ToVy komentáře u knih

Když jsem začal číst tuto knihu, byl jsem po přečtení několika stránek velmi skeptický, ale musím zhodnotit, že dějová linka, chronologičnost mě skutečně dostala, některé pasáže autorky bych vynechal, protože mi nepřišly důležité, ale v globálu je to velmi zajímavá kniha.

3 31.12.2022

Musím říct, že kniha mě poněkud zklamala. To že Wilde dokázal vtipně reagovat a některé jeho výroky jsou opravdu nadčasové se upřít nedá, ale celkově vlastně nevím, co mi ta kniha měla přinést. To jak se viktoriánská Británie stavěla k tématu homosexuality překvapením není, ale přínosnější by pro mě bylo, kdyby proces byl prokládán určitými střípky z této komunity, zvláště když autor v závěru, děkuje někomu za náhled do viktoriánské homosexuální scény.

05.10.2022

Ve filmové verzi tento díl moc nemusím, navíc ještě když jsem viděl, že v knižní formě má nejvíce stránek byl jsem skutečně "natěšený", ale už ani nevím, proč se mi filmově tento díl moc nelíbil, kniha je ve spoustě věci opět úplně jiná a samozřejmě lepší, ale teď už se těším na můj oblíbený díl Princ dvojí krve.

5 08.07.2022

Až třetí díl mě donutil napsat nějaký komentář. Hodně dlouho jsem se chystal přečíst Harryho, snad vždy jsem se díval na všechny díly filmu. Navíc jsem se ještě doslechl, že kniha toho řekne mnohem víc, na co už nebyl ve filmu prostor. Když jsem přečetl první díl, tak jsem si v hlavě úplně přehrával ten film a říkal jsem si, až na drobnosti je to úplně stejné jako ve filmu. V druhém díle bylo odlišností už trošku více, ale třetí díl mě tedy velmi překvapil, jak se v detailech lišil, v zásadě se došlo ke stejnému cíli, ale celou knihu jsem říkal, teď musí přijít toto, teď bude toto, vždyť už zbývá málo stránek, aby se to tam vlezlo. Poměrně překvapen jsem, ale příjmně.

8 16.06.2022

Ne že bych s nějakým speciálním očekáváním koupil tuto knihu, spíš jsem potřeboval vyčerpat nějaké benefity a libil se mi obal, tudíž nároky nebyly vysoké. Nicméně od hororu bych očekával, že to bude horor od začátku do konce nebo aspoň průběžně prokládaný horor a tady vše směřovalo jen k finální scéně. Dokázal bych si představit pro tento příběh najít i lepší zakončení.

1 21.05.2022

Jedna z nejlepších knich z Osvětimi, co jsem četl, jsem velký fanoušek nesouměrné dějové linie a přeskakování časů. Bez obalu vykresluje, co se dělo a dít se už nesmí, bez přiklášlování, vše ve své hrubosti. Je mnohem víc autentičtější než Cilčina cesta, která je také výborná. Odkazuje i na Fotografa z Osvětimi, což je jedna z také velmi zajímavých knich, na rozdíl od Tatéra z Osvětimi, který mě zklamal.

5 09.04.2022

Jestli jsem měl po Tatérovi z Osvětimi obavy o to, že Cilčina cesta bude ve stejném duchu, velmi jsem se spletl, naprosto jiná kniha a i když děj asi přiliš neodpovídal zcela realitě, což autorka sama uvádí, že děj tvořila na základě několika svědectví různých lidí, kteří gulagem prošli, velmi pěkně vystavěný příběh, neporovnatelný s Tatérem, který byl vlastně převyprávněním opravdového, i když možná těžko uvěřitelného příběhu. Pokud Tatéra nikdy nebudu doporučovat k přečtení a spíš doporučím Fotograma z Osvětimi, Cilčinu cestu budu velmi doporučovat.

4 03.04.2022

Zajímavé téma, už jsem četl některé knihy z Osvětimi a musím říct, že více se mi snad líbil Fotograf z Osvětimi. Více se mi tedy líbil závěr knihy, ale jak už někteří psali, zdráhám se mu zcela plně uvěřit.

5 18.03.2022

Spíš čtu historické knihy a kromě toho, že mi byla doporučena po shlédnutém filmu knižní verze, tak jsem velmi ocenil oddychovost u této knihy. Zábavná, vtipná, relaxační, velmi rychle přečtená.

