Turmee komentáře u knih

"Moderní" kniha o výchově a přístupu k dětem. V originále vydána už v roce 2005, přičemž v té době šlo nejspíš o dost novátorský text. Dnes (2023, vydáno v češtině 2019) se už o nic extrémního nejedná a na trhu najdeme mnoho vhodnějších knih (čtivějších, praktičtějších, přehlednějších). Autor slibuje nový pohled na kázeň, vztahy a praktické alternativy.

Hlavní myšlenkou knihy je v podstatě respektující přístup k dětem. Jde o to ctít děti jako lidi, stejně jako to děláme u dospělých. Autor poukazuje na celospolečenské nastavení PROTI dětem, které by měly být "poslušné" (= tiché, neotravujicí dospělé). Přičemž sami jako rodiče opakujeme ty vzorce výchovy, které na nás používali naši rodiče. Ať už vědomě, nebo nevědomě.
Většina knihy se věnuje teoretické rozpravě o podmíněnosti lásky/pozornosti. Je ukázáno (a řádně ozdrojováno a vysvětleno), že odměny a pochvaly nevedou k vyšší úspěšnosti; že tresty nefungují a proč; že podmíněné rodičovství je nezdravé a neefektivní.
Ke konci je vypsáno 13 zásad bezpodmínečneho rodičovství.

Co si z knihy odnést:
+ Ignorování dítěte je trest v podobě odpírání lásky
+ Často máme na děti nerealistické nároky
+ Zkusit přehodnotit nutnost a oprávněnost rodičovských požadavků
+ Povzbudit lze bez hodnocení
+ Zkusit pobízet děti k zájmu o druhé (Jak se asi cítí/bude cítit, když udělám tohle.)

Na můj vkus je ale kniha málo praktická. Hodně prostoru je věnováno teoretické debatě, text je hutný a často se opakuje (skoro žádné odstavce, odrážky). Zdroje a poznámky jsou vypsány až na samém konci, navíc pro každou kapitolu zvlášť, což je pro mě náročnější na sledování, než kdyby byly na stránce pod čarou.
Odkazy na stránky a kapitoly občas nesedí.
Autor vůbec neřeší co dělat, když sice situaci chápeme z pohledu dítěte, a víme proč se vzteká, ale nemůžeme s tím nic dělat nebo nechceme. Odmítá hranice ale nijak dál to nerozvádí. Nebere v potaz respekt k rodiči a jeho potřebám.
Přirozené důsledky řadí k trestům a odsuzuje je (podle popisu v knize je buď vůbec nepochopil nebo ke schválně prezentuje nesprávně). Také tvrdí, že by rodiče měli učitele zásobovat zdroji a literaturou na téma výchovy.

2 05.04.2024

Kniha slibuje velké prozření, vyřešení mnoha otázek, problémů a nabízí často originální náhledy na problematiku výchovy a rodinných vztahů. Na svou dobu byla asi dost pokroková, často v souladu s kontaktním a respektujícím rodičovstvím. V dnešní době (2023) neobsahuje nic moc převratného.
Na můj vkus je obsah hodně abstraktní, duchovní, ezoterický, nedomyšlený, zjednušený a vlastně ne moc nápomocný.
Většina kapitol má svou logickou část s jistým terapeutickým potenciálem. Zároveň ale obsahují protichůdnou ezo část, ve které se vlastně nic užitečného čtenář nedozví (např. pokud se nedaří početí dítětě, autorka tvrdí, že rodiče dítě doopravdy nechtějí. Jakmile si uvědomí, proč tomu tak je, dítě přijde). Celý text je protkán osobními zkušenostmi autorky, která má ke každému problému asi tisíc zkušeností a osobních setkání.

