toulava komentáře u knih
Knížka ke které se v myšlenkách vracím. V podstatě o životě. Má krásné vykreslené postavy i knihy, co víc si přát.
Asi zatím nejhorší dílko od Gaardera, co jsem četla . Hodně myšlenek o klimatické krizi a zároveň v něm příběh, ve kterém se špatně orientovano. Přeskakovaní jako u Sofie, ale nedotčené kontury přišlo mi to jako text pro dospělé ne pro děti.
Feel good , která je sondou do hloubek lásky. Té ztracené i ty vzrůstající. Nečekejte moc povídání o jídle nebo popisy provence. Ty dostanete po skrovnu. Autorka víc rozebírá dům a horu v okoli hlavní hrdinky.
Jako základní kniha pro orientaci v tom jak se člověk na autistickém spektru cítí může posloužit dobře .
Je dobré, ale ji vnímat jako popisy situací, zkušenosti, prožívání více různých lidí, kteří se v něčem shodují a v něčem ne. Našla jsem i pár zavádějících informací, třeba o pubertální prožívání - které je popsáno jako trvalý fakt, ale vůbec jim být nemusí.
Takže jen pozor na kategoricky vyjádření. To,že vám někdo řekne nebo napíše, že to takto máte a tečka. Ještě neznamená, že má pravdu.
Trochu Hrabalovské bez dotažnosti příběhu. Takové to, dny plynou ani si nevšimneš jak.
Nakonec, ale velmi zajímavé čtení s náznakem zápletky.
Musím říct, že se mi příběh líbil. Plynul tak jak život a vnímání světa Bohumila. Jen obecně mi přijde,že autorka neumí dotahovat konce, tak aby nepůsobilý uspěchaně nebo utnutě.
Kd začatku se mi líbila. Feel good kniha sem tam přiložená moudrostí. Jen je škoda, že konec vyzněl do ztracena. A vlastně mi přijde,že příběh byl utnutý dřív než došlo ke katarzi.
Za mě top kniha o čase a produktuvitě hlavně pro ty, co honí čas a vše chtějí stihnout.
Číst ji bylo jako nadechnout se na hladině po hlubokém ponoru do vody.
Trochu mi trvalo se začíst a najít stekný rytmus spolu autorkou ve střídaní příběhovych linek. Ale knížka mě nakonec milebpřekvapila i tím, že ne všechno se děje tak předvídatelně jak si myslí čtenář.
Zajímavá sonda do myšlenek horolezce i fascinací velehor. Je nutné počítat, že jazyk odpovídá době, takže než si člověk zvykne trošku to trvá.
Ucelené, výživné a bez mazání medu kolem pusy. Co víc si o podnikání přát slyšet. Podnikání je taky práce, jen je prostě jiná.
Filozofické a zároveň dost niterné. Takové knížky mám moc ráda. Nemůžete jí zapřít hloubku, ale zároveň jednoduchost sdělení a jazyka, takže i ve chvíli, kdy ji odložíte se těšíte na další část.
Někdy nejde o to vyprávět příběhy, ale ptát se sebe sama. Co jsem pro svůj život a léčení schopen udělat. Knížka se mi líbila, přívedla mě k mnohému zamyšlení.
Musím se přiznat, že první díl pro mě měl větší hloubku. Ale i tak to byla velmi zajímavá kniha s přesahem, který mě nesl stránku za stránkou. Těším se, až ji jednou budou číst děti nebo já jim.
Prostě Murakami, jeho citlivost a hloubka, která mě vždycky dostane do melancholického rozjímání. :) Tyhle povídky nebyly výjimkou.
Balabána čtu pro jeho melancholické náladu. Přijde mi to, jako když se člověk vrací ráno zpátky do začouzené mlhavé Ostravy, kde život je příliš těžký na žití a zároveň je vždycky důvod jej žít.
Krátká a zároveň velmi hluboká kniha o 4 hlavních příbězich. :) Trošku mi něčím připomíná styl Murakamiho.
Netradiční knížka, do které jsem se ze začátku nemohla začíst a pak už ji nemohla odložit. Velmi trefná přirovnání a taky pocity, které byly vykresleny velmi vrstevnatě. :) Ale cestopisem bych to teda nenazvala.
Parádní knížka pro mladé a dospělé. Vede k zamyšlení a do hloubek spolu s draky, kteří jsou v ní průvodci a učiteli.
Přijemná romantická oddechovka. U Caplinové mě baví jak na sebe díly volně navazují a postavy s ní cestují po světě. :)