ToVy
komentáře u knih
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Zajímavý rozhovor s místy velmi emotivními příběhy.
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
Martin Moravec
Musím říct, že jsem od knihy čekal něco jiného než rozhovor, ale nakonec to nebylo tok špatné a poměrně dobře a rychle se četl. Mám teď za sebou sérii, podobně zaměřených knih, rozhodně se nedotýká výšin Markovičových Lovců přízraků, ale rozhodně je to naprosto jiná liga než Největší zájady zločinu od jmenovce Mareše. Kniha se i dobře četla, jelikož jsme divákem Případů 1. oddělení, a tudíž hodně jsme si spojoval scény s tím, o čem bylo psáno.
Lovec přízraků: Vraždy, které šokovaly republiku
Viktorín Šulc
Skvělá kniha, prostě je naprosto něco jiného, když skutečný příběh vypraví někdo, kdo se přímo děje účastnil, než nějaký reportér, který se častokrát pouští do fabulací.
Největší záhady zločinu
Jaroslav V. Mareš
Na úvod třeba napsat, že mám rád kriminálky pokud nejsou výrazně dramatizovány, ideálně co nejvíce odpovídající realitě. Třeba také napsat, že nemám rád pořady typu, který je shodou okolností zmiňován v knize, tedy pořady, na kterých se tvůrčně podílí Klíma. A tato kniha a asi i kniha, kterou jsem začal číst po přečtení této knihy, začal jsem číst Markoviče, mi ukázala proč takové pořady a knihy nejsou a nebudou mými favority. Protože se pouští do fabulací. Markoviče jsme během prvního dne přečetl 100 stránek.
Tato kniha je velmi divně napsaná, nechci ubírat, že autor s ní měl mnoho práce, ale kniha mi přijde napsaná, ne aby mi poskytla nějaké plus něco co mě zaujme, ale napsaná, aby byla hlavně napsaná a rychle vydaná, nemá pro mě žádnou přidanou hodnotu. Pokud někdy přečtu od autora něco dalšího, z jeho tvorby, abych se přesvědčil, že to není jen o vydávání jedné knihy za druhou, tak leda když knihu dostanu, sám si ji nekoupím.
Syn Hamásu
Mosab Hasan Júsuf
Dopředu předestírám, že jsem ateista, který respektuje víru jiných a nikdy nikoho nebudu soudit podle víry, ale podle toho, jak se chová ke mně.
Rozdělil bych tuto knihu na dvě části, jednu, kvůli které jsem s tou knihou bojoval zda ji dočíst nebo odhodit a druhá, která, kdyby nebylo oné první části, je skvělá tématem.
Můžete si tipnout, kterou myslím kterou, ale když jsem knihu začal číst, uvažoval jsem, že knize dám jen jednu hvězdičku, tou první částí, kvůli které jsme knihu chtěl odhodit je náboženská tématika. Jsem ochoten debatovat s každým o jeho bohu, když ten s kým debatuji uzná i můj úhel pohledu, že bůh neexistuje. Vynechám úvahy o tom, které nábožeství je horší, i když už jen fakt, že jedno náboženství vyzývá k boji proti bezvěrcům, tedy těm, kteří nevěří v jejich boha, když vezmu v potaz druhé náboženství, zcela vynechávám ostatní, tím vynechávám ostatní bohy, i když neměl by být vlastně jen jeden?, které ve středověku upalovalo lidi kvůli jinému postoji ke stejnému bohu. Zde jsou jakékoliv úvahy o náboženství s ateistou zcela marné, ale uznávám právo každého věřit si v co chce. Ale tato náboženská část knihy byla pro mě opravdu hrozná. Protože nikdo nikdy nedokáže vyřešit problémy mezi nábožstvími dokud nebude existvat jen jedna nebo žádná víra.
Zato druhá část, spionážní, dokonce plně doufám, že podle skutečných údálostí. To knihu pro mě udělalo knihou a přidalo další dvě hvězdy. Tyto části knihy bych více rozvinul a plně jimi nahradil vnitřní boj s vírou. Prý podle této knihy byl natočen i film Zelený princ, zkusím si najít a doufám, že film je více o špionážní části než o boji mezi vírami.
Malý princ / Le petit prince
Antoine de Saint-Exupéry
Nevím, zdali jsem tu knihu četl jako dítě, ale asi ne a možná to byla chyba, protože bych jí asi lépe ocenil, když ji čtu jako dospělý, můžu si maximálně říct, dobrá knížka pro dítě, které však už umí číst s porozuměním. Myslim si, ze mám velkou fantazii, ale tady mi něco uniká. Trošku nerozumím, proč tuto knihu někteří označují za zásadní knihu.
