stejně. Prostředí bylo dobré, na konci knihy se mi líbily recepty, ale nelíbil se mi překlad.
Celá recenze v recenzích.
Autorka má rozhodně smysl pro pointu. Své čtenáře seznamuje s celým životním osudem žen, ale dává důraz na důležité okamžiky a také na charakterové vlastnosti popisovaných Češek. Kniha ani v nejmenším není nudná a nehemží se to v ní suchopárnými daty. Spíš ze slavných žen dělá postavy z masa a kostí.
Celé v recenzích.
V Rodinném stříbru se mi zdá Ben Aaronovitch ve své nejlepší formě. Kniha je psaná lehkou rukou, takže děj dobře odsýpá. Je vtipná a překvapivá, čtenář si ovšem i rozšíří své znalosti Londýnského místopisu i novověké historie. A opráší i školní znalosti latiny. Autor taky zdá se dovedl téměř k dokonalosti svůj styl psaní, kdy v tom nenapínavějším momentu ukročí vedle a začne vysvětlovat nějakou marginální zajímavost z minulosti. Na jednu stranu ho jako čtenář máte chuť poslat někam, na druhou stranu vás tahle hra neskutečně baví. A k napínavosti mohu říci jen to, že jsem cestou do práce metrem přejela zastávku. To se mi běžně nestává.
Celé v recenzích.
Jde poznat, že je autor z rozhlasového prostředí. Jeho věty jsou totiž krátké, úderné, zkrátka takové, které by se snadno nahlas četli do mikrofonu. Jazyk knihy je veskrze moderní, čte se tak velmi dobře. Příběh rámují i skutečné historické události, což mu dodává na realističnosti. Jen ta hlavní zápletka mi přijde mírně přitažená za vlasy. Román byl pro mě rozhodně silnější v popisu běžného života Němců než poté v té akční části. A zbytečně mi přišla upozaděná postava Anežky, což byla škoda. Autor má ovšem v plánu ještě další dvě pokračování, tak třeba se její charakter více rozvine.
Celé v recenzích.
Jak založit farmu je kniha určená pro romantické duše od sedmi let, ale i dospělý čtenář se na jejích stránkách dozví leccos nového. Já jen doporučuji být dětem při čtení po ruce, protože kniha obsahuje slova, která budou alespoň mladším čtenářům potřeba dovysvětlit. Kniha není totiž psaná dětsky jednoduchým jazykem, naopak určitě dětem pomůže rozšířit jejich slovní zásobu.
Hledáte-li tip na dětskou knihu, s touto rozhodně neprohloupíte. Jak kvůli poučnému a milému textu, ale i díky krásným ilustracím, za které je zodpovědný sám autor textu Martin Sodomka. Rozhodně doporučuju.
Celé v recenzích.
Děj plyne rychle a nejde proti srsti. Je to příjemná odpočinková kniha, která přímo vybízí ke čtení někde pod dekou u zapáleného krbu. Nejlépe v období Vánoc. Pozitivní body si rozhodně zaslouží obálka, ze které je vám hned jasné, kde a kdy se příběh odehrává. Pokud hledáte nenáročné čtení plné romantiky, kde hlavní roli hrají druhé šance, bude to pro vás dobrá volba.
Celé v recenzích.
Aristokratku v Československu ocení zejména fanoušci celé ságy. Ač je možné ji číst jako samostatný příběh, rozhodně bych doporučovala mít alespoň povědomí o světě, ve kterém se odehrává. Kniha taky určitě potěší brněnské rodáky a vykouzlí nejeden úsměv na tváři u těch, co pamatují socialistický šlendrián. Sedmé pokračování u mě z piedestalu rozhodně první nedostižný díl nesesadí, ale jedná se o hezký doplněk celé ságy.
Celé v recenzích.
Milá kniha, vůbec nejde proti srsti. Příběh z minulosti se mi líbil více. V moderní době jsem se nedokázala sžít s hlavní hrdinkou, její chování pro mě bylo nepochopitelné. Kniha se četla dobře a přibližuje spletité dějiny regionu.
Kniha dává hlas obětem hrůzných činů. Popisuje jejich dřívější životy a uvažuje nad tím, co by z nich mohlo být. Upozorňuje, že obětí zločinů nejsou jenom sami zavraždění, ale i jejich rodiny, okolí. A také leckdy i rodinní příslušníci vrahů. Také poukazuje na tu velmi tenkou hranici mezi životem a smrtí. Často o ní totiž rozhoduje náhoda. A o to je děsivější. Nikdo opravdu neví ani dne ani hodiny. Doporučuji ke čtení všem.
Více v recenzích.
Dobrá a vtipná kniha, kterou ale shodila práce nakladatelství. Pokud čtete v angličtině, jděte do ní. Od českého vydání ruce pryč. Více jsem to rozepsala v recenzích.
Příběh je sice klasicky předvídatelný, ale kulisy jsou mírně odlišné. Už jen to, že si hlavní hrdinka otevírá netradiční obchod s porcelánem, velmi kvituji. Člověk se zas dozví něco zajímavého z jiného ranku. Jen mě tedy udivuje, že na maloměstě ve Skotsku se prodá tolik čajových konvic, aby to uživilo dva zaměstnance a zvládlo zaplatit daně. Jenže to je na příbězích ze Skotka kouzelné – nikdy tam nic není problém.
V knize nechybí ani romantická linka, ovšem není kýčovitá a je tu pouze jako doplněk. To hlavní je totiž zakládání nového obchodu a hlavně pátrání po tajemství, komu patřil starobylý čajový set, který kdosi neznámý Sophii věnoval. Kniha mixuje vše to, co máme na romatických knihách rádi – sympatický ústřední pár, zapamatovatelné bodré postavy vedlejší, nějakého toho záporáka a spoustu pohody. Je to pohádka, ale velmi dobře napsaná, takže je radost, ji číst.
Celé v recenzích.
Pokud milujete Správnou pětku či Foglarovky, ale chcete si přečíst (nebo spíš svým dětem) něco dobrodružného ze současnosti, bude pro vás kniha Jednooký: Malá knížka o velkém Žižkovi správnou volbou. Je to skvělý mix dobrodružství, tajemna, humoru a historie. Zároveň své čtenáře seznámí s životními osudy Jana Žižky.
Celé v recenzích.
Adam je skvěle sepsaný příběh plný postav, které vám k srdci rozhodně nepřirostou, ale zároveň nad nimi budete přemýšlet ještě dlouho po dočtení. Škoda jen toho konce, který mi přišel až příliš sluníčkový. Protože se obávám, že v životě ne vždy všechno nakonec dopadne u všech na jedničku s hvězdičkou.
Celé v recenzích.
Dubánek a tajný vzkaz je milá kniha plná imaginace. Děti přesvědčí, že dobrodružství nezažijí jen v dalekých krajích, ale číhá hned za rohem, stačí nazout boty a vyrazit. A třeba dubánkům postavit domeček, aby je nezábly nohy. Doporučuju všem dětem a jejich rodičům, obzvláště těm, o podnikají výlety do přírody.