Terva komentáře u knih

Byli součástí
tvého života,
tak ať teď
jsou součástí
tvé smrti.

Strašně jsem se na tento příběh těšil. Alan Campbell mě svým prvním dílem nazvaným „Zjizvená noc“ úplně uhranul. Jeho první knihu, kterou kdy napsal, jsem již četl dvakrát a ještě se k ní určitě vrátím. Bohužel u „Železného anděla“ nemohu tvrdit to samé. Obrovské zklamání, styl psaní se výrazně změnil, příběh je zdlouhavý, mnohdy i nudný a vlastně tu ani neexistuje žádná postava, kterou by si měl čtenář oblíbit. (jedna jo, ale o té až později)

Citát: Na Zemi dochází k větším krutostem než v Pekle.

Nejhorší, nejnudnější a nejtrapnější je část 2 nazvaná Bludiště. Od strany 230 až po stranu cca 360 je to šílená nuda. Ztratila se akce i humor, kterého sice bylo v první knize pomálu, ale tady už nebyl žádný. Nebo spíš skoro žádný. Celkové napětí je pryč a vše se utopilo v pomalém ději, který se mi i zdál celkem zbytečný.

Malá ochutnávka:
Schovala si vrhací střepy do kapes, zvedla se a šla se podívat z okna. Havraní věž bývala nejvyšší věží chrámu a teď se v ní tedy nacházelo nejhlubší sklepení. Po hladkých černých vnějších stěnách by se tam slézt nedalo, ale nad ní jako rampouchy visel shluk věžiček – lesklých prstů z kamene a zdiva. Za nimi se na míle daleko táhla černá síť řetězů zahalených rudými výpary a vykreslených na pozadí zlostného nebe......

Jediná a opravdu velmi povedená postava, co se týče charakteru a práce je Kotva. Tohle je, lidi, borec. Tak nádherně popsanou pracovní činnost, co tento obr má, jsem dlouho neviděl. Ano, píšu „dlouho neviděl“, to proto, že podobnou postavu jsem již viděl a to zrovna v době okolo roku 2008, kdy Campbell tuto knihu dopisoval. Chcete jí vidět? Najděte si na videoklip skupiny Nightwish s názvem „The Islander“. Tohle tak nějak Kotva dělá a věřte, že i když je to celkem smutný člověk, dokážete se u jeho akcí i zasmát. Otázkou je, zda spisovatel vzal inspiraci skupině Nightwish nebo skupina četla jeho knihu........

Citát: Já vychčiju a potom vyrazíme zabít toho anděla.

Při čtení tohoto příběhu jsem narazil asi na deset dobrých nebo přijatelných rčení a tak jsem tyto citáty vložil panu Alanu Campbellovi na jeho profil. Bohužel to byla zatím poslední kniha v edici „Moderní díla fantasy“, protože od roku 2016 už nakladatelství Laser nic v tomto duchu nevydalo. Nevím, zda byla příčinou tato nepovedená kniha, ale osobně bych rád uvítal třetí Campbellovu knihu na toto téma, protože věřím, že se zlepší. Tak snad někdy.....

86 28.06.2019

Nerad bejvám u večeře sám.
U gáblíku mám rád společnost.
A na voplátku umím bejt i pohostinnej.
Vepřový nožičky?
Mám jich tu dost pro nás pro voba......

Příběh je to stále dobrý, ale vadí mi, že vlastně každou část nakreslí někdo jiný. Nepříjemně se tak střídají vzory, barvy a odstíny. Někdy mi to strašně vadí. Například, nádherně je nakreslený příběh #5, zde označený jako Jedna. Nakreslila ho Carla Speedová McNeilová. A je to vskutku temná až hororová gotická kresba. Pak přetočíte na další příběh, který nakreslila jiná kreslířka a hned vás do očí praští více barev a veselejší prostředí. No a hned je po strachu. Naštěstí se vám do cesty připlete nebezpečný had a ta prvotní navozená atmosféra se alespoň na chvilku vrátí.

Malá ochutnávka:
Historka „Vlak běsů“
Přiložíte-li ucho k chladné oceli kolejnic, uslyšíte blížící se vlak na míle daleko.
Ale v Pochmurném kraji není radno pokoušet osud.
Protože tady mají jeden vlak, který jezdí úplně tiše......
...a pokud přes vás přejede vezme s sebou na projížďku vaši duši....
...a na kolejích zůstane ležet jen bezduché tělo....
...alespoň do té chvíle, kdy se přiřítí normální vlak.

Nejhnusněji nakreslený je příběh #8. Zde příběh Čtyři a také zároveň poslední v této knize. Tahle kresba mě donutila dát jen dvě hvězdy za dosti rozháraný celkový příběh a trochu jsem se i zamyslel nad tím, zda vůbec v sérii pokračovat. Protože kresba dělá hodně i když děj trochu pokulhává, alespoň je se na co dívat. Tady děj sice trochu pokulhává, což zas tak nevadí, ale když už se mi nelíbí ani kresba, …..no, prostě, něco je špatně. Mé rozhodnutí nevyvrátilo ani quarteto historek „Přátelé“, „Řezník“ (ten byl velmi nechutný), „Vlak běsů“ a „Halekačka“ a ani skicář a pár rad ke kreslení. Tyto bonusy zabraly jednu čtvrtinu již tak tenké knihy a taky mají velký vliv na celkovém nízkém počtu hvězd.

Citát: Nepřišlo ti nikdy divný, že toho znáš tolik, ale svoje vlastní jméno ne?

