triatlet komentáře u knih

Bohužel jsem četl vydání, které je součástí programu k divadelní hře Mahenova divadla v Brně (premiéry 10. a 11. prosince 2004).
Vzhledem k množství překlepů, pravopisných (s. 59 - "Mates vychutnává obýdek"!) i typografických chyb jsem si nemohl vychutnat Drdovy jazykové hrátky :-(

"To neznáš lidskej svět. Peklo je možná hrozný, ale aspoň víš, na čem seš." (s. 56)

ČV 2020 - 16. Kniha, která má v názvu slovo “aneb“

Komu by se nelíbila štěňata?
Roztomilé štěněcí fotky s vtipnými popiskami.
Nápaditý dárek :3:

Ilustrace Jiřího Votruby a nadčasový text Zdeňka Svěráka seznamují nejmenší čtenáře s profesemi, které vyžadují noční službu.

"Lidé, co v noci drží hlídku,
ve znaku mají světlušku,
jsou jako zástup dobrých skřítků,
vzpomeň si na ně na lůžku."

(24. 2. 2020 - 16x v přečtených)

26 24.02.2020

František Halas si ve 4 básních hraje se slovy jako počasí během 4 ročních dob:
✔ taje
✔ zraje
✔ opadává
✔ přezimuje

Baví mě Halasovy novotvary ("Krapká a kapká do náruživé země/ schlípnělá vláha vrkáním holubic"), baví mě paronomázie ("Cvrčí cvrkot cvrčků cvrčí do šírání").

Každá báseň začíná veršem: "Na žerď jara/léta/podzimu/ zimy korouhev chvály".
Všechny básně odrážejí hluboké niterné pocity:
"Básník opadává Básník jde po ptaní

A stále s prázdnou Nikde neklaní se
ptá nejen včerejšek ptá nejen to co měl
Jde s hlavou Musy na děravé míse

Však osm sester Mus se po něm ohlíží"

34 23.02.2020

Nejsem věřící, ale biblické texty bych si nedovolil označit jako blábol.
Pro mě jsou třeba i vzpomínkou na babičku.

"Pane, udělej ze mne nástroj svého pokoje, abych přinášel lásku, kde je nenávist, odpuštění, kde je urážka, jednotu, kde je nesvornost, víru, kde je pochybnost, pravdu, kde je blud, naději, kde je zoufalství, radost, kde je smutek, světlo, kde vládne tma. Pomoz mi, abych netoužil po útěše, ale těšil, po porozumění, ale rozuměl, po lásce, ale miloval. Vždyť kdo dává, ten dostane, kdo odpouští, tomu se odpustí, kdo umírá, vstane k životu.
Amen"
(Modlitba sv. Františka z Assisi)

Nadčasovost výše uvedeného citátu dokládá i současná snaha Madison Keys Slušnost zvítězí (Kindness Wins).

37 20.02.2020

Bible je pestrá jako knihovna. Rád z ní vybírám ty skvostné části jako je třeba Píseň písní.

Zatímco v krátkých miniaturkách je pocit naznačen, tak v rozsáhlejších básních čtenář vnímá atmosféru. Ta je většinou posmutnělá.

"Pláč. V blátě se courají
tkaničky smutečních hostí
a víko rakve, na něž padají
drobounké mokré kosti
je nedovřeno jako bílý sníh,
který tu bude dřív než další mrtvá písnička.
Pláč. Písmena nebeklíčních knih.
Hlína a hlína. Věnce. Krabička."

ČV 2020 - Kniha, ve které se odehrává svatba nebo pohřeb

24 18.02.2020

Ivan Wernisch v krátkých básních s lehkostí zachycuje niternost okamžiku. Dokáže lyricky vylíčit prostředí, charakterizovat postavy, nastínit příběh.
Některé básně působí jako próza. Pěkné črty.

Za oknem pán. Kouká na dvůr.
Spí tam pes, ani se nehne,
když vyběhne z kůlny kočka,
když kolem něj holka mete.
Pán se dívá dolů na dvůr,
na prach zvířený. V tom prachu
holka mete kolem štoudví,
kolem trakaře a troků,
u hnojiska mete sem tam
růžová a nafouněná.
Pán se dívá ze své hůry,
usmívá se — hledí na ni
jako dobrotivý pánbůh (Za oknem pán, s. 37)

28 15.02.2020

"Umět se radovat ze všeho. Nečekat, že v budoucnu přijde něco, co bude to pravé, protože je možné, že to pravé přichází právě teď." (Ota Pavel)

Citáty od neznámých autorů, přes orientální přísloví po Otu Pavla...
Hodnota spočívá v dárku a věnování.
Podobný sborník citátů - https://www.databazeknih.cz/knihy/stesti-337142 - sice v Levných knihách láká ke koupi, ale ve srovnání s jinými výbory citátů působí pouze jako napodobenina.

ČV 2020 - 8. Kniha s názvem vystihujícím vaši osobnost nebo náladu

Vzhledem k tomu, jakou radost poslední dny přinášejí čeští biatlonisté a posledních 10 měsíců Ashle1gh Barty, tak jasná volba :-)

26 14.02.2020

"To je nestydatost. To není otázka na diskuze, to je otázka pro policii." (Tomáš Radil, přeživší Osvětim)

Ta publikace je zlo. A označit zlo zlem není znak povýšenosti.
Jednoduché texty útočí na děti, které jsou velice snadno manipulovatelné.
Zaštiťovat se studijním materiálem? Máme očekávat, že nějaké nakladatelství ke studijním účelům vydá i Sekorova zlého brouka brambobrouka? Stačí ukázka...
Dobře, že média informovala o tomto zlu. Řešit by to měla policie.
Ni(á)ckové odkazující na nacistické ideje jen potvrzují, kam spěje databáze knih...

"Nikdy předtím jsem nebyl skutečné válce tak blízko. Ukázala mi už několik svých tváří, jejichž grimasy rozežíraly mé dětství jako rez, udusily je jako plíseň, vyrvaly mi ho z těla, rozdupaly na prach, ale střelba se ozývala jenom z filmové Wochenschau a z esámanského cvičiště za městem. Ty dva nálety na chemičku sice rozechvěly vzduch a zatřásly zemí i našimi dušemi. (...) A najednou je válka tady, kousek ode mne. Vuch-ha, vuch-ha, vuch-ha... ozývá se z lesíka mého dětství, obehnaného ostnatým drátem." (s. 55/56)

Vypravěči příběhu je šestnáct let, podobně jako autorovi v roce 1944, kdy se novela odehrává. Přestože se chce Vilda vyrovnat o šest let staršímu bratrovi, v duši zůstává klukem. Nebojí se přiznat, že má strach. Vlivem válečných událostí ale musí předčasně dospět.
Sice mi vadilo době poplatné uctívání bolševiků, ale celkově autor dokázal vystupňovat napětí. A překvapil koncem...

"Vítím, jak mi buší srdce hoří tváře, ale od špatného svědomí to není. Ozývá se ve mně tichý vzdor. Chtěl bych říci: Nein, Herr Obermeister. jenže rozum mi to nedovolí. Rozum je svým způsobem strážný anděl a zbabělec dogromady. Vždycky z toho kouká nějak vybruslit. (s. 69)

ČV 2020 - 8. Kniha s názvem vystihujícím vaši osobnost nebo náladu

30 10.02.2020

Ester Stará a Milan Starý opět přesvědčují, že v jednoduchosti je síla.
Úvodní i závěrečný kvíz pobaví.
Jednotlivým příslovím sluší celostránkové doprovodné komiksové zpracování. Opakovaně jsem se smál např. u přísloví kovářova kobyla chodí bosa, vrána k vráně sedá, když se dva perou, třetí se směje.
Zajímavé je i srovnání se zněním přísloví v angličtině, němčině, francouzštině, španělštině a ruštině.

"Když ptáčka lapají, i motyka spustí." - viz zajímavosti

33 09.02.2020

To, co možná funguje na Instagramu, v knižním vydání působí ve srovnání s jinými autory chudě.

"je tolik hlasů a tolik věcí
které tě chytnou u srdce
život je život a život léčí
život je velká tržnice"

Tvorba Lukáše Pavláska mě u srdce nechytla.

23 09.02.2020

"Krá krá krása"
Kuře melancholik z 21. století, z úplné rodiny.
Novela prostřednictvím pohledů matky a náctileté dcery zachycuje vnímání vzájemných vztahů.
Zarámování motivem vrány je plně funkční - od obrázku až po závěrečnou pointu.
Rozčlenění příběhu pomocí vraního komentáře je zajímavé.
Petra Dvořáková opět přesvědčila, že se jako vypravěčka dokáže vžít do různých postav.
Ilustrace Terezy Basařové navozují pocity dospívající hrdinky.
Na malém prostoru vykreslen silný příběh. Potřebná kniha.

ČV 2020 - 19. Kniha poprvé vydaná v roce 2020 (nová kniha)

61 08.02.2020

Poetické básně, nebo koniny?
Výsledkem jsou pavláskoviny.
Škola, jídlo, cestování -
o všem trochu šprýmování.
Autorův postoj vyjadřují jeho kresbičky
doplňující nezbedné dětské básničky :-)

21 04.02.2020

Při čtení 6. povídky (Noc s manekýnou) jsem měl pocit, že vypravování amatérského fotografa mi je povědomé. Tak jsem koukl do obsahu Vzpomínek na jednu vesnickou tancovačku (https://www.databazeknih.cz/knihy/vzpominky-na-jednu-vesnickou-tancovacku-207123)...
I napodruhé mě Jiří Hájíček přesvědčil, že také v povídkách dokáže mistrně vykreslit beznaděj, naivitu, snění. Postavy nikterak neheroizuje.
Autor dokonale vystihuje atmosféru konce 80. let a začátku 90. let. Některé povídky vyústí ve vtipnou pointu - demokratickou \"volbu\" z povídky Snídaně na refýži jsem znal, ale nedohledal jsem, kde byla povídka publikována.

\"...tenhle příběh umře s námi dvěma, protože příběhy umírají jako lidé. Jen některé znám, které přežily staletí, třeba ty od Shakespeara, které se dodnes hrají v divadlech, jenže ty se nikdy nestaly.\" (s. 75, Baladička)

23 03.02.2020

Žádný počet hvězdiček nevyjádří nadšení, které žákyně ze ZŠ Štoky vložily do bádání v projektu Zmizelí sousedé. Sborník, který vydaly, o "své" rodině Pachnerů je potřebným dokumentem.

Žádný počet hvězdiček nevyjádří beznaděj těch, kteří byli v době druhé světové války onálepkováni identifikační hvězdou s nápisem JUDE...

"Je lehké psát záznamy, máme-li plnící pero, psací stůl, papír a světlo. A máme-li kousek soukromí. Nemám, než malý kousek tužky, vylovený na smetišti „altmateriálu“, kus pomačkaného balicího papíru z balíčku z domova, pelech 70 cm široký a 1 m 80 cm dlouhý v tmavém koutě na půdě, vydlážděné měkkými cihlami, jejichž rudý prach třísní lůžko, šatstvo, boty i tělo. Jen malým vikýřem vniká sem trochu denního světla. Svítíme dnem i nocí dvacetisvíčkovou žárovkou, abychom ustavičně neklopýtali přes trámoví. Honosně nazývají tuto lidskou posadu „ubikací“. Na několika čtverečních metrech je nás uskladněno třicet. Muži i ženy pohromadě. Žijeme, jíme, spíme a umíráme na svých slamnících, stěsnaných vedle sebe bez uliček. Lucus a non lucendo, nejsou plněny slámou, nýbrž hrubou zchumlanou dřevitou vlnou, prosáklé močí i výkaly a zavšivené. Dědictví po mém předchůdci, kterého včera shltlo krematorium. Byla doba – je neuvěřitelně dávná – kdy jsem měl všechno, co teď tak bolestně postrádám. Těch několik tisíc slov, se kterými se po týdny mořím, byl bych za jediný den hodil Artur a Gabriela Pachnerovi na papír. Vždyť jsem měl i psací stroj, Underwood č. 5.“ (z terezínského deníku Artura Pachnera, 1943)

24 27.01.2020

"Ať jdeš kam chceš, stejně vždycky budeš jen sám sebou." (s. 59)

Pokud se rozhodujete, jestli začíst s Murakamim, sáhněte radši po rozsáhlejších románech Kafka na pobřeží nebo Norské dřevo.
Povídky nádherně ilustrovala Kat Menschik, ale kromě Podivné knihovny ostatní tři, včetně Birthday Girl, na mě zásadně nezapůsobily. Pouze náznak tajemna nestačí.
Závěrečný dovětek autora působí jako sloupek z novin.

ČV 2020 - 20. Kniha, která nesplňuje ani jedno z předešlých témat

25 26.01.2020

Zlodějíček Bubla aneb Jak málem knížka o Pipi Dlouhé punčoše vůbec nevznikla.
Drobnou vzpomínku Astrid Lindgrenové na dobu, kdy psala Pipi Dlouhou punčochu, lze označit za "cennou cennost" nebo "vzácný klenot". I podivný zlodějíček Bubla by z toho označení měl jistě radost :-)

26 19.01.2020

"Udělat svůj první obrázek, to je jeden z nejnapínavějších okamžiků v životě."

Kuriozitka doplňující Čapkovu činorodost.
V předmluvě se Pavel Scheufler zaměřuje na Čapkovo fotografické období.
V doslovu Bohumil Svozil hodnotí Čapkovu novinářskou činnost.
Soubory fotografií tematicky zaměřené na osobnosti (především pátečníků), zahrádku, kaktusy a Oravu doplňují Čapkovy fejetony.
I když se publikace z roku 1989 vinou brožované vazby rozpadá, jedná se o cenné dílko. Slušel by mu větší formát.
Na základě dochovaných fotografií od Karla Čapka vznikl v roce 1985 dokumentární film Co Karel Čapek fotografoval.

31 19.01.2020