6 03.02.2022

Hned na úvod musím napsat, že mě kniha poměrně zklamala. Kniha by byla velice zajímavá, kdyby nebyla tak plitká, povrchová, kdyby šla více do hloubky, více vysvětlovala, buď chtěl autor mít knihu rychle napsanou, nebo paní svůj příběh chtěla mít velmi rychle odvyprávěný. Očekával jsem skutečně mnohem více, a to neříkám, že by námět byl špatný. Určitým způsobem, to, že jsem dal druhou hvězdičku je jen díky chronologickému přehledu v závěru knihy, kde je od 1.1.1968 do 21.8.1968 popsáno, co se v konrkrétní dny reálně dělo a následně trošku profil, i když subjektivní profil autorky příběhu, osobností té doby. Možná bych dal i ještě jednu hvězdičku více, kdyby v knize aspoň nebylo tak ohromné množství chyb, jen jedna datumová, kde si autor popletl rok 1968 a 1969, ale v knize bylo tolik překlepů, zdvojených spojek, opravdu tolik chyb v knize jsem ještě neviděl, snad neprošla ani kontrolou. S osobními názory autora knihy už se musí vypořádat každý po své, zda s autorem souhlasí nebo ne, nicméně rozhodně budu dvakrát otáčet knihu v ruce, když se budu rozhodovat, zda si od tohoto autora znovu knihu koupit.

26.01.2022

Na úvod předem napíšu, že jsem poměrně dost velký odpůrce knih nebo školení, které rádoby zvyšují úroveň šéfa, jeho dovednosti, ale jedna z mála věci na čem se s autorem shodnu je, že je ke všem takovým školením, zkušenostem, knihy raději nebudu zmiňovat, přistoupit tak, že je dobré si z nich vzít, co vy samotní uznáte za vhodné.
Nebudu si zde hrát na objektivní zhodnocení knihy, protože to za prvé dost objektivně nejde, protože vůbec neznám autorovu firmu a poměry v ní, de facto jsem se o nějakém Turbomoštu nebo Baru, který neexistuje dozvěděl až při nedávné vánoční procházce Brnem s kamarády, a za druhé i sám autor by byl, podle své knihy raději za subjektivní hodnocení, raději by si vyslechl jaké pocity z té knihy mám.
Několikrát se mi u této knihy chtělo řvát: "myslí toto skutečně vážně?" Použiju-li slovník autora, větší ko*otinu jsem dlouho nečetl. Neříkám, že se vším se nedá souhlasit, ale tahle kniha měla jediné štěstí, že ji mám vypůjčenou. Kdyby byla moje, stal by se zní trhací kalendář, bohužel radno dodat, že moc listů by v ní nezůstalo.
Celou dobu jsem čekal, kdy autor napíše: "ok, do těď jsem si z vás dělal p*del a vy jste mi to spolkli," Pak přišly silnější chvilky a říkal jsem, ok, možná tomu dám víc než jednu hvězdičku, ale hned na další stránce jsem uvažoval, jestli ji dám vůbec nějakou.
Ano autor popisuje své zkušenosti se svou firmou, se svým šéfovství, které je ale podmíněno majitelstvím, pokud jsem dobře pochopil. Neubírám zásluhy na tom, co se svým kolegou vybudovat, opravdu toto nejsem schopný posoudi, ale autorovi chybí jiné zkušenosti, pokud jsem to pochopil správně, šéfem byl pouze ve své firmě a z ní čerpá své zkušenosti, což je fajn a připustit si chyby je základ, pokud se z nich člověk dokáže poučit, ale jedna jediná zkušenost, ať je dlouhá jakkoliv nenahradí zkušenosti z různých prostředí, různých odvětví, a to co funguje jemu v jeho prostředí, nemusí zákonitě fungovat jinde, ale myslím, že toto si autor snad uvědomuje.
Měl-li bych to vyčíslit tak 90% knížky bylo pro mě naprosté buď nic neříkající skutečnosti nebo do extrému hnané zhýralosti. V 10% popsaného bych se dokázal s autorem shodnout, že to jsou správné návyky, modely, říkejme tomu jak chceme, nicméně bych za těchto 10% neděkoval autorovi, že mi je ukázal, přinesl, upozornil na ně, cokoliv, ale jsou to prostě základy a léty a lidmi ověřené věci, které fungují a nebo by fungovat měly.
A i když jsem si přečetl, jak smýšlí autor o korporátu, myslím, že zkušenost z korporátu by se mu možná hodila, protože by ukázala zase jiný úhel pohledu.
Rozumím, že důležitou úlohou šéfa je utvořit prostředí, ve kterém se bude všem pracovat dobře, ale ostatní modely jako nikomu neříkej, co má dělat, neradit, nemotivovat, neotravovat lidi, nekontroluj, věř až do té míry, že je v pohodě, že někdo krade, dáme mu druhou, třetí, čtvrtou, xtou šanci a nikdy ho hlavně nevyhodíme, protože pro odchod se musí rozhodnout sám, nepovyšuj, protože povýšení hlavně musí jít od toho, kdo chce být povýšený, taky zmínka o tom, že ukončení ve zkušební době nebere jako ukončení, ale jako nábor, fluktuace je jednou fluktuace a ta se nepočítá podle toho, jak si nastavíme pravidla. Ta pouze může ukazovat jednotlivé části, jako například fluktuace na určité pozici, nebo fluktuace nováčků a nebo běžná za posledních 12 měsíců.
Samozřejmě se, jak už jsem napsal, najdou světlejší chvilky, nicméně znané, jako určité pasáže o zpětné (subjektivní) vazbě, o naslouchání, o vyzařování naděje, o neuplatilnosti jiných úspěchu na sobě, o bytí nebytí třetí strany uprostřed sporů.
Mimochodem, co mnou celou dobu rezonuje, pokud si toto někdy autor knihy bude číst, pokud máte zájem, rád vám předám kontakty na lidi různých úrovní (běžný zaměstnanec, nižší šéf, vyšší šéf), kteří by u vás velmi rádi dostali druhou, třetí, xtou šanci, bohužel zaručit se za ně nemůžu, ale vy byste určitě jejich potenciálu a zkušeností využil vrchovatě, otázka, jak dlouho vám to pošlape.

