TheSarcasm komentáře u knih
Klasická Chris Carterovka, kterou kupodivu nepsal Chris Carter. Jednu hvězdičku ubírám za klišé kdy se padouch, jakmile je jeho identita odhalena, toto vždy nějak telepaticky okamžitě dozví, další naopak přidávám za úchylný deník, který mě bavil nakonec snad úplně nejvíc.
Po přečtení anotace, komentářů i profilu autorky mi stále nebylo jasné co od knihy očekávat, zda thriller nebo spíš nějaké romantické čtení. Nezbylo než si "Skryté zlo" přečíst a rozhodně nelituji. Podle mého názoru se jedná o klasický thriller s určitou milostnou linkou, ale nic co by nějak rušilo nebo degradovalo žánr kamsi na červenou knihovnu. Naopak, alespoň můžeme být v napětí jak dopadne nejen ta kriminální, ale i ta romantická zápletka. Podobně jak zmiňují níže i jiní, jsem byl překvapen finálním rozuzlením. Byla to moje první kniha od Sandry Brown a dalším se bránit nebudu.
I když pominu tu aktivistickou linku a pokusím se podívat na knihu nezaujatě, pořád mi zůstává poměrně značná slátanina. Chování osob je naprosto zmatené a zcela nereálné no a ta(ty) konspirace, to už je úplná fantasmagorie. Musím se přiznat, že jsem moc nepochopil kdo s kým a proč ani jaké měli motivy a už vůbec kdo byl vlastně klaďas a kdo záporák. Snad jediná čistá duše tam byla ta holka z Kliniky co byla šťastná když mohla prožít noc svázaná v autě na zadním sedadle. Hvězdičku přidávám za snahu českého autora napsat moderní thriller a příště bych poprosil méně naivity a více propracovat zápletku.
Uff. To tedy byla síla, zvlášť v dnešní době. Hodně znepokojivá, ale vážně dobrá kniha. Postavy byly sice dost šablonovité, jejich jednání bych ještě před rokem považoval za poněkud zjednodušené, ale do příběhu, který je fikcí a románem, zapadly výborně. Líbilo se mi střídání děje z pohledu různých osob a míst. Lehký závan progresivismu se k celkovému dokreslení atmosféry docela hodil a nepůsobil násilně, naopak, tím že americká prezidentka byla žena to vyznělo snad ještě děsivěji. V souvislosti s tím co se dnes děje se ale nejedná o lehké a bezstarostné čtení. Slabším povahám knihu raději nedoporučuji.
Tak klasický Carter, tedy 5*. Od Cartera ani nic jiného neočekávám. Možná je škoda, že jeho standard v žánru je už tak vysoký, že snad ani nemůže překvapit. Upřímně, neumím si představit co by to asi muselo být, abych si řekl - wow, to jsem teda nečekal. Snad kdyby zkusil třeba sci-fi jako ti Kepleři:-)
Po rozpačitém úvodu, mě začala napadat kacířská myšlenka, že snad knihu odložím. No ale řekl jsem si - je to přece Coben, můj oblíbenec, tak to ještě zkusím a uvidím. Naštěstí. Příběh se zhruba ve čtvrtině rozjel a rozvinul, takže už začal dávat smysl a nabral na dramatičnosti. Po té už to byl starý dobrý Harlan se vším všudy. No, četl jsem od něj už lepší knihy, i to story bylo trochu přitažené za vlasy, ale nakonec to špatné nebylo.
Nevzpomínám si, že bych kdy četl knihu napsanou tak divným stylem a především tak příšerně přeloženou. Perel typu ...definičně ukončil jeho život... (namísto definitivně) je zde opravdu nepočítaně. Na druhou stranu musím přiznat, že míra anticipace v díle obsažená je skutečně mimořádná. Myslím, že i samotnému velkému mistru Orwellovi by nezbylo než smeknout. Vše podstatné již napsal inquirer2 v komentáři níže, těžko k tomu něco dodat. Je obtížné knihu zhodnotit. Za styl a překlad bych stěží udělil hvězdičku, za obsah a vizionářství nestačí ani hvězdiček pět.
Krásná knížka o znovu nalezení smyslu života a o dobrých lidech. Je moc příjemné a možná i potřebné si občas přečíst něco takového jako je "Muž jménem Ove". Ano, je to silná kniha, i když (nebo právě proto), že je "jen" o obyčejných lidech a normálním životě. Kdo má srdce toho ho příběh zasáhne.
Moc smutný příběh. Bohužel asi ne úplně ojedinělý (vzpomeňme na týrané chlapce u nás v Kuřimi). Při vší té popisované hrůze mne přece jenom zarazily dvě věci. Jednak není nikde ani náznakem zdůvodněno proč byl týrán pouze Dave a nikoli jeho bratři. Přišlo mi také divné, že by se nikdo z kamarádů, kteří chodili na návštěvu za Davovými bratry nezmínil doma o tom, čeho byli svědky (např. když popisuje jak musel ležet v koupelně pod vodou ve vaně, zatímco kolem chodili spolužáci). Davova máma asi nebyla úplně normální, ale úplně mě znechutil jeho otec. Jak může být někdo takový srágora (navíc hasič, který má zachraňovat lidi) to tedy vážně nechápu.
