Tída komentáře u knih
Typická YA kniha, dostala se ke mně na doporučení, ale pro mou věkovou kategorii už to není, a proto nehodnotím. Nedočetla jsem, a hrozně mě rozčiloval font používaný u dopisů na začátku kapitol...
Wow, tohle bylo neuvěřitelné! Skvělé povídky, měla jsem pocit, že autor snad musel u jednotlivých aktérů tajně bydlet a odposlouchávat. Úmyslně jsem četla jen jednu povídku denně, abych ji stihla zpracovat a vyčistit si hlavu před další. Není to zrovna přehlídka optimismu, ale reálného života a toho si cením. Klobouk dolů!
Opět zajímavý příběh a pohled na poměrně neznámou část novodobých dějin. Hlavní hrdinka mi byla nesympatická snad od začátku, a vím, že to bude znít divně, ale pro mě prostě byla moc "ruská". Tentokrát jsem si vlastně v celé knize nenašla nikoho, komu bych fandila, a možná to ani nebyl autorčin záměr, nevím.
(SPOILER) Připadalo mi to poněkud překombinované a na můj vkus tam bylo až moc náhodných setkání - např. Kate a Xenie ve vlaku. Měla jsem i problém uvěřit tomu, že by se v závěru knihy Alice takhle zachovala. Četlo se to dobře, postavy policistů jsou vykreslené zajímavě, ale za tu neuvěřitelnost jen 3*
Zajímavý pohled na, pro mě poměrně neznámou, část novodobých asijských dějin. Budu si muset dohledat víc informací o Rudých Kmerech a zjistit, jak to je v Kambodži teď. Připadá mi až neuvěřitelné, že kniha byla napsána před 30 lety, zdála se mi tak současná. Hrůzy válek a uprchlíků se bohužel opakují pořád dokola. Zajímalo by mě, jestli jsou osmnáctileté holky vážně tak naivní jako Lisa.
Poutavý vhled do občanské války v Řecku, zajímavé osudy hlavních postav u nás, dobře napsané. Po delší době kniha, která stojí za zapamatování, díky.
Bydlení v Kruhu bych tedy nechtěla ani zadarmo, ale jinak postav tak akorát, zajímavě propletené, jen ten konec se mi zdál trochu přehnaný...
Mám pocit, že autor vykrádá sám sebe a píše už jen pro prachy. Jeho první počiny byly dobré, tohle už je fakt zbytečně natahovaná mizérie. Nedočteno, odkládám, to se fakt nedá.
První literárně zpracované vzpomínky o holocaustu, které jsem četla. Bohužel se nepřipojím k oslavným komentářům a to kvůli špatnému zpracování knihy, např. autorka se narodila roku 1931, její matka v roce 1929??? Taková bota hned na úvod??? Nebo - musí si sundat sukni a v následujícím odstavci jí někdo pod tu sukni sáhne, a v podobném duchu bych mohla pokračovat dál, o gramatických chybách raději nemluvím. Vím, že vzpomínky jsou ošidné, ale tomuhle příběhu jsem prostě neuvěřila (mám nastudovanou odbornou literaturu).
Nic jsem neočekávala, a dostalo se mi příjemného překvapení. Logicky vystavěná zápletka, přehledný počet postav, pohled do života polské menšiny ve Velké Británii v době hlasování o brexitu. Jen by mě zajímalo, jestli Poláci vážně pijí tolik jako v knize. Autorka si závěrem chytře udělala oslí můstek k druhému dílu, který si ráda přečtu, až vyjde.
Správná prázdninová oddechovka, nic víc, nic míň. První knížka od autorky a v rámci žánru milé překvapení. Bavily mě vlastně všechny tři hrdinky, nejvíc asi Miriam, která se tak hezky "plácala" v zapojení se do života na předměstí.
Poměrně milé překvapení, četlo se to dobře, jen kdyby hlavní vyšetřovatel zase nebyl alkoholik - tohle klišé severských detektivek mě už vážně nebaví.
Skutky popsané v knize se bohužel skutečně děly a obávám se, že většina viníků (možná i všichni) žila spokojeně až do smrti. Hodně na mě zapůsobilo i líčení osamělosti Muže s dírou v srdci a vlastně i samoty a neutěšenosti stáří v domově důchodců.
Ze začátku jsem měla dojem, že to bude fajn detektivka, ale pak se děj začal táhnout a bylo to pořád tak nějak dokola a o ničem a hodně předvídatelné. Navíc mi nesedla erotická linka s duchem. První knížka od autorky a nevím, nevím, jestli jí dám ještě šanci.
(SPOILER) Po přečtení úvodního slova jsem se lekla, jaká to bude blbost, ale úplný odpad to nebyl. Na mě příliš "americké", protože všechno dobře dopadne, všichni se mají rádi a vše se v dobré obrátí a hlavní padouch je tak předvídatelný, až to bolí. Na čtení na pláži to stačí, ale na víc nic.
Já vlastně nevím, jestli bych hlavní hrdinku označila za stalkerku/psychopatku. Mně připadala jako osamělá mladá žena, která svůj život úplně nezvládá, vysní si jiný a rozhodne se, že ho získá. Není to žádná velká literatura, ale mě to hodně bavilo, jako odpočinková kniha naprosto splnilo svůj účel. Četlo se to dobře a přiznávám, že konec mě hodně překvapil... zasloužené 4*.
Četla jsem na doporučení, údajně nejlepší kniha od Nesbøa a pro mě zklamání. Vztah HH a Ráchel se dal dobře pochopit i bez znalosti předchozích dílů. Ale strhující tempo, napětí, strach ze sněhuláka - tak toho se mi opravdu nedostalo. Hlavního padoucha jsem odhalila velmi brzo a celé se mi to zdálo psané na efekt, plné klišé, předvídatelné. Četlo se to dobře, to ano, a za to dávám zasloužené 3 *.
Humor, který pohladí po duši, vyvolá úsměv na tváři a zlepší den. Už jsem četla několikrát, teď vyslechla na ČRo a zase se k Saturninovi někdy ráda vrátím. To je láska na celý život, díky, pane Jirotko :-)
Já se budu muset vydat do Bretaně. Skvěle vylíčené reálie včetně místních dobrot, pohodový komisař se svou partou, výborné hlášky Nowellové a k tomu tedy pár vražd, ale ty pro mě snad asi nejsou v tomto případě ani podstatné. Tohle čtení je na léto jako stvořené
(SPOILER) Půjdu asi trochu proti všem, ale mě nejvíc zaujala postava babičky. Ze svého selhání viní dceru i vnučku, a proto se k nim chová tak nepříjemně, ale pod tou drsnou slupkou je žena, která se trápí tím, že dovolila, aby se dělo, co se dělo (možná proto, aby sama měla klid???). Kniha mi doma ležela několik měsíců, čekala jsem, dokud neunikne mediální bouře vyvolaná ToyBox, chtěla jsem si udělat vlastní názor. Četla jsem i příběh ToyBox a dávám za pravdu paní Mornštajnové. Les v domě je o rodinných vztazích, o tom, jak je mlčení a lži dokážou narušit a zničit a ne primárně o zneužívaní dětí. Měla jsem trochu strach, jestli kniha dostojí mým očekáváním a dávám pět z pěti.