16.01.2022

Velmi zajímavá kniha, trošku složitější na čtení, ale vnáší na spostu zásadních historických momentů novodobých českých dějin určitým způsobem jiný pohled. Velmi zajímavé jsou pak stránky o pokusu charakterizovat Čecha, kým je nebo kým chce být, jak je vnímán, jak se vnímá sám v pohledu přímého, ale zajímavější pohled z boku.

1 14.01.2022

Zajímavá kniha a hodnocením nechci znevážit čeho se týká, ale podle mě není dobře napsaná, místy se některé věci opakují, často se odbíhá od tématu, aby se něco vysvětlilo, ale nic se nevysvětlí, autor několikrát napíše, že podrobně popíše na následujících řádcích o něčem nebo podrobně vysvětlí rozdíl a ano, je to vysvětleno na několika málo řádcích a vůbec ne podrobně. Je to možná dobrá kniha, když potřebujete zabít hodinku dvě, protože víc vám kniha za přečtení nedá, což bohužel je výmluvné o kvalitě, zde neplatí, že když knihu přečtete na jeden zátah během chvilky, je to kniha čtivá, jen je prostě jednoduše napsaná, doufám, že někdo toto téma nacistických kreatur uchopí lépe a napíše opravdu čtivou knihu.

2 23.12.2021

V určitém pohledu zajímavá, ale všeobecně podle mě velmi tendečně psaná kniha. Pravopisné chyby se dají přehlédnout, datumové chyby už méně. Některé věty mi ani po několika přečteních nedávaly smysl. Kniha místy byla velmi chaotická v časové posloupnosti. Jediné co mě snad motivovalo dočíst knihu nakladatelství Naše vojsko, že to byl vánoční dárek. Jinak bych ji nedočetl. Uváděnou hlubokou analýzu jsem nijak nepostřehl a nebo jsme si ji nespojil s pouhými rozpory ve výpovědích, což je vlastně jediné co autor dokazuje, že někdo vypověděl ono a někdo něco jiného a podle toho je dokázano toto. Opravdu velmi tendenční a nebo nejsem vzdělaný čtenář a nepřesvědčil jsem se o chtěném záměru autora po přečtení knihy.

