TinaBookBlog komentáře u knih
4 povídky, které spojuje jedno a to strach. Strach lidí z neznámého, ale hlavně ze smrti, která čtenáře provází po celou dobu čtení. S tím si King skvěle pohrává.
Při čtení první a druhé povídky jsem se ze začátku trochu nudila. U třetí a čtvrté jsem byla vtažena do děje okamžitě. Během čtení jsem měla velmi nepříjemný pocit a nedočkavě čekala, jak to tedy nakonec dopadne.
V knize je nějaké to nadpřirozeno, ale pokud máte zálusk na horor, tak tato kniha nebude to pravé ořechové. Za mě ale mohu doporučit.
O této knize jsem četla skvělé ohlasy, takže jsem se rozhodla se do ní také pustit.
Čtení je to zajímavé. X stránek jste v přítomnosti, x stránek v psychiatrické nemocnici v roce 1956. Nicméně nemohu říci, že přechody mezi minulostí a současností byly zdařilé.
Kniha velmi zajímavě zachycuje myšlenky lidí, kteří se léčí v ústavu, i když každý z nich má pocit, že nemocný není, ale že má jen z nějakého důvodu zlomené srdce.
Co mě překvapilo, byl zvrat na konci knihy. I přesto ale nemohu hodnotit více než 3⭐. Četlo se to sice lehce a rychle, ale nemohu říci, že by se jednalo o knihu, která by mě nějak silné uchvátila. Za mě prostě takový průměr.
Přečteno jedním dechem. Thriller, který přináší spoustu otázek.
Během čtení mi šel chvílemi mráz po zádech. Neustále jsem si říkala, jestli je to opravdu tak nebo je to zase nějaká lež. Nevíte, čemu máte věřit. Konec sice přináší rozuzlení, ale jestli pravdivé nebo ne, záleží na čtenáři. Autorka odvedla opravdu skvělou práci.
Knihu můžu jedině doporučit. Nudit se nebudete, autorka udržuje napětí až do konce.
Kniha mě v knihovně zaujala svým názvem a navíc mě tento žánr stále baví a zajímá. Musím říct, že jsem vedle rozhodně nesáhla. Čtení je to zajímavé a dobře zpracované nehledě na to, že autor vlastně tak nějak ani není spisovatelem a je to jeho jediná kniha.
Dítě gulagu vypráví příběh z takového úhlu pohledu, který jsem doposud nečetla. Hlavní postava vás provede od svého útlého dětství, které strávil v gulagu, jelikož tam pracovala jeho matka, až přes dospívání, armádu a dospělý život.
Zpočátku se čtení vleklo a nějak ne a ne se začíst. Až později jsem knihu začala hltat. Musím říct, že jsem opravdu obdivovala autorův charakter a sebekázeň. Doporučuji!
Původně jsem si do knihovny šla úplně pro jinou Kingovku, nakonec jsem se vrátila s touto a rozhodně jsem nesáhla vedle.
Starší čtení, které obsahuje více a trochu méně čtivé příběhy. Nicméně, rozhodně jsem se nenudila a četla s radostí. Při čtení některých příběhů jsem téměř ani nedýchala a čekala, jak to nakonec dopadne.
Nic není tak jak se zdá...
Skvěle napsané a čtivé. Kniha mě chytla první stránkou a pustila až poslední. Nechybí tomu absolutně nic - napětí, lítost, láska, vztek, očekávání... To vše zde je. Pro mě navíc závěr nebyl předvídatelný.
Oceňuji taky to, že je kniha vyprávěna ze 3 různých pohledů a tyto pohledy se každou chvíli střídají, ale vůbec to nenabourává děj ani nezamotává čtenáře. Vše jde velmi přirozeně.
Remarque je mým nejoblíbenějším autorem, ale upřímně, kdybych kdysi začala těmito díly asi by tomu tak nebylo.
Říše snů a Gam patří mezi první díla a je to opravdu znát. Je zde spooousta filozofování a omáčky okolo, i když musím říct, že je vše vylíčeno opravdu nádherně. Děj i postavy skáčou místy sem a tam. ALE je to prostě Remarque, takže jsem to musela dočíst.
Krásné a smutné zároveň. Musím říct, že toto mě fakt dojalo...
Zprvu jsem si řekla, že to bude nějaká slaďárna - to snad ne. Žádný extra romance mě neberou. Postupně jsem ale zjišťovala, že se pletu. Musela jsem číst pořád dál, abych se o tom přesvědčila a taky samozřejmě protože jsem se prostě nemohla od čtení odtrhnout.
Radost, soucit, smutek, vztek, zklamání... Toto jsou všechno pocity, které mě čtením postupně provázely. Autorka vše zpracovala bravurně. Měla jsem pocit, že jsem s hlavní postavou naprosto všude a prožívám to, co prožívá ona...
Nejdříve to vypadalo velmi slibně. Zajímavé příběhy 3 žen, krátce ale dobře zpracované. Moje prvotní rádoby nadšení ale celkem rychle pominulo. Prostě mě to přestalo bavit, jelikož vše začalo být repetitivní.
Autorka se ještě ale přeci jen pokusila čtenáře vtáhnout do děje, jakmile je řeč o úkladných vraždách (není to spoiler, dozvíte se v popisu knihy). I přesto, mě už vtáhnout nedokázala a četla jsem spíše jen, abych dočetla.
Nicméně čtení je to rychlé a nenáročné. Takže to sfouknete ráz dva.
Tak toto bylo něco! Mám takový dojem, že takto dobrou knihu jsem už nějakou dobu nečetla. Perfektní!
