ThrisaManx komentáře u knih

Zatím nejlepší kniha, kterou jsem od Jane Austenové četla.

2 01.03.2015

Pěkná kniha. Příběh obyčejný, ničím zajímavý ani výjimečný, ale jsou tam opravdu dobré myšlenky. Sice ne nějaké světoborné, ale zajímavé. Pan Green musí být moudrý člověk, proto mu odpouštím tolik protahované konce a zbytečné umělé probouzení emocí. Nijak nezměnila mé myšlení ani mi nepředala nové poselství. Ale donutila mě přemýšlet, smát se a plakat.

2 21.02.2015

Kniha je báječná. Díky ním jsem v noci nespala, abych nemusela přestávat číst a v hodinách nedávala pozor. Obdivuji autora za to, že dokázal napsat takové dílo. Opravdu, jablko nepadá daleko od stromu. Stejně geniální, jako jeho otec. Jen místy jde vidět, že to psal opravdu chlap:)

2 10.02.2015

Kniha rozhodně není žádný extra zázrak, ale protože jsem čekala, že se mi líbit nebude, musím dát 5 z 5. Byla super. Opravdu velice čtivá, oddechová, ale zároveň i napínavá. Čekala jsem, jak to celé skončí a celou dobu jsem si myslela, že je to docela předvídatelné. A ono nebylo, několik zvratů a poměrně překvapivý konec. Ve zkouškovém období to byla přímo skvělá kniha, protože jsem si u ní odpočala, ale zároveň se nenudila. Megan jsem nechápala a občas se chovala dost divně, ale jinak byly postavy docela sympatické a vše jako celek zkrátka tak nějak fungovalo.

1 22.01.2021

Sérii Univerzita výjimečných jsem měla doma už nějakou dobu, ale vůbec mě nelákala. Teď jsem ale měla pocit, že přišel čas si ji konečně přečíst. A nelituju toho. Tento první díl byl moc fajn. Jasně, od začátku tušíte, kam to bude směřovat a jak to dopadne, řídí se to podle té klasické šablony všech ya dystopií. Ale je to hodně čtivé. Postavy byly některé super, ale hlavní hrdinka je taková...ta typická hrdinka dystopií. Strašně odvážná, chytrá, zároveň se vždy rozhoduje správně, každému pomůže. Zastává tady ten morální vzor, což je na jednu stranu sice fajn, na druhou je to otravné.

Popis testování mě hodně bavil, zvlášť pak to, že nikdy nevíte, komu věřit a kdo vás zradí. Občas to bolelo. Vadilo mi, že Cia vždy dostávala úplnou náhodou přesně ty úkoly, které uměla vyřešit levou zadní, protože přesně tohle se naučila doma. Nesetkala se tam s žádným úkolem, který by jen tak nevyřešila.

Poslední kolo testování v sobě mělo obrovský potenciál. Šlo to napsat tak dobře! A kvůli tomu srážím hvězdy, protože ten potenciál nebyl vůbec dobře využitý.

Jinak mě čtení ale bavilo, jsem ráda, že jsem si knihu nakonec přečetla a určitě toho nelituju. Co mě na knize překvapilo, byla drsnost a určitá brutalita, kterou jsem upřímně neočekávala.

1 11.01.2021

Má druhá kniha od Ivy Procházkové mě nezaujala tolik jako Eliáš a babička z vajíčka, přesto byla nádherná. Takové laskavé, i když možná maličko smutné vyprávění tatínka Babetě, jo, chytlo mě to za srdce. Je to taková jednohubka, přesto se v ní skrývá velký příběh. O rodině, vztazích, o tom, že lidé nemusí mít stejnou krev, aby spolu tvořili rodinu. O nemoci a hendikepu. Četla jsem to až jako dospělá a věřím, že příběh dokáže zaujmout čtenáře každého věku.

Básně, které měly za úkol zachytit soudobou situaci a ukázat na poměry v Sovětském svazu a celé společnosti, obvykle nejsou úplně čtivé. Alespoň pro mě ne. Ale tato sbírka byla nádherná. Lyrické verše zde neměly pouze líčit život v Sovětském svazu, neměly jen sociálně - kulturní rozsah, ale básník v nich líčí své vlastní zážitky a pocity, je tam duchovno, neklid, problematika času. Čte se to hezky a mně se to opravdu moc líbilo

1 31.12.2020

Tereza R
Tento díl mě bavil z celé Noetické trilogie asi nejvíce. Záhadný pacient, lékařské prostředí, dohadování o tom, co je zač a jak se tam vzal. Jednotlivé pohledy na pacienta a dohady o jeho životě byly zajímavé a celý příběh čtenáři předá zajímavou myšlenku. Jako jednotlivé dílo je to určitě fajn, ale nejlepší je číst trilogii v celku, jen tak můžete získat celý obraz. Jediné, co mi vadilo je, že se vlastně nedozvíme pravdu. Ale o tom je celá ta myšlenka.

