tisha8409 komentáře u knih
Knihu jsem četla s pocitem, že jde o sice tuctový námět, avšak ráda si ho "zažiju" a knihu tedy přečtu. Zarazil mne však podivný styl psaní a něco mi nesedělo...do okamžiku ,kdy jsem zjistila, že jde o příběh z let dřívějších.
Knihu tedy číst nebudu, přijde mi to zmatené, nijaké, neslané nemastné, až jakoby začátečnické.
Vůbec mi to nesedí k tomu, že by takhle psala žena, která byla pro ženy ve Francii osobností a znakem pro boj za ženskost a nezávislost.
Dávám pět hvězdiček, ALE! pouze za tu část, kde se popisuje život v Mohuči. Po úprku a znásilnění u hradeb se po přijetí mezi židy a poté na hrad stala nudná fraška plná útěků, hledání, hnisu, potu a bolesti. Je to takové trošku směšné, že děcko odpadlice najednou stane na vysokém hierarchickém místě a je jí umožněn "bohatý a dobrý" život.
Jako historický náhled do středověkého Německa dobré, reálné...praktiky zajímavé... ale hradní romány nemám ráda.
Štve mě, že je hl.hrdinka tak....omezená a hloupá a pořád čeká, že i když udělá přešlap (a jakože je dělá tak nějak pořád), že se jí za to budou ještě klanět a JI odškodní.
Že jí prostě vše projde. Chovala se jako magor, její posedlost hadrami a šátkem jsou sice jistě reálné ( shopaholici jsou skutečně závisláci), ale mně to hrozně vadilo.
Je to takový pohádkový příběh a nazvala bych ho "kterak hlupaňa zadlužená k miliardáři přišla".
To se v reálu pochopitelně nestává.A že by ona-i přes tak trapné chování-mohla zaujmout toho boháče ( nebo tedy ty dva - i toho pískomila s předkusem), který je vlastně finanční suchar, ale vedle ní se z něj stává rozřehtaný mladíček? No nevím nevím...
Pro naivní uberečnky dobrý... pro ty, jež chtějí od života víc než hadry a mají ten um uvažovat a chovat se normálně ale rozhodně ne.
Povrchní, hloupé, typicky slepičí kvokání na mnoha stranách.
Dámy s nadhledem. Vtipné a slzet smíchy? Hm...Těžko. Kniha znechutí již jen svým úvodním výběrovým článkem, kde syn říká otci kretén.
Je to kniha amerikanistické výchovy,jež je bohužel běžná i u nás v Evropě a v UK především. Neskutečně sprosté, hloupé a nemůžu uvěřit tomu, že by tohle nějaká matka brala s klídkem a ještě ty hajzly ( pardon, ale dětmi se ta zběř nazvat nedá) milovala.
Toto jsem četla, ale nenadchlo mne to, asi proto, že je tam cítit ten sedmdesátkový podton, na dobu devadesátek takový.. nereálný - mluva především.
Tři hvězdy za počáteční popis povahy a to, že toto svědectví se shoduje s tím, které jsem nějakou dobu nazpět o Francii slýchala. ( a že jsem tím pádem získala pařížský syndrom :) )
Zbylé hvězdy strhávám za to, že jde o spíše turis. průvodce - mně Paříž moc nebre, a to hlavně historicky ne.
Od začátku mi to samo řeklo "zavři mě. Nic ti nenabídnu" tak jsem to udělala a nelituji.
Irenej je blbec vlající v oblacích, náhodou já bych do starýho, ale zajištěnýho šla prostě.
Co s blbcem, kterej mele pořád jedno a to samý, ale postarat se neumí, no ne? :)
Ale jsou tam místy vtipné pasáže, to zase jako jo, Dobrý hlody.
Kata jsem dlouho hledala, ale tohle jaksi není ono, co jsem chtěla vědět....