Kafkova abeceda
Radim Kopáč
Knihu jsem vyhrál v rámci soutěže, sám bych si ji asi nekoupil. Kniha určitě dává dobrý přehled o životě Kafky, ale jen zkratkovitě, pro někoho, kdo se chystá číst něco od Kafky poprvé, já, asi takový dobrý warm up, aby si dokázal utřídit informace o autorovi, které sice třebas někde slyšel, ale nedával si je do souvislostí. Takže řekněme pro Kafku amatéra, mě, dobrá kniha.
Muž, který hledal svůj stín
David Lagercrantz
Upřímně, trošku vetší zklamání. Člověk by při první návazné knize čekal, že se bude autor trošku rozepisovat, sem tam se mu něco nepodaří, ale to se nestalo, až... až do druhého návazného dílu. Člověk by si snad myslel, že právě tento druhý díl je vlastně prvním, v kterém se někde úspěšně, někde více neúspěšně snaží navázat na úspěšnou trilogii. Některé kapitoly byly jako by je snad napsal úplný začátečník nebo já, při mých prvních pokusech něco napsat. Tento díl má opravdu hodně osob, v kterých se těžko orientuje, možná by se orientovalo lépe, kdyby autor dal celou knihu dohromady, dokupy. Hrozně špatně se četla právě v pohledu nejen přeskakování dějů, které já opravdu mám rád, že najednou jste v minulosti, pak v přítomnosti a za chvíli zase v budoucnosti, ale to se musí prostě umět, do knihy jsem se pořádně začetl až snad v poslední třetině a tři hvězdy jsem dal knize spíš za to, že je to fakt skvělé téma, skvělý příběh, ale špatně napsaný.
Dívka v pavoučí síti
David Lagercrantz
Samozřejmě, rozdíl jde vidět, ale myslím, že se autorovi podařilo zdařile navázat na originální triologii.
Dívka, která si hrála s ohněm
Stieg Larsson
Sotva jsem dočetl knihu, už jsem v televizi hledal film, který byl podle toho natočen. Ale nedokázal jsem se na něj dívat nezaujatě. Už podle prvního dílu byly menší nebo větší odchylky od knihy, což je samozřejmé, nedá se vměstnat vše z knihy do filmu, ale u tohoto dílu už jsem od prvních minut spíš hledal ty rozdíly, místo, abych se ponořil do děje. Ale jednou jsem se u filmu i lekl, i když jsem přesně věděl, že by tato scéna měla přijít :-) Kniha je skvělá, líbilo se mi u tohoto dílu přeskakování dějů, že jede příběh někoho, stříh zpět a znovu jen z pohledu někoho jiného, co se mezitím stalo s ním. Super napsané.
Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
Prve jsem viděl britskou verzi zfilmování této knihy, následně jsem viděl i švédskou. Pak jsem v knihkupectví narazil na akci koupě všech tří dílů a dalších tří dílů, které už napsal ale jiný autor. A když opět byla švédská verze bylo to chvíli potom, co jsem dočetl první díl. Kniha je prostě kniha, mnohem více detailů, které se prostě do filmu vejít nemohou, více rozpracování postav, ale pokud mohu doporučit, rozhodně lepší je britská verze. Ve švédské, tím, že jsme měl čerstvě přečtenou knihu jsme si více všímal nepřeností, změn, výsledek je vždy stejný, ale průběh jak se dostat k výsledku byl častokrát jiný. Skvělá kniha.
Diana: Královna srdcí
Julie Heiland
Ač má kniha pouze rámec skutečnosti, to co se dostalo na veřejnost a je veřejně podložitelné, zbytek je zcela smyšlen, hlavně dialogy, musím říct, že podle mého pocitu se autorka velmi přiblížila realitě. Velmi pěkně napsané a čtivé.
Diana: Její skutečný příběh – jejími vlastními slovy
Andrew Morton
Musím říct, že kniha mi trochu obrátila pohled na Dianu. Bohužel v tom negativním směru. Pamatuji si den, kdy umřela a byl to velký poprask a hodně se o tom mluvilo.
Začátek knihy, který byl přepisem dianinych nahrávek na mě nezpůsobil dobře a byl jsem od začátku zklamán, jestli tato kniha ve své době způsobila poprask, druhá část, což vlastně je asi původní kniha jak vyšla byla mnohem lepší, poslední část určitě ohlédnutí po letech bylo pro mě strašně rozharané a několikrát jsem si říkal, jestli autor Dianu měl nebo neměl rád, přišlo mi, že píše dost protichůdně. Asi každý měl Dianu dosti zidealitozovanou.