Co se mi líbilo:
+ myšlenka, že si dítě vybírá rodiče
+ krátké kapitoly věnované výrazným milníkům života
+ je potřeba převzít zodpovědnost za své rozhodnutí, být k dítěti upřímný a vyřešit si svá vlastní traumata
+ způsob porodu ovlivňuje náš život
+ autorka zmiňuje potřebu nastavení hranic a respektování potřeb rodičů
+ přizpůsobit prostředí dítěti

A co mi vadilo, s čím nesouhlasím:
- autorka často mluví o "uvědomění si souvislostí" a bere to za všespásné řešení, už ale neradí, jak na to
- homosexualitu prezentuje jako volbu a reakci na výchovu
- neobsahuje žádné zdroje či vědecky podložená fakta
- všechny nemoci dítěte svádí na psychosomatiku a viní tedy rodiče za jakýkoli problém
- nevolnosti v těhotenství jednoznačně přisuzuje odmítání dítěte, neschopnost počít dítě zase kategorizuje jako nechtění
- tvrdí, že strach matky při těhotenství způsobí postižení dítěte
- tvrdí, že oběti (v podstatě čehokoli) si za vše mohou samy
- často zaměňuje příčinu a následek
- sice podporuje kojení, ale sama vlastně moc dlouho nekojila, propaguje užitečnost dudlíku a UM
- vypadá to, že lidé (rodiče) nemají nárok na rozporuplné pocity, nevědomost, nejistotu
- nenabízí žádné praktické rady (Nedovolte, aby se sourozenci srovnávali! Pochopte souvislosti. Pochopte sny.)
- tvrdí, že za alergie si člověk může sám

2 21.12.2023

Skvělá kniha, která sice nesplňuje většinu slíbeného, ale rozhodně stojí za přečtení.
Popis slibuje odpovědi na časté otázky dospěláků (kdy koupit dětem telefon, kolik času trávit před obrazovkou...), ale konkrétních odpovědí se rozhodně nedočkáme. Jde částečně o filosofické pojednání plné abstrakce a metafor. Kniha nám nabízí pomoc se zorientováním se v současné digitální době. Přináší náhledy pro skutečné rodiny a domácnosti, ne jen pro ty ideální.
Nemluví jen o sociálnch sítích ale o digitalizované společnosti jako celku, o světě organizovaném a řízeném strojem.

Podle autora je základem všeho komunikace, důvěra blízkost a láska. Tyto se vinou celou knihou jako podtext. Ke vzniku sebevědomého a smysluplného jedince doporučuje využívat kontaktní rodičovství a respektující výchovu. Zdůrazňuje význam poznávání tělem/hmatem a nudy. Tvrdí, že neexistuje smysluplná aplikace pro předškolní děti, že do 3 let by se děti neměly dívat na obrazovky vůbec a do 7 let co nejméně, zároveň ale uznává, že je v pořádku ve výjimečných případech dítě odložit k obrazovce.
Když už, tak je důležité s dítětem obrazovku sdílet, nenechávat je samotné u pohádek a hlavně nezapojovat technologie do rituálů.
Líbí se mi ukázka pravidel pro technologie doma, komfortně třeba nápad s časovou bankou. Osobní příběhové části jsou poutavé a uvěřitelné.
Část textu se věnuje mimo jiné také neplacené práci v robloxu, naší důvěře v navigaci,problematice autonomních aut, předávkování informacemi, virtuálním penězům, smysluplnosti výuky ve školách nebo tvorbě videí.

Co v celé knize nejvíce postrádám jsou zdroje. Jen málokteré tvrzení je řádně citováno. Text obsahuje spoustu omáčky (filosofování, hrátky se slovy, abstrakce) a často také paranoidní konspirace (aplikace nás neustále odposlouchávají, mikrovlnky zabíjí jídlo, kolonie bakterií ve střevech ovládáme pomocí myšlenek...).
Názvy kapitol jsou často nicneříkající, některé odstavce se opakují.