Přátelé, až budeme zase jednou lamentovat, že jede pozdě autobus nebo, že se jídlo v závodce nedá jíst tak si uvědomme, že jsme mohli dopadnout i takto. Nakročeno jsme měli.
No, úplně nerozumím tomu vysokému hodnocení. Podle mne se jedná o průměrný až lehce podprůměrný thriller. Děj je dost zamotaný a občas jsem se docela ztrácel. Jedná se o druhou knihu série, charaktery hlavních postav ale odkazují na první díl. Ten jsem sice před nějakým časem četl, ale už si nepamatoval detaily, takže jsem byl místama trochu zmatený.
(SPOILER) ...co takhle zkusit GPS? Nedovedu si představit ta obrovská klubka ze kterých se dalo odvinout kilometry provázku.
Přestože mi inspektor Callanach nebyl vůbec sympatický, jedná se, podle mého soudu, o velmi dobrý thriller. Opět se potvrdila stará pravda, že si ženy - autorky v popisu kruťáren a brutalit se svými mužskými kolegy nijak nezadají. Podobnost se stylem Chrise Cartera zde zcela jistě sedí.
Určitě to není špatná knížka, naopak. Přestože je příběh poněkud překombinovaný, nepostrádá zásadní logiku a především - až do úplného závěru - pořádnou porci napětí. Audie Palmer je dost zoufalec, který se, občas poněkud ne úplně logickými kroky, snaží vyřešit nějakou situaci, spíš než aby se primárně domohl spravedlnosti. Co jsem ale nepochopil - proč neutekl dřív a čekal až na den před vypršením trestu?
Čekal jsem hodně a dostal ještě více. Občas jsem si připadal jak v Imaxu. To snad ani nebyla kniha, ale epos přímo galaktických rozměrů. Už dlouho jsem nečetl nic tak imaginativního (jestli vůbec). Pro fanoušky sci-fi snad povinná četba. Nebál bych se trilogii zařadit k “Nadaci” nebo “Duně”. Kdo má rád tyto klasiky žánru měl by přečíst i “Vzpomínku na Zemi” jinak to je jako dát si vepřo, knedlo, zelo bez zela :-)
Určitě mohu doporučit. Napínavé, příběh odsýpá a zbytečně se nikde dlouho nefilosofuje ani nemoralizuje. Postavy byly možná trochu ploché, ale vykreslovat jejich charaktery by bylo asi na úkor plynulosti děje. Občas trochu předvídatelné, ale nic co by rušilo. Pár zajímavých zvratů se taky našlo. V rámci žánru podle mne nadprůměr.
Děsivé, ale výborně napsané. Jsem velký fanda cyklistiky a většina "hrdinů" zmiňovaných v knize byli mými cyklistickými idoly, především tedy Lance Armstrong. Nebyl jsem zase tak naivní abych viděl vše v růžových barvách, ale že to bylo až tak šílené, to jsem si tedy nemyslel. Chápu, že ve světě vrcholového sportu (a asi bohužel především cyklistiky) jsou (a přál bych si věřit že byly) jen dvě možnosti - jet v tom taky nebo si sbalit kufry.
Nám fanouškům je asi jedno, jestli se vyjede na Mont Ventoux za 55 nebo 60 minut, ale jestli si někdo "zobne" a projde mu to a dá těch 55 tak pak ostatní vypadají jako amatéři. Nechci nikoho odsuzovat a jsem dalek hospodským řečem, že každý strejc, který si něco švihne pak dá TdF levou zadní, ale takový svět, který popisuje Tyler je šílený. Chtěl bych obdivovat cyklisty za jejich neskutečnou dřinu a odolnost, za to, že dokáží překonat neuvěřitelnou bolest a nepohodu a prožívat si s nimi jejich heroické příběhy a ne se děsit kdy na někoho zase něco praskne.
No, námět je poněkud přitažený za vlasy, stejně jako místy i děj, ale nečte se to špatně. Přirovnal bych to k Labyrintu - Útěk. V poslední době se s podobnými teenagerskými sci-fi roztrhl pytel. Toto je takový průměr. Není to žádný zázrak, ale přečíst se to dá.
Tak nevím. Čekal jsem sice něco jiného, ale nevěděl co vlastně. Nemyslím, že kniha by byla nějak výrazně pro či proti islámská. Občas mě to bavilo, občas docela nudilo. Hlavní hrdina - vysokoškolský profesor - je vlastně takový nanicovatý zoufalec, který se nedokáže z ničeho těšit a radovat. Podobně Francie se zde jeví jako stát, který se stává islámským tak nějak mimochodem. Kromě jedné apokalyptické zmínky, kdy se vypravěč příběhu setká s mrtvolami na benzínce, což ho ani nijak nezaujme, se vlastně nic neděje, tedy kromě občasných barvitých erotických scén. Přesto jsem při čtení narazil na myšlenky, které určitě stojí za povšimnutí.