Kniha obsahuje sešity 5-8 jižanské gotické pohádky Harrow County. Vybral jsem z ní jen jeden citát a vložil je mistru Bunnovi na jeho profil. Při čtení této balady jsem poslouchal Nightwish a jejich poslední studiové album se zpěvačkou Tarjou Turunen, Once z roku 2004

86 21.06.2019

Jedu, jedu.
Neflákám se!
Jídlo už tu tři vteřiny stydne!
Přece ho nebudu zas vohřívat!

Dostala mě ta lidožravá včela: Dej sem to cígo!

Jinak situace s Ferdou Kůstkem a jeho parťáky, kteří při útěku z Kůstkova zůstali přes zimu v krásném údolí, pokračuje. Než budou moci odejít, musí oba jeho kámoši, Podfa a Švanda nejdříve zaplatit za ubytování a stravu, tím, že umyjí nádobí. Ale toho je čím dál víc. A navíc, Kůstek si vzal do hlavy, že pro svou milovanou Trnku sežene nějaký ten med. A ke všemu tomu zmatku už se blíží i velký kraví závod. No a další průsery jsou na světě.

Malá ochutnávka:
Tajemná kráva.....čtyři ku jedné
Babča Ben.......šedesát ku jedné.
Veškerý další krávy nastrkáme někam mezi ně. Co myslíš?
Myslím, že sis to právě vycucal z palce.
Jasně, že jsem si to vycucal z palce..........

Opět jednoduše geniální kresba. Například brouk Ted je síla a detailně propracovaná kresba. Dále je tu spousty tajemství, podvodů, ale i srandy a lásky. Tady nezbývá nic jiného než doporučit jako povinnou četbu.

Při čtení této knihy jsem poslouchal Iron Maiden a jejich CD z roku 1980 Killers.

Citát: Když já občas vidím ledacos, ale rozlišit fantazii a skutečnost není má silná stránka.

86 03.11.2018

Dračice je vlastně kniha o dvou povídkách. Tvůrci jim dali jednoduché názvy. Příběh první a Příběh druhý. Obsazení je vesměs stejné, jen děj každého příběhu se vydává jiným směrem.

První příběh je více založen na povahách hlavních hrdinů. A můžu klidně napsat, že pan Hlávka si se svými postavami hraje. Předhodí je čtenáři, vyžvaní na ně snad ty nejhorší věci a pak si vyberte tu nejlepší. A já si vybral. Některé postavy mě byly nesympatické už od počátku a jedna se jevila jako celkem slušná. Jenže, čím víc čtete, zjišťujete, že nic není tak jak to vypadá. Během příběhu musíte pak totálně přehodnotit své priority a než se nadějete, zjistíte, že vlastně fandíte té postavě, kterou jste chtěli už na začátku zastřelit a že ta malá milá blond princezna je svině na entou. Ano, to je mistr Hlávka.

Malá ochutnávka:
Knihovna?!?! ucedil Kelem opovržlivě.
Který pitomec tráví večery čtením?!?!

Příběh druhý je posazen o pět let dále. Ti, co měli chcípnou jsou již dávno po smrti a ti co žijí, na ty smrt teprve čeká. A nemusím snad ani psát, že smrt postihne postavu, která není zas tak špatná i když v Přiběhu prvním byla skoro tou nejhorší postavou. A ti nejhorší jí musejí uctít a pomoc jí smrt překlenout. Opět bravurně napsané povahy hlavních postav. Jejich činy mluví za ně, ale na počátku příběhu by jste to do nich neřekli. A pozor, protože je to fantasy, nesmí chybět cesta, že ano pane Tolkiene? Jenže, pan Hlávka si cestování trochu zkrátil a tak nemusíme třináct hodin jen číst o chození tam a zase zpátky.

Malá ochutnávka:
Potřebuji se sebrat, trochu si vyčistit hlavu. Jdu skočit z věže......

Jako celek jsou oba Příběhy čtivé, se spoustou černého humoru a ironie. Postavy jsou barvité se sklony vás nejdříve nasrat a pak vám zase chvilku podlézají až si je nakonec oblíbíte. A ty dobré postavy zase dělají úplný opak. Já se bavil, já si užíval a jen mě to potvrdilo mé tvrzení, že pan Hlávka je prostě mistr a mě může jen mrzet, že toho zatím nenapsal víc.

Citát: Jeden pohřeb nikdy nestačí.

K oboum Příběhům jsem napsal obsahy, přidal komentář, ochutnávku a samostatně jsem je ohodnotil. Vše najdete v kolonce povídky u této knihy.

86 05.01.2018

Věřím, že Bůh chtěl zničit svět
ale něco se zvrtlo,
a tak je třeba
dokončit rozdělanou práci za Něj....

Pan KyšaKotleta dokončil trilogii o hrdinovi z Istambulu.
Bohužel, třetí kniha je nejhorší. Prvních 120 stran (půlka příběhu) je jen chůze. Něco jako cesta tam a zpět a zase tam a hurá nazpátek a pak možná ještě dál. Pochodování, strádání, pochodování, schovávání, pochodování – no, bolel mě celej člověk. Teprve asi v půlce knihy se začalo něco dít. Nejdříve se hrdinovi postavil a pak zase a pak ještě asi pětkrát. A pak to bouchlo.

Malá ochutnávka:
Když jsem si trhal dostatek velkých mokrých lopuchů na utření zadku, zastesklo se mi po toaletním papíru. Až když se svět odebere do největších sraček v historii, člověk pochopí, že největším vynálezem v dějinách lidstva stejně nebyl knihtisk ani internet, ale trojvrstvý toaletní papír s heřmánkovou vůní.

