tomas1794 komentáře u knih
Kdo by od knihy čekal nějakou zajímavost o KLDR, bude velmi zklamán. Kniha je v podstatě jen popisem týdne v životě Michaela Palina, nic víc. Pravděpodobně záměrně se vyhýbá politickým tématům a vlastním názorům na ně, je až překvapivě smířlivý k divadlu, které na něj hrají, a kniha tím ztrácí na zajímavosti. Nemohl jsem se navíc zbavit myšlenky na to, co se asi stalo s mladou průvodkyní, ze které naopak politické otázky urputně páčil a dostal jí do rozpaků již první den. Přemýšlím, zda knihu doporučit, ale nejspíše ne. Koho opravdu zajímá Severní Korea, pravděpodobně už stejně dávno četl cokoliv od Niny Špitálníkové.
Knihu jsem přečetl prakticky na jeden (týdenní) zátah. Líbily se mi reference na Japonskou kulturu, a hlavně na film - radost mi udělal hlavně odkaz na film Ztraceno v překladu, který mám moc rád. Děj rychle ubíhá a ke konci rozhodně nepostrádá gradaci. Hlavní dějový zvrat bych si rozhodně netipnul, což je možná zároveň i drobné negativum - působí totitž trošku až prvoplánově šokujícím způsobem, a i kdybych si knihu přečetl podruhé, nejspíš bych stále nebyl schopen odhadnout konec. Nic to ale nemění na faktu, že mi na konci bylo líto, že výlet do upršeného neonového Tokia končí.
Čtení této knihy pro mě bylo velice těžké. Ne snad proto, že by byla napsaná špatně, právě naopak, ale téma je velmi složité, emocionální, a přesto tak moc důležité. Od autora jsem četl všechny knihy, a tuto hodnotím jako nejlepší. Není to jen popis toho, co se stalo a děje, kniha vás doslova vtáhne do míst, o kterých vypráví, skoro jako byste cítili střelný prach, hořící dům a slyšeli dělostřeleckou palbu někde v dáli. Oceňuji i vyváženost knihy. Sice víte, na čí straně autor stojí, ale přesto se nebojí popsat i problémy, kterými Ukrajina trpí, a které musí vyřešit nebo o nich minimálně začít víc mluvit. Vřele doporučuji! Autor má ke knize i podcast s názvem Za spevom sirén. Znát hlas autora mi při čtení pomáhalo, jako bych ho slyšel ty řádky číst nahlas v mé hlavě.
Od knihy jsem neměl žádná očekávání, protože jsem autora až doposud neznal. A po dočtení můžu s klidným srdcem říct, že kniha se četla velmi hezky a příběh není až tak úplně jednoduchý. Asi tak do půlky mě kniha vlastně moc nebavila, prostý popis věcí, žádné drámo, vymýšlení přehnaných popisů neexistujících věcí a další. Až od půlky, kdy jsou patrné i důsledky smyšlenek, které hlavní hrdina zprvu pravděpodobně vůbec nedomýšlel, mě kniha začala bavit.
(SPOILER) Není co dodat, skvělá kniha! Těším se na další díly. Kdysi jsem viděl pár dílů seriálu z produkce Netflixu, ale kvůli častým skokům v čase jsem moc z děje nepobral, což se teď naštěstí změnilo. A stále je mi líto smrti Renfri, protože v seriálu je to moc krásná herečka!
Strašně super kniha, zábavnou formou podává něco, čemu se většina z nách chce vědomě vyhnout - přemýšlení nad čísly. Po přečtení budu určitě obezřetnější k jakémukoliv údaji, který v novinách nebo v televizi uvidím. Knihu můžu vřele doporučit.
Knihu jsem si koupil hned po vydání, ač jsem autorku předtím neznal. Co jsem ale znal byl název Novaja Gazeta, kde autorka pracovala, z čehož jsem nějak vyvodil očekávání, že kniha bude dobrá. Není. Je totiž skvělá! První kapitoly jsou takový rozjezd k tématům, která přijdou později. Beslan, Norilsk, Doněck, Mykolajiv - to jsou jen některá z témat. Kniha se čte hezky, ač témata často hezká z podstaty nejsou. Nejvíc mě asi zasáhla kapitola, kde si autorka na začátku jako dítě hraje na vojáky bojující proti zlým fašistům, aby o několik stránek později viděla, že jsou teď jimi právě oni sami.
Autora jsem neznal a nikdy předtím jsem nečetl historické detektivní severské dílo, ale byla to pecka! Četlo se to samo, děj ubíhal, bylo tam hodně překvapeni. Doporučuji a jdu na druhý díl
Kniha mi velmi rozšířila obzory - nejen ohledně historie Kuby a kubánské revoluce, ale i života Kubánců v průběhu dějin. Autor rovněž staví události z knihy do kontextu doby a života u nás. Moc se mi líbila například část o natáčení majora Zemana. Knihu můžu doporučit všem, koho Kuba a latinská Amerika zajímá.
