timelady
komentáře u knih
Hudba srdce: Metafyzika popu
Karel Veselý
Obdivuji detailní zpracování jednotlivých "lovesongů" v jejich historickém a společenském kontextu.
Děkuji za skvělé hudební publikace! Těším se na další :)
Tenhle pokoj se nedá sníst
Nicol Hochholczerová
Tohle mě dostalo. Kniha je spíš soupis miniatur, pocitů (nebo spíše zmatků?) zabalených do poetických metafor.
Čtení to bylo bolavé. Autorce přeji hodně sil
Malý český člověk a skvělý český národ
Ladislav Holý
Dobrá sonda do polistopadového českého rozpoložení; nicméně po téměř pětadvaceti letech od vydání jsou data v knize značně neaktuální (od vydání uplynula jedna generace). Ve společnosti nostalgie po starých dobrých předrevolučních časech opadá, současné problémy se oproti těm v publikaci (byť ne třeba úplně) liší a společenská mentalita zaměřena jiným směrem a se současným režimem více sžita. To není nutně kritika autora (nepredikoval budoucnost, pouze reflektoval soudobou atmosféru) - studie p. Holého by mohla jistě v následujících sociologických studiích služit jako skvělý podklad pro další dabatu.
Kdo zabil mého otce
Édouard Louis (p)
Velmi intimní, až terapeutické zpovědi. Líbí se mi styl, kde Louis poeticky promlouvá ke svému otci a někde ve tmě jej hledá a snaží se jej prohlédnout ze všech úhlů tak, aby nic neopomněl, nic nezmeškal a všemu porozuměl - láska a nenávist se vzájemně překrývají, až nakonec vytvoří nevýraznou, ale pevnou šedou desku
Prostě vztahy
Honza Vojtko (p)
Líbí se mi ledabylý, až hovorový styl, jakým Vojtko píše. Informačně mi publikace přijde přínosná.
Menší problém mám s autorovým citováním - v průběhu textu se Vojtko opírá o pár studií, které ale nejsou vůbec ocitované (a odkaz stylem "jedna studie z Oxfordu 2017..."). Chápu, že se jedná o populárně naučnou knihu, osobně bych ale uvítala detailnější odkazy.
Když umřel Bowie
Andrea Rourke (p)
Tohle mě hodně bavilo. Obecně mám knihy "neví, co chce, kdy to chce a proč vlastně, ale přesto hledá" ráda.
S hlavní hrdinkou jsem se místy ztotožňovala, bavilo mě jisté pohrdání a ledabilost, která se příběhem táhne.
Líbí se mi počátek děje úmrtím Bowieho - odešel někdo pro mě důležitý; co s životem teď?
Skoncovat s Eddym B.
Édouard Louis (p)
Kniha mi evokovala citát Anny Kareniny: "Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém."
Tohle bylo velmi bolestné čtení.
Louis svá dětská léta a dospívání popisuje pohledem zmateného dítěte, které se snaží porozumět jinakosti, kterou pro ostatní je.
Kniha pro mě byla velmi emočně silná. Určitá rezignace, ke které částečně Louis během života na venkově přistoupil, aby se uchránil, je tak prostá a křehká a já si nedovedu představit, jak náročné to pro něj muselo být.
Úleva, kterou popisuje po přestěhování se do většího města, je hmatatelná. Lidsky doufám, že se má Louis dobře.
Nejedná se o literární veledílo, ale zpověď (v sobě samém) ztraceného dospívajícího mi přišel natolik silný, že si pět hvězd zaslouží.
Jmenuji se Václav a zachráním ti život
Václav Wortner
Tohle bylo skvělý! Spis mladého dekadentního bohéma, který se stále hledá a střídavě se ztrácí mezi buddhistickým zenem a nevydařenými milostnými vztahy
Plavec ve tmě
Tomasz Jedrowski
Téma homosexuality v katolickém Polsku nebude nikdy otřepané téma. O to zajímavější, když se děj zasadí do hlubokých socialistických osmdesátých let, kde jsou sexuální menšiny persekuované.
Autor románu se dovedl brilantně propojit s hlavním hrdinou, knihou provází cosi lehce autobiografické, přesto něžné, ztracené a naivní.
Veškerá bouře emocí, se kterou se protagonista vypořádává, aby porozuměl své sexualitě - zmatek, stud, zoufalství, ale přesto naděje - je hmatatelná a prenositelna. Ten správný punc všemu dodává historické ukotvení románu.
Těžko se mi věří, že je toho autorova prvotina! Těším na další jeho díla :)
O Palestině
Noam Chomsky
O palestinsko izraelském konfliktu se teprve snažím něco zjistit a blíže mu porozumět a Naom Chomsky mi přišel jako dobrý odrazový můstek.
Informativně celkem hodnotné, nicméně mám pocit, že se v knize často točí narativ "oni jsou na nás zlí, tak my na ně budeme taky" a dost to znevažuje jakékoliv hlubší předání názoru/pohledu.
