timelady komentáře u knih
Ufffff..... Chvíli mi trvalo, než jsem se v samotné Něžné zorientovala, ale musím říct, že tato povídka je jedna z nejlepších, co jsem kdy četla. Co se povídek ostatních týče, některé mi přišly místy poněkud nezáživné, ovšem Bíla noc mne nadchla. A nemohu se zbavit pocitu (snad ani nechci), že milovaná Nastěnka je bohapustá labilní "attention whore."
Nedočetla jsem. Mrzí mě, že to říkám, ale Bohumil Hrabal a já kamarády asi nikdy nebudeme.
Pro mne velmi milé překvapení. Silné, trefné, působivé. Velmi se mi líbí uspořádání celé sbírky a postupná gradace. Perfektní.
Musím říct, že básně jsou vskutku impozantní, zaujaly mne. Jen je děsivé, do jaké míry je člověk nahraditelný.
Možná se ze mě stává cynik, ale u nějakých pasáží jsem se neudržela a dostala záchvat smíchu. Jen si představte Hitlera, jak nakráčí do pivovaru a zpoza svého sotva rašícího knírku zařve "taaaak hoši, teď je to tady naše!" doufaje, že to někoho bude zajímat.
Nicméně se kniha četla dobře, byla poutavě napsána a jsem ráda, že jsem se o postavě Hitlera dozvěděla něco nového.
Trhalo mi srdce, když jsem musela knihu na chvíli odložit. Tak dojemné, laskavé a bolestné verše jsem již dlouho nečetla.
Revizora jsem četla z důvodu, abych překonala svoji averzi vůči ruské literatuře (kterou zapříčinila Anna Karenina). Tohle dílo bylo nejspíš o krok vedle, snad to příště bude lepší. Nepřišlo mi to nikterak zábavné či záživné.
Jedna ze slabších, chvílemi jsem se musela přemáhat, abych vůbec v četbě pokračovala. Byly pasáže, které jsem hltala, ale bylo jim pomálu a moje nadšení mě většinou po pár minutách opustilo.
Pokorně přiznávám, že kdyby nebyl Otčenášek zařazen do povinné četby, nejspíš bych se ke knize nedostala.
K samotnému tématu nemám co dadat; prostě zakázaná láska dvou mladých lidí během druhé světové války. Nicméně kdybych měla dílo porovnat např. s Petrem a Lucií, tak bych více tíhla k Rollandovi, nemám moc ráda příběhy, ve kterých se láska projeví již během chvilky, považuji to za afektované a "je to na ránu." Přesto ale knize nechávám pět hvězdiček, lehce otevřený konec tento malý "vroubek" dorovnal.
Při četbě jsem si místy přála, abych vedle sebe měla dva filozofy a kněze, kteří by mi pomohli knihu vysvětlit.
Velmi milá kniha, která se hrozně hezky čte - místy mě dokázala rozesmát a dočítala jsem ji se skleněnýma očima.
Malý Mikuláš mě doprovázel celým dětstvím které jsem strávila tím, že jsem toužila být jedním z jeho přátel.
Abych byla upřímná, celou knihu knihu jsem jen čekala na to, až se Anna rozhodne zabít. Kniha mě těžce nebavila, nejspíš mi není souzeno chápat kouzlo ruské literatury.
Tohle mě hodně bavilo. Obecně mám knihy "neví, co chce, kdy to chce a proč vlastně, ale přesto hledá" ráda.
S hlavní hrdinkou jsem se místy ztotožňovala, bavilo mě jisté pohrdání a ledabilost, která se příběhem táhne.
Líbí se mi počátek děje úmrtím Bowieho - odešel někdo pro mě důležitý; co s životem teď?
Tohle bylo skvělý! Spis mladého dekadentního bohéma, který se stále hledá a střídavě se ztrácí mezi buddhistickým zenem a nevydařenými milostnými vztahy
O palestinsko izraelském konfliktu se teprve snažím něco zjistit a blíže mu porozumět a Naom Chomsky mi přišel jako dobrý odrazový můstek.
Informativně celkem hodnotné, nicméně mám pocit, že se v knize často točí narativ "oni jsou na nás zlí, tak my na ně budeme taky" a dost to znevažuje jakékoliv hlubší předání názoru/pohledu.
Mj kolážový typ knihy (fragmenty rozhovorů, esejů, názorů) je pro mě velmi těžko uchopitelný
Někde mezi začátkem a koncem jsem se ztratila :(
Nevím, asi jsem to nepochopila :( v tom abstraknu jsem se ztratila, pochytila jsem akorát pár kavkovských prvků, od kterých jsem se snažila odrazit - ale marně.
Snad se ke knize časem vrátím a budu s to ji naplno ocenit.
Líbila se mi její metafyzická podoba, tudíž knihu hodnotím jako knižní soubor hrající si s jazykem.
Zakoupila jsem si na základě silnýho hypu na sociálních sítí a jsem zklamaná. Občas mě zaujala nějaká strofa, ale strofa následující moje zaujetí smetla ze stolu. Škoda.