triatlet komentáře u knih
Na raná 90. léta velmi dobrá cvičebnice.
I po letech překvapuji nejen studenty, ale i kolegy spojením ranná medicína :-)
Příběh v punkovém rytmu? Určitě avantgardní pokus o neotřelou poetiku.
Nejvíc se mi líbily vánoční dárky a hra se slovy.
Povídka má možná zajímavou zápletku, ale podání je nudné. Sáhodlouhé popisy se zbytečnými detaily střídají ještě nudnější dialogy.
Jména vyšetřujících: Alois Jirásek a Psohlavec, to je asi pokus o vtip?
Chybí korektor - nejen na opravu akuzativu, ale i tvaru slovesa být. V jedné přímé řeči se objeví podobný hybrid: "Chyběl si mi dnes ráno... když jsi vstal".
Chyby i ve shodě podmětu s přísudkem: "stopy vedli".
Nezaujalo.
(SPOILER) Sedmnáct slabik
skrývá umění, lásku,
úsměv i smutek.
"Mistři nemistři
bystří, nebystří, selský
rozum rozjitří." (s. 40)
*****
Miloň Čepelka s lehkostí sobě vlastní glosuje svět kolem sebe: roušky i staroušky, lásku i smrt, umění. A neopomíjí jazykovou hravost.
"Blesky a blešky.
Jen v Čechách stihne háček
tak velkou změnu." (s. 54)
*****
ČV 2021 - Kniha, která má na obálce srdce♥
Jednoduchý příběh díky ilustracím znásobuje poetiku aneb Petr Horáček je sázka na jistotu.
ČV 2021 - Kniha obsahující ilustrace
"Kastrovat, kastrovat: i kdyby jim to člověk říkal od rána do večera, nikdo neposlouchá. Měli by sem za trest chodit a dívat se, když se utrácí, třeba by jim to pak do těch palic vlezlo. Už jste někdy viděli mrtvé kotě? A co takhle šest mrtvých koťat? Pokud vám tohle nerve srdce, tak žádné nemáte. Jakýpak div, že lidi z útulků se někdy zcvoknoi - magořili byste taky, kdybyste museli den co den žít na tomhle ostří nože: milujete zvířata, ale musíte je zabíjet."
(s. 37)
Dospívající Ráchel hledá místo mezi vrstevníky. Podaří se jí najít cestu?
Zaujme paralela s Grrl, divokou kolií, i Ráchelina povídka.
ČV 2021 - Kniha, jejíž hlavní hrdina pracuje se zvířaty
(SPOILER) Markéta Pilátová ve třetím pokračování dobrodružství Kiko nejvíc uplatňuje cestovatelské zkušenosti. Čtenáři se přesunou až na Sibiř mezi Něnce.
Prolínání snově pohádkového světa s reálným je založen na souznění s přírodou.
Na malém formátu se prolíná více témat, dokonce i vzpomínka na legionáře.
Našincovi ale bude stačit vyrazit do Tančírny v Javorníku :-)
ČV 2021 - Kniha, jejíž název se skládá z 21 písmen
Druhý příběh Kiki je z celého triptychu asi nejdobrodružnější. Říše Pána neživých věcí je nápaditá.
Pěkné ponaučení, jak důležitá je trpělivost.
Inspirace k návštěvě Velkých Losin :-)
Pro letošní čtenářskou výzvu se hodí jméno hlavní postavy v názvu, dopisy i nadpřirozené postavy.
ČV 2021 - Kniha, ve které se objevují nadpřirozené postavy
Úvodní příběh Kiko je originální jako skládačka origami.
Prolíná se v něm snový svět s reálným, dětský s dospěláckým, český s japonským.
ČV 2021- Kniha, kterou po přečtení někomu darujete
(SPOILER) Sedm krátkých příběhů se odehrává v nemocnici. Místo úvodního "Bylo nebylo" autorka začíná každou kapitolu "Nemocnice je nemocnice".
4 kluci a 3 holky se ocitají z různých důvodů v nemocnici. každý z nich vnímá lékaře a sestřičky jinak - někdo v narkóze rozmlouvá rozmlouvá s Marťany, jinému pomůže hra s pravěkými zvířaty nebo povídání s havranem. Originální mi přišlo vyprávění ukrajinské uklízečky. Autorka v něm využila i jazykovou hravost.
Celkově je patrné, že se Marka Míková inspirovala i díky svému projektu Loutky v nemocnici.
ČV 2021 - 1. Kniha z lékařského prostředí
Podtitul knihy je výstižný: Vzpomínky a dobrodružství sportovního hlasatele v klubech a na hřišti, ve vlaku a u mikrofonu.
Styl odpovídá roku vydání - 1931, ale zážitky a líčení odpovídají 100% hodnocení.
ČV 2020 - 3. Kniha, jejíž hlavní postava má vaše vysněné povolání
(SPOILER) Do epilogu na mě Charlieho dopisy působily jako záznamy obyčejného puberťáka. Líbil se mi vztah Charlieho a jeho učitele Billa a především množství aluzí na knížky a filmy, které Bill doporučoval Charliemu. Hlavně Společnost mrtvých básníků ♥
Epilog má obrovkou přidanou hodnotu...