U pana pseudo Kotlety jsem si již zvykl na střídání kvalit obsahů jeho knih. Po vrcholném Spadu, přišel možná trochu lepší Poločas, ale když jde do tuhého, pan spisovatel vždycky něco posere a to Rázně. Tady je to velmi nudná půlka příběhu a pak samotný, pro mě zcela nepochopitelný, konec.

A kdo mi ještě umře, to je debil a nachčiju mu na hrob!

Příběhu chybí humor, takové to odlehčení od atomového světa. Všechno je bráno až moc vážně, chybí i pořádná akce a vlastně i sex. Je tam jen taková rychlovka, i když opakovaně. A spousty sprostých výrazů a slov. Pár vtipných hlášek nezachrání svět ani tento příběh.

Jsem zklamán. Dle mého názoru, to co tu mistr napsal by se dalo shrnout do dvaceti stran a nikdo by nepoznal rozdíl. Jako střípek do celé trilogie je to však nutné zlo a každý, kdo to začal, si to stejně přečte. Vidím to tak na 50%, ale protože toto hodnocení na DK neexistuje, musím dát tři hvězdy. Dvě by asi už bylo málo a mohl bych opravdu nasrat hrdinu z Istambulu.

Citát:
Jsem zasranej zkurvenej vyjebanej hrdina z Istambulu. Je to moje práce. Vždycky je to moje práce!

Vybral jsem osm citátů a vytesal jsem je do pomníku mistra Kotlety alias Kyši.
Snad mi za to nenakope prdel.

86 21.12.2017

„Cítím tolik
ztracených životů,
celé miliony.
Ale kam se poděla
těla . . . a kosti?“

To, co vlastně bylo slibováno v anotaci v díle č.8 se odehrává až v tomto svazku. New York je dobýván Ú.P.V.O. Hned na začátku příběhu mně rozesmála logika. Oni jdou do New Yorku za určitým cílem, dokonce maj nařízeno nebrat přeživší, pouze na zpáteční cestě. A oni se hned při první příležitosti začnou hádat a dokonce hlasují, co udělat. Podle mého názoru je tohle blbost. Maj velitele, úkoly a oni takto blbnou? To je mi tedy tým. Dokonce tam zazní slova „Rozkazy jsou mi ukradený“. To jako fakt? Co to je za scénář? Prvních pět stránek a mě už to přestávalo bavit!

Citát: Porazil jsem vlastní smrt a porazím i tebe!

No, řeknu vám, zasmál jsem se ještě několika nelogickejm a absolutně pitomejm scénám. Například v tunelu – „nestřílejte, kulky se tu odráží od stěn“. A najednou: „Enosi! Sejmi je.“ A Enos začne střílet ještě víc – fakt síla. Já už u této série úplně brečím a vždycky se bojím koupit další knihu, abych pak nelitoval vyhozených peněz. Jako někdy jsem fandil příšerám, aby už je konečně sežrali, a aby byl konec. Ale když se nad tím zamyslíte, těch nebezpečných příšer tam zas není tolik. Jsem zklamán například i z Josifa. To jeho extempore ve třetí kapitole – to byla taky pitomost. Z konce jsem byl taky zmatenej. Zklamání za 40%

Citát: I když někoho z nás zabiješ – jako celek jsme nesmrtelní!

85 28.07.2024

„Jseš ještě mladá a časem
bys všechno pochopila sama.
Jenže mám strach,
že nikomu z nás už
moc času nezbejvá.“

V tomto svazku sledujeme tři linie příběhů. Nepřístupný New York ve kterém se asi děje něco zlého, další linii zabírá Liz Schermanová, která má problémy s žitím a v poslední linie je Fenix, díky které z příběhu odešel Abe. Tedy, on odešel, protože si to přáli tvůrci. A tak nám tu zbyl jen jakýsi plevel z Ú.P.V.O. a tvůrci se nám snaží vtěsnat do mozků, že je to dobrý tým a že nemusíme brečet, že tu není Helboy ani Abe – základní postavy celého děje. A ani Johann Kraus to nezachrání.

Citát: Hajzl jeden! Šest zásahů přímo do hlavy a ani to s ním nehnulo!

No, mě tento příběh, tedy trojpříběh, moc nedal. Nikde se nic nevyřešilo, dějově se to také o moc neposunulo a tak jediné, co mě v tom zaujalo, byl návrat Liz. Alespoň na této linie se konečně něco dělo. I když . . . Fenix zase sice provedla něco okázalého, ale nijak se to nevymyká předcházejícím příběhům, Prostě přijdu, provedu, udělám a zase odejdu. Furt to samé, příběh se nikam neposune. V první linii, ta o tom New Yorku, pokud jste nezapomněli, tam se toho také moc nestane.

Citát: Nikdo ho nemá rád, ale každý ho chce mít v týmu.

Vlastně kecám, nestane se vůbec nic, protože třetí linie, respektive ta základní linie ještě do New Yorku ani nevyrazila. Hlavně že Liz a Fenix už to mají vyřešené. Snad se to příště někam posune. Ale moc tomu nevěřím. Je tu moc dalších vedlejších postav a každá určitě bude mít problémy. Kdoví, kolik svazků bude muset být ještě napsáno a nakresleno, aby se to někam vůbec hnulo. Já jsem tedy už nějak dlouhodobě zklamaný z obyčejného příběhového průměru. Ani Skicář na konci knihy mi moc nepomohl. Akorát mi připomenul Abeho – kde hochu jsi . . .

