ujira komentáře u knih
Dobře napsaná kniha o atentátu na Haydricha, moc jsem o tomto aktu odporu proti německé okupaci zatím nečetla a tento román mi doplnil realisticky a zajímavě mezery v období 2.svět. války.
Kolik statečných a čistých a krásných lidí bylo zničeno komunismem a jinými -ismy, stále jejich příběhy nestačí, aby si lidé uvědomili zvrácenost režimů a postižení národů, které pod -ismy žily. Jsme poznamenaní kolektivní vinou i když jsme nic neudělali, nebo právě nic neudělali. Chválím Paměti národa, že zachycují i drobné osudy lidí.
Svižné, hutné, mladé a přesto vážné dílko. Útlé, ale zachycující velký úsek života, od sladkého dětství, přes nasládlé dospívání až po hořkosladkou dospělost dědičky cukrovaru.
Navíc s pikantním a nečekaným závěrem.
Kniha mě okouzlila, autor ač ze studeného severu, píše hřejivě, vtipně a téma mezilidských a mezigeneračních vztahů umí podat s noblesou a na dnešní poměry bez brutality a sentimentu.
Přeji autorovi, aby mu to dál tak skvěle psalo a myslelo. A některou z autorových knih bych navrhla na povinnou četbu.
Pozoruhodné dílo o rituálu zasvěcení v lásce k literatuře, dějinám mistrně využívá prvky mystické, tajemné a rozehrává košatý příběh v němž nechybí neobvyklá láska, španělské dějiny, intriky, knihy, lákavé prostředí Barcelony a Paříže. Mé první dechvyrážející setkání s Carlosem Ruizem Zafónem.
Silné a aktuální téma. Chápu matku a její odpor proti zbytečným obětem, matky by válku nikdy nerozpoutaly, a chápu potřebu obrany vlasti.
Vynikající, současné, napínavé, dojemné sci-fi. Především obdivuji technické a jazykové nadání autora.
Z celé tetralogie mě poslední kniha pobavila nejvíce a ač to nebývá vykem, jeví se mi nejvyzrálejší a nejlépe napsanou. Pan Boček zraje jako víno.
Opět skvělý DD,tentokrát případ z období studené války, zajímavější o to, že není jednoznačně zřejmé ani po tolika letech, kdo je vinen.,ůčty si vyřizují agenti z obou stran železné opony a spravedlnost jen z dálky bezmocně přihlíží.
Silný příběh, vycházející z málo známé tragédie válečné lodi Wilhelm Gustloff, která převáží uprchlíky a je torpedovaná sovětskou ponorkou. Osudy hrdinů, které spojuje snaha o záchranu života na konci druhé světové války, ale také skrývání životních příběhů, různá ochota pomoci druhému, jsou hlavními motivy čtivé knihy.
Laskavé čtení o drsném životě v pohraničí na Šumavě, o obyčejných lidech žijících v lesích, lesnících a jejich rodinách, ale též o drsných pytlácích. Krásná čeština vykresluje dokonale postavy zasazené do majestátné, tvrdé, nádherné přírody.
Ještěže mezi námi žijí tyto solitéry, ještěže se je podařilo autorovi vyzpovídat a zprostředkovat nám jejich pohled na to, co je pro jejich život důležité. Obohacují společnost tím, že nás nutí se zamyslet nad smyslem a náplní žití.
Dojemný příběh o osudech afgánských žen v kruté a bezprávní patriarchální, talibánské společnosti, které se musí podvolit aby přežily, které ztrácejí lásky, milující matky, děti, možnost vzdělání samy sebe. A přes to vše dokážou dál vstávat, milovat a žít.
Nádherný příběh pro děti o hledání cesty k soužití dědečka a vnučky v lůně panenské přírody a hor. Mé dětství tento příběh silně ovlivnil.
Zaujalo mne zejména prolínání ekologické červené nitky, lidové mystiky a zvyků, v příběhu hastrmana. Velmi neotřelé téma vzdávající hold vodě, napsané košatým jazykem. Méně mne zaujala druhá část o současné neschopnosti společnosti ochránit krajinu a vodu.
Mazlivě krásná práce s jazykem. Poetické krátké vyprávění, které by se mělo, dle mého soudu stát povinnou četbou.
Sice nevím, kolik náctiletých, jimž je tato kniha určena po ni sáhne, ale je to velmi zajímavá učebnice o velmi složitých tématech a moc hezky napsaná. Není to ztracený čas a i v pozdním věku lze získat přehledné informace o vývoji filosofie.
Nový fenomén v kriminálním světě, šikana a její následky. Zajímavé téma. Jaké následky na oběti šikana způsobuje, jaké praktiky šikanující vynalézají a kam až zajdou. A jak se může zrodit pomsta a odplata za zlo.
Kontrast mezi barvou pleti jako základní téma. Kontrast mezi dětským čistým, jasným a pokřiveným a společenskými kompromisy zatíženým pohledem na pojetí práva mezi bělochy a barevnými na jihu Ameriky ještě ve třicátých letech min. století. Dobrý román o rasové snášenlivosti, o tom, že i celkem vyspělá společnost potřebuje zrát,vzdělávat se a poznat své nedostatky, než je přijme a bude je umět zpracovat. A dokonce i dnes aktuální myšlenky pro středoevropského docela dobře vzdělaného, mnohdy i křesťana. V Americe asi povinná četba, já jsem se k ní dostala až nyní, ale i tak si myslím, že stojí zato si ji přečíst, dnes možná je to aktuálnější(když našimi končinami provívají rasistické nálady).