Hezké, ale je tam toho příliš. Stačilo by vynechat okolní omáčku a soustředit se pouze na případy ohledně jeho povolání. Třeba ten rozsáhlý part s Dorotou byl oprostě nic neříkající.
Úplně by se to dalo do děje zapracovat jako " po zklamání způsobeném nevěrnou Dorotkou"...
V pohodě by z toho pak byla knížka normálních rozměrů.
Je to dojemné i k smíchu zároveň.
Je to nenáročné čtení, já bych se takhle naslepo nikam nevydala, už vůbec ne s matkami tohoto věku, ale pro jistou věkovou skupinu to je jistě přínosné.
Nevím ani, jak to hodnotit....
Nadržený 15letý děcko, který nemá v palici nic jinýho, než domnělou rozkoš gejš.
Když pominu fakt, že to psala ODBORNICE, tak je tam spousta hist. nepřesnesností- bílá holka by se mezi gejši prostě nedostala, tak gejša není pouhopouhou děvkou, ale společnicí na úrovni a za odpanění jí platili nejvyšší a nejbohatší páni.
Celé je to neskutečně povrchní a blbé...
O její odbornosti ohledně japanologie velmi pochybuji.
Obálka krásná, námět, když by nešlo o bílý děcko, ale historický román, by byl skvělý, ale v tomto podání je to směšné, opravdu.
Dvě hvězdy za OBÁLKU.
Tohle se mi nelíbilo už kvůli V. pasážím. On to prostě neumí.
Rady do kuchyně dobré, ale příběhy dcery alá "ŘVALA NA NĚJ, ŽE JE KTERÉN A AŤ SI NEMYSLÍ, ŽE HO BUDE OBSLUHOVAT. VZALY JSME SI KASTROL DO POSTELE A TAM TO DOJEDLY" mne poměrně ... zklamaly. Dcera si sice založila rodinu, ale patrně nevhodně.
Trapák devadesátých let.
Prý ikona i dnešních generací... hm to by ještě musely dětičky vědět, kdo to byl.
Nač se dnes rýpat v tom, proč se zabil?
Nevyrovnaný fetky mě nikdy nebraly.
Nějak moc podobné typu vraždám Karly homolky a toho jejího.
Když je někdo blbej, tak to okolí nemůže ani pobuřovat.
Odpadem hodnotím její činy, ne formu knihy.
Vyspala se s prvním klukem a nechránila se. Logicky čapla to nejhorší, i když on k tomu , je li ta verze pravdivá, přišel nevinně. O jeho stav se měla starat dřív, nebo jí to měl on logicky říct sám - věděl li to, je trestný čin to zamlčet.
Tyhlety témata typu EXTÁZE, ANOREXIE, HIV mne neberou - to jsou věci ke kterým člověk přijde svým neuváženým jednáním.
Je tam dost nesrovnalostí především historických, nicméně když pominu klasický námět - bohatýr na výpravách vs. jeho žena- ještě dítě, které se k němu neumí chovat, nesnáší ho, on ji taky, ale tělesně se stýkají s chutí a sblíží je to tak, až on pro ni zanechá výprav a vraždění a stane se pěstitelem bylinek.... tak to pro prokreslenost atmosféry šlo.
Panoptikum prostých, prásklých a nepochopitelných dědinčanů.
Jeho knihy jsou prostě jako nějaká fantasmagorie.
Stresuje mě i film.
Že lidské? proboha, to bysme na tom byli hodně špatně, kdyby tito křupani byli výrazem lidství.
Nejlidštější na tom byla věta " pozor na polívku ať se nevylije.,., vezu ji pro kamarády....dáme si ji o půlnoci" - člověk ve chvíli, kdy umíral, myslel na kamarády, ne na sebe. Ovšem na "kamarády", kteří na něj kašlali a raději se pořád jak malí parchanti rvali.
Jinak se to veze v rytmu s knedlíkem- se zelím.
Buranské.