Mj kolážový typ knihy (fragmenty rozhovorů, esejů, názorů) je pro mě velmi těžko uchopitelný
Královec: Město pohádka
Paulina Siegień
Hrozně zajímavá tematika, ale nesedl mi autorčin styl :( i přes veškerou poutavost vyprávění se mi kniha špatně četla
Hra o manželství
Jeffrey Eugenides
Určitě se kniha dala zestručnit a upravit ji do podoby novely. Přidat dialogy, obohatit děj a poškrtat sebelítostné a melancholické monology.
Jsem ale ráda, že tomu tak nebylo.
Děj není nijak převratný - téma nešťastné mladé lásky je všudepřítomné a nedá se v něm dějově přijít s něčím novým. O to více prostoru pak dostává lyrika.
Eugenides velmi přesvědčivě popsal život člověka, který trpí psychickou poruchou, který je sice nadaný, ale zároveň si ve své nemoci libuje natolik, že se sám odsoudl k životu plnému utrpení a samoty.
Popisuje život zajištěného člověka, který pochází z vyšší střední střídy, je úspěšný a nikdy nemusel čelit situacím, které by jej mohly existeniálně ohrozit.
V neposlední řadě popisuje osud někoho, kdo se sám v sobě ztratil a snaží se opět najít.
Všechny tři spojuje jedno - touží po lásce, která, i přes věškerou snahu, je nakonec mine.
Nedovedu si představit, jak křehká a zároveň bohatá musí být duše někoho, kdo napíše příběh, jež zaznamená život ze všech jeho úhlů.
Němcova vesnice aneb Deník bratří Schillerových
Boualem Sansal
Někde mezi začátkem a koncem jsem se ztratila :(
Vše, co jsme si nikdy neřekli
Celeste Ng
Já vůbec nevím proč, ale při čtení jsem měla pocit, jako bych se dívala opět na Skins.
Znovu mi bylo náct a znovu jsem s hlavními hrdiny prožívala jejich trápení a hořkost, co si s sebou nesou - veškeré strasti jejich života.
Všichni mají spoustu starostí, byť existenčně prostých, ale silných do takové míry, že není možné vést normální život.
A opět se mi naskytlo cítit tíhu života někoho jiného - takového, kde i přes veškeré materiální zázemí chybí porozumění, kde v důsledku neunesitelné tíže vlastního života není prostor pro porozumění života toho druhého.
Long story short - nemyslím si, že budu mít v blízké době emoční kapacitu na opětovnou četbu :)
Počkej na moře
Veronika Opatřilová
Velké poetické pohlazení po duši.
Jednoduchý, prostý, zvýdavý jazyk, který popisuje vztah studenta a jeho profesora - spíš než popisuje možná vytváří, kreslí a něžně nad ním drží ochrannou ruku.
Kniha není pouze milostný román, je to kniha plná otázek, něhy, poetické lehkosti, naivity mládí.
Fragile: Handle with care.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Petra Soukupová se hrozně dobře čte. Její knihy nemají zrovna dvakrát sofistikovou zápletku, to ale vůbec ničemu nevadí. U jejích knih má chvílemi člověk pocit, že stojí u vás v obýváku a popisuje, jak si vlastně žijete, spolu s tím ukazuje na vaše bolístky, o kterých sice víte, ale snažíte se je moc neřešit.
Jsou to knihy z běžného života - není to život dokonalé rodiny, úspěšného kariéristy, ani někoho, kdo si sáhnul na úplné dno. Knihy jsou o vás, o vašem životě. O běžných věcech, co řešíte a co vás trápí, kterým nevěnujete přílišnou pozornost.
Hudba ohně
Karel Veselý
Naprosto skvělá hudební publucistika - nedovedu si představit, kolik práce autor musel na její sepsání vynaložit.
Osobně bych ocenila, kdyby nějaké pasáže byly rozvinuty více - například internetový rap, i když svým způsobem toto téma p. Veselý více objasňuje v knize Všechny kočky jsou šedé.
Stejně tak jsem se těšila na kapitolu o trip hopu (který mám asiciovaný s Tricky), ale je mi jasné, že nejde obsáhnout veškeré podžánry rapu do jedné publikace.
Jen škoda, že takových knih není víc :) A děkuji autorovi za objasnění "politického cool". Je hezké vidět, jak se nakonec všechny světy prolínají :)
Šváb
Ian McEwan
Nevím, asi jsem to nepochopila :( v tom abstraknu jsem se ztratila, pochytila jsem akorát pár kavkovských prvků, od kterých jsem se snažila odrazit - ale marně.
Snad se ke knize časem vrátím a budu s to ji naplno ocenit.
Líbila se mi její metafyzická podoba, tudíž knihu hodnotím jako knižní soubor hrající si s jazykem.
Noční cirkus
Erin Morgenstern
Bohužel nedočteno. Knihu jsem měla v plánu přečíst si od svých šestnácti, každopádně jsem se k ní dostala až teď - a možná právě to byla ta chyba. Odloženo po prvních sto stránkách, nedokázala jsem se ponořit do děje, nedokázala jsem naskočit na autorčin styl.