Přináší mnoho myšlenek, kterým by stálo za to věnovat pár minut. Mě osobně zaujaly tyto:
- Spoléháme na výstupy stroje více než na vlastní oči, jejich výpočty už nejsme schopni kontrolovat.
- Telefony hladáme častěji než druhé lidi, včetně vlastních dětí.
- Můžeme si dovolit nevědět a chybovat.
- Umíme něco vynalézt a pak to nepoužívat?
- Ve škole se dětí nikdo neptá, co by chtěly říct a co je zajímá.
- Děti se rodí, aby se jim něco stalo. To něco je život.
- I nepublikované verze veida zůstávají uložené někde na serveru.
- Jsme poslední generací rodičů, která si pamatuje, že internet nemusí být pořád zapnutý.
- Reklamy neuspokojují potřeby, ale vytváří je. Je více závislých na nákupech než na hrách.

2 14.10.2023

Další z moderních výchovných knih. Moderních v tom smyslu, že už ví, že potlačovat a zakazovat emoce nemá smysl.

Hněv je běžná a přirozená emoce. Součástí vývoje je/by mělo být naučit se hněv zvládat. Kniha je rozdělena na tři části - teorie o původu vzteku, cvičení a hry na zvládání hněvu a tipy, co dělat sám se sebou, když nás agrese dítěte rozruší.
Tvrzení jsou řádně ozdrojovaná, přestože většina je jen v němčině; stejně jako doporučená rozšiřující literatura.

Autorka uvádí, že hádka sama o sobě není špatná. Naopak je často potřebná a smysluplná. Zabývá se vývojem vzteku v průběhu života. Popisuje frustgraci z limitů, touhu po pozornosti, boj o status, vliv hormonů v pubertě. Uvádí, že děti potřebují dost volného času a klidného prostoru, zdravou stravu a dostatek pohybu.
Jako velké plus vnímám tipy na hry, ke zvládnutí vzteku. Některé jsou intuitivní, některé umožňují bezpečně ventilovat nahromaděné emoce (většinou pohybem), jiné zase podporují vnímání okolí i emocí, další se soustředí na relaxaci a odbourávání stresu.Ocenila bych nicméně alespoň nějaké věkové určení. Některé hry jsou spíše pro větší kolektiv dětí.

V knize najdeme také věty, které mohou rodiče používat. Možná je to překladem, ale ukázky zní v češtině fakt divně ("Cítím se zneuznaný.")
Celkově se autorka jaksi vymezuje proti "laskavé výchově "a odsuzuje vysvětlování. Sama ale uvádí poměrně dlouhé a složité monology. Několik nabízených řešení je jen polovičatých. Dětem říká střídejte se, ale jak rozhodnout kdo první a zajistit klidný průběh hry? Rodičům vzkazuje přijměte vztek s nadhledem a dejte jasně na srozuměnou pravidla (jak?). Nesouhlasím například také s odesláním předškolního dítěte do pokoje, aby se tam samo uklidnilo.

2 26.08.2023

Tahle kniha se ke mně dostala úplně náhodou, ale jsem za to moc ráda. A přestože nejde o nic extra převratného nebo úchvatného, určitě stojí za přečtení. Téma samo o sobě je dost diskutované a publikací o barefoot stylu u nás není mnoho.

Kniha se čte lehce, je psána čtivým a srozumitelným jazykem. Obsahuje obrázky, nákresy a hlavně i zdroje podstatných informací. Už během první kapitoly jsem měla chuť vyhodit všechny svoje boty. :D A to jsem už několik let víceméně v BF. Autor popisuje stavbu a fungování nohy, vliv obuvi, podrobně rozebírá některé typy obuvi.