Dynastie Windsorů
Jean des Cars
Kniha se velmi dobře četla, nebyla nudná, což velmi oceňuji a asi nebyla ani pasáž, kde bych se zasekl a kniha nějak vázla. Co bych však vytkl, že nejdelšímu časovému úseku, tedy vládě Alžběty II., která vládla více jak 70 let byla věnována třetina knihy, kdežto jejím předchůdcům kteří nevládli ani padesát let (nepočítám období královny Viktorie, které je v záblescích události pouze vzpomínáno), jsou věnovány dvě třetiny knihy. Navíc vyobrazením krále Eduarda VIII., který abdikoval a stale se vévodou z Windsoru a jeho následným životem, je kniha velmi tendenční a neříkám, že není objektivní, ale touto tendenčností hodně ubírá této knize na objektivitě.
Černobyl. Historie jaderné katastrofy
Serhii Plokhy
Velmi poutavé čtení, opravdu se mi líbolo, jak bylo napsané.
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Po přečtení záznamů z procesu s Oscarem Wildem nebyla jiná možnost, než si tuto knihu přečíst, když byla v procesu tolikráte zmiňována. Některé pasáže byly trošku obtížnější na přečtení a udržení pozornosti, ale četla se velmi lehce. Poutavý příběh, který však si myslím, že už jsem někdy četl :-)
Sex v době temna. Sexuální život na českém jihu v prvním století Schwarzenberků (1660-1770)
Jaroslav Čechura
Upřímně jsem od knihy čekal trošku víc a jsem z ní poměrně zklamaný. Ano, nakupoval jsem podle názvu, ale tentokrát jsem i knihu před nákup otevřel a trošku četl, ale asi jsme zrovna narazil na lepší pasáž. Prvních snad 100 možná 150 stran bylo utrpení, pak řekněme šlo relativně číst, ale musím říct, že několikrát jsem chtěl knihu nechat být, ale dočetl jsem. Kromě toho, že kniha nyní vypadá, jak kdyby ji četlo tisíc čtenářu, jak se rozjela vazba, protože je to opravdu objemná kniha, tak dopracovat se ke konci chce notnou dávku přemáhání a sebezapření a trpělivosti. Což já mám. Více méně asi stačilo přečíst závěr knihy, protože relativně všechno bylo na jedno brdo. Knihu bych rozhodně nedoporučil běžnému čtenáři, který podle názvu a obalu asi čeká něco zcela jiného. V neposlední řadě mi kniha zkazila průměr přečtených knih :-) Nejde také nenapsat, že cena knihy po přečtení je nepřiměřená.
Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová
Velmi dobře napsaná, porovnám-li to s ostatními knihami, které jsem v souvislosti s Osvětimí četl, je opravdu někde hodně nahoře. Četl jsem v nedávné době Děti, co přežili Mengeleho, a to bylo skutečně hrozné, forma psaní, obsah, toto je úplně jiné kafé, zajímavé čtivé, detailní. Doporučuji
Děti, které přežily Mengeleho
Eva Mozes Kor
Ač jsem se zařekl, že s touto tématikou už jsem toho přečetl dost (Porodní sestra, Galdiatoři, Tatér, Fotograf...) a nic víc číst už nechci, řekl jsem si, že ještě zkusím přečíst něco o Mengelem a tuto knihu jsem zvolil jako první z těch, které mají v názvu Mengeleho a musím říct, že jsem dost zklamaný. Určitě je silný příběh a nijak nechci zlehčovat obsahově, čeho se týká, ale kniha mi příjde jakoby rychle rychle ať už je to napsané. Opravdu nechci nijak zlehčovat obsah, ale pár stránek, co bylo před Osvětimí, pár stránek o ročním pobytu v Osvětimi, jako kdyby to proběhlo jen tak mimochodem a život po Osvětimi. Čekal jsem více do hloubky a trošku více o Mengelem, než jen že tam byl a jak se před ním všichni třásli. Ještě jednou nijak nechci nijak zlehčovat toto téma, ale tak kniha je prostě odbytá.
Nadělení: Příběhy kluka ze zámku
Daniel Krejčík
Knihu jsem dostal k Vánocům, ano dalo se u ní zasmát, ano je to autentické, ale dočetl jsem ji a říkám si, čemu je to podobné a ejhle zajímalo by mě, jestli si knihu Poslední aristokratka autor i četl, nebo se jen díval na film, spíš tipuju to druhé. Neříkám, že to bylo špatné, ale asi nejsem cílový čtenář a taky mi vadí jazykový styl psaní.