Já se budu asi opakovat v tom, co jsem napsal k minulé knize Gaba Žifčáka, ale to se fakt nedá popsat jinak, než že jsem se celou dobu čtení neuvěřitelně upřímně bavil. Styl psaní, vtípky, zážitky, svádění, ... můžu vřele doporučit, je to perfektní kniha na odreagování, moc mě bavila!
Toto pro mě byla první kniha od tohoto autora, a už jen přečtení popisu knihy mě tak zaujalo, že jsem se na knihu těšil. Nezklamala mě. Osobně jsem si ani nedokázal představit, za co všechno se dá život prodat, a co všechno se s ním dá udělat. Konec navíc dává prostor pro zamyšlení.
Kniha mě bavila, hezky se čte a autorka píše zábavnou formou. Oproti prvnímu dílu autorka víc popisuje svůj život, svoje pocity, svoje obavy z budoucnosti, a kniha tím pádem rozhodně není jen seznam zážitků z cest. Pro někoho, kdo sice nechce v tomto oboru pracovat, ale i tak ho to zajímá, je to skvělé čtení.
Knihu jsem si přečetl jako odpočinkovou po složité předchozí knize. A teda, takhle krásně jsem se už dlouho nepobavil. Kniha je krátká, hezky ubíhá a pokud umíte slovensky, jazyk autora vás bude neskutečně bavit. A pokud znáte i nějaká jeho stand up comedy vystoupení, knihu si zamilujete!
Příběh knihy pro mě byl ze začátku trošku nudný, až jsem měl strach, že knihu nedočtu. Pokračoval jsem ve čtení, abych se dozvěděl, v jakých životech se hlavní hrdinka rozhodne žit. Na knize mě popravdě zaujala až ta poslední část, kdy je hrdinka konfrontovaná s prožitky z ostatních životů a s jejím vlastním. Ve výsledku se mi nejvíc líbil fakt, že mě kniha přiměla se zamyslet nad věcmi, nad kterými jsem ve svém životě nepřemýšlel. A to je určitě její velké plus.
Kniha mě sice nechytla tak, jak jsem doufal, ale stále je to nadprůměrný a velmi dobrý příběh. To, co mě na knize asi nejvíc mrzelo je, že některé zásadní věci se prostě stanou "za kamerou", a čtenář se pak dozví jen výsledek. Některé bitvy jsou popisovány skoro do detailů záhybů na kabátech, ale jiné události jsou zase popsány jen jednou větou. Příběh mi ale umožnil srovnat si myšlenky o událostech, kterým legie čelily, i o směru, kterým vlastně cestovaly, a jak přemýšleli ti, kdo jim veleli. Další knihy od autora si určitě rád přečtu.
Na knihu jsem se moc těšil, a mám ji doma i s podpisem autorky, která patří mezi mé nejoblíbenější. Od knihy jsem čekal mnohé, v dobrém, ale že bude až takhle dobrá, a že mě až takhle pohltí, to jsem nečekal. Děj je vyprávěn stylem, který nebudu prozrazovat, ale který mě vtáhl tak, že jsem se od knihy nedokázal odtrhnout. Autorka se pokouší kromě kritiky sevekorejského režimu nastavit zrcadlo i tomu systému, ve kterém žijeme my na západě, a daří se jí to. A konec jsem, upřímně, nečekal.
Pokud pomineme autorčinu bakalářskou práci, je tohle její první kniha. V některých komentářích jsem četl výtky na překlepy či kostrbatá souvětí. Pro mě to nebyl problém, naopak jsem hltal každý řádek a každý popis události. Není tak časté, že se může čtenář přenést do KLDR skrze někoho, kdo tam opravdu byl, a vše zažil na vlastní oči.
Nina Špitálníková je pro mě osobně nejpovolanější česká autorka píšící o státu Severní Korea. Rozhovory s lidmi jsou velmi lidsky vedené, nemají za cíl kohokoliv soudit, a nechávají na čtenáři, aby si sám udělal názor na jejich životy. Některé příběhy mě opravdy vzaly za srdce, po dočtení jsem byl o to víc rád, že žiju tam, kde žiju, a že mám ty možnosti, které mám. Doufám, že budoucnu vyjde podobných rozhovorů více.
Na knize Jakuba Szántó se mi líbí hlavně to, že kromě rozhovorů s lidmi poskytuje i objetivní pohled na dějiny Izraele a Palestiny a na dějiny jejich soužití. Samozřejmě objektivitu ovlivňuje to, jaký názor na osobu autora čtenář má. Pro mě byla kniha velmi poučná, a přiměla mě se více zamyslet nad tím, jak některé věci doopravdy jsou, a u některých jiných mě donutila si ověřit fakta, která jsem v hlavě měl uložená.
Tomáše Forró jsem si oblíbil už u knihy Donbas. Není to jen teoretik, je na místě, mluví s lidmi, a dává prostor více stranám i většímu množství názorů. Rozhovory s lidmi jsou velmi lidské, čtenář má možnost se vcítit do jejich životů, i pochopit, jak se jejich životy změnily za vlády obou diktátorů. Kniha nekončí nějakou bájnou nadějnou myšlenkou, že všechno bude dobré, a že se vše vyřeší, ale nechává na čtenáři, aby si názor udělal sám.