Pro mě podstatné aha myšlenky:
- neustálé nošení bot ovlivňuje psychiku i imunitu
- obuv se stala nezdravou kulturní tradicí
- když už se vyzujeme, většinou sedíme
- obuv deformuje nohu
- obuv je nehygienická

Kniha pochází z USA a je to taky dost poznat. Jak v reáliích, tak stylu uvažování. Vážně by u nás někdo věřil tomu, že ministerstvo zdravotnictví zakazuje chodit boso?
Anatomická část mi přišla zbytečně dlouhá a podrobná. Naopak bych očekávala více praktických informací o tom jak začít, jak zvládnout přechod na BF. Úplně mi chyběly některé praktické body - jak začít s dětma, špinavé nohy, tvrdý a rovný podklad, jak změnit stereotyp chůze apod.

2 16.06.2023

Máme celou sérii a jsem z ní nadšená. Spousta detailů, příběhů a osudů. Postavy se v knihách opakují, jejich příběhy na sebe navazují a proplétají se.
Kniha obsahuje výjevy z obyčejného života obyčejných lidí. Seznamuje čtenáře s mnoha zvyky a tradicemi, s koloběhem života, s přírodou i životem ve městě.
Obrázky jsou zřetelné, barevné a dobře rozpoznatelné.
Sice bych na autorku měla několik dotazů, ale asi to jsou jen vtípky, které dětem nejspíš vadit nebudou.

2 29.04.2023

Kniha slibuje návod, jak vychovávat děti, které umí projevit lásku, zvládat emoce a vytvářet zdravé vztahy.
Základem je dle autorky vyrovnaný rodič, kterému se více věnuje v předchozí knize. Nepřináší žádné objevné myšlenky, všechno to už asi znáte - děti se učí nápodbou, odměny a tresty jsou kontraproduktivní, je potřeba rozlišovat hranice a přirozené důsledky, na řešení konfliktů by se děti měly podílet...Popravdě mi to hodně přijde jako opsané návody ze Sourozenci bez rivality. Ve velmi americkém podání. Každopádně tón knihy je milý, neobviňuje, poskytuje konkrétní návody, rady, hry a věty.
Velmi se mi líbil nápad na oslavu Dne sourozenců. Ocenila bych seznam a přehled her na konci knihy.

Podobně jako v první knize je to ale pořád dokola. Omáčka, žvásty a opakující se věty mě po pár kapitolách docela otravovaly. Na konci každé kapitoly je odkaz na shrnutí na internetu - proč? To shrnutí nemohli napsat přímo tam? Celkově mi kapitoly přijdou divně tvořené a nelogické. Úplně chybí jakékoli citace zmiňovaných výzkumů, freestyle v používání kurzívy je vtipný jen chvíli, překlad je občas velmi neohrabaný, komiksy jsou nečitelné a zbytečné. Ony simulované proslovy jsou fakt hodně dlouhé - zvlášť pro malé děti, na které se kniha slibuje zaměřit.
Vlastně nějde o kontaktní knihu v pravém slova smyslu - odstavuje dítě, ukončuje plenky, doporučuje oddělené spaní. Některé rady mi přijdou hodně mimo - nechte partnera, ať dítě uloží ke spánku, vybíjet si vztek na polštáří je špatně, ale boxovací Bobo je OK? A jestli ještě jednou uvidím slovo "koučování", asi mě klepne.

2 04.09.2022

Jedna z nejjednodušších respektujících a kontaktních "příruček" na trhu. Tuhle bych doporučila každému rodiči - začátečníkovi i pokročilému.

Přestože autorka uvádí "jen" výsledky svého uvažování a nedostatečně cituje většinu vědeckých faktů, možná je to právě tento zjednodušený přístup, který přidává knize na atraktivitě.

Jako prioritu uvádí autorky vztah mezi dítětem a rodičem. Zdůrazňuje, že každé chování dítěte je reakce na něco a záchvat sám o sobě je způsob dítěte, jak se uklidnit. Nemění se děti, mění se prostředí. A dospělí se musí umět sami ovládat, aby to mohli předat dětem.

