Tiama komentáře u knih

Člověk nikdy není tak starý, aby si nemohl přečíst pohádku. A vánoční čas je pro ty správné konce jako stvořený.

8 13.02.2022

Kuchařky obvykle nečtu jako knížky, ale prostě v nich jen listuji a hledám inspiraci nebo už jdu najisto a podle konkrétního receptu se pustím přímo do přípravy, vaření, pečení.. Tato kuchařka je pro mne jiná a stejně jako předchozí dílo Upečeno s láskou jsem ji opravdu přečetla jako klasickou knihu od předmluvy po doslov. Kromě vymazlených receptů tam najdete plno užitečných postřehů a rad. Z doprovodných textů k jednotlivým kapitolám i receptům na člověka dýchá pohoda a povzbudí chuť pustit se do díla. Tak ať se všem daří...

7 26.01.2022

Rozhodně je to emotivní příběh.. Po přečtení druhé možné reality se hrůza celého příběhu ještě znásobí, jako když se dostanete na místo, kde vám ozvěna mnohonásobně vrací zvuky. A najednou se první realita zdá vlastně mnohem přijatelnější, než ta druhá možnost. I s odstupem se mi vše pořád honí v hlavě.

7 06.02.2019

Knížku jsem už kdysi v minulém století četla a líbila se mi moc tehdy i teď. Bylo milé se k ní vrátit.

6 06.01.2021

Po přečtení mám v sobě asi směs rozporuplných pocitů. Nijak mě nerušilo, že linka příběhu byla předem daná, překvapivé bylo spojení dvou pohádek dohromady. Bohužel byl velký nepoměr mezi popisem života na hradě, kdy Jeva zjišťovala, o co vlastně jde a zbytkem knížky, kdy se vše vyřešilo. Ani by mi nevadil všechen ten sníh, který měl dokreslit to zakletí, kdyby se pak autorka víc věnovala rozuzlení. Překotný a uspěchaný konec knížce spíš ublížil, než prospěl.

5 30.08.2021

Některé knížky se člověka jen tak letmo dotknou, jiné nechají trvalý otisk. U této mám pocit, že vy mně vyorala hlubokou brázdu, aby se ty dojmy měly kam vejít...

5 22.02.2014

Žádný nervy drásající thriller, ale příjemné a nápadité počtení. Líbil se mi ten lidský přístup bratra Cadfaela k celé situaci...

5 15.10.2013

Detektivkou bych to asi nenazvala. Ale jako román o majitelce první ženské detektivní kanceláře to vůbec nebylo špatné.

4 12.02.2022

Smrt na Nilu jsem už četla, ale zapomněla jsem, že se tam na lodi setká Hercule Poirot s plukovníkem Racem. I po letech jsem si čtení užila.

4 01.01.2020

Asi jsem měla jiná očekávání. Kapitoly skákaly sem a tam, přišlo mi to spíš jako výčet míst a činností, než že by to byl nějaký pořádný děj. I když nakonec to nějaký ucelený obrázek poskládalo, nijak zvlášť mě tohle čtení neuspokojilo.

4 27.01.2019

Určitě bude lepší, když člověk bude ke knížce přistupovat víc jako k historickému románu, než jako k detektivce. Víc si to pak může užít.

4 22.08.2017

Čtení bylo nádherně pohodové, úžasný relax. Líbilo se mi, jak si autor dokázal hrát se slovy a s popisem - hned bych si sedla vedle něho, kochala se krajinou a byla líná...

4 15.01.2014

Nějak mi to nesedlo, protože mě řádění takových zmetků spíš rozčílí, než pobaví. Aspoň mě mohlo utěšit, že stará dáma měla štěstí. Žádná humornost mě z toho ale nijak neoslovila...

4 01.05.2013

(SPOILER) Divoký princ? Že by John? Možná. A možná divoký princem mohla být i jeho žena Mary, při troše dobré vůle. Taky William, který utekl k hercům. Kdo ví, komu tuto roli autorka vlastně předurčila... Výčet sňatků a pohřbů by za tento díl byl opravdu obsáhlý, život velké rodiny je ovšem plný zvratů a překvapení.

3 20.04.2023

Jsem opravdu ráda, že jsem tuhle knížku potkala a mohla si ji přečíst. Co všechno člověku může přinést, když se mu splní jeho přání?

3 18.02.2022

Příběh o Poirotovi a přece téměř bez Poirota. I tak nakonec odhalí, jak to všechno vlastně bylo. Jsem spokojená.

3 03.03.2021

Četla jsem Dekameron snad někdy před dvaceti lety, i tehdy se mi některé povídky líbily víc a některé míň. Ale tenkrát byl celkový dojem lepší, než jaký mám z knížky teď. Proto jsem přidala hvězdičku navíc. Asi je to vše způsobené tlakem momentální situace. Měla jsem si vybrat jinou knížku, ale když už jsem ji rozečetla....

3 28.02.2021

Příběh se mi líbil. Plynul spíš jako román, zasazený do historické Prahy, a ta detektivní zápletka byla jako bonus navíc. Mistr obojího práva Peregrin Kameník byl sympaťák.

3 06.05.2018

Příběh se mi opět líbil. I tady bylo do samého konce několik možných variant, jak by se mohl děj do finále ubírat a na tu správnou možnost si čtenář počká do poslední chvíle. Autorka v knížce pěkně vystihla myšlenku, která mi hodně uvízla v hlavě: "Když se tak ohlížím, všechno do sebe zapadá: první rok jejich manželství se přihodily jisté události, které položily základ pro věci příští. Tenkrát jsem je nepostřehla. V běžném životě se mezníky přikrádají potichu. Procházejí bez označení a bez povšimnutí."
Člověk si ani neuvědomí, jaká drobná událost může věci v životě vychýlit na úplně jinou dráhu....

3 18.05.2016

Když se mi dostala do ruky knížka ve slovenštině, neodolala jsem a začetla se do ní. Nechtělo se mi čekat na vydání české verze. Ráda jsem se konečně dozvěděla, jak to tenkrát vlastně bylo.

3 13.04.2016