toulava komentáře u knih

Poezie se mi nečte snadno. V obratech a velkolepých slovech se čtenář mnohdy ztratí, proto při čtení používám spíš intuici a snažím se vnímat pocit a obraz, který ze slov vyvstanou. Milan Děžinský to svou poezi umí říct mnoho málo slovy. Neříká nic velkého jen poukazuje na krásy a nesnáze všedního dne a plynutí času. Existanciální témata s kostmi, zřicenými domy, srnami a....
Má nejoblibenější báseň z této sbírky je . . . (str. 38)

27.08.2018

Podle popisu na stránce nakladatelství jsem čekala něco jiného. Ale tato kniha byla velmi odvážná a pro mladé čtenáře určitě pozměňuje vztah mezi koněm a člověkem. Pro mně žádné novinky nepřinesla. Navíc mě hlavní hrdinka na začátku knihy štvala a jejího otce jsem chtěla přetáhnout něčím těžkým po hlavě, jen co se objevil na scéně. Nejoblibenější postavou se mi tak stala Ylva, která si na nic nehrála, tak jako islandští koně ve své divokosti. Kvůli Ylvě a pak i dalším dvoum postavám jsem knihu dočetla. Nicméně pro mě byla kniha, co se týče dobrých a špatných momentů dost nevyvážená. Nicméně má autorka plus, že dokáže zachovávat napětí a tím určuje čtivost. Když už jsem překonala odpor k otci hlavní postavy, tak se to četlo samo.

2 23.08.2018

Jako romanticko-erotická kniha to bylo trochu slabši. Ale vzhledem k tomu, že jsem to četla se stejným očekáváním, které mám u amerických rodinných komediích, tak to byla přijemná oddychovka. Hlavní hrdinka byla trochu šílená a umanutě si trvala na svých předsevzetích nezamilovat se. Sexy farmář, byl hipsterský pohodář s usměvem od ucha k uchu. Přimíchejte trochu slunce, jahod a koláčů a erotiky a je to zajímavé osvěžení, které se rychle čte. P.s. hloubku nečekejte

1 23.08.2018

Naprosto famozní povídky s černočerným humorem typickým pro anglické počasí. Navíc jsou krátké, takže ideální když máte chvilku čas.

1 13.08.2018

Do této knihy jsem všechny knihy serie hltala a nemohla se od nich odtrhnout. Tato bohůmžel tento můj postup zpomalila. Po přečtení mi bylo smutno z osudů Ciri, Geralta ale i Yennefer. Musím si dát od toho smutku delší pauzu. Ale k dalším knihám se pak velmi ráda vrátím.

1 05.08.2018

Hezká a milá kniha o intuitivním přístupu k rodičovství založené na naplňování potřeb dětí. Hezké je propagované uvědomnění, že dětský pláč je touhou po komunikaci a ne snahou manipulovat. Samotné mě překvapilo, že ačkoliv jsem knihu četla až teď, tak kontakntě vychovávám dceru od narození. Intuice převládla nad rozumem.
Vřele doporučuji k přečtení.

2 02.08.2018

Setkání se Zaklinačem pro mě bylo jako setkání se starou láskou někde u piva. Knihu jsem přečetla na jeden nádech. A už se těším na další setkání s Geraltem.

3 10.07.2018

První povídka byla naprosto famózní. Pak přišla ještě jedná dobrá. U některých jsem autorovi záviděla jeho šílenou fantazii, ale příběh mě samotný příliš nenadchl. Sexuální scény jež implikuje slovo známosti, jsou v některých příbězich spíše povrchní a trochu nudné. Pokud jste ovšem nadšenci Sci-fi a mimozemšťanů tak by vás kniha zaujmout mohla.

27.06.2018

Příběhy z Brna, které se zdánlivě prolínají jsou psané s velmi humorným nadhledem. Mám to štěstí, že jsem se autorem setkala. A tak vím, že v příbězích zaznívá stejný laskavý humor, jakým i vypráví a jaký z něho přímo čiší. A svět, ten je prostě někdy na sviňu, ale musí se brát s nadhledem a humorem. Jinak budeme mít psí život a nudu jak v Brně.