Citát: Život je děsivý. Tenhle svět je enormně děsivý a budoucnost ta bude teprve děsivá!

85 03.07.2024

Vzlety a pády.
Dobrodružství a spravedlnost.
Vášeň a láska.
Vývoj a růst.
Zrada.

DC není moje parketa, ale tohle jsem musel mít a to díky scénáristovi. Tím je Kevin Smith, člověk, díky jehož filmům jsem se dostal k čtení komiksů. To on mě ukázal cestu. Ale tak nějak jsem úplně minul fakt, že už se také k nám dostala jeho tvorba. Moc toho zatím není, ale to co je, a co jsem četl, je perfektní. Doufal jsem, že i do Green Arrowa vnese ten svůj všudypřítomný sakrasmus, černý humor a zvrácený sex. A přesně to jsem dostal. Na konci příběhů je dodána jedna povídka „Postřelili senátora!“, která je tak trochu mimo tyto příběhy.

Citát: Jak se sakra dá šňupat koks pod vodou?

Nechápu jak je možné, že si může tolik lidí dovolit být kostýmovanými strážci zákona. Všechny ty převleky, vybavení a hračky vyjdou strašně draho. Green Arrow není výjimkou a ke všemu vypadal trochu jako Kevin Costner v tom filmu o Robinu Hoodovi. Popkulturní odkazy dokázal Kevin Smith bravůrně do příběhu zakomponovat. Kresba Phila Hestera je ostrá, s výraznými okraji a když zrovna nepoužívá plochu šesti oken na list, dokáže nakreslit i nádhernou jedno stránku se spoustou detailů.

Malá ochutnávka:
Ze všech cvičení, která se mnou tatík podnikl, jsem se nenaučil trpělivosti díky tréninku, ale odkoukal je od něj. Když zrovna nezuřil nad sociální nespravedlností a korporátními papaláši...(Což mi vždycky přišlo divné, jelikož byl privilegované děcko a kapitán průmyslu), dokázal být můj táta stejně klidný, jako voda.

Za ty dva vlezlí z Ligy Spravedlnosti Batmana a toho mimozemmšťana s červeným pláštěm, jsem chtěl dát o hvězdu méně. Nakonec jsem si uvědomil, že mi za to nestojí a i když se Kevin Smith moc snaží, stejně ty dva nebudu mít nikdy v oblibě. Vybral jsem několik citátů a vložil je Kevinu Smithovi do jeho profilu. Při čtení tohoto jen 144 stran útlého komiksu jsem
poslouchal kytaristu a zpěváka, co se zove Ross the Boss, odpadlíka ze skupina Manowar a jeho sólové album Born of File z roku 2020.

Citát: Neexistuje nějaký zákon, že se nesmí provádět pitvy na lidech, co ještě žijí?

PS – Svazek také obsahuje jednu povídku navíc. Nemá ze sérií Prázdný toulec nic společného. Je vlastně úplně z jiného období. Je totiž z roku 1969. Povídka se jmenuje „Postřelili senátora!“ Napsal jsem k ní obsah, komentář a přidal nějaký ten citát. Více o povídce v sekci POVÍDKY u této knihy a nebo zde:

https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261

85 14.04.2020

Z vybavení už mi zbývá jen dvanáct kunainů,
devět šurikenů,
dvanáct metrů drátu,
jeden zábleskový granát
a jedna výbušná visačka.

Tento svazek obsahuje sešity #200 - #208
Do hry se vrací Susake, ale akci to moc nepřidá. A navíc se mi zdá, že tu byl zase Kišimoto pod tlakem a tak jsou některé kresby dost odfláknuté. Asi použil Zrychlenou Techniku kreslení a nepoužil Stíny. Co však je k dobru, je velká škála technik použitých v těchto devíti sešitech. Čtenář a fanda Naruty si tu určitě bude užívat. Mě osobně se nejvíc líbila Technika Vlčí tesáky.

Citát: Děláš si kozy?!

Brána Démonů mě dostala. Tohle se povedlo. Dokonce je tu cítit, že si mistr na tom dal záležet a vše krásně nakreslil. Můžete obdivovat v sešitě #204 nazvaném Ukonovy schopnosti. Tak že Tesáky a Brána Démonů, to jsem musel zatleskat a dát plný počet stínů. Tohle je totiž nejhororovější svazek, co se dobrodružství Naruty týče. A když je v posledním sešitě použita Kouzelná flétna, byl jsem úplně naměko.

Malá ochutnávka:
Hmm, první je typickej pitomec, co bojuje na blízko, navíc dobrý jen ve Stínových klonech.
Ten druhej je spíš na střední vzdálenost. Využívá stíny a taky mu to fakt myslí. Proto skupinu vede.....

Mezi sešity je opět soutěž o Nejlepší originální postavu Kišimotovy tvorby. Výtvory jsem si pečlivě prohlédl a vybral jsem Čiaki Higuči – Jamagata. Najdete jí mezi sešity #201 a #202. Je to sexy postavička, skoro podle mého gusta :-)

Citát: Jakpak asi zabiju tebe?

85 16.09.2019

1984....Hyde Park, tedy jeden z nich....
Záleží na místě.....
Na variantě.....
Na alternativě.....
Na paralele.

PARA 00-00-01 KNIHA PRVNÍ, DOBRODRUŽSTVÍ LUTHERA ARKWRIGHTA
PARA 00-00-02 KNIHA DRUHÁ, SRDCE IMPÉRIA
Při rozbalování knihy jsem si všiml, že má dvě látkové záložky.