Kniha je rozdělena na kapitoly podle věku - od narození do pěti let. Na začátku je vždy shrnuto dané období, co se v daném věku rozvíjí a co je pro dítě podstatné. Následují typické "problémové" situace popsány z pohledu dítěte a ukázky vhodných/nevhodných reakcí dospělých. Vše je doplněno o bližší vysvětlení a občas i nějakou vědeckou poznámku.
Oceňuji stručně a jasně podanou část o hodnocení a chválení a nevhodnosti trestů. V kapitole o nastavení hranic jsou nejdříve vyjmenovány špatné přístupy a až na konci je zmíněna varianta přirozenýcha logických důsledků. Osobně bych raději viděla možnosti řešení u každé jednotlivé části.
Kapitola o hádkách by za mě mohla být podrobnější, v podstatě se tomu tématu skoro nevěnuje. Od věku 3 let mi už přijdou témata lehce odbytá, na rozdíl od těch předchozích.
Na můj vkus obsahuje kniha moc obrázků. Mohla by být poloviční, kdyby z ní nedělali komiks.

2 19.07.2022

Nevím proč, ale čekala jsem větší bichli. Když dorazila tahle "brožurka", docela mě to překvapilo.

Kniha se věnuje především psychomotorickému vývoji miminek do 14 měsíců, s komentáři věnovanými nošení, vhodným aktivitám a zábavě, možnostmi uklidnění. Nabízí způsoby jak dítě přebalit nebo obléknout, jak spolu navázat úzký kontakt...
Obsahuje spoustu cenných rad, vše doplněno o velké množství ilustrativních i informativních obrázků.

Rozhodně bych ale tuhle knihu nedoporučila běžnému rodiči. Informace jsou dost odborné, text je nahuštěný a pro mě ne příliš přehledně členěný. Prostě to není něco, co zvládnete přečíst během pár chvilek, kdy vaše miminko zrovna spinká. Na druhou stranu bych ji zařadila jako povinnou četbu pro všechny odborníky a polo-odborníky, kteří se věnují dětem (sestry, fyzio, lektorky nošení, laktační poradkyně, PA...).

2 26.05.2022

(SPOILER) Tohle snad ani ohodnotit nejde. Asi jsem na to moc málo psycholog. Nebo naopak hodně biolog.
Samotná myšlenka a podstata knihy - už pobyt v děloze a samotný porod mají vliv na další vývoj a život člověka, je smysluplná, logická, v dnešní době (2022) snad už i všeobecně uznávaná. Podání, struktura, jazyk, a tón ale dělají z knihy bojový výsadek na nepřátelském území. Čtenář se musí prodírat takovým balastem, že nakonec ztratí veškerou chuť se o tématu dozvědět více.

Autor stejnou myšlenko opakuje stále dokola, občas v obměnách, občas doslově. Vědecky je publikace katastrofická. Obsahuje pár citací, ale většina výzkumů není nijak konkretizovaná ("Výzkumy ukazují, že..."), autor se opírá o své subjektivní názory, hodně cituje sám sebe, uvádí pouze nepřímé důkazy, doměnky a používá až příliš oslích můstků. Celkově působí Janov jako ukázková drama-queen. Uváděné příklady jsou vyhnané do extrému a některé body jsou prostě přehnané (brzkým přestřižením pupeční šňůry dítě přijde o nějaké výhody, ale rozhodně se nebude dusit). Trnem v oku mi bylo i časté zmiňování polohy koncem pánevním jako indikací k císařskému řezu a smrtelnému nebezpečí pro matku i dítě.
Nejčastěji skloňované slovo je asi neuróza, nicméně řádná definice chybí. Porodním traumatem se zde vysvětluje všechno - úplně všechno: fyzické a psychické nemoci, autismus a epilepsie, homosexualita, držení těla, vzhled, kariéra, volba partnera, charakter, kousání nehtů i workoholismus. A JEDINÝM správným řešením je terapie, kterou nabízí pouze autor. Všechno ostatní je smrtelně nebezpečné. Zajímavá je myslšnka, že pokud pacient ničím netrpěl, v průběhu terapie se nějaká neuróza objeví, aby ji pak po X sezeních zdárně procítil a zbavil se jí.
Nevím, jestli tohle není třeba překladem, ale často jsou chybně užita slova fyziologický vs fyzický. A "projikování" je už jen třešnička na dortu.
Celkově vyznívá kniha velmi pesimisticky a dramaticky. Všechno je špatně, nejde tomu zabránit ani to vyřešit. Jediná cesta, na kterou autor poukazuje, je změna přístupu k porodu. Nicméně, jak má podle něj takový "správný a bezpečný" porod vypadat, to se už nedozvíme.
Místy jsem si nebyla jistá, jestli má jít o odbornou literaturu nebo manuál sekty: Když člověk žije pravdivě, funguje ve větší harmonii.