Jste vtažení do děje hned od první stránky a puštěni stránkou zakončující. Autor odvedl skvělou práci! Každá další stránka udržuje nebo stupňuje napětí a zvědavost. Žádná stránka není zbytečná nebo navíc. Vše je skvělé promyšlené. Rozhodně doporučuji! Nudit se nebudete.
Nejprve jsem byla nadšená. Zajímavá zápletka hned od začátku. Potom se vše ale postupně vytratilo. Přeskakování sem a tam, od jedné osoby ke druhé. Trochu toho a trochu tamtoho. Příběhy samotných postav také nic moc... Na to kdo je hlavní záporák jste schopni přijít docela rychle.
Takže za mě celkem slabé, i když potenciál to mělo.
Geniální. Nejprve jsem si říkala, že to asi teda bude nic moc, protože vše nasvědčovalo tomu, že budu číst jen o podivínské profesorce. Náhle děj začal nabírat na intenzitě. Autorka neprozradila nic navíc a informace dávkovala přesně podle potřeby. Postupně začnete zjišťovat, že vše se vším souvisí.
Zprvu se možná někdo může zamotávat v postavách, protože odpovídají názvům rostlin. Podle mě si na to ale velmi rychle zvyknete. Rozhodně doporučuji!
Jak málo stačí, aby vznikl příběh. Navíc příběh, který je skvělý. King dokáže z maličkostí udělat něco! I přesto, že se vše točí kolem malé holky, točí se to zajímavě!
Jednoduché, zajímavé, čtivé.
Objeveno v knihovně a podle názvu jsem si řekla, že to bude něco jiného, než co jsem doposud četla. Také že ano. Kniha pojednává o x diktátorských dětech a jejich životech.
Není to dech beroucí čtení, ale dozvíte se zajímavá fakta. O známých i méně známých diktátorech a jejich dětech. Záporné hodnotím některé překlepy v překladu, které vás nutí se vrátit o větu zpět.
Nemůžu říct, že by mě to nadchlo. Knihu přečtěte během chvíle, ale upřímně, ve mně to nic nezanechalo. Přečetla jsem si to, toť vše.
Nemyslím si, že je to náhled na povolání zdravotního personálu. Spíš se dle mě jedná o jednotlivé starosti a příběhy lidí, kteří ve zdravotnictví pracují.
Plusem je, že příběhy jsou napsány čtivě.
Konečně jsem po 100 letech našla čas to dočíst. Přemýšlela jsem, proč mi to tak trvalo...
Příběh je ohromující, plný smutku, smrti, bojů o přežití. Avšak, je příšerně zpracovaný. Ačkoliv se autor snaží čtenáře vtáhnout, tak u mě se mu to nepovedlo. Knihu prolíná historií, doplňujícími informacemi a prostě to vše nějak dohromady nesedí.
Sin je chudák, kterému se podařilo zachránit, a který se užírá zevnitř. Zároveň je to ale takové velké rozmazlené dítě, které se stále hledá. Naštěstí se odhodlal promluvit o svém příběhu, snad tentokrát pravdivě.
Rozhodně jiné a naprosto odlišné od toho, co jsem četla předtím. Ale, i přes tu odlišnost a zajímavost jsem knihu četla strašně dlouho. Nějak mě to k ní netáhlo, protože jsem nečekala na žádný zajímavý a nečekaný konec. Knihy o zkušenostech lidí mám v oblibě, ale asi ne takovýto typ knih.
Nicméně, je sice vidět, že knihu nenapsal spisovatel, určitě by to ale neměl být důvod proč nedočíst.
Během čtení jsem sice neobdivovala knihu jako takovou, ale obdivovala jsem doktorovo odhodlání, statečnost a vůli. Každá stránka knihy popisuje to, jak to bylo pro něho a ostatní lékaře náročné, co se jim povedlo, nepovedlo, a co se rovnou vzdalo.
Zajímavé, čtivé, trochu jiné. Takto bych jednoduše popsala tuto knihu.
Četla jsem hodně knih o holokaustu a myslím si, že si jich ještě hodně přečtu. Nicméně, toto bylo trochu jiné. Max (dříve Tibor) se zas až tolik nezabývá pobytem v táboře jako takovém, ale o životě po osvobození. Je zajímavé si přečíst, co musel zvládnout v táboře (i když se příběhy samozřejmě opakují), ale hlavně o tom, co si prožíval po táboře.
Kniha se dá přečíst během chvíle. Není to náročné čtení jak emočně tak literárně. I když samozřejmě smutné to je. Stojí za to si to jednou přečíst.
Musím říct, že knihu hodnotím velmi pozitivně! Zajímalo mě každé napsané slovo, každý napsaný příběh a pohled na zemi.
Autorka zpracovala 7 rozhovorů s naprosto odlišnými lidmi, kteří uprchli z KLDR. V jednotlivých rozhovorech se zaměřuje na opravdu zajímavá témata, o kterých si myslím, že veřejnost mnoho neví. Díky tomu je čtení ještě mnohem zajímavější.
V knize je vše přehledně zpracované. Dění v Severní Koreji jsem nikdy nějak extrémně nesledovala, ale i přesto mě tato kniha velmi zaujala. Přečtení rozhodně doporučuji.
Dle hodnocení celkem opěvovaná kniha. Já osobně jsem z ní zas tak nadšená nebyla. Neříkám, že je špatná, to rozhodně ne. Prostě nenadchne ani neurazí.
Některé pasáže mi přišly naprosto zbytečné, např. návraty do válečné a poválečné minulosti. S aktuálním dějem to nemělo mnoho společného. Kniha je také kritizována kvůli nestandardní přímé řeči. Ano, ze začátku je to matoucí, ale nakonec to podle mě není velký problém.
Poslední třetina se nevleče, ale už vlastně tušíte kdo je vrah a spíše čekáte, až na to přijdou i kriminalisté.