PARA 00-00-00, LONDÝN, 09:00 (08:00 GMT)
Jsem velmi potěšen, že se Comics Centrum rozhodlo po deseti letech vydat obě tyto knihy a jako bonus je spojit do jednoho obřího svazku. Neváhal jsem ani chvilku a knihu si zakoupil. Kdysi jsem měl první knihu, Dobrodružství Luthera Arkwrighta zapůjčenu. Četl jsem, ale nějak mě to moc nešlo. Ztrácel jsem se v paralelách a různých časech. Ne jinak tomu je i dnes. Ale snažil jsem se pečlivě číst a u některých pasáží jsem se zdržel i déle. To vše pro vstřebání a pochopení. Opět však musím přiznat, že určitý zmatek jsem v tom měl. Obrovským plusem tak určitě je, že se Comics Centrum snažilo stránky zpřehlednit, vyretušovat a více zvýraznit, než tomu bylo v samostatném svazku.

Citáít: Přední povinností každé neprovdané dcery jest ztloustnout.

PARA 00-72-87, LONDÝN, CHEAPSIDE, TŘI DNY DO KATAKLYZMATU
O to více jsem se těšil na knihu druhou Srdce Impéria. Její barevnost totiž vymazala ten černobílý chaos, jakoby po houbičkám nakreslený příběh. Barevná kniha má více tichých a uměleckých zákoutí, není tak nepřehledná a některé barevné kresby jsou prostě úchvatné. Přeskakování je jen symbolické, vše základní se ve své podstatě odehrává v PARA 00-72-87 LONDÝN. Nutno však přiznat, že oba příběhy jsem si neskonale užil. A pokud chcete vědět více, podívejte se na komentáře u knih samostatných. Najdete je v sekci knihy u mistra Briana Talbota na jeho profilu.

Malá ochutnávka:
PARA 00-72-87 ARKWRIGHTOVO MAUZOLEUM ČTYŘICET ČTYŘI HODIN DO KATAKLYZMATU.
Velký Luthere Arkwrighte! Udělali z tebe mučedníka, legendu, dokonce tvrdí, že se v Anglii znovu zjevíš v hodině nouze nejvyšší, jako samotný Drake či Artuš......

PARA 00-72-87 WITHERSLACK HALL, ČTYŘICET JEDNA HODINA DO KATAKLIZMATU
Vždycky, když začnu doma v křesle číst komiks, vyberu nejdříve hudební doprovod. Musí to být cizina, České texty vnímám a pak se špatně čte. Před započetím čtení tohoto dobrodružství jsem chvilku popřemýšlel, co by se k tomu vlastně hodilo nejvíc, ale neznal jsem obsah této knihy a pořádně jsem ani nevěděl, do čeho jdu...no a tak jsem vybral jako hudební doprovod skupinu Running Wild. Jejich pirátský metal a cestování světem se asi tak nejvíc tématicky k příběhu hodí.

Citát: Nalijte královně absint.

PARA 02-91-46 NOVÉ BANGALÚRU, NÁBŘEŽÍ TEMŽE, 8 HODIN DO KATAKLYSMATU
Konec byl strhující, napínavý a velmi krvavý. Rychlost, jakou se vše blíží ke kataklyzmatu vám způsobí závrať. Co strana, to jiný děj a jiná realita a vše se sejde v 00.
A kdo toho ještě nemá dost, čeká ho bohatý bonus na konci knihy. Arkwrightologie obsahuje přehled Arkwrightovské kosmologie, můžete zjistit více o Okťobrjaně, pokocháte se obrazem Bitvy o Londýn, také je tu Galerie obálek, která už dnes nesmí chybět v žádném komiksu a mnoho dalších informací. Užívejte.

Citát: Lidstvo se bude šířit Vesmírem jako virus. Stejně jako jsme se rozmnožili na Zemi a zpustošili ji.

PARA 00-00-00 KOMPLEX WOTAN, RUTHERFORDSKÉ KŘÍDLO, 27 MINUT....
ZAJÍMAVOST: Příběhy Luthera Arkwrighta bývají mnohými považována za vůbec první britský grafický román. Dokonce první povídka vyšla v roce 1978, ve stejném měsíci toho roku vyšel vůbec první grafický román v USA.

85 14.06.2019

Já chci dokázat,
že je možné
stát se skvělým nindžou
i bez nindžucu a gendžucu.
Dám tomu vše!

Nevím zda jsem to už v nějakém komentáři psal, ale zde jsou přeloženy i názvy kapitol. Už jsem totiž poukazoval na to, že třeba v mangu Čarodějova nevěsta se nakladatelství Crew vůbec neobtěžovalo názvy kapitol přeložit. Tak věřte, že Naruto je má přeložené. V tomto svazku si tak můžeme přečíst České názvy kapitol #82 až #90

Citát: Je tak rychlý, že ho skoro nestíhám sledovat!

A co dodat k příběhu? Inu, kdo má Naruta a všechny ty magory kolem něho rád, nebude zklamán ani zde. Opět je tu notná dávka akce a soubojů, vtipu i rozumů. V tomto případě se příběhu nedá nic vyčítat. Bohužel se děj od minulého dílu skoro nikam neposunul. Zde začínáme devátým zápasem. Nutno však dodat, že Tajemství Rock Leeho bude vyzrazeno. Tento souboj za to určitě stojí.

Malá ochutnávka:
DAS....Odraz.....Listová vichřice.......
ŠUST.....PLUF......ŠVUH.....!!!!...Písek?
.....sssssn.....mot...mot...mot...sakráš!....
STOP!! Písek?!?!
Zvláštní technika.....manipuluje pískem?