Nejpřínosnější pro mě byla asi kapitola 11. Konečně trocha vědy a logických vět.
Zaujala mě také myšlenka, že rytmus porodních kontrakcí se ukládá v těle jako budoucí smysl pro rytmus a že po dialýze na čas ustanou psychické obtíže. Tady by mě fakt zajímaly zdroje.

Nad diskusí v poslední kapitole o potratech jsem nevěděla, jestli se smát nebo brečet. Opravdu autor navrhuje, že pokud žena neprošla jeho terapií, tak by měla jít raději na potrat, protože její dítě má právo na zdravý a spokojený život?

2 20.01.2022

Z téhle knih jsem rozpačitá. Obsahově je víceméně super (až na nošení v kolébce, všespásné idealizované nošení a zadní mléko), tón je milý a atmosféra příjemná. Celkově vzbuzuje podporující dojem, nikoho neodsuzuje, nabízí alternativy ale do ničeho nenutí. Autoři kladou důraz na důvěru a komunikaci - není potřeba vždy splňovat všechny body kontaktního rodičovství, aby z vás byl dobrý rodič.
Velmi oceňuji jasné definice toho, co kontaktní rodičovství je a naopak co pod něj nespadá. Čtenář získá spoustu konkrétních a praktických tipů v několika různých oblastech - od bondingu, přes kojení, společné spaní až po takové oblasti, které v jiných knihách nenajdeme, jako je návrat matky do práce nebo vyrovnání se s tlakem a nesouhlasem okolí. Na své si přijdou i tatínci, kterým je věnována celá kapitola a taky několik tipů v průběhu knihy.

Forma podání a struktura textu mi ale vůbec nesedla. Špatně se mi to četlo, text je občas nelogicky přerušen různými rámečky s informacemi navíc, tipy apod., chybí mi jasně uvedené zdroje informací a rozčilují mě různé styly odrážek.

2 01.11.2021

Příjemná kniha pro každého rodiče. Nejde jen k Montessori přístup ale také popisuje zdravý selský rozum. Slibuje snadný jazyk, milé prostředí, návody a rady a většinu toho také dodrží.
Poskytuje konkrétní tipy na aktivity, hračky, uspořádání domácnosti a také na styl komunikace (co říkat, co neříkat).
Chybí mi zde ale jasnější věková specifikace. V úvodu se zmiňují děti ve věku 1-3 let jako předškoláci a pro takto malé prcky mi většina věcí přijde náročná. Pro školkové děti ve věku 3-6 mi to přijde vhodnější. Bohužel se v textu objevuje několik rad poškozujících kojení a ne všechny modelové situace jsou dotaženy do konce.
Obecně mi přijde, že korektura zde moc nefungovala - od překlepů, občas amatérského překladu (např část o praktikách v rodinách na konci je děsná) až po odkazy na knihy, které se ve skutečnosti jmenují jinak.
Velmi mě potěšila vizuální provedení, které je v duchu Montessori minimalistické, účelné, doplněné o pěkné ilustrace a fotky. Jediné co tento dojem kazí je chybějící zarovnání textu.