Tak toto! To byla opravdu nádhera. A nejen díky ilustracím Markéty Vydrové, i když byly naprosto skvostné. Ale hlavně díky tomu milému příběhu. Bylo mi moc líto Eliáše, na kterého jeho rodiče neměli čas. Bohužel v dnešní době velice častý jev. A proto oceňuji téma knihy, i když těžko říct, jestli se příběh opravdu dostane do rukou těm, kteří ho potřebují nejvíce. Konec mi až vehnal slzy do očí a bylo mi to líto. Ale vše v knize má své místo, svůj důvod, a já s Ivou Procházkovou určitě nekončím.

estli máte doma děti nebo si jen rádi přečtete dětskou literaturu, toto si nesmíte nechat ujít! Vyprávění dětem před spaním o tom, jaký je jejich tatínek hrdina. Jak zvládl skolit draka, poradil si s čertem, pochytal divoká zvířata, která utekla ze zoo nebo dokonce přežil cestu do Brna. Bylo to milé, vtipné a originální. Určitě doporučuji!

1 23.11.2019

Než začnu hodnotit příběh, musím vyzdvihnout krásnou obálku. Ta se vážně povedla! To, co se skrývá pod ní, je už možná o něco horší. Začátek byl slibný, ironický styl vyprávění byl sice občas zvláštní a Aza byla typická Mary Sue, ale četlo se to velice dobře.
Pak přišla Magonie. Nic tak originálního jsem snad ještě nečetla, ačkoli ptáček v plicích už byl na mě moc a jakýsi pokus o "milostný" trojúhelník byl dost mimo. Jinak po stránce originality fakt nemám co vytknout. Na druhou stranu se z Azy stala ufňukaná naivka a celý svět byl tak zoufale nedomyšlený. Nebo aspoň nedovysvětlený. Vůbec se nedozvíme, jak vlastně funguje, co se tam děje a o co hlavním hrdinům vůbec jde. A za to rozhodně strhávám hvězdy.

1 23.11.2019

Nejdřív jsem viděla film. A myslela jsem si, že se mi nelíbil. Jenže pak jsem si ho pustila podruhé. A potřetí. A musela jsem si přiznat, že se mi ve skutečnosti vlastně docela líbí. Ale číst jsem se to nechystala.
Když jsem ale si ale chtěla přečíst nějakou jednoduchou aj knihu, sáhla jsem po Hvězdách. A jako fajn.
Herečka se mi k postavě Hazel vůbec nehodí, to za prvé. Příběh byl takový normální, je tam toho mnohem víc než ve filmu, což bylo fajn. Ale zjistila jsem, že mě moc nebaví číst v angličtině.
Angličtina je hrozně strohý jazyk s přesnými pravidly, nemá tolik možností, jak se vyjádřit, jako v češtině. Ale četlo se to dobře, celkově takový průměr.

1 18.10.2019

První dvě slova na zadní straně knihy to vystihují přesně - střelený příběh. Ale v tom nejlepším! Zpočátku nám autor naservíruje spoustu postav. Fakt spoustu postav a různých skupin a v průběhu ještě přibývají a já se v tom děsně ztrácela. Většinu knihy jsem nevěděla, kdo je kdo (až na Bravo Kachny) a o co jim jde. A o čem ta kniha vlastně je. Taky jsem byla občas zmatená z přeskakování v čase. Ale to vůbec neubíralo na kvalitě knihy a já si to fakt hrozně užívala!

Romantická dějová linka mě mile překvapila, a to já na romantiku moc nejsem. Autor používá naprosto skvělý styl vyprávění, příběh je psán odlehčenou formou s nádechem ironie a nadsázky a ten humor! Ten byl skvělý! Taky nějaké zvraty, zombíci a šílenosti v podobě impí senátu. Fakt to byla pecka. Tohle si přečtěte!!

1 18.10.2019

Moje druhá kniha od Gaimana, a opět z ní nejsem nijak valně nadšená. Čekala jsem od toho něco jiného. Bylo to klasické převyprávění mýtů a bájí a já přitom čekala, že to autor podá trochu zajímavější formou. Některé příběhy byly docela nudné, některé ale naopak super. Ke konci už jsem si knihu užívala. Bylo zajímavé poznat Ásgarďany zase z jiného pohledu, než jak nám je představil Marvel.