Nebojte, nic jsem nevyzradil. Tato skutečnost je hned na prvních stranách dlouhého příběhu. Rock Lee si na sebe a svou cestu nindži vzal nelehký úkol. Otevřít osm čaker, respektive osm bran bude i na něho moc nebezpečné. Ale jak jsem již napsal, skoro každý je tu magorem. Tak se učte. I ty Naruto!

Citát: Lidem, kteří nevěří v sami sebe, žádná dřina nepomůže!

Při čtení tohoto manga jsem poslouchal Ozzy Osbourne a jeho album Black Rain z roku 2007.

85 24.05.2019

Jest-li prohraješ
s tou magorkou,
co je blázen do Sakukeho,
nebude z tebe nikdy
pořádná ženská!

Technika Záměny duší na konci předešlé knihy mě celkem překvapila. A to jsem si říkal, že už mě u Naruta nic nepřekvapí. Zde se dozvíme následky takové Techniky. Souboje však nejsou zdaleka u konce a pár nás jich čeká i tady. A nebojte, některé dobré Techniky se vrátí a budou mít i dvojnásobnou sílu.

Malá ochutnávka:
Taidžucu, které používám třeba já a Lee, působí poškození povrchovými ranami a lámáním kostí.
Je to styl, který se zaměřuje na poškození vnějších tkání.
Můžete mu říkat třeba „Tvrdá pěst“.

Mám rád kresby, které obsahují velké množství detailů. Čtenář, v tomto případě já, se pozastaví u takoivé kresby trochu déle a zkoumá ty detaily. Příkladem takové Detailové Techniky je úvodní obrázek k příběhu #74 s názvem „Šestý zápas... a pak!!“ Také se pozavtavte a hledejte detaily. Třeba si prohlédněte odpadovou rouru v levé horní straně obrázku – je to kočka :-)

Citát: Seber si tu parodii na nindžu a vypadni.

Největším trhákem tohoto příběhu je určitě souboj Naruto Uzumaki VS. Kiba Izunuka. Je to psina. Haf. Tenhle souboj jsem si užil. A nenaletěl jsem Narutovi a jeho jedinečnou techniku jsem čekal. A to je jen další z důkazů, že tyto příběhy jsou snadno předvídatelné.

Citát: Konečně jsem se dočkal! Konečně jsem na řadě!

Při čtení tohoto manga jsem poslouchal sólovou desku německého zpěváka Lindermanna. (Ano, ten z Rammsteinů) Jeho samostatná počin se jmenuje Skills in Pills (2015) A ano, zní to jako Rammstein #&@{„

85 15.03.2019

Máte jedinou šanci,
jak si zac hránit život....
otevřete brány
a padněte v prach....
kdo se vzepře...ZEMŘE!

Měl jsem s tím potíže. Skoro žádná zábava, jen ničení, obléhání, smrt a zkáza. Celé se to posunulo někam mimo srandu a nabralo to vážnější tón. Dokonce jsou tu i hluchá místa a situace, které mě nebavily a chvilkama jsem se nudil.

Malá ochutnávka:
Prosím, neubližujte nám!
Není naší vinou, že jsme stvůry!
My jsme se tak zkrátka narodili!

Nakonec opět je nejlepší ten podfukář Podfa. Vlastně už je skoro pravidlem, že se v tomto příběhu ujal hlavního vedení ve vytváření vtipných situací. Jenže, opravdu už tu jde do tuhého a vtipu ubývá. Dokonce ubylo i výroků, které by si mohl čtenář zapamatovat. Citátů je tak méně a méně.
Jedno se však musí uznat. Konečně jsem se v tomto příběhu dozvěděl, jak a z čeho se dělají zapékánky – hurááá.

Citát: Peču pro ně zapékánky.

Poprvé je tu i smrt v přímém přenosu, což jen dokazuje, jak se příběh stále posunuje do temnoty. Abych napsal pravdu, moc mě tento svazek nebavil. Možná proto jsem si vybral hudbu která se k tomu hodí. Při čtení tohoto černobílého komiksu jsem totiž poslouchal skupinu Devilment a jejich druhý počin z roku 2016, který nese název The Mephisto Waltzes.

CITÁT: Není to hra, takže zabíjejte!

Jo a jen pro pořádek, tohle je poslední díl v této sérii. Tak že sbohem Kůstkáči.

85 14.12.2018

Je to všechno tvá vina, abys věděl!
Kdybys ty blbé kraví dostihy vyhrál,
sou z nás boháči
a nemusíme mejt nádobí
pro toho neandrtálce!

Dostala mě Bílá velryba z doutníkem v puse.

Švanda Kůstek se mi v této epizodě hodně líbil. Jeho protřelí smysl pro humor byl perfektní. Zatím, co se všichni kolem krčí, moknou a bojí, Švanda z toho má...inu švandu. Jen pro sichr – už tam budeme? Do profilu mistra Jeffa Smitha jsem vložil několik citátů a velkou část „moudrých“ výroků má na svědomí právě Švanda Kůstek.

Malá ochutnávka:
Přelouskal jsem, cos vytrousil v lese!
Ó, jak tys krásná, jako víla vzácná a největší skvost, to je tvůj chvost.
Fůůůůůůůj! Sám seš vocas!

