triatlet komentáře u knih

Marka Míková opět dokazuje svou originalitu. Frantův příběh vychází ze skutečné události.
Ilustrace Jakuba Bachoríka jsou nápadité. Vystihují rozhraní snu a skutečnosti.
Pobavilo a potěšilo mě, že Marka Míková využila aluzi na filmovou pohádku, v níž hrála hlavní roli ;-)
Objevte také bílého psa. Třeba díky Loutkám v nemocnici.

ČV 2022: Kniha, jejíž název neobsahuje písmeno "a"

9 02.01.2022

Můj nejoblíbenější autor severských thrillerů vymyslel další zajímavou postavu vyšetřovatelky.
Přestože mafiánské příběhy nevyhledávám, tak Roselfeldt odvyprávěl dění v Haparandě tak poutavě, že se těším na další pokračování.
Jen doufám, že autor nepůjde cestou Keplerových a nevytvoří nesmrtelnou postavu.
Líbily se mi kapitoly, ve kterých příběh vyprávělo samo město.

11 02.01.2022

Soužití dědy Pettsona s kocourem Fiškusem přináší zajímavé příhody. Moje první seznámení je z období adventu. Díky Pettsonovým a Fiškusovým vánočním přípravám jsem si prodloužil sváteční atmosféru.
Ilustrace jsou nápadité a vystihují charaktery postav a děj příběhu.

10 02.01.2022

Úvodní část z reálného světa poskytuje zajímavou zápletku, kterou autorka rozvíjí v nápadité pohádkové říši. Názvy některých částí pohádkové říše se mi líbily (Skládka Neoplakávaných), u některých mi vadil překlad (Kdekrucije).
Za nejoriginálnější (i z hlediska překladu) považuji kapitolu, v níž vystupuje Básnička.
Líbilo se mi i soupeření s Drtičkou a motiv anděla.

12 02.01.2022

Většina povídek je svěžích a reflektují zážitky spojené se svátečním obdobím, nutí k zamyšlení.
Pobavil jsem se u povídky Alice Nellis.
Stančíkovu povídku bych ve výboru klidně oželel. Vánoční motiv mi v ní přišel pouze formální.

10 31.12.2021

Adventně laděné verše navozují sváteční náladu, i když vedle koled zní i charleston, který "tančí peníze" v přeplněném hypermarketu.

5 31.12.2021

Minimalistický příběh s velkým přesahem. Věřím, že se jím opravdu E. Hemingway nechal inspirovat při psaní novely Stařec a moře.
Líbil se mi motiv poutě (adventní) a vzájemné pomoci.
Ilustrace autorova syna navozují správnou atmosféru.

12 31.12.2021

Čtivá kriminálka bez přidané hodnoty.
Vraha jsem odhalil na první dobrou.
Dvojice kriminalistů na mě nepůsobila sympaticky, ani originálně.
Některé dialogy působily jako vycpávka, děj nijak nerozvíjely (navíc jméno Medard není českého původu, jak autorka prostřednictvím Laury vysvětluje).
Způsob, jakým pachatel nakládat s obětí, mi vzhledem okolnostem přišel překombinovaný.
Kdo má rád Pardubicko, asi ocení zasazení příběhu do Pardubic a okolí.
Z práce kriminalistů zaujal rozbor slz.

ČV 2021 - kniha, kterou jste objevili díky Databázi knih

22 01.11.2021

Kontrrrolní otázka: kdo je nejdůležitější v zaznamenání dobrrrodrrružství psích rrrošťáků?

Autorka se drží osvědčeného formátu: odvypráví dobrodružství odehrávající se na dvorku u pana Kloboučka, nebo za humny Kostelní Myslové. Na závěr pak vysvětluje podstatné informace týkající se především zvířat vystupujících v daném příběhu.

ČV - kniha, jejíž děj se odehrává na vesnici

10 08.08.2021

Autor v povídkách střídavě líčí rybářské prostředí, zachycuje problémy s ženskými a s alkoholem.
Vůně smažených ryb byla mnohem sympatičtější než líčení milostných nebo alkoholových peripetií.
Fotografie z rodinného alba připomínají vztah k otci Otu Pavlovi, k jednotlivým povídkám vztah víceméně nemají.

ČV 2021 - kniha, která má v názvu část lidského těla

12 07.08.2021

Minimalistická povídka zachycuje dopad událostí v Německu ve 30. letech 20. století na partnerství, respektive přátelství.
Autorka přesvědčivě zachytila adoraci Vůdce.
Závěr je výborně vypoitovaný.

21 06.08.2021

Autor si opět hraje se slovy a jejich významy.
Skládá vedle sebe zdánlivě bez ladu a skladu slova,
která nabývají různý význam, i když nekynou.
Já však kynu autorovi za jeho um - ať mu kyne skvělá budoucnost.

ČV - kniha poprvé vydaná v roce 2021 (nová kniha)

8 30.07.2021

I když jsem měl po půl roce od přečtení úvodního příběhu z Karwinné občas problém vzpomenout si na některé vztahy mezi postavami, Karin Lednická mě opět vtáhla do děje.
Autorka mistrně popisuje prostředí, výborně charakterizuje postavy a umně využívá historické reálie.
Pohled na život obyčejných lidí z moravsko-polského pohraničí během let 2. světové války je neotřelý.
V 1. díle mi vadila forma dopisu z hlediska vzdělání pisatele, ve 2. díle byly dopisy naprosto funkční.
Rád bych viděl seriálové zpracování Šikmého kostela.
Těším se na závěrečný díl trilogie.

ČV 2021 - kniha, ve které hraje důležitou roli dopis

30 26.07.2021

Překombinovaná detektivka, v níž mi byly všechny postavy protivné, že jsem nelitoval ani mrtvé, ani zločince.
Zaujaly mě pouze popisy prostředí a zmínka o Mařenicích v Lužických horách.
Chování postav a dialogy působily nepřesvědčivě. Popis práce policistů a filmařů asi autorka zvládla na základě telenovely.
Pobavil samozvaný detektiv v závěru.
Chybělo mi napětí.
Zarámování příběhu 30 let starou tragédií bylo zbytečné.

20 26.07.2021

"Pravda? Pravda o tomhle všem? Pravda je, že to byl příběh o lecčem, ale hlavně o nás blbcích. Protože i my se snažíme, jak nejlépe umíme" (s. 365)

Backman umí vyprávět a uvažovat o životě. O tom mě přesvědčil už v Medvědíně. Navenek román působí, že je o hokeji, ale je především o životě.
Úzkosti a jejich lidé bych nedoporučoval číst jako první knížku od Backmana. Zpočátku jsem tápal, co a jakým způsobem autor naznačuje. Ještě před prvním policejním výslechem jsem si říkal, že to je absurdní příběh a slušelo by mu divadelní zpracování.
Postupné odhalování mě nepřestalo překvapovat. Bavil jsem se, jak si autor dokáže s čtenářem hrát.
Postavy, včetně individua, mi přirostly k srdci.

ČV 2021 - kniha, která je vyprávěna retrospektivně.

23 26.07.2021

Alena Mornštajnová se ve všech předchozích románech vracela více či méně k období totality. V Listopádu zvolila formu vyprávěni o dystopické společnosti.
Listopád je opět čtivý. I když jsem záhy pochopil souvislost mezi vypravěčkami, čekal jsem s napětím na závěr. Potěšilo mě, že autorka zase závěr nechala částečně otevřený. Už během příběhu si čtenář klade otázky, na jakou stranu by se asi dostal, kdyby...
Líbilo se mi, jak prostřednictvím hlavní hrdinky autorka promítla do příběhu postoj k mateřství, k psaní, ke svobodě.


"Chodila jsem do první třídy a psaní mě fascinovalo. Hrot tužky nebo pera se dotýká bílé stránky, zanechává za sebou čáru, která zdánlivě nedává smysl, ale přitom zachycuje okamžiky, které rychle pominou, nebo myšlenky, které by jinak upadly do zapomnění. Ze své postele jsem pozorovala Romanu, jak píše do tenkého sešitku, poslouchala jsem zvuk tuhy klouzající po papíře. Moje psaní bylo tou dobou ještě klopotné a namáhavé, ale těšila jsem se, až i já budu umět psát tak plynule, abych mohla zaznamenat příběhy, které vytvářela má představivost." (s. 115)

Jsem rád, že máme ulice 17. listopadu , a ne ozdravovny 27. listopadu...

ČV - kniha do 15. místa v některém žebříčku na Databázi knih
(k 13.7. - 2. místo: https://www.databazeknih.cz/zebricky/ctenarska-vyzva/kniha-poprve-vydana-v-roce-2021-nova-kniha-117)

29 13.07.2021

Autor sice umně popisuje křivolaké uličky, ale to je asi tak jediná podobnost s foglarovkami.
Většinu příběhu tvoří popis Prašiny. Na jedné straně autor buduje napětí, děti se plíží temnými zákoutími, zatajují dech, ale když se navzájem ztratí, tak křičí jako na lesy.
Charakteristika postav mi přišla povrchní. Pokud by třináctileté děti zůstaly týden bez rodičů, nebo jdou za školu, tak to by bylo asi na sociálku :-)
Postava Hanuše Nápravníka mi připomněla všeuměla Járu Cimrmana :-)
Nelíbí se mi, když proti bezbranným dětem stojí ozbrojení dospěláci.
Ilustrace Karla Osohy a grafická úprava mě sice nalákaly na cestu do Prašiny, ale děj mě nepřesvědčil, abych se do Prašiny vydal znovu. Možná časem...

Každopádně v Prašině bych se nechtěl ocitnout.

ČV 2021 - kniha z prostředí, ve kterém bych se nechtěl ocitnout

21 11.07.2021

Krásná veršovaná pohádka založená na boji dobra proti zlu. Podobně jako v pohádce o Zlatovlásce pomáhají hlavnímu hrdinovi překonat úskalí 3 zvířátka.
Sovovy verše mám rád. U této rozsáhlejší skladby se čtenář musí soustředit, protože autor často využíval přesahy a zastaralejší výrazy.

ČV 2021 - kniha vydaná před sto a více lety

5 11.07.2021

Vtipný pohled na partnerské vztahy očima jezevčíka Herkula alias Carla-Leopolda von Escherbacha.

ČV - kniha s pruhovanou obálkou

5 09.07.2021

Oboustranný román sice vypadá originálně, ale je řada knih, v nichž se vypravěči střídají po kapitolách.
Začal jsem číst Jáchymův příběh a byl jsem rád, jak se jako celek propojil s Veroničiným pohledem.
Po předchozích zkušenostech vím, že autor píše čtivě, ale víc než oddech od hartlovek neočekávám. Příběhy z Okamžiků štěstí působí plytce - postavy mají sice problémy, ale řeší je tak, že desetitisíce korun pro ně nic neznamenají, úspěšně podnikají, občas neúspěšně podvádějí.
Vadilo mi, jak autor zbytečně natahoval příběh o sny, které se Veronice, respektive Jáchymovi zdály.

15 09.07.2021