1 26.09.2021

Velmi zajímavá kniha, a to i pro někoho, kdo má hrad každý den na očích. Jediné, co bych vytkl je to, že jednotlivé kapitoly psali různí autoři, což někde sklouzává k tomu, že v některých kapitolách se opakuje již napsané a nebo se každý ze svého pohledu snaží napsat úvod své kapitole, což je někdy trochu jakobyste začali číst novou knihu.

07.08.2021

nedočteno, byl to dárek k Vánocům, ale darovatel netušil, že se jedná o naučnou literaturu. Chtěl jsem tomu dát šanci, po přečtení některých knih z Osvětimi, ale vydržel jsem asi 20 stránek.

Když jsem se rozhodl, že místo zbytečných kravin k Vánocům, požádám rodinu o knihy, instruoval jsem je, jaký druh knih a někoho, napadlo toto, a já si říkám proč ne, už jsem něco o tom slyšel. A už jsem taky rodině napsal, toto už raději ne.
Neříkám, že to je špatný nápad, že se to někomu nemůže líbit, ale mě to tedy neoslovilo příliš. Myslím si, že se v historii celkem vyznám, ale pochopit některé pointy mi dalo zabrat a i když si člověk postupně zvykne na jednotlivá slova a co se vynechává co se spojuje, co se přesmykuje, takže tohle se nedá číst jako běžná kniha. Ke konci jsem to fakt už jen rychle rychle "přečetl", abych se konečně dostal na konec a vzal si další knížku.

17.01.2021

Nejzajímavější milníky novodobých českých dějin. Dozvěděl jsem se spoustu novinek. Nicméně co mi na knize vadilo, že v jednotlivých etapách nešla chronologicky. Uvítal bych, kdyby jednotlivé podkapitoly byly tvořené spíše tak jak šly v čase než pět podkapitol pěkně po pořádku a tu do toho autor zakomponuje jinou linku, která se ale vrací zase zpět a nebo dopředu oproti dalším podkapitolám. Poměrně dost překlepů a pár vět nedávajících smysl. Ale velmi užitečná kniha.

12.01.2021

Třicátá, poslední kniha Johannese Maria Simmela. Myslím si, že kniha je klasická Simmelovka, velká láska, velký podraz, někde někdo mrtvý, člověk když si čte knihu, která je více jak dvacet let stará a říká si, co v té době bylo aktuální, čeho se lidé obávali, protože tohle jsou vždy vedlejší dějové proudy u Simmela, nejde se nezamyslet, jak jste o těchto věcech, pokud už jste v té době měli rozum, uvažovali a v pohledu aktuální celosvětové situace, jak znovu se dá zmínit, že spousty knih je nadčasových. Bohužel poslední kvalitní kniha od JMS.
Celkem rychle jsem to skončil o této poslední knize. Ale je to pro mě velký konec jedné etapy. Simmelovu první knížku jsem přečetl v devatenácti a postupně četl více a více a postupně jsem chtěl mít všechny jeho knížky doma. Několikrát jsem se snažil přečíst všechny knížky chronologicky, ale buď jsem to při desáté knize vzdal, nebo jsem se dostal ke knize, která mi jako poslední chyběla a nemohl jsem ji nikde sehnat. 1.7.2018 jsem zahájil poslední pokus o chronologické přečtení všech knih a po 844 dnech, 2 letech, 3 měsících a 21 dnech jsem dočetl tuto poslední. A co teď? Číst dál, i když všechno další co přečtu, vím, že budu porovnávat výhradně se Simmelem.

22.10.2020

Dvacátá devátá kniha Johannese Maria Simmela. Je to krátká povídka a mám ji moc rád. Kniha se dá přečíst za jediný den a kdo tak učiní, neprohloupí. U Simmela je známo, že čím delší je povídka, tím je lepší, krátké povídky mu vůbec nesedí, ale toto dílo, které se pohupuje na hranici mezi povídkou a románem, je toho opět jen důkazem, že když Simmel rozkošatí svou povídku, stojí za to. Ten příběh si velmi dobře pamatuji a velmi jsem se na něj těšil, i když jsem znal pointu, pořád se mi velmi dobře četla. Je to taková oddychová četba po nějakém náročném románu, není potřeba se hluboce zamýšlet nad všebolem světa, ale přečíst si prach obyčejný příběh, který se mohl stejně tak dobře stát v reálu, jako mohl být vymyšlený. Ale je krásný.

2 14.09.2020