1 18.10.2019

Samotný příběh byl takový průměrný. Kniha mě nijak obzvlášť nenadchla, ale četla se skoro sama, až na jednu část mě nikdy nenudila a byla fajn. Takový trochu víc lepší průměr. Vadilo mi, že tam po celou dobu neustále všichni mlaskali a takové to hlavní uspořádáni postav je stejné jako v Trůnech, takže nic nového. Tamlin je nezajímavý, Rhysanda nesnáším a nechápu tu posedlost jím a nejvíce jsem si oblíbila Luciena.
Jo, za přečtení to stálo, bylo to milé jednoduché čtení, ale zkrátka mě to nepřinutilo přečíst si další díly. Takže uvidím, jestli do toho půjdu.

1 06.02.2019

Největší chybou této knihy je, že se tváří, jako by šlo o běžný detektivní thriller a nikde nevaruje, že se vlastně jedná o trochu fantasy. A to pak čtenář může být docela zaskočen. Já věděla, do čeho jdu, takže já překvapená nebyla a celou knihu jsem si ohromně užívala!
Hlavní hrdina je neskutečně zajímavě vykreslen. Celou dobu jsem se s ním ztotožňovala natolik, že jsem až měla pocit, jako bych sama byla sociopat, co má chuť zabíjet i přesto, že to dělat nechce (ne, opravdu taková nejsem, já jsem mírumilovný tvor :)). Jako vyhlášený strašpytel jsem u knihy měla nervy napjaté jak kšandy a celou dobu jsem se bála, že na něj vrah přijde a místy mě opravdu až mrazilo.
Za co srážím hvězdy je rozsah knihy. Kdyby byla ještě o prát stran delší, mohl by autor lépe využít potenciál příběhu. Takhle byl ten konec takový nějaký urychlený, vše mělo příliš rychlý spád, a to byla škoda. Navíc jsem měla pocit, že autor ten příběh nemá úplně dotažený až do nejmenšího detailu a pár věcí mi tam prostě nesedělo.
Jinak by si kniha rozhodně zasloužila větší pozornost.

1 11.01.2019

Než jsem knihu začala číst, všichni mě upozorňovali na to, že je to fakt silné kafe. Že mě kniha dostane. Asi zvlášť proto, že jsem se v době čtení sama vyrovnávala se smrtí blízkého člena rodiny jsem opravdu čekala silný příběh, který ve mně vyvolá emoce, ale nic se nestalo. Příběh mě bavil, četlo se to snadno a lehce, bylo to fajn, ale jinak průměr. Postupné odkrývání událostí, které se staly před Tyovou smrtí mě moc nebavilo. Nelituji, že jsem si knihu přečetla, ale bez ní bych o nic nepřišla. Jediné, co mi teda dala byla chuť si po letech vypočítat znovu nějaký příklad :)

1 29.12.2018

Tak zaprvé, kniha má originální nápad. Každá kapitola se odehrává 15. července, akorát o rok později. Někdy mě to trochu mrzelo, protože jsem byla zvědavá, jak ten den pokračoval dál, ale jinak to byl skvělý nápad.
Příběh vypráví o (ne)věrném přátelství (a lásce) mezi mužem a ženou, o pocitech osamělosti a pod povrchem také o změnách britské společnosti. A protože to psal muž, je to psáno svižným lehkým jazykem s mírnou ironií a humorem, žádná otřepaná klišé a nekonečná romantika.
Já byla z knihy naprosto nadšena, ani na chviličku jsem se nenudila a musím ji jen doporučit!

1 29.12.2018

Uff, tato kniha mi dala opravdu hodně zabrat. Četla jsem ji opravdu dlouho, předlouho. Než jsem se prokousla prvními šedesáti stránkami, uběhl měsíc. Nešlo to. Po stech stranách jsem váhala, zda knihu neodložit, jak jsem se u ní trápila. Naštěstí jsem to neudělala, protože příběh se pak rozjel a dostal šílené grády. To byla jízda! Užívala jsem si každou stránku, každou větu! Konec byl opravdu takový...krásný. Jo, skončilo to krásně. Snad dám knize v budoucnu ještě jednu šanci, abych si ji mohla užít ještě jednou, ale od začátku.

1 28.12.2018

Pirát a lékárník je vskutku super kniha! Obrázky jsou zajímavé, poutavé a určitě dokáží zaujmout čtenářovu pozornost. Text je psán ve verších, což jen podtrhlo výjimečnost celé knihy. Jak ilustrace, tak příběh určitě zaujme jak dospělé, tak i děti. Vyprávění je velice poučné a odnesete si z něj krásnou myšlenku. A navíc se během čtení budete bavit. Tím, že je to útlounká knížečka, to máte přečteno během chvilky.

1 28.12.2018