Tída
komentáře u knih

Nic jsem neočekávala, a dostalo se mi příjemného překvapení. Logicky vystavěná zápletka, přehledný počet postav, pohled do života polské menšiny ve Velké Británii v době hlasování o brexitu. Jen by mě zajímalo, jestli Poláci vážně pijí tolik jako v knize. Autorka si závěrem chytře udělala oslí můstek k druhému dílu, který si ráda přečtu, až vyjde.


Správná prázdninová oddechovka, nic víc, nic míň. První knížka od autorky a v rámci žánru milé překvapení. Bavily mě vlastně všechny tři hrdinky, nejvíc asi Miriam, která se tak hezky "plácala" v zapojení se do života na předměstí.


Poměrně milé překvapení, četlo se to dobře, jen kdyby hlavní vyšetřovatel zase nebyl alkoholik - tohle klišé severských detektivek mě už vážně nebaví.


Skutky popsané v knize se bohužel skutečně děly a obávám se, že většina viníků (možná i všichni) žila spokojeně až do smrti. Hodně na mě zapůsobilo i líčení osamělosti Muže s dírou v srdci a vlastně i samoty a neutěšenosti stáří v domově důchodců.


Ze začátku jsem měla dojem, že to bude fajn detektivka, ale pak se děj začal táhnout a bylo to pořád tak nějak dokola a o ničem a hodně předvídatelné. Navíc mi nesedla erotická linka s duchem. První knížka od autorky a nevím, nevím, jestli jí dám ještě šanci.


(SPOILER) Po přečtení úvodního slova jsem se lekla, jaká to bude blbost, ale úplný odpad to nebyl. Na mě příliš "americké", protože všechno dobře dopadne, všichni se mají rádi a vše se v dobré obrátí a hlavní padouch je tak předvídatelný, až to bolí. Na čtení na pláži to stačí, ale na víc nic.


Já vlastně nevím, jestli bych hlavní hrdinku označila za stalkerku/psychopatku. Mně připadala jako osamělá mladá žena, která svůj život úplně nezvládá, vysní si jiný a rozhodne se, že ho získá. Není to žádná velká literatura, ale mě to hodně bavilo, jako odpočinková kniha naprosto splnilo svůj účel. Četlo se to dobře a přiznávám, že konec mě hodně překvapil... zasloužené 4*.


Četla jsem na doporučení, údajně nejlepší kniha od Nesbøa a pro mě zklamání. Vztah HH a Ráchel se dal dobře pochopit i bez znalosti předchozích dílů. Ale strhující tempo, napětí, strach ze sněhuláka - tak toho se mi opravdu nedostalo. Hlavního padoucha jsem odhalila velmi brzo a celé se mi to zdálo psané na efekt, plné klišé, předvídatelné. Četlo se to dobře, to ano, a za to dávám zasloužené 3 *.


Humor, který pohladí po duši, vyvolá úsměv na tváři a zlepší den. Už jsem četla několikrát, teď vyslechla na ČRo a zase se k Saturninovi někdy ráda vrátím. To je láska na celý život, díky, pane Jirotko :-)


Já se budu muset vydat do Bretaně. Skvěle vylíčené reálie včetně místních dobrot, pohodový komisař se svou partou, výborné hlášky Nowellové a k tomu tedy pár vražd, ale ty pro mě snad asi nejsou v tomto případě ani podstatné. Tohle čtení je na léto jako stvořené


(SPOILER) Půjdu asi trochu proti všem, ale mě nejvíc zaujala postava babičky. Ze svého selhání viní dceru i vnučku, a proto se k nim chová tak nepříjemně, ale pod tou drsnou slupkou je žena, která se trápí tím, že dovolila, aby se dělo, co se dělo (možná proto, aby sama měla klid???). Kniha mi doma ležela několik měsíců, čekala jsem, dokud neunikne mediální bouře vyvolaná ToyBox, chtěla jsem si udělat vlastní názor. Četla jsem i příběh ToyBox a dávám za pravdu paní Mornštajnové. Les v domě je o rodinných vztazích, o tom, jak je mlčení a lži dokážou narušit a zničit a ne primárně o zneužívaní dětí. Měla jsem trochu strach, jestli kniha dostojí mým očekáváním a dávám pět z pěti.


Šroubovaný jazyk, divná větná spojení - nevím, jestli příběh má být román, fikce, nebo zpracování faktů. Snažila jsem se začíst, ale vážně to nešlo. Pár hvězdiček za připomenutí smutného osudu tří studentů.


Posloucháno jako radiokniha, což vyžadovalo větší soustředění, než kdybych to četla, protože jsem si musela pamatovat jména a nemohla jsem listovat zpět. Náhled do života afghánské rodiny, tamních zvyklostí, každodenního života - velmi dobře napsáno. Je zajímavé dozvědět se tolik podrobností o životě jinde, každá kultura je jiná a je dobré poznat ty nám tolik vzdálené - já si z toho beru to, že bych tam žít nechtěla.


Nechápu, proč mi tahle série až dosud unikala. Náhodou jsem si tuhle knihu půjčila v knihovně a páni, to byla jízda. Výborně napsané, bez hluchých míst, všechno dávalo smysl, uvěřitelná zápletka... paráda. Už se těším, až to začnu číst od prvního dílu.


Sérii s Rebeckou mám ráda a opravdu jsem se další díl těšila. Bohužel za mě zklamání, děj se táhl, zápletka nic moc, poprvé se mi u této autorky stalo, že jsem přeskakovala celé odstavce.


Těžké téma, ale velmi citlivě uchopené, a toho si cením. Svět není černobílý a alegorie zahrady byla velmi dobře zvolená, díky.


Slabší rozjezd, ale postupně se všechny linky knihy začaly propojovat, děj nabral spád a konec byl velkým překvapením. Zasloužené 4*


Další dobrý díl série ze Sandhammu. Téma domácího násilí kombinovaného s osudy Bosňanů ve války v bývalé Jugoslávii je dobře zpracované a naprosto uvěřitelné. Jako všechny knihy od autorky je to čtivé, děj postupně ke strhujícímu závěru.


Ráda jsem se nakoukla do Baskicka, mně dosud neznámého. Chvílemi jsem se trochu ztrácela, ale nakonec se všechny nitky pospojovaly a celý příběh dostal hlavu a patu. Zaujalo mě, že ženská příjmení se nepřechylovala, s tím jsem se v beletrii setkala snad poprvé a ne úplně mi to sedělo.


Zajímavý pohled hlavní hrdinky, Němky, na život v Sudetech. Dobře vykreslené vztahy na vsi, každodenní život, strasti i radosti. Je dobře, že se najde kniha, kde se nepíše jen od odsunu a válce, tady se dozvíme, jak Němci žili před válkou, což asi většina z nás neví, když nepocházíme z té oblasti. Pár věcí by šlo dotáhnout, ale zasloužené 4*