27.02.2018

Marně přemýšlím co o této knize napsat. Vypravěčský styl je velmi lehký a čtivý. Samotný příběh o životě autorky je spíš reflexí a zastavením nad jejím životem. A je to dobře. Velmi kladně hodnotím snahu ukázat, že i když si mnohdy zdravotníci myslí, že člověk v psychotické atace nevnímá, tak vnímá. Lehce je také nadnesena křehkost lidí s psychickou nemocí a taky to, že ataky se objevují až po sledu událostí a ne při první stresové události. Pro odborníky z řad zdravotníků určitě doporuřčuji jako povinnou četbu.

1 02.12.2017

Ilustrace Heleny Zmatlíkové, dělají z knihy naprosto famózní zážitek. Pamatuji si ji z dětství, kdy jsem ji četla asi milionkrát. A furt je stejně dobrá.

2 30.11.2017

Jedna z knih u které se nemohu rozhodnout jestli je hodně špatná nebo vlastně dobrá. Po přečtení prvních 10ti stran se příběh rozjíždí. Ale rozjíždí se možná až nakonec příliš rychle a je nedotažený. Je to asi tím, že popisuje 3 unikátní milostné vztahy a jediným pojítkem mezi nimi je vypravěč. Vypravěč k tomu ale přidává své sny, myšlenky a city, vzniká tak chaos. Autor si se čtenářem nepokrytě hraje na to, kdo zešílí dřív.

24.11.2017

Z Gaarderových knih pro dospělé je určitě jedna z těch slabších. Neskrývá přiliš podnětů pro filozofické zamyšlení a v lecčem je direktivní stejně jako proslovy hlavního hrdiny o původu slov. Konec je sice nakonec překvapivý, stejně jako u Principálovy dcery, ale už u něj nezůstává čtenáři rozum stát.

1 17.11.2017

Matně si vzpomínám, co mi zůstalo z knížky v hlavě, protože jsem ji četla už velmi dávno. Byla to pro mě taková knížka z oddílu neurazí, ale číst dvakrát ji nemusím. A pamatuji si z ní spíš jen hořkosladkou příchuť alkoholu a opileckého blouznění. Kdesi za tím je možná nějaká osobitost hlavní hrdinky.

2 17.11.2017

Moje první kniha od Paasilinna a jsem nadšena. Příběh měl spád, neoddychla jsem si ani minutu. Přijemně v příběhu kontrastovala realita s bláznovstvím mlynáře. Konec byl naopak snovou až mystickou tečkou celého příběhu.

2 16.11.2017

Narozdíl od knih zahraničních autorů, zabývajících se bolestí při porodu, je tato kniha psaná velmi duchapřítomně. Nikomu nic nenutí, ale nabádá k zamyšlení. Četla jsem ji na doporučení a nemohu se jí vynachválit. Narozdíl třeba od knihy Hypnoporod, která na mě mnohdy byla příliš militantí je knížka "Aby porod nebolel" informativní a ukazuje různé možnosti jak se "zbavit" bolesti při porodu. Na druhou stranu, ale také autorka píše, že bolest u porodu má svůj vliv a neklade vinu za to, že porod bolel na ženiny schopnosti rodit.

14.11.2017

Zajímava kniha, která překonala očekávání. Pokud si chcete uvědomovat jak křehcí mohou být lidé kolem vás a jak zranitelní jste vy samy, mohu jen doporučit. Navíc se kniha dá přečist za jedno odpoledne či večer.

1 10.11.2017

Pro mě byla četba naprosté utrpení. Ačkoliv se autorka snažila o proniknutí do psychiky hlavních postav. Někdy ji to nevyšlo a místo toho k sobě vrstvila další a další střípky příběhu až dospěla k tragickému konci.

10.11.2017

Přečetla jsem ji, skoro jedním dechem. Autor má zajímavé literární obraty, ale ukazuje i finskou usečnost ve tvorbě děje. Přeskoky z jednoho hrdiny na druhého bylo ze začátku dobře pochopitelné a označené. Ovšem na konci jsem se naprosto ztrácela v tom, kdo tedy mluví.

10.11.2017

Kniha, která přináší přístup zaměřený na řešení do nové oblasti dětských traumat. Je krásné čitelná a ukazuje, jak se lidé vyrovnávají s složitým dětstvím. Nabourává také klasický mýtus toho, že děti alkoholiků nebo narkomanů sami budou alkoholiky nebo narkmony.

1 14.07.2016