"A můžeme třeba sedět a divit se a jeden kvůli druhému se cítit mizerně a vyčítat spoustě lidí to, co udělali nebo neudělali nebo nevěděli. [...] Možná je dobré vnímat věci v nějakém kontextu, ale někdy je myslím ten jediný kontext v tom, že jsme fakt tady." (s. 210/211)
ČV 2020 - 5. Kniha, jejíž hlavní hrdina trpí psychickou poruchou
(SPOILER) Autorka ve svém knižním debutu zachycuje 40 let života na přelomu 19. a 20. století.
Osobně Karin Lednickou zařazuji vedle Kateřiny Tučkové a Aleny Mornštajnové, tedy mezi autorky, kterým se na základě dobových událostí podařilo napsat strhující příběh. Mě pohltilo už úvodní líčení solné pouti do Weliczky.
Autorka popisuje v románové kronice Šikmý kostel nelehký život v Karwiné. V příběhu vystupují především silné ženské postavy, ženy poznamenané krušným životem v havířské oblasti, ženy vzdorující osudu, ale i ženy oddané Bohu, které osud přijímají útrpně.
Sága mi připomněla romantičtější Alžbětin dvůr .
Šikmý kostel působí realističtěji. Líbí se mi, jak autorka popsala česko-polský konflikt po první světové válce.
I současné problémy jsou proti problémům Barbory nicotné.
Nepatrnou výtku mám k vloženému dopisu - určitě oživil děj, ale pro čtenáře je matoucí, pokud postava, která sotva absolvovala obecnou školu, napíše dopis jako premiant z maturitní třídy.
Těším se na další pokračování.
(SPOILER) Čtenář, který zná autorčin román Ptáci v trní, bude asi zklamaný. Každodennost v Austrálii 20. a 30. let minulého století je výraznější až při zachycení osudu postav v době hospodářské krize.
Příběh dvou párů dvojčat, čtyř sester, které se vydají na studium zdravotní sestry, občas sklouzává téměř až k červené knihovně.
Překlad mi místy přišel těžkopádnější, i když na druhou stranu jsem si zafixoval, že až budou v novinách psát o turnaji v Melbournu, tak se nebudu divit tvaru 6. pádu.
Z hlediska dobovosti mi nepřišlo přesvědčivé, že by dvacetileté dívky hned při prvním setkání s třicetiletým majitelem nemocnice nadřízenému tykaly.
Je zajímavé sledovat, jak se utváří postava Jack Thurlowa, který je zmatený třeba právě proto, že na rodinu jedné ze sester dopadá hospodářská krize.
(SPOILER) Honzík Hrnčíř je malý školák, podzimní prázdniny tráví u prarodičů v Železných horách. Kouzlo nedalekého archeoskanzenu v Nasavrkách poznamená i Honzíkův prázdninový program. Honzíkovi se pomocí kouzelného kotlíku podaří cestovat v čase.
Kdyby v příběhu bylo méně mluvící veverky a více z keltské každodennosti, dala by se knížka využít i didakticky.
Honzíkově sestře Vendulce jsem se nedivil, že byla zmatena.
Felixi, uzlíku. Při prvním shledání jsi byl sám sotva odrostlý uzlíček, ale válka tě donutila rychle dospět a ve 13 letech dokážeš řešit problémy světa dospělých.
Autor opět zvládl bravurně vykreslit dětským pohledem (po)válečné část historie.
"Některé příběhy nepotřebují slova. Některé příběhy máte uložené hluboko v srdci." (s. 163)
Podobně jako v knize Noci běsů se čtenář ocitá v začarovaném lese, ale na rozdíl od hororové atmosféry ve světě Kateřiny Šardické zaujme Timothée de Fombelle poetikou.
Místy jsem se sice v trojím čase a dvojím světě ztrácel, ale vůně žužu byla tak výrazná, že krámek u Perlů jsem rozpoznal.
Nejvíc mě bavil magický svět nočnic, zduhaček, čarovnic, rožnic. Líbilo se mi, jak autorka vystihla atmosféru kračunu.
Samotný příběh mi přišel, že se vzhledem k rozsahu ocitl v začarovaném kruhu. Chybělo mi věrohodnější vykreslení postav. Po 12 letech odloučení se zmizelí zařadili do běžného života bez zásadních problémů.
Vzhledem ke kompozici knihy je od úvodní kapitoly jasné, proč pachatel vraždí tak brutálním způsobem.
Tým profesionálních vyšetřovatelů je tak uhranutý pajduláky z kaštanů, že opomene jejich podrobnou analýzu...
Případné pokračování nemusím.
Autorka zachycuje atmosféru v New Orleans
v 50. letech. Náctiletá Josie se o sebe musí postarat sama, protože má sebestřednou matku, která se živí jako prostitutka. Podaří se Jo, která brigádničí v knihkupectví, vymanit z periferie společnosti?
Jo je zmatená nejen z intrik, ale i z prvního navazování milostného vztahu.