Opět mě fascinuje jednoduše geniální kresba podpořená vtipným dialogem. Chtěl jsem sice napsat originálním vtipným dialogem, ale to bych si protiřečil. Jsou zde úryvky z Bílé velryby a několik, pravděpodobně do Češtiny přizpůsobených výroků. Příkladem by mohla být parodie na píseň Zkus sekyru, milý Lojzo, což určitě mistr Jeff Smith nikdy neslyšel. Překladatel Michael Bronec si to jen uzpůsobil k obrazu svému, aby to vyznělo vtipně i pro českého čtenáře. (A já teď nevím, zda je to dobře, nebo špatně) Srazte vozy do kruhu!!!! (?)

Citát: Určitě mu čelist spadla až na podlahu, když se dozvěděl, že tu jako měnovou jednotku máte vajíčko.

Prostě a jasně, opět jen doporučuji. Miluju Kůstka! Kůstek je úžasný!
Při čtení této knihy jsem poslouchal CD skupiny Anthrax - Kings Among Scotland 2018
Hned jak jsem dočetl, vydal jsem se na další dobrodružství protože je čas zabíjet draky!

Citát. Takže, už tam budeme?

85 09.11.2018

Znovu přišel čas
překročit práh
do světa,
který se hnul.


Hleďte a dívejte se velmi dobře. Opět se shledáme s Rolandem Deschainem z Gileadu, ale uplynulo již dalších devět let z jeho ka-tet. Teď však přišla doba naplnit skutečnost, že svět nemá rád pány a velmi často si bere zpět, co mu podle něj po právu náleží.

Malá ochutnávka:
Bitvu jsme možná prohrály, ale válka pokračuje.
A my, ne Farson, si zvolíme kde se o výsledku rozhodne.
Najdeme Temnou věž a vyšplháme na vrchol.
Tam využijeme její moci abychom všechno napravili....

Citát: Bez urážky, Rolande, zešílels? Temná věž je jenom legenda!

Opět Jae Lee nezklamal. Kreslí svět Gileadu a Temné věže věru temně. Obrázky jsou gotické, strašidelné a jen sem tam prosakuje nějaká ta světlejší barva. Někdy je i karmínová, neb chcete-li krvavě rudá. Ty barvy má vskutku na svědomí Richard Isanove. A dokonce i v této strašné a temné době dokázal scénárista Peter David vyloudit nějaký ten vtip. Například situace okolo Sheemieho, který musí vykonat určitou potřebu než s ka-tet pistolníky vyrazí k Temné věži. Nastala tak světlá chvilka a čtenář se zasmál. Inu nic ještě není ztracené.

Citát: Cesta muže začíná zkouškou chlapce.

Vskutku přiznat musím, že v tomto příběhu jsem zabloudil i já a ne jen Roland se svými pistolníky. Někdy jsem se v příběhu dějově ztrácel, jakoby scénárista zapomněl, co se dělo na předešlé straně a příběh dále jinak vyprávěl. Inu „SVĚT SE HNUL“, a tak do toho nebudeme moc rýpat. Karmínový král by se na nás mohl zlobit a Marvel Široplášť jakbysmet.

…...a tím to nekončí.

85 07.07.2018

Stephen King dokáže z temných lidských myšlenek utvořit tak strhující příběh, až mu prostě věříte. Žádní bubáci ve skříni, žadní mimozemšťané, žadný vzteklý zvířata, jen lidská bytost a to dost nasraná - říkejme jí třeba Annie. Místa a postavy v této kníze jsou zcela fiktivní (Stephen King)

85 28.04.2015

„Byl to moudrý lid.
Pokroku netřeba.
Obyčejně přinášel
jen komplikace.“


Pan Procházka Jiří W. umí dvě věci. Buď napíše velmi dobrý příběh nebo to celé pos. . .re. Jablka z Beltamoru jsou tou druhou možností. Příběh je důkazem neúcty k původnímu tvůrci. Zatím co se pan Jean-Pierre Garen snažil celý život psát jednoduché příběhy, pan Procházka to vzal z gruntu, šíleně, nepřehledně a vlastně i nudně. Každý, kdo kdy četl příběhy kapitána Marka Stonea je zvyklej na jednoduchost a přímočarost. Tohle je opakem. U čtení tohoto příběhu jsem se několikrát i zhrozil slovních obratů a vkládání známých pojmů z příběhů této řady. Vše se to vůbec nehodilo a bylo to vlastně nevkusné. Odpad tomu dávat nebudu, ale byl jsem tomu blízko.

Citát: Záblesk by snad oslepil i již slepého.

84 23.08.2024

„Pouze
mrtví
nemluví
na
mučidlech.“

Druhá část tohoto příběhu o čarodějnici z bažin už je živější. Všechno se dalo do pohybu, tajemství jsou odtajněna, osudy jsou dány. Baron d´Escarlat už našel své místo, svůj osud a svůj původ. Ví, že přišel z hvězd a teď pátrá po svých rodičích. Cestou za pravdou potkává mimozemské bytosti a dokáže s nimi komunikovat. Příběh je akčnější a napínavější. Přibude i klasický sex za odměnu nebo jen tak z chtíče. Všechno se řítí do vrcholného finále. Tak se mi to líbí. A i když tu není Mark Stone, je to opět povedený příběh. První díl byl trošku klidnější a mravnější, ale tady už to zase všechno vře. Příběh má dvě linie a ty se ke konci sejdou.

Malá ochutnávka:
Druhý den měl Merchak už mnohem lepší náladu. Tělo ho už tolik nebolelo, ráno pěkně zmrskal otrokyni a potom se s ní pomiloval. A nyní připravoval další kotel kořínků.
Vešel velitel stráže a s ním tři muži, kteří se drželi za ruce.
„Hlídka je našla, jak bloudí lesem. Jsou slepí.
„A ta holka?“
„Jako kdyby se vypařila.“
„Byla to čarodějnice . . .,“ řekl jeden váhavě. „Hodila do ohně hrst prachu a ten vzplál a oslepil nás . . .“

84 01.07.2024

„Spiser Jerusalem!
Seš hustej, brácho!
Seš Bůh!“
„Pánbů s tebou,
Spidere.“

Řeknu vám je to tedy docela . . . nuda . . . První dva sešity jsem tak nějak vůbec nechápal. Rozesmála mě akorát detechnologizovaná zóna, která vlastně ani patřičně nesplnila má přání a očekávání. Jo, a zajímavé bylo, když kočka Kočka sežrala chameleona. To byla síla. Ale jinak nic. Ve třetím sešitě je sice nějaký dlouhý rozhovor s prezidentem, ale ani tady nějak moc Jerusalem nezazářil. Jediné, co mě v tomto sešitě nazvaném „Nový president“ dostalo, je celostránkový plakát, kdy volební agitátoři presidenta Callahana naráží na odpor – bomba.

Citát: Nezajímá tě nic jinýho než prezidentování a ve skutečnosti přitom prezidentem vůbec bejt nechceš.

Čtvrtý sešit si hraje na city. Nová lůza obydluje město. Rozbrečel mě plyšový medvěd ve stylu Muppet. Pátý sešit je rozhovor z druhé strany. Callahan si pozval Spidera na rozhovor. Nuda. Je v tom akorát krásný plakát kdy se na Město snese noc a děvky a kazatelé démona alkoholu mají pré. Krásná kresba. Šestý sešit je plný slov a je to na hovno. A pak následují dvě samostatné povídky o Zimě a jejích krutých zákoutích. Komentáře k nim najdete v sekci Části díla u tohoto svazku. Jinak, celé to bylo podprůměrné.

Citát: Den pití chcanek letos přilákal rekordní počet účastníků. (Krutá zima: Příběh z Transmetropolitanu)

84 19.06.2024

K tomuhle jsem byl předurčen.
Být všemocný! Tohle je můj sen a můj osud.
Být navěky tím nejmocnějším mužem,
který kdy kráčel po Zemi.
Doctor Octopus.

Obsahuje šest sešitů ze série Spider-Man #18 - #23
a samostatné dva sešity s názvem Čertovina, na jejichž tvorbě pracovali
Scénář: Terry Kavanah Kresba: Scott McDaniel Barvy: Renée Witterstaetterová

Citát: Archeologické památky rozhodně nemají co samy růst bez patřičné zálivky...o tom není sporu. (Čertovina)

Hned, jak jsem knihu otevřel, pochopil jsem, proč má tak nízké hodnocení. Kresba. Je strašně přeplácaná a tím se stává totálně nepřehlednou. Prostředí je rozkostičkované, zmatečné a souboje jsou díky tomu totálně nepřehledné. Hlavním problémem je pokus dávat do pozadí podivně barevné tvary a útvary u kterých ve velké většině ani nechápu k čemu slouží, nebo co znamenají. Snad krom výbuchů. Příběh Čertovina už je kreslený někým jiným a grafika není zas tak špatná.

Malá ochutnávka:
SPIDER-MAN: Hups. Vypadá to, že jsme vzbudili sousedy......
GHOSTRIDER: Co to?
HULK: Ťuk,ťuk.
ELECTRO: Kristepane, to je Hulk!
HULK: Ne, ne, ne. Máš říct: „Kdo tam?“ Drž se scénáře.

Scénáristicky to taky není žádná sláva. Už jen ten podivný příchod Hulka. Zajímavé, jak jej scénárista násilně a nesmyslně vsadil do tohoto příběhu. A díky roztříštěnosti příběhů se tu najde i pár odkazů na jiné sešity. Například ten se Sandmanem. Zde pokračuje příběh z komiksů Amazing Spider-man #334 - #339, které jsem zde v Hachette ještě neměli možnost si přečíst. Dějově je to zmatené, protože neznáme souvislosti a pro spoustu odkazů na jiné příběhy to možná i někoho na**re. A že těch odkazů tady je, nepočítaně. I v Čertovině je pár odkazů, ale nejsou tak důležité. Scénářem je to o něco lepší, než Pomsta Sinister Six. O hvězdu.

Citát: Omluv mě na okamžik, než vyhodím odpadky. Nechci tady celou noc zakopávat o tuhle mrtvolu.

Ještě jeden takový zvláštní postřeh. Mary Jane. Tady je příšerná. Když jsem se zadíval na její obrázek v sešitě #21, nejdříve jsem nechápal, co mi její zhatěná kresba připomíná. Jenže pak mi to došlo a já se válel smíchy po zemi. Mary Jane je tu nakreslená jako nafukovací sexy pana. Ten ksicht a vlasy – skupina Belzebubové by vám to potvrdila. To je ta pana, co jim dělala bubeníka. A když už jsme u hudby, tak věřte, že při čtení tohoto nepovedeného svazku jsem poslouchal Maďarskou gotickou skupinu Tales of Evening. Gotikou je to jen ovíjené, anglický název skupiny je zavádějící, ale si piště, že zpívají maďarsky.

Citát: No jasně, předstírej bezvědomí jen proto, že nevíš jak odpovědět.

Komentář k povídce Čertovina a hodnocení najdete v sekci „povídky“ u této knihy:

https://www.databazeknih.cz/povidky/certovina-68369

84 07.06.2020