Tída komentáře u knih
Rozhodně zajímavě napsané, ale nějak jsem tomu všemu nevěřila, toho negativního, ponurého, neutěšeného tam bylo prostě moc a slunce na konci tunelu se neobjevilo. Jestli je to pravdivá autobiografie a ne autofikce, tak autorovi jeho život opravdu nezávidím.
Dobrá oddechovka, bavilo mě to, pár nečekaných zvratů také proběhlo. Místy mi připadalo, že autorka už trochu moc tlačí na pilu a nevěřila jsem, že by se to takhle mohlo odehrát i ve skutečnosti.
Hodně zajímavý pohled do smýšlení Rusů a na Rusko. Nebylo to lehké čtení, ale snad jsem díky těm rozhovorům zase o něco chytřejší. Rozhodně doporučuji.
Tohle bylo trápení, které jsem četla hodně dlouho. Ztrácela jsem se v postavách, zápletka mi připadala divná, pomalu každý byl agentem nějaké tajné služby...
Doufala jsem, že když to budu poslouchat jako četbu na pokračování na ČRo, bude to víc stand-up než četba a tím pádem lepší. No, nebylo. Já se fakt snažila, mám ráda Norsko i hory, ale tohle se táhlo, vtipné to bylo opravdu jen málo, prostě asi chyběla ta interakce s publikem.
Bylo by to tak na 3,5*, ale nakonec dávám 4. Příběh obyčejných lidí, takhle se tady asi vážně žilo, což je teda dost příšerná představa. Bavila mě linka s klínovým písmem, budu si muset víc nastudovat profesora Hrozného. Všechny skryté nuance závěru knihy jsem asi nepochopila, na mě to bylo příliš metaforické. Vyslechnuto jako audiokniha na ČRo, dobře načteno, ale hlas tety Anny, to byla fakt hrůza.
Naprosto souhlasím s názorem mnoha ostatních, cítila jsem to stejně. Zajímavý příběh z (pro mě) neznámého Karvinska, ale něco tomu chybělo. Ani jedna z postav mi nepřirostla k srdci, příběh mohl jít víc do hloubky. Hodně mi vadil místy špatný slovosled, kvůli kterému jsem si některé věty musela přečíst dvakrát, abych je správně pochopila. A přes všechny tyhle výhrady jsem knihu přečetla za dva dny, takže na ní asi něco opravdu je.
Na můj vkus to bylo dost "letem světem". Chápu, že shrnout pohnuté osudy volyňských Čechů do jedné knihy je nadlidský úkol, takže ve finále hodnotím jako dobře odvedenou práci. Člověk se ve zkratce dozví vše od odchodů na Ukrajinu v době carského Ruska až po návrat do Čech po druhé světové válce. Poslechnuto na ČRo, načteno velmi dobře.
Jednohubka, která se mi v danou chvíli trefila do noty. Žádná velká literatura, ale poslouchalo se to dobře (na ČRo), a umím si představit, že lidé takhle žijí.
Páni, tak tohle byla jízda! Vyslechnuto na ČRo a asi i díky skvělému načtení mi tahle kniha hodně dlouho zůstane v hlavě. Nevzpomínám si, kdy naposledy jsem četla natolik niternou, ale uvěřitelnou zpověď navíc vylíčenou tak zajímavým jazykem. Pohybuji se v jiné bublině, ale obávám se, že takhle opravdu žije hodně lidí - z ruky do úst, alkohol, nuda, maloměsto, jinakost....Velké díky autorovi, že šel s kůží na trh a porotě Magnesia Litera, protože bez ocenění bych si tu knihu neposlechla.
Děj mě jako vždy bavil, ale zdálo se mi, že tentokrát nějak pokulhával překlad, hodně vět mi přišlo podivně šroubovaných a se špatným slovosledem, kdy jsem je musela číst dvakrát, abych si je správně přeskládala. Škoda, ale i přesto se mi tenhle poslední příběh líbil.
Autor není vypsaný a je to znát. Postavy podobných jmen (takže se pletou), zmatečně vykreslené osudy i pohnutky, snaha o rádoby psychologickou studii malého společenství. Navíc chabá čeština, často se opakující výrazy, slova. Těšila jsem se na nového zajímavého autora, který má rád Hrabala a Fukse, a dostala jsem rozplizlou podřadnou detektivku.
Vzhledem k tomu, že autora mám ráda, rovnou jsem si pořídila oba díly nové série. Velká chyba! První díl se číst nedal, velké špatné, a druhý je na tom úplně stejně. Doufám, že Kallentoft nebude v téhle sérii pokračovat. A všem případným zájemcům dobře radím - pokud to chcete zkusit, půjčte si to v knihovně, ať nelitujete vyhozených peněz jako já.
(SPOILER) Připadalo mi to poněkud překombinované a na můj vkus tam bylo až moc náhodných setkání - např. Kate a Xenie ve vlaku. Měla jsem i problém uvěřit tomu, že by se v závěru knihy Alice takhle zachovala. Četlo se to dobře, postavy policistů jsou vykreslené zajímavě, ale za tu neuvěřitelnost jen 3*
Poměrně milé překvapení, četlo se to dobře, jen kdyby hlavní vyšetřovatel zase nebyl alkoholik - tohle klišé severských detektivek mě už vážně nebaví.
Nepřipojím se k oslavným komentářům. Na základě zdejších recenzí a názorů jsem se těšila na skvělý jazyk, zajímavý příběh, magický realismus. Skvělého jazyka se mi dostalo, magický realismus byl na mě až moc magický a příběh mi vůbec nesedl. Opakovaně jsem se zkoušela začíst, zkusila jsem číst i uprostřed, jestli to nebude lepší, ale nebylo. Jedna z mála knih, které jsem nedočetla. Pro tuhle knihu zřejmě nejsem správná cílovka, a proto nehodnotím.
Minimalisticky pojatý příběh o lásce, vztazích a skvěle vylíčené lidské osudy na pozadí přírodních událostí. A o sopkách jsem se dozvěděla víc, než jsem asi chtěla.
Odložila jsem už po třinácté straně, protože mi připadalo, že autor je zahořklý kvůli všemu, co se stalo od sametové revoluce a hlavní postava je tak trochu jeho alter ego. V thrilleru nechci číst autorovy politické názory.
Neotřelé téma, které si zasloužilo mnohem lepší zpracování. Mohlo to být skvělé čtení, ale dostalo se mi sladkobolného ženského románu s pár novými zajímavými informacemi. Hvězdičky dávám za fotky a mapky na konci knihy.
Tohle mě bavilo hodně a cením si nového neotřelého tématu :-)