2 08.08.2021

Knížka, která zase tolik těch informací nemá. Co ale má, je přátelský tón, příjemnou atmosféru a krátké kapitoly.

Autorky velmi snadnou formou prezentují snad všechy základní body péče o dítě. Na jednu stranu odkazují na vědecké výzkumy, na druhou přesné citace chybí.
Podobně je to s těmi tipy. V některých kapitolách jsou až moc do detailů a v některých (zejména těch, které se týkají toho, co je živí), se nedozvíme prakticky nic.

Pro mě nebyla žádná informace nová nebo podstatná, s několika body bych i nesouhlasila. Obecně ale věřím, že pro běžnou maminku to bude hezký úvod do rodičovství.

2 24.03.2021

Větší pitominu aby člověk pohledal. Od vysokošlolsky vzdělaného člověka bych očekávala mnohem méně protichůdných tvrzení, oslích můstků a lží a naopak více vědeckých odkazů.
Jakože vtipné malůvky jsou spíše k pláči, celá kniha omýlá dokola to samé a učí člověka základní věc - když dítě pláče, vezměte ho do náruče, chovejte ho a dělejte ššš (to je objev co?).
Jediná hvězdička za praktickou strukturu - krátké shrnutí na začátku každé kapitoly a až dále podrobnější rozbor.

2 11.10.2020

Pro mě nejzajímavější a nejčtivější kniha ze série. Příběh pěkně odsýpá, i když pořád mi tam chybí nějaká logická uspořádanost. Poslední kapitoly mě neuspokojily, tak si uchovám alespoň vzpomínku na prostřední část knihy, která byla trochu detektivkou, trochu thrilerem, trochu románem.

Myšlenka mytág se mi moc líbí, ale způsob, jakým je podávána je na mě příliš abstraktní.

2 19.03.2020

Pro mě zbytečných 170 stran. Celá pointa by se dala shrnout pár odstavci nebo ještě lépe: "zdravý selský rozum".
Autorka vychází z pár návštěv u jednoho jediného domorodého kmene, své odsouzení ostatních staví na doměnkách, filosofických úvahách a oslích můstcích.

2 23.02.2020

Z druhého dílu jsem jaksi rozpačitá. Těšila jsem se na pokračování objevování záhadného lesa a všech jeho podivností.
Tallis mi moc sympatická nebyla, ale pořád jsem čekala, že se to nějak rozjede, objeví se trocha toho kouzla, co byla v prvním díle. Nicméně závěr mě zmátl ještě víc. Přiznávám, že poslední stránky jsem moc nepochopila, všechno se dělo nějak rychle a na můj vkus dost fantasmagoricky. Příliš dějových linek, které se prolínají ve snaze uzavřít příběh do kruhu.

2 15.02.2020

Spousta obrázků, spousta tipů. Také několik špatných/zastaralých informací.
Jako úvodní brožura fajn.

2 19.01.2020

Netradiční fantasy s psychologickou zápletkou. Napínavé, tajemné a zvláštní. Občas příběh příliš neodsýpá, ale není to vždycky na škodu. Možná jsme zhýčkaní neustálým akčním dějem moderní literatury.

2 18.01.2020

Příjemná knížka s pozitivním naladěním. Dodává ženě sebedůvěru ve vlastní tělo a schopnost porodit. Dost orientovaná na USA, některé věci se k nám bohužel/bohudík zatím nedostaly.
Porodní příběhy zahrnují porody v porodnici, v centrech, doma i třeba v autě.
Název je zvolen dost kontroverzně, spíše než o návod na orgasmus při porodu kniha pojednává o sexuální stránce porodu, extatickým stavům, ke kterým se dá dojít, zpracování traumatu, popis přirozených mechanismů u porodu.
Mile mě potěšila druhá část s přehledem jednotlivých trimestrů a návrhy cvičení pro